Vznik OSN - 24. října 1945

Organizace spojených národů (OSN) vznikla 24. října 1945 jako reakce na hrůzy druhé světové války. Jejím hlavním cílem bylo zabránit dalším velkým konfliktům a podpořit mezinárodní spolupráci, mír a bezpečnost. Navázala na Společnost národů, která vznikla po první světové válce, ale nedisponovala nástroji k předcházení válečných konfliktů. Zakládající Chartu OSN podepsalo 51 států, včetně tehdejšího Československa. Dnes má OSN 193 členů a řeší nejen otázky míru, ale i ochranu lidských práv, rozvoj chudších zemí nebo boj s klimatickou krizí. Výročí založení OSN nám každoročně připomíná společnou snahu států budovat lepší a spravedlivější svět.

STÁHNĚTE SI AKTIVITU K VÝROČÍ I S MATERIÁLY A PRACOVNÍMI LISTY

Anotace:

Aktivita je zaměřena na vznik Organizace spojených národů. Jejím cílem je podnítit žáky k zamyšlení se nad tím, s jakými zájmy a očekáváními vstupovaly jednotlivé státy do poválečného uspořádání světa. Zároveň je interaktivní formou seznamuje s fungováním, rolí a pravomocemi Rady bezpečnosti OSN. Žáci pracují ve skupinách s pracovními listy, využívají nástroje umělé inteligence a prostřednictvím diskuse společně hledají odpovědi. Na vlastní kůži si přitom vyzkoušejí, jaké je to být u jednacího stolu světové diplomacie.

Doporučený věk: 14+

Pomůcky:

  • PRACOVNÍ LISTY 1 a 2
  • AI chatbot a počítač, tablet nebo mobil do každé skupiny
  • psací potřeby 

Postup:

  1. Žáky v krátkosti seznámíme s tématem hodiny: vznik OSN.
  2. Žákům položíme otázku ke společné evokaci: Proč OSN vznikla právě v roce 1945? Co bylo jejím cílem? K lepšímu pochopení můžeme na tabuli napsat citát Daga Hammarskjölda: „OSN nebyla založena proto, aby dovedla lidstvo do nebe, ale aby ho zachránila před peklem.“
  3. Žáky rozdělíme do šesti skupin. Vysvětlíme jim, že pět skupin bude představovat jeden ze zakládajících států OSN (USA, SSSR, Spojené království, Indie, Jugoslávie). Každé z těchto pěti skupin dáme jeden PRACOVNÍ LIST 1, do kterého budou zaznamenávat své postřehy a odpovědi. Na první dvě otázky žáci odpovídají s pomocí AI chatbota, následující dvě otázky zodpoví na základě společné úvahy. Šesté skupině dáme PRACOVNÍ LIST 2. Vysvětlíme jim, že mají s pomocí AI chatbota zaznamenat, co je to Rada bezpečnosti OSN, jaké má pravomoci a jak funguje.
  4. Poté, co žáci dokončí svou práci s PRACOVNÍMI LISTY, vyzveme skupiny představující jednotlivé státy, aby si každá z nich zvolila svého mluvčího. Jednotliví mluvčí pak prezentují své poznatky a zjištění, ke kterým společně dospěli. Vzniklou debatu moderujeme se záměrem porovnat válečné zkušenosti, cíle a očekávání jednotlivých států
  5. Sdělíme žákům, že jedním z nejdůležitějších orgánů OSN je Rada bezpečnosti. Požádáme zástupce šesté skupiny, aby za asistence svých spolužáků názorně představil, jak RB funguje (organizátoři delegují 5 stálých a 10 nestálých členů RB; vysvětlení práva veta atd.).

Reflexe:

Při závěrečné prezentaci moderujeme a komentujeme jednotlivá vystoupení mluvčích, zasazujeme je do kontextu tak, aby v závěru hodiny všichni pochopili celý příběh. V závěru debaty se ptáme: Naplnila se očekávání zakládajících členů? Co se OSN povedlo? Za co je dnes OSN kritizována? Jaké jsou její slabiny?

Doporučená AV lekce:

Jirka vysvětluje moderní dějiny: OSN (7 min.)