2. Zpravodajský DJ

Žádné zprávy nemohou nikdy zachytit všechny události, které se ten den staly. Kdo rozhoduje o tom, co se do médií dostane? V této kapitole přibližujeme, jak vznikají zprávy.

  Plakát ke stažení: JPG, PDF

 

 

 

 

Informace

Mediální sdělení není „přirozené“, i když působí „skutečně“. Ať už sledujeme večerní televizní zpravodajství, čteme noviny, míjíme na ulici billboard nebo si prohlížíme leták volební kampaně, vždy jde o mediální sdělení, které bylo vytvořeno konkrétním člověkem (nebo pravděpodobně několika). Přípravu mediálního materiálu lze přirovnat ke stavbě domu: nejprve se navrhne, pak se shromáždí stavební materiál a na konečné stavbě se pak podílejí lidé znalí daného řemesla.

Další zásadní moment spojený s procesem tvorby mediálního sdělení je výběr. Podobně jako se z filmu některé scény vystřihnou, aniž se tím nutně změní význam sdělení, vybírají se i zprávy, které se zařadí do novin či televizních zpráv. Výběr je výsledkem rozhodnutí novinářského týmu daného média. Jako čtenář či divák sice nevím, proč byla zvolena právě taková skladba zpráv, měl by být ale zachován princip, že média ctí fakta, nic záměrně nezamlčují a nemanipulují.

Jaké události se dostávají do zpráv?

Soubor kritérií, podle kterých se zpravodajské redakce rozhodují při výběru událostí do zpravodajství a při jejich zpravodajském zpracování, se nazývá zpravodajské hodnoty. Ty dávají prioritu zprávám s následujícími vlastnostmi: 

  • Novost – Je událost „čerstvá“? Média soupeří o to, kdo přinese zprávu o události jako první.
  • Blízkost – Odehrála se událost v prostředí geograficky, kulturně či sociálně blízkém médiu a jeho příjemcům (publiku)?
    Havárie sportovního letadla u Prahy – Havárie sportovního letadla u Londýna
    Zahájení výstavy českých fotografů v Torontu – Zahájení výstavy kanadských fotografů v Paříži
    Dobytí vrcholu K2 českým horolezcem – Dobytí vrcholu K2 japonským horolezcem
  • Negativita – Je událost smutná, tragická, nežádoucí, nešťastná, politováníhodná, odsouzeníhodná?
  • Vztah k elitním národům či státům – Figuruje v události světová velmoc?
    Výsledky výzkumu stravovacích návyků Američanů – Výsledky výzkumu stravovacích návyků Mexičanů
  • Vztah k elitním osobám či k celebritám
    Anglický princ lyžuje v Alpách – Českobudějovický občan Jan Novák lyžuje v Alpách
  • Překvapení – Je událost nečekaná, neobvyklá, kuriózní, originální, bizarní, exotická?
  • Průběžnost (kontinuita) – Pokud se již událost ve zpravodajství objevila, vyvíjí se dále? Je možné přidat další podrobnosti? Nastala změna?
  • Souznění – Očekává publikum zprávu tohoto charakteru? Splňuje událost očekávání publika?
    To se promítá i do způsobu zpracování zprávy; volí se takové, které vychází očekáváním publika vstříc (což může vést k posilování stereotypů, tedy zjednodušeným postojům nebo názorům, které se ve většinové společnosti projevují zvláště ve vztahu k členům menšin, subkultur a podobně).
  • Předvídatelnost – Je událost předvídatelná a očekává publikum její zpravodajské zpracování?
    U těchto událostí může mediální organizace dobře organizačně a technicky zajistit její zachycení (zpravodaj, technika, přímý přenos).
  • Následky – Ovlivní událost život velkého počtu lidí?
    Dopravní omezení na dálnici – Dopravní omezení na okresní silnici
  • Variace – Souvisí událost s nějakou významnou událostí?
    Hlavní událost: skandál domácího politika týkající se nabytí majetkuVariantní událost: nejasnosti v původu majetku jiných (i zahraničních) politiků
  • Jednoznačnost (jasnost) – Je událost jasná a jednoznačná? Bude možné ji jasně a jednoznačně zpracovat?
    Média si všímají i složitých a nejednoznačných událostí, ale mají sklon je zjednodušovat a podávat jednoznačně (zpravodajské stereotypy).
  • Jednoduchost – Je možné událost jednoduše vysvětlit?
    Složitější události jsou často podávány zjednodušeně (s rizikem zkreslení).
  • Personalizace – Je možné událost podat jako projev či důsledky jednání konkrétních osob?
    Nejrůznější události bývají zpracovány jako příběhy jedinečného lidského osudu.
     

Tipy do výuky

Metodická koncepce – 5 klíčových otázek

Pro posouzení důvěryhodnosti mediálních sdělení si odpovězte na otázky: KDO? CO? JAK? KOMU? PROČ? (podrobněji v kapitole Metodická koncepce – 5 klíčových otázek). Podívejte se, jak to funguje, na konkrétních příkladech analýz: www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/bulletin-medialni-vzdelavani/analyza

Aktivita – Žáci v roli novinářů

www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/bulletin-medialni-vzdelavani/inspirujte-se/zaci-si-hraji-na-novinare

Šestice žáků si rozebere následující role: účastník události, svědek události, novinář, TV reportér, čtenář a divák. Ostatní spolužáci pozorují, jak novinář a televizní reportér získávají, zpracovávají a poté prezentují informace, a následně to, jak je čtenář a divák interpretují.  

AV lekce – Plážová bouře jako žádná jiná

Početná skupina mladých imigrantů přepadla na portugalské pláži Carcavelos relaxující turisty i domácí obyvatele, zbila je a okradla. Takto alespoň příběh vyprávěla média. Film Plážová bouře jako žádná jiná ale ukazuje, že to bylo trochu jinak. V aktivitě Svět ve 22 minutách se žáci vžijí do role redaktorů, kteří musejí v časovém stresu vybrat zprávy do televizního večerního vysílání. Uvědomí si tak selektivitu TV zpravodajství a faktory ovlivňující výběr zpráv. V aktivitě Co se stalo na pláži Carcavelos žáci přemýšlejí o objektivitě zpráv a důležitosti ověřování zdrojů.

Aktivita – Nikdo nám nediktuje, o čem smíme psát

www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/bulletin-medialni-vzdelavani/medialni-lahudka/vlastnictvi-pl

Žáci se ocitnou v roli zřizovatelů zpravodajského webu, který si zakládá na své nezávislosti. Ve skupinkách se zamýšlejí nad tím, jaký obsah by jejich web nabízel, jak by informoval o redakčním týmu a o vlastnících, jak by byl financován apod. Poté přesuneme pozornost k fungování hojně sledovaného alternativního zpravodajského webu v České republice, který sám sebe prezentuje sloganem „Nikdo nám nediktuje, o čem smíme psát.“

Aktivita – Televizní vědomostní soutěž: Chcete být koncesionářem 

www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/bulletin-medialni-vzdelavani/inspirujte-se/televizni-vedomostni-soutez-chcete-byt-koncesionarem-

Potřebujeme média veřejné služby? Je na čase změnit jejich způsob financování? Seznamte žáky hravou formou s tím, co to vlastně média veřejné služby jsou, jaká je jejich role v demokratické společnosti a v čem se liší od komerčních médií.
 

Užitečné odkazy

Česká tisková kancelář (www.ctk.cz)

Syndikát novinářů (www.syndikat-novinaru-cr-z-s.webnode.cz) je dobrovolné profesní družení novinářů. Členové jsou povinni při své práci ctít etický kodex Syndikátu novinářů, který je zveřejněn na webu Syndikátu.

<< Zpět na přehled všech kapitol