Komunisté přebírají moc ve státě - 25. únor 1948

Právě se vracím z Hradu od pana presidenta. (...) Mohu vám sdělit, že pan president všechny mé návrhy, tak jak byly podány, přijal.

Žáci se v aktivitě seznámí se známým projevem Klementa Gottwalda proneseným na Staroměstském náměstí v Praze 25. února 1948, vytváří pamětní desky a píší esej o důsledcích této dějinné události pro Československo.

STÁHNĚTE SI AKTIVITU K VÝROČÍ I S PRAMENY A MATERIÁLY

 

ANOTACE:

Aktivita žáky přivádí k zamyšlení nad chováním a činy jednotlivých politických hráčů, rovněž jim pomáhá pochopit důsledky těchto zlomových událostí pro další generace obyvatel našeho státu. Žáci analyzují text Gottwaldova známého projevu i další texty vztahující se k únoru 1948, navrhují také více variant pamětní desky (dobově podmíněných). (Aktivita předpokládá, že žáci mají alespoň základní historické povědomí o únorové krizi a poválečném Československu.)

 
DOPORUČENÝ VĚK: 14+

 

POMŮCKY:
  • MATERIÁL 1 (projev Klementa Gottwalda z 25. února 1948)
  • MATERIÁL 2 (Václav Černý o únoru 1948)
  • MATERIÁL 3 (Václav Veber: Jak to bylo s demisemi v únoru 1948)
  • PRACOVNÍ LIST

 

ÚKOLY:
  1. Rozdejte žákům do dvojic MATERIÁLY a pro každého PRACOVNÍ LIST. Vyzvěte žáky, aby si pozorně přečetli všechny texty. Na úvod jim texty představte - první text nabízí autentický pramen, přepis projevu Klementa Gottwalda z Václavského náměstí ze dne 25. února 1948, kterým de facto oznamuje komunistické vítězství (vládní krize vyřešena dle představ KSČ). Druhý text přináší vzpomínku na osudové únorové dny a hodnocení postojů prezidenta Beneše z pera českého literárního vědce a výrazné intelektuální osobnosti této doby Václava Černého. Závěrečný text, vybraný ze studie historika Václava Vebera, zasazuje události do souvislostí. Žáci vyjdou z těchto tří textů, nabízejících různé perspektivy náhledu na únorové události, využívají i vlastních znalostí z hodin dějepisu a pokusí se zodpovědět otázky v PRACOVNÍM LISTU. Odpovědi mohou vypracovávat ve dvojicích.
  2. Vyzvěte dobrovolníky, aby třídě postupně přečetli své odpovědi. Formou diskuse nechte žáky shodnout na jednotném znění odpovědí, případně korigujte jejich faktografickou správnost.
  3. Po diskusi se žáci vrátí k PRACOVNÍMU LISTU. Nejdříve si pomocí krátkého brainstormingu s žáky ujasněte, co se podle nich na fotografiích děje a koho na nich vidí. Každý samostatně potom doplní do „bublin“ na dobových fotografiích vlastní text, podle toho, co si podle něj ve chvíli zásadního dějinného zlomu mohli politici myslet (ve vztahu k únorovým dnům, k tehdejší atmosféře, k blízké či daleké budoucnosti). Výsledné „komiksy“ můžete vyvěsit na nástěnku.
NÁMĚTY PRO DALŠÍ PRÁCI:
  • Nechte žáky vypracovat třetí úkol PRACOVNÍHO LISTU – připravit pamětní desky připomínající únorové události pro různá období. Po vypracování úkolu proveďte s žáky reflexi. Můžete se ptát např.: Čím se texty na deskách liší a proč? Jakým způsobem si připomínáme „sporné“ historické události? Napadá vás příklad nějaké pamětní desky či památníku, který byl se změnou politických poměrů upraven nebo zcela odstraněn?
  • Napište na tabuli následující citát Václava Havla: „Byl to puč, a žádné slavné vítězství pracujícího lidu nad reakcí. Právě naopak: bylo to neslavné vítězství reakce nad pracujícím lidem.“  Zadejte za domácí úkol esej inspirovanou daným citátem na téma důsledků, které tato dějinná událost tehdejším i následujícím generacím obyvatel našeho státu přinesla. Své zamyšlení mohou žáci opřít o znalosti konkrétních historických skutečností z československých dějin, nabízí se však také pohled z perspektivy čistě lidské, osobní či rodinné. Mohou se zamýšlet nad vírou lidí v politické ideály ve vztahu k jejich reálnému naplnění, nad důsledky, které to pak nese, nad očekáváními veřejnosti a skutečností.