Osudová smlouva z Moskvy

Dne 12. prosince 1943 byla v Moskvě podepsána smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi SSSR a Československem. Československo mělo hrát úlohu „mostu mezi Západem a Východem“, namísto toho se začlenilo do sovětské sféry vlivu.

 

Žáci v aktivitě analyzují originální text smlouvy a diskutují o něm. Formou oxfordské debaty také hledají důvodu pro či proti podpisu smlouvy.

STÁHNĚTE SI AKTIVITU K VÝROČÍ I S PRAMENY A MATERIÁLY

 

Anotace:

Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a SSSR, podepsaná v Moskvě 12. prosince 1943, vycházela z Benešovy představy o roli naší země jako „mostu mezi Východem a Západem“, ve skutečnosti se Československo jejím podpisem začlenilo do sovětské sféry vlivu v budoucí poválečné Evropě. Žáci v aktivitě pracují s originálním textem smlouvy, její text analyzují a diskutují o něm. Seznámí se také s dobovou karikaturou a svůj názor na podpis „osudové smlouvy“ představí v rámci oxfordské debaty.

 

Doporučený věk: 14+

 

Pomůcky:

  • PRAMEN
  • PRACOVNÍ LIST
  • MATERIÁL 1 (texty)
  • MATERIÁL 2 (karikatura)

 

Úkoly:

  1. Rozdejte do dvojic či do skupin vytištěný PRAMEN a PRACOVNÍ LIST. Vyzvěte žáky, aby si text pečlivě pročetli a zaznamenali do připraveného listu základní historické skutečnosti, které se z textu smlouvy dozvěděli (první část PRACOVNÍHO LISTU). Na práci budou mít žáci deset minut.

  2. Až všichni práci dokončí, projděte se žáky všechny jejich odpovědi. Pokud se objeví faktografické nesrovnalosti, uveďte je na pravou míru.

  3. Po seznámení se základními parametry dokumentu následuje analýza pramene. Vyzvěte žáky, aby zapsali odpovědi na další otázky v PRACOVNÍM LISTU. O jednotlivých odpovědích žáků diskutujte, případně je zasazujte do širšího kontextu.

  4. Pokud vám zbude čas, rozdejte žákům MATERIÁL 2 (karikaturu). Nechte jim krátkou chvíli na zamyšlení a poté diskutujte o jejím významu. Diskuzi můžete otevřít např. otázkou: Proč Polka zvažuje, jestli si přisedne ke Stalinovi a československé dívce na pohovku? Jaké pohnutky jste z karikatury schopní rozeznat? Znáte i jiné politické karikatury?

Námět pro další práci:

Oxfordská debata – aktivita ideální do dvouhodinového semináře, ale dá se zvládnout i v jedné vyučovací hodině. Cílem je vyvolat otevřenou diskusi, střet myšlenek dvou názorových protistran, vyvolat kritický náhled na kontroverzní téma, o němž se ve společnosti příliš nemluví. V tomto případě lze simulovat atmosféru sporů, které se možná odehrávaly v exilových kruzích (zda smlouvu podepsat, či nepodepsat) – na základě tehdy známých skutečností: stav válečné situace na sklonku roku 1943, dosavadní zkušenosti s politikou SSSR v meziválečné době, dlouhodobé cíle československých komunistů, politika západních spojenců v meziválečném období, odlišné politické názory nejvýraznějších československých politiků v londýnském i moskevském exilu (odboji), situace doma v protektorátu apod.

  • Žáky ve třídě rozdělte do dvou debatních skupin. Obě vytvoří z lavic větší stůl, kolem kterého pak jejich členové usednou. Každá skupina dostane celou sadu materiálů – PRAMEN (text smlouvy) a MATERIÁL 1 i MATERIÁL 2. Ty jim poslouží jako podklady pro přípravu argumentů. Jedna skupina bude totiž v řízené debatě v druhé části hodiny či semináře zastávat stanovisko pro podpis smlouvy, druhá skupina pozici přesně opačnou – proti podpisu smlouvy.
  • Vyzvěte žáky, aby si společně v obou skupinách prostudovali všechny materiály, v klidu promysleli a formulovali své argumenty. Pro širší kontext mohou někteří členové skupiny během společné práce průběžně dohledávat potřebné informace na internetu. Na práci jim nechejte polovinu času vyučovací hodiny či semináře.
  • V závěru společné přípravy do debaty vyberou žáci z každé skupiny ze svého středu dva zástupce – mluvčí. Jeden v úvodu přednese argumenty svého názorového proudu (pro podpis X proti podpisu). Druhý mluvčí pak bezprostředně reaguje na úvodní argumenty protistrany a snaží se je vyvrátit. Vy působíte v roli tzv. hostujícího soudce – řídíte debatu, pokládáte oběma stranám předem připravené doplňující otázky, přijímáte dotazy z obou stran a v závěru debaty shrnujete argumenty jednotlivých stran.