Měsíc filmu na školách na ZŠ Dobronín
"Ne vždy je vše stoprocentní. Někdy dochází v naplánovaném programu k časovému skluzu. Většinou se prodlouží beseda s pamětníkem. Někdy některé části žáky tolik nezaujmou. Ale z posledních ročníků jsme si odnášeli velmi příjemný pocit z takto prožitého dne o době, kterou znají naši žáci jen z vyprávění."
Přečtěte si, jak Jana Rybáčková ze ZŠ Dobronín každoročně se svými žáky prožívá Měsíc filmu na školách.
Do projektu Měsíc filmu na školách jsme se na naší škole poprvé zapojili před 13 lety. Do školy tenkrát přišla velká obálka s plakátkem a informacemi o projektu pro učitele. Nabídka nás zaujala a od té doby se do projektu Měsíc filmu na školách zapojujeme každý rok. Hned od počátku jsme se rozhodli věnovat Příběhům bezpráví jeden celý vyučovací den, konkrétně 6 vyučovacích hodin. Vedlo nás k tomu to, že jen film i host by časově vycházel na min. na 2-3 vyučovací hodiny a zároveň jsme měli pocit, že by bylo dobré, aby žáci byli do problematiky více vtaženi, aby si jednotlivé příběhy mohli svým způsobem prožít.
Každý měsíc filmu na školách je jiný. Závisí na tématu, které je pro daný ročník zvoleno. Program každý rok mívá podobnou skladbu:
- Evokace - Akci vždy začínáme evokací (např. sálem v suterénu školy z poloviny přehrazeného židlemi, zhasnuté světlo, pouze hořící svíčky a na plátně se promítající obrazy z Národní třídy ze 17. 11. 1989 – tato evokace měla žáky přenést do tématu o Sametové revoluci; nebo loňské téma o emigraci jsme začínali tím, že žáci viděli na podlaze barevnou pásku zobrazující hranici mezi Československem a Západem. Na obou stranách hranice byly rozmístěné pojmy. Podle nich se měli rozhodnout, zda by se přiklonili k emigraci či by zůstali v totalitní zemi.).
- Minipřednáška nebo dějepisný seminář, kde se žáci seznamují se základními fakty o komunistickém režimu u nás, protože problematika komunistického Československa je probírána na naší škole až ve 2. pololetí 9. ročníku (např. žáci dostali dopis, ve kterém se jich pisatel ptá, zda je v Československu bezpečno a zda může přijet. Dopis byl z konce ledna 1969. Aby žáci mohli odpovědět, pracovali v tříčlenných skupinkách a základě 3 různých textů studovali informace o dění v Praze (a celém ČSR) od jara 1968 do ledna 1969. A podle toho, co zjistili, napsat dopis).
- Promítání vybraného filmu.
- Beseda s pamětníkem – pamětníka není vždy lehké najít. Nakonec se nám to skoro vždy podařilo, jen jednou nám vypadl kvůli nemoci. Pamětníky pak doby normalizace jsme suplovaly já a kolegyně.
- Výběr seminářů – většinou se nám podaří žákům nabídnout 2-3 semináře s různým zaměřením (literární, dějepisný, výtvarný). Žáci mají možnost týden před projektem na základě anotací si vybrat jeden seminář.
- Vzájemná ukázka prací ze seminářů.
- Slovo závěrem a zpětná vazba od žáků (ústní i písemná).
Většina projektu se odehrává v suterénu, kde je větší sál, který umožňuje rozestavět židle dle potřeby. Akce je určena pro žáky 8. a 9. tříd. Výjimečně mohou i zájemci ze 7. ročníku. Žákům Měsíc filmu nabízen dobrovolně a jejich počet se každý rok mění. Loni bylo na semináři cca 25 žáků. Ale pamatujeme účast i s 50ti žáky.
Ne vždy je vše stoprocentní. Někdy dochází v naplánovaném programu k časovému skluzu. Většinou se prodlouží beseda s pamětníkem. Někdy některé části žáky tolik nezaujmou. Ale z posledních ročníků jsme si odnášeli velmi příjemný pocit z takto prožitého dne o době, kterou znají naši žáci jen z vyprávění.
Celý projekt realizuji už léta s dvěma kolegyněmi. Bez nich by to nešlo. A jsem moc ráda, že se mnou do toho každý rok jdou. A máme také vstřícné vedení školy, které nám tyto projekty umožní na škole uspořádat. A pokud se na akci přihlásí více žáků, jsou ochotni se zapojit další 1-2 učitelé.
Jana Rybáčková, ZŠ a MŠ Dobronín
Příklady studentské reflexe
(pro větší náhled klikněte na obrázek):
