Bedna komunismu: Propaganda

Normalizační propaganda na domácím poli se dá volně rozdělit do tří základních kategorií: za prvé lakování života v „socialismu“ na růžovo, za druhé ostouzení demokratického Západu a za třetí snaha v očích obyvatel totálně zdiskreditovat domácí opozici a ty, kteří jednali nezávisle na komunistické moci nebo dokonce hlásali alternativní informace k oficiálním výkladům. Veřejná diskuse na rozdíl od promyšlené cenzury neexistovala a proti lživým informacím se téměř nedalo ohradit.
 
Propaganda se neomezovala pouze na média, ale až do roku 1989 byla stabilní součástí veřejného prostoru a byla též nepřehlédnutelnou náplní učebnic, dějepisem a občanskou naukou počínaje a hudební výchovou konče. V řadě případů přitom postupovala v úzké součinnosti s represivním aparátem: Lidé, vůči nimž se zaměřila, byli zatčeni a souzeni.
 

 Zapůjčte si Bedny komunismu

 

Pro práci s bednou jsou vám k dispozici:

Díky autentickým dobovým předmětům si žáci v rámci aktivity na konkrétních příkladech ukáží, jak komunistický režim pomocí propagandy ovlivňoval každodenní realitu v Československu.

Seznamte své žáky s jednotlivými dobovými předměty a dokumenty, které se nacházejí v Bedně komunismu. 

Otázky a odpovědi slouží k obeznámení se s problematikou paměti. Zaměřují se na její selektivitu, tendenci vytěsňovat negativní zážitky a naopak upřednostňovat ty kladné. Co je to ostalgie, jaká jsou její úskalí a jak s ní při výuce pracovat?

Projekt podpořil: