Bedna komunismu: Školsví

Z normalizační školy se ztratila akademická svoboda ruku v ruce s právem na svobodné vyjadřování. Politizace školské soustavy se projevovala zcela totalitně. Školy fungovaly tak, jak si přála strana, studenti byli povinně sdružováni v režimních organizacích. Jediným povinným jazykem u maturity byla ruština, málokdo znal smysl pochodových cvičení a školení civilní obrany, ale většina žactva a studentstva se jich bez reptání účastnila. Alternativu studenti neměli, hromadně se účastnili ideologických celostátních spartakiád i pochodů 1. máje. 


Z hlediska jednotlivce bylo normalizační školství pozvolna upadající záležitostí, z hlediska školského systému jako celku a z hlediska vzdělanostní úrovně společnosti však byla normalizace jednou velkou katastrofou. Na několik generací dopředu se československá inteligence jako celek zbavila schopnosti otevřeně jednat, kriticky myslet a diskutovat s úctou k názoru druhého. 

Zapůjčte si Bedny komunismu

 

Pro práci s bednou jsou vám k dispozici:

Díky autentickým dobovým předmětům si žáci v rámci aktivity na konkrétních příkladech ukáží, jak komunistický režim ovlivňoval každodenní realitu v Československu a jak se jeho ideologický nátlak projevoval ve školství.

Seznamte své žáky s jednotlivými dobovými předměty, které se nacházejí v Bedně komunismu. 

Otázky a odpovědi slouží k obeznámení se s problematikou paměti. Zaměřují se na její selektivitu, tendenci vytěsňovat negativní zážitky a naopak upřednostňovat ty kladné. Co je to ostalgie, jaká jsou její úskalí a jak s ní při výuce pracovat?