Moderní dějiny Československa pro SOU a SOŠ

Den, kdy vzniklo Československo (28. říjen 1918)

První republika / 45 min. / 15+
Doporučená aktivita: Hlava - Srdce - Svědomí

Už během první světové války začala skupina českých a slovenských politiků v čele s T. G. Masarykem připravovat vznik samostatného Československa. Masaryk vyjednával v zahraničí a jeho úsilí podpořily i události na frontě, kde čeští a slovenští vojáci přecházeli na stranu nepřítele. Když se blížil konec války a porážka Rakousko-Uherska, rostla naděje na samostatný stát. Dne 28. října 1918 lidé v Praze oslavili zprávu o přijetí podmínek příměří jako začátek svobody. 

Přehrát film (4 min.)

AKTIVITA: Hlava - Srdce - Svědomí

(15+, 45 min. včetně projekce) 

Prostřednictvím krátkého filmu a aktivity si žáci osvojí základní fakta o vzniku republiky a zároveň se zamyslí nad emocemi a hodnotami spojenými s koncem první světové války a vznikem samostatného státu. Aktivita využívá princip Hlava – Srdce – Svědomí a je koncipována tak, aby byla zvládnutelná v jedné vyučovací hodině.

Zkušenosti z praxe:

„Výsledek předčil očekávání. Přestože film není příběhově vystavěný, studenti byli aktivní a snažili se reagovat na každou položku. Mezi emocemi uváděli například radost a obdiv, jako silné momenty zmiňovali rozsudky smrti nad Rašínem a Kramářem nebo příjezd Masaryka do Československa. Podobně jako při práci s metodou Jedno slovo jsem se doptával na podrobnosti a některé skutečnosti zdůrazňoval. Studenty zaujal například příběh „pětice“ odbojářů. Diskutovali jsme také o vlastenectví, které jsem propojil s právě probíraným Národním obrozením v literatuře. V souvislosti s Masarykovou neústupností jsem připomněl také jeho boj o Rukopisy. " 

Mgr. Jiří Kleker, Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice

Plná verze lekce

Sedm světel (část filmu)

2. světová válka a holokaust / 45 min. / 15+
Doporučená aktivita: Hlava - Srdce - Svědomí

Citlivý dokument představuje klavíristku Alici Herz-Sommerovou a dalších pět židovských pamětnic, jejichž vzpomínky, fotografie a archivní záběry přibližují jejich osudy za druhé světové války. Ženy vyprávějí o ztrátě blízkých, hrůzách transportů a koncentračních táborů, pochodu smrti i zapojení do odboje.

Přehrát film (20 min.)

AKTIVITA: Hlava - Srdce - Svědomí

(15+, 45 min. včetně projekce) 

Prostřednictvím části filmu Sedm světel si žáci připomenou životní zkušenosti žen, které přežily holokaust, a zamyslí se nad otázkami odvahy, lidskosti, svobody a odpovědnosti. Aktivita využívá princip Hlava – Srdce – Svědomí a vede žáky k rozlišení historických faktů, emocí a hodnotových soudů.

Zkušenosti z praxe:

„Celá lekce byla pro žáky velmi emotivní. V reflexi zaznívala slova jako „strach“ nebo „bezmoc“. Mezi nejsilnější momenty filmu žáci řadili především odloučení matek od dětí, selekci a bezmoc spojenou s nemožností zachránit vlastní matku. Silně na ně zapůsobily také scény spojené s Josefem Mengelem a vražděním dětí. Zazníval rovněž obdiv k návratu do Osvětimi."

Lenka Řezáčová, Střední pedagogická a zdravotnická škola v Krnově.

Plná verze lekce

Neznámí hrdinové: Ta krásná holka z vily nad řekou (část filmu)

Únor 1948 a 50. léta / 45 min. / 15+
Doporučená aktivita: Hlava - Srdce - Svědomí

Dokument ze série ČT Neznámí hrdinové přibližuje osud politické vězeňkyně Dagmar Šimkové. Po ztrátě otce a konfiskaci rodinné vily se kvůli svému původu musela vzdát studií. Proti komunistickému režimu však odvážně vystupovala, až ji StB ve 23 letech zatkla a soud poslal na 15 let do vězení. Její vzpomínky na kruté podmínky komunistických žalářů doplňují svědectví spoluvězeňkyň. Přes všechno utrpení si Šimková zachovala důstojnost a vnitřní sílu. Ani věznění ji nezlomilo a po sovětské okupaci začala nový život v Austrálii.

Přehrát film (16 min.)

AKTIVITA: Hlava - Srdce - Svědomí

(15+, 45 min. včetně projekce) 

Prostřednictvím části filmu a aktivity zaměřené na osud Dagmar Šimkové a poměry v československých věznicích v 50. letech si žáci osvojí základní fakta o jejím životě a dalších politických vězeňkyň. Zamyslí se nad otázkami svobody, odvahy a spravedlnosti. Aktivita využívá princip Hlava – Srdce – Svědomí a vede studenty k reflexi role jednotlivce v podmínkách totalitního režimu.

Zkušenosti z praxe:

„V následné debatě jsme se zaměřili na nejsilnější momenty filmu – především na odpírání základních potřeb, souběžné věznění matky s dcerou a snahu žen zachovat si lidskost a důstojnost. Za velmi důležitou považuji evokaci, která pomáhá téma vysvětlit i připomenout. Vzhledem k zaměření školy jsem zvolila část Srdce, zaměřenou na nejsilnější moment a AHA moment. Důležitá je také závěrečná reflexe, byť třeba jen jedním slovem zapsaným na papír, protože příběh je velmi silný a vyvolává v žácích intenzivní emoce."

Lenka Řezáčová, Střední pedagogická a zdravotnická škola v Krnově.

Plná verze lekce

Postavení mimo hru (část filmu)

Únor 1948 a 50. léta / 45 min. / 15+
Doporučená aktivita: Absurdita zneužití sportu

Film Postaveni mimo hru se zaměřuje se na období 50. let v tehdejším Československu, kdy se dvojnásobní mistři světa v ledním hokeji z let 1947 a 1949, měli v Londýně obhajovat mistrovský titul. Snímek přibližuje fungování totalitního režimu, který se snaží potlačit jakýkoli projev národní hrdosti, jenž by mohl ohrozit jeho moc. Ukazuje způsob, jakým brutálně likviduje projevy svobody i u tak zdánlivě apolitické činnosti, jakou je právě sport. Průvodcem je – v době natáčení filmu osmdesátiletý – Augustin Bubník. 

Přehrát film (27 min.)

AKTIVITA: Absurdita zneužití sportu

(15+, 45 min. včetně projekce) 

Prostřednictvím části filmu a aktivity se žáci seznámí s osudy perzekvovaných hokejistů v padesátých letech 20. století. Uvědomí si, že totalitní režim neváhal zasáhnout i proti oblíbeným reprezentantům, mistrům světa. I z toho je patrná atmosféra strachu a pasivity, která ovládala československou společnost padesátých let 20. století. 

Zkušenosti z praxe:

„Během promítání se mi na učňovských oborech vyplatilo na několika málo místech film zastavit a dovysvětlit pojmy, které ve filmu zazněly, například co to byl Gulag. Žáci tak získali kontext a zároveň se obnovila pozornost žáků, kteří následně dokázali zhlédnout celý film. Po promítání na učňovských oborech také doporučuji žákům nechat ještě 2–3 minuty, aby si odpovědi porovnali se spolužákem v lavici a vzájemně se doplnili, než přejdeme na společné hledání odpovědí. Je dobré také žákům říct, že neexistuje jedna jediná dobrá odpověď." 

Mgr. Jan Čech, Obchodní akademie a Střední odborná škola generála Františka Fajtla, Louny

Informační texty: Otázky a odpovědi (perzekuce čs. sportovců, politické procesy) 

Plná lekce

Věřím, že více světla potřeba nebude (část filmu)

60. léta a pražské jaro / 45 min. / 15+
Doporučená aktivita: Hlava - Srdce - Svědomí

Dokument Olgy Sommerové přibližuje osudy Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se sebeupálením pokusili probudit českou společnost z letargie po sovětské okupaci v srpnu 1968. O jejich činech, motivech a méně známých okolnostech vyprávějí historici, spolužáci i rodinní příslušníci. Dobové záběry připomínají naděje pražského jara i zklamání, které následovalo po invazi. 

Přehrát film (13 min.)

AKTIVITA: Hlava - Srdce - Svědomí

(15+, 45 min. včetně projekce) 

Prostřednictvím části filmu a aktivity si žáci připomenou základní historické souvislosti a zamyslí se nad otázkami svobody, lidské důstojnosti, odpovědnosti a osobní oběti. Aktivita využívá princip Hlava – Srdce – Svědomí a vede žáky k rozlišení historických faktů, emocí a hodnotových soudů.

Zkušenosti z praxe:

„Film vyvolal v obou skupinách silné emoce a nutnost zamyslet se. Podnětná byla závěrečná reflexe o rozdílu mezi fakty a vlastními názory. Zvláště na učňovském oboru se vyplatilo nepodcenit kontext a nastínit dobu konce pražského a bratislavského jara. Reflexi oddílu Hlava jsme na maturitním oboru dělali jako celá třída. Na učňovském jsem nechal žáky vytvořit nejprve skupiny po čtyřech, kde se nad odpověďmi společně zamysleli a doplnili si je, a až poté jsme pracovali jako celá třída. 

Mgr. Jan Čech, Obchodní akademie a Střední odborná škola generála Františka Fajtla 

Plná verze lekce

Charta 77: Souhlasím s Prohlášením (část filmu)

Normalizace/ 45 min. / 15+
Doporučená aktivita: Hlava - Srdce - Svědomí

Film přibližuje občanskou iniciativu Charta 77, zasazuje ji do dobového kontextu a připomíná důležité okamžiky, události a souvislosti její existence. Jejím příběhem provází Václav Havel, jehož autentické vzpomínky a komentáře se prolínají celým snímkem. Významnou součástí filmu jsou dobové dokumenty, režimní tiskoviny a fotografie, které nejen dokreslují atmosféru doby, ale stávají se také důležitou součástí samotného vyprávění.

Přehrát film (16 min.)

AKTIVITA: Hlava - Srdce - Svědomí

(15+, 45 min. včetně projekce) 

Prostřednictvím aktivity a části filmu se žáci seznámí s významem této občanské iniciativy a zamyslí se nad otázkami občanské odvahy a solidarity. Aktivita využívá princip Hlava – Srdce – Svědomí a vede žáky k uvědomění, že témata spojená s Chartou 77 mohou být aktuální i dnes

Zkušenosti z praxe:

„Přínosné bylo rozdat pracovní listy na začátku promítání, nechat je žáky během promítání vyplňovat a následně jim před reflexí části Hlava nechat 2–3 minuty na práci ve dvojicích, kde si odpovědi doplnili a sjednotili. Pak jsme postupovali podle metodického postupu dál. Doporučuji také během filmu snímek párkrát stopnout a ujistit se, že žáci ději rozumí. Na maturitním oboru s tím nebyl problém, ale na učňovských jsme si tak mohli dovysvětlit některé pojmy a události."

Mgr. Jan Čech, Obchodní akademie a Střední odborná škola generála Františka Fajtla 

Plná verze lekce

1989: Z deníku Ivany A. (část filmu)

Sametová revoluce / 45 min. / 15+
Doporučená aktivita: Hlava - Srdce - Svědomí

Dokument vychází z autentického deníku osmnáctileté Ivany, která zachycuje poslední rok komunistického Československa pohledem středoškolačky. Její každodenní život, maturita a první cesta na Západ se prolínají s událostmi Palachova týdne i očekáváním budoucnosti, která se zdá být šedivá a bez naděje. Vše změní sametová revoluce. Snímek propojuje deníkové zápisy, archivní záběry, dobový tisk, fotografie, animace a hudbu a nabízí osobitý pohled na dobu před pádem komunistického režimu i během něj.

Přehrát film (21 min.)

AKTIVITA: Hlava - Srdce - Svědomí

(15+, 45 min. včetně projekce) 

Prostřednictvím části filmu Z deníku Ivany A. a aktivity si žáci připomenou dobovou atmosféru a zamyslí se nad tím, jak politický režim ovlivňoval každodenní život, osobní plány a představy mladých lidí o budoucnosti. Aktivita využívá princip Hlava – Srdce – Svědomí a vede žáky k rozlišení historických faktů, emocí a hodnotových soudů

Zkušenosti z praxe:

„V závěrečné reflexi se objevovala široká škála dojmů a asociací. Žáci popisovali ukázku slovy jako „síla“, „odvaha“, „silný zážitek“, „zajímavé“ nebo „ponaučení“. Zaznívaly ale také výrazy jako „strach“, „děsivé“, „masakr“ či „divočina“. Někteří žáci zmiňovali osvobození a potřebu neopakovat chyby minulosti, jiní vyzdvihovali pozoruhodnost událostí nebo poukazovali na touhu komunistů po moci. Rozmanitost odpovědí ukázala, že žáci ukázku vnímali z různých perspektiv a spojovali si ji nejen s konkrétními událostmi sametové revoluce, ale také s jejich širším významem a dopadem."

Lenka Řezáčová, Střední pedagogická a zdravotnická škola v Krnově.

Plná verze lekce

1989: Chceme dýchat (část filmu)

Sametová revoluce / 45 min. / 15+
Doporučená aktivita: Hlava - Srdce - Svědomí

Dokument zachycuje život v Teplicích za normalizace, kdy kdysi krásné lázeňské město sužoval smog a průmyslové znečištění. Zároveň se stalo centrem punku a alternativní kultury. Příběh Pavla a Renaty, kteří touží žít svobodně, ukazuje střet mladé generace s represivním komunistickým režimem. Film využívá autentické archivní záběry a dobové materiály.

Přehrát film (25 min.)

AKTIVITA: Hlava - Srdce - Svědomí

(15+, 45 min. včetně projekce) 

Prostřednictvím části z filmu 1989: Chceme dýchat a aktivity si žáci připomenou každodenní život v komunistickém Československu a zamyslí se nad otázkami svobody, odpovědnosti, občanské odvahy a práva na zdravé životní prostředí. Aktivita využívá princip Hlava – Srdce – Svědomí a vede žáky k rozlišení historických faktů, emocí a hodnotových soudů.

Zkušenosti z praxe:

„Film dokázal podobnou měrou zaujmout jak žáky ekonomického lycea, tak žáky učňovských oborů. Úroveň konečné diskuse byla samozřejmě jiná, ale v obou případech podnětná, neboť pracovní list HLAVA – SRDCE – SVĚDOMÍ se k danému filmu perfektně hodí, pokud nechceme zůstat jen u výuky moderních dějin."

Mgr. Jan Čech, Obchodní akademie a Střední odborná škola generála Františka Fajtla 

Plná verze lekce