Česká společnost má za sebou desítky let života v diktaturách, ale navzdory této zkušenosti jako by se z ní vytrácelo vědomí, že demokracie a svoboda není samozřejmost, že je třeba ji chránit. Právě proto vznikl v roce 2005 projekt Příběhy bezpráví, který žákům a studentům dobu nesvobody přibližuje.

60. léta a pražské jaro

Moderní československé dějiny byly poznamenány hned dvěma totalitními režimy – nacismem a čtyřicet let trvající komunistickou diktaturou. Po krutých padesátých letech se začaly poměry v Československu částečně uvolňovat. Lidé nežili v demokracii, jakou známe dnes, byly to spíše určité demokratizační tendence – začaly v 60. letech 20. století a vyvrcholily přijetím programu tzv. socialismu s lidskou tváří, který odstartoval pražské jaro. Bohužel všechny demokratizační snahy definitivně přerušila okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Jak tato okupace probíhala? Jaký vliv měla na život obyčejných lidí? Jak se zachovala tehdejší politická reprezentace? Odpovědi na tyto otázky vám předkládáme v následujících lekcích, které se zabývají naší nedávnou minulostí.

Začínáme

Co se stalo 21. srpna 1968? Jaké měli okupanti plány, proč plány selhaly a jak potom improvizovali? Jak na okupaci reagovaly špičky komunistické strany a veřejnost? Byla to okupace nebo „bratrská pomoc"? V čem byly dny po 21. srpnu pro účastníky nezapomenutelné? Jak o invazi referovala svobodná a nesvobodná média?

  • Klíčová témata: pražské jaro, srpnová invaze a okupace Československa, dramatický srpnový týden roku 1968, protesty a reakce veřejnosti
  • Časová náročnost: 1–2 vyučovací hodiny
  • Je to úroveň pro vás, pokud: chcete žáky seznámit s průběhem dramatických dní po okupaci Československa státy Varšavské smlouvy. Filmový týdeník skvěle zachycuje vypjatou atmosféru v ulicích Prahy, bouřlivou reakci veřejnosti a všeobecné odhodlání se okupaci postavit. Snímek v kombinaci s aktivitou konfrontuje reakci svobodné společnosti se sovětskou mediální interpretací šířenou agenturou TASS.

Filmový týdeník č. 35/1968

Archiv České televize / Česká republika, Slovensko / 1968 / 17 min.

V nočních hodinách z 20. na 21. srpna 1968 překročila hranice tehdejší Československé socialistické republiky vojska pěti „spřátelených“ států pod sovětským velením. Počet vojáků dosáhl první den 200 000 a brzy se zvýšil na půl milionu. Jen v Praze operovalo na pět stovek tanků. Filmový týdeník s dobovým komentářem přibližuje s mrazivou autenticitou jednu z nejtemnějších nocí v dějinách naší vlasti i následné střety okupačních vojsk s obyvateli Prahy, které si za prvních šest dní okupace vyžádaly na osmdesát obětí. Záběry z vypjaté atmosféry prvních dnů invaze jsou smutnou a zároveň velmi důležitou připomínkou tragických událostí, na které by se za žádných okolností nemělo zapomínat.

Aktivita: TASS je zplnomocněn prohlásit

Aktivita žákům pomůže poznat prostředky mediální komunikace a propagace Sovětského svazu, potažmo všech totalitních režimů a zároveň je vede k zamyšlení nad obecným nebezpečím zpolitizovaných médií. V aktivitě žáci také poznávají země, v nichž je v současné době svoboda slova ohrožena nebo zcela potlačena.

Interaktivní materiál: Kvíz + Správné odpovědi

Informační texty: Předmluva ke knize Moskva posílá tanky

Lidský příběh: První den okupace, den tsunami. Vzpomínky Jaroslava Hutky a Zory Růžové

Historický pramen: Desatero obyčejného občana

Filmový týdeník č. 35/1968

Filmový týdeník s dobovým komentářem přibližuje s mrazivou autenticitou jednu z nejtemnějších nocí v dějinách naší vlasti i následné střety okupačních vojsk s obyvateli Prahy.

Zavřít

Pokračujeme

Jak společnost reagovala na upálení Jana Palacha? Chápali jeho čin? Co prožívali? Uvědomovali si pozvolný návrat nesvobody? Měla Palachova oběť smysl? 

  • Klíčová témata: Nástup normalizace, oběť Jana Palacha a reakce veřejnosti, živé pochodně
  • Časová náročnost: 1 vyučovací hodina
  • Je to úroveň pro vás, pokud: potřebuje žákům přiblížit, jaké bezprostřední reakce společnosti vyvolala oběť Jana Palacha. Aktivita navazující na projekci snímku není zaměřena na historická fakta, ale interpretaci písně Bohdana Mikoláška Ticho, prožitek, emoci a empatii, které pomohou přiblížit atmosféru doby.

Ticho

Ticho Milan Peer / Česká republika / 1969 / 11 min.

Po smrti Jana Palacha v lednu 1969 složil Bohdan Mikolášek píseň Ticho, která odrážela pocity a nálady lidí v tehdejším Československu. Milan Peer píseň doprovodil silně emotivními záběry z Palachova pohřbu. Umírající mladík leží na oddělení popálenin, matka tiše plače nad jeho hrobem, statisíce lidí v němé bolesti pokládají květiny a věnce k jeho rakvi. „Ticho a lidé proudí ulicí,” zpívá Mikolášek ve své písni, „živý člověk zemřel, aby mrtví zůstali žít.” Slovo „ticho” získalo nový význam v následujících dvaceti letech, kdy se o Palachovi mluvilo jen potichu a šeptem. 

Aktivita: Ticho – píseň pro Jana Palacha – 19. leden 1969

Aktivita připomíná oběť Jana Palacha v době po okupaci Československa v atmosféře celospolečenské rezignace a nastupující normalizace. Jejím primárním cílem není žáky seznamovat s historickými reáliemi, je zaměřena především na prožitek, emoci, empatii. Iniciační roli hraje krátký dokumentární film Ticho, natočený roku 1969, a stejnojmenná píseň Bohdana Mikoláška, která je ústřední linkou tohoto snímku. Žáci v aktivitě pracují s textem písně Bohdana MikoláškaTicho, sdílejí své dojmy z krátkého filmu a zkusí napsat krátký vzkaz pro Jana Palacha a Jana Zajíce.

Interaktivní materiál: Kvíz + Správné odpovědi

Informační texty: Otázky a odpovědi

Lidský příběh: Příběh Jana Palacha a Jana Zajíce

Historický pramen: Tomáš Halík: Palachův čin nás zavazoval

Ticho

Po smrti Jana Palacha složil Bohdan Mikolášek píseň Ticho, která odrážela pocity a nálady lidí v tehdejším Československu. Milan Peer píseň doprovodil silně emotivními záběry z Palachova pohřbu.

Zavřít

Prohlubujeme

Co se odehrálo po 21. srpnu 1968 v naší obci? Jak lidé vzpomínají na rok 1968? Zachovaly se kromě vzpomínek nějaké fotografie? Kde pátrat po minulosti obce a koho se máme zeptat?

  • Klíčová témata: Okupace 1968, projektová výuka, vzpomínky pamětníků v místě bydliště, regionální dějiny, záznam a zpracování audiovizuálního svědectví
  • Časová náročnost: individuální, dle možností pedagoga a žáků
  • Je to úroveň pro vás, pokud: můžete tématu věnovat více času a zapojit žáky do pátrání po stopách roku 1968 v místě, kde žijí. Události „velké historie“ žáci konfrontují s historickými prameny ze svého okolí (svědectví pamětníků, rodinné archivy, místní tisk či archiv) a materiály nějakým způsobem zpracují (reportáž, film, nahrávka, výstava, článek atd.). Zároveň vám doporučujeme projekci filmu U nás pomáhali taky. Krátký film se dvěma aktivitami do vyučování připomínající náladu srpnové okupace poukazuje i na další případ, kdy Moskva použila tanky.

Jak se dělá projekt Naše okupace

Československý rozhlas / Česká republika / 2015 / 3 min

Víte, jak probíhalo pražské jaro a srpnová okupace v roce 1968 ve vaší obci? A co se dělo dál? Podívejte se na krátký sestřih rozhlasového vysílání a fotografií ze srpna 1968. Autentické dobové fotografie, které ukazují situaci v ulicích, jsou doprovázeny prohlášením sovětské agentury TASS. To kontrastuje s anketou redaktora Slávy Volného, který v prvních dnech okupace vyrazil do pražských ulic, aby se zeptal lidí na jejich názory na okupaci.

Aktivita: Naše okupace: Vypátrejte příběh okupace ve své obci

Ponořte se se svými žáky do srpnových událostí roku 1968 a vypátrejte ve své obci příběhy a místa spojená s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. S pomocí pamětníků, archivních dokumentů a materiálů z dalších zdrojů skládejte mozaiku „vaší“ okupace.
Poznámka: Aktivita vznikla v roce 2015 v rámci projektu Naše okupace (proto nejsou některé informace v textu aktuální), přesto se dá využít jako inspirace pro přípravu žákovského projektu.

Interaktivní materiál: Kvíz + Správné odpovědi

Informační texty: Otázky a odpovědi

Lidský příběh: Vzpomínky spisovatele Jaroslava Formánka

Historický pramen: Okupace v obrazech, výstava U nás pomáhali taky

Jak se dělá projekt Naše okupace

Krátký sestřih rozhlasového vysílání a fotografií ze srpna 1968. Autentické dobové fotografie jsou doprovázeny prohlášením sovětské agentury TASS.

Zavřít