Informace

Pojem propaganda byl poprvé použit roku 1622 Papežem Řehořem XV.  při založení Sacra Congregatio de Propaganda Fide (Svaté kongregace pro šíření víry). Mimo církevní kruhy se pojem dostává až na přelomu 19. a 20. století, zejména v období první světové války a v meziválečném období. Od té doby propagandu spojujeme zejména s totalitními režimy.

Ve skutečnosti se ale s jejími prvky setkáváme i v demokracii, kde je spíše označována pojmem persvaze (přesvědčování). Jejím cílem je šířit informace a ovlivňovat názory lidí, ale na rozdíl od totality zde existuje pluralita názorů, které nejsou potlačovány.

Na propagandu lze pohlížet jako na marketing; cílem však není prodat lidem hrušky ani jablka, ale ovlivnit jejich názory v souladu se záměrem propagandisty. Cílovému publiku jsou předkládána vybraná sdělení, nežádoucí informace a myšlenky jsou naopak potlačovány. Toto ovlivňování se může odehrávat takřka kdekoliv (na náměstí, v kině, na bitevním poli, na internetu) a prostřednictvím různých médií (knihy, plakáty, sochy, noviny, rozhlas, sociální sítě apod.). Propagovaná sdělení mají být jednoduchá, dobře zapamatovatelná, jednoznačná a mají v příjemcích vzbuzovat emoce.

S propagandou je úzce spojeno šíření dezinformací a cenzura, tedy záměrné šíření nepravdivých informací a filtrování informací vyhovujících propagovaným idejím. 

Typologie propagandy

Oliver Thompson rozdělil propagandu podle řady hledisek, jedním z nich je rozdělení podle aspektu lidského vědomí, na které propaganda působí.

• Čistě racionální propaganda využívá logiku a fakta. Ovšem jen taková, jež podporují žádoucí argumenty. Nevyhovující fakta jsou zamlčována nebo ignorována.
• Kvazi-racionální propaganda využívá narážky a asociace a osobní útoky, které propůjčují důvěryhodnost jinak racionálně slabým argumentům.
• Čistě emocionální propaganda využívá silné lidské emoce a pomáhá si při tom všemi možnými technikami, cílem je apelovat na emoce strachu či nenávisti.

Používané motivy a témata

Propaganda funguje obdobně jako reklama, dovede úspěšně propagovat myšlenky a určitý pohled na svět. Využívá přitom podobných strategií. Její sdělení je jednoduché, často silně emočně nabité a pracuje se symboly užívanými v daném kontextu (analogie, skryté významy...), kterým publikum porozumí. Typické je i opakování, které vytváří dojem pravdivosti a neměnnosti.

Propaganda nejčastěji pracuje s tzv. černobílým viděním světa (zlo x dobro) a definováním nepřítele (např. imperialisté v propagadně současné KLDR). Tímto nepřítelem je určitá, přesně definovaná skupina lidí, kterým je připisováno veškeré zlo dané společnosti. 

Pro válečnou propagandu je typické využívání příběhů o hrdinech a mučednících, kteří se obětovali pro národ, společenství či vyšší ideu, cílem je společnost mobilizovat. Propaganda využívá i historických postav, které často dokresluje jako klíčové symboly dané ideologie (např. využívání postavy Jana Žižky v narativu komunistické propagandy v ČSR).

Kdy se propagandě daří?

Šance, že se lidé nechají přesvědčit, roste, pokud je zdroj sdělení respektovaný či prestižní (např. veřejně známá osoba). Roli hraje také aktuální společenská atmosféra; když jsou lidé sužování strachem, hladem či ekonomickou nejistotou, jsou náchylnější uvěřit nabízeným jednoduchým řešením.

Propagandisté umí také dobře využívat dynamiku davu (např. na velkých shromáždění). V dnešní době rychlé síťové komunikace je přenos informací podstatně jednodušší a nahradil dřívější kanály masových médií - rozhlasu a tisku, které hojně využívala zejména propaganda meziválečného období a následně válečná propaganda 2. světové války (typicky např. nacistická propaganda využívala rozhlas jako klíčové médium). 
 

Užitečné odkazy

Publikace věnující se propagadně

• Podoby ruské propagandy – Nové vydání publikace přibližuje motivy, nástroje a cíle současné ruské propagandy směřující jak dovnitř ruské společnosti, tak do zahraničí.
• 3 podoby propagandy – Příručka porovnává komunistickou, nacistickou a současnou ruskou propagandu
• Učíme o dezinformacích - Příručku lze využít jako rozšířující materiál do výuky o propagandě, součástí publikace jsou i ukázkové analýzy dezinformací pomocí metodiky 5 klíčových otázek. 

Bezplatně objednat

Řešení

Země a roky (nebo období) k jednotlivým plakátům:

1. Německo, 1. světová válka - Plakát nese název „Roční národní příjem“. Kresby porovnávají příjmy dvou států – Německa a Velké Británie. Německo je zobrazeno jako dobře živený, usměvavý muž s kufříkem plným peněz, pod nímž je uveden příjem 43 miliard, zatímco Velkou Británii reprezentuje malý, pohublý a nepříliš bohatý stařec, jehož bohatství je pouhých 35 miliard. Cílem plakátu je přesvědčit Němce o tom, že je Německo v mnohem lepší ekonomické kondici než Velká Británie.
2. Portugalsko, 1938 - Plakát je pojmenován „Salazarova lekce“, popisek dole uvádí: „Bůh, vlast, rodina: trilogie národního vzdělávání.“ Právě tyto konzervativní hodnoty jsou na obraze idylicky zachyceny – vidíme otce rodiny, který se vrací do svého dobře uspořádaného, ​​pokorného, ​​ale důstojného domova po celodenní zemědělské práci. Plakát směřoval do portugalských základních škol na příkaz premiéra Antónia de Oliveira Salazara, zakladatele autoritářského konzervativního režimu „Nový stát“.
2. Československo, 50. léta 20. století - Filmový plakát z roku 1955 idealizuje dělnické hnutí z Kladna. Snímek Rudá záře nad Kladnem pojednává o jeho historii z let 1918–1920. Film byl komunistickým režimem vyzdvihován jako velmi významné dílo.
4. Severní Korea, 2017 - Na plakátu vidíme ženu bojovnici, která trhá americkou vlajku. Na čelence má napsáno „Americká vláda ven!“. Obraz doplňuje velký text: „Zažeňte amerického vetřelce“. Plakát vykresluje Severní Koreu jako silnou, vítěznou stranu, zatímco Spojené státy jsou v pozici těch slabých, kteří budou poraženi. Severní Korea se proti Spojeným státům americkým vymezuje dlouhodobě.
5. USA, 1942 - Plakát z období druhé světové války přesvědčuje americkou veřejnost, aby podpořila vojenské zásahy proti nacistické Německé říši. Tu na plakátu znázorňuje stín ve tvaru hákového kříže, v jednom jeho rameni stojí skupinka vystrašených dětí. Tento obraz doplněný textem „Nedovolte, aby na ně ten stín dopadl: Kupte válečné dluhopisy“ působí na emoce. Naznačuje, že milovaným dětem hrozí nebezpečí a zároveň nabízí cestu, jak ho odvrátit – stačí nakoupit dluhopisy.
6. Rusko, 2017 - Školáci ve videu zpívají Vladimiru Putinovi, přezdívanému „strýček Vova“. Slibují mu, že pokud zavelí, jsou připraveni nastoupit do „posledního boje“. Ujišťují ho, že udrží obsazený Krym a že „do lůna vlasti vrátí Aljašku“ – podporují tak myšlenky ruského imperialismu. Video nechala natočit poslankyně politické strany Jednotné Rusko Anna Kuvyčková, vystupují v něm žáci policejní školy ve Volgogradu.
7. Československo, 50. léta 20. století - Jedná se o reklamní kampaň československé Státní spořitelny, jejímž cílem bylo motivovat občany k tomu, aby vkládali peníze na vkladní knížku spořitelny. Plakát slibuje, že díky pravidelnému spoření si budu moci dovolit „nezapomenutelný zájezd do ciziny“. Příznačné je, že na atlasu světa jsou pouze socialistické státy, jen ony jsou nabízeny jako země, do kterých vyrazit na dovolenou.
7. Československo, 50. léta 20. století - Na plakátu vidíme lahev s názvem „Vyrobeno v USA“, ze které vylézají brouci se zbraněmi v rukou. Připomínají mandelinku bramborovou, na krovkách mají symboly americké vlajky. Mandelinka bramborová byla v Československu poprvé zaznamenána v červenci 1945. Toho, že se v zemi začal šířit škůdce, který pochází ze Severní Ameriky, bleskově využila komunistická propaganda. Tvrdila, že je nebezpečný hmyz na naše území šířen nejen prostřednictvím mraků, větrů, ale také záškodnickými agenty. Ti patrně vyslali i skleněnou lahev s mandelinkami, kterou zachycuje plakát.

Tipy do výuky

<< Zpět na přehled všech kapitol