Upozornění: Původní plakát z roku 2018 a řešení najdete na konci kapitoly
Nevěřte všemu, co vidíte. S obrazem se dá manipulovat velmi jednoduše. V této kapitole ukazujeme, jak ověřovat autenticitu obrázků a fotografií a nenechat se napálit.
 |
|
Digitálně upravovat obrázky a fotografie je velmi snadné. Něco do přidat či odebrat zabere ve Photoshopu (či jiném grafickém editoru) pár minut. S rozvojem AI nástrojů dokonce stačí pár vteřin a základní verze dostupných modelů vytvoří věrohodné falešné fotografie. Motivace k úpravám či generování fotografií jsout různé. Může jít o zábavu, ale také o vyvolání nebo posílení emocí jako jsou vztek a strach. U emotivních obrázků a fotografií je obzvláště vhodné si ověřit, zda nejde o záměrnou manipulaci.
U digitálních fotografií a obrázků lze pomocí tzv. reverzní vyhledávání ověřit, zda se už dříve objevily na internetu a v jakém kontextu. Některé prohlížeče umožňují rovnou vyhledat obrázek kliknutím pravým tlačítkem myši na obrázek a volbou „Vyhledat pomocí Google“. Případně je možné fotku uložit nebo si zkopírovat její adresu (kliknout pravým tlačítkem na fotku a vybrat „Kopírovat adresu obrázku“). Poté na images.google.com kliknout na ikonu fotoaparátu, vložit URL či nahrát obrázek a vzápětí již uvidíme, kde a kdy se na internetu tato fotografie dříve objevila. Můžeme tak zjistit, že pochází z jiné lokality nebo byla pořízena v jiném čase, než jak to nyní vypadá.
Nástroje jako SightEngine umožňují zkontrolat, zda mohl být obrázek vygenerován pomocí AI.
Tineye.com je nástroj k reverznímu vyhledávání obrázků, po vložení vám Tineye zobrazí, na kterých webech se fotografie objevila. Vhodné u ověřování, ve kterých kontextech se fotografie využívala a využívá.
Google Lens je funkce vyhledávače Google, umožňuje vyhledat využití fotografie na jiných webech, funkci lze zapnout vedle políčka vyhledávání či ji aktivovat kliknutím pravým tlačítkem myši na jakoukoli fotografii na webu.
SightEngine je nástroj, který dokáže analyzovat fotografii a určit míru užití AI a manipulace. Nástroj dokáže přiřadit i konkrétní model, který fotografii generoval.
Bez přihlášení zvládnete na webu analyzovat jednu fotografii. Tu nahrajete přímo ze zařízení a dostanete analýzu fotografie. Po přihlášení je možné využít bezplatnou verzi nástroje, nahrávat můžete fotografie přímo ze zařízení.
Tip: Fotografie generované umělou inteligencí je stále těžší rozpoznat. Je pár kroků, které nám mohou pomoci.
Je velká pravděpodobnost, že se jedná o AI generovaný obsah. Následně fotografii můžeme zkusit analyzovat pomocí nástrojů, jako je např. SightEngine
Google mapy umožňují využít funkce Street view – stačí kliknout na vybraném místě na mapě dole vpravo na ikonku oranžového panáčka. Tato funkce je velmi nápomocná, když si chceme ověřit, zda fotografie z konkrétní lokality odpovídá místu a času, které jsou v jejím popisku uvedeny.
Na jakých šesti obrázcích něco nesedí?
Na obrázcích číslo 1, 3, 4, 6, 7, 8. Bližší vysvětlení najdete níže. Obrázky 2 a 5 jsou originální (jak obrazová, tak textová část).
1. Při vyhledání fotografie v Google obrázky (či skrze Google Lens) zjistíme, že je prezentována ve zcela jiném kontextu. Autor využil původně uměleckou fotografii, přidal k němu nový popisek a prezentuje ho jako svědectví o situaci v Damašku. Fotografie přitom pochází z focení Saudského umělce a celá situace byla uměle vytvořena, nejednalo se ani o skutečné hroby. Umělec se vyjádřil ke zneužití fotografie na svém Instagramu, to vidíme na obrázku č. 5.
3. Do fotografie je vložen citát, který daná osoba nemohla vzhledem k době, kdy žila, říci. Internet tehdy neexistoval.
4. Jedná se o AI generovanou influencerku, která má působit jako skutečný člověk. Celý její profil na sociálních sítích je tvořen generovanými fotkami z různého prostředí. Tento profil má ve svém popisku, že se jedná o virtuální dívku. Ne všechny profily jsou ale takto transparentní a je velmi náročné je rozpoznat.
6. Při vyhledání fotografie v Google obrázky odhalíme, že fotografie s mladou dívkou pochází z fotobanky. Modelka na fotce je prezentována v rámci politické kampaně, na plakát podávala stížnost a ten byl následně stažen.
7. Popisek u fotky tvrdí, že je z Prahy, a že byla focena 25. února. Pohled na zelený strom však dokazuje, že fotka nemohla vzniknout v zimě.
8. Oprah Winfrey (žena v černých šatech) má na fotografii o ruku navíc, jedna její levá ruka je složená v klíně a druhá levá ruka je kolem pasu Reese Witherspoon (žena v bílých šatech).
U obrázku 8 lze i pouhým okem postřehnout, že byly digitálně upraveny. U obrázku 3 a 7 lze manipulaci odhalit tak, že nad obrazovou informací přemýšlíme v souvislostech. U obrázků 1, 4 a 6 nelze manipulaci tak snadno odhalit, k tomu je nutné podniknout další kroky, např. vyhledávat, jaký je původ dané fotografie. Pomoci mohou nástroje uvedené v užitečných odkazech.
Upozornění: Původní plakát z roku 2018 a řešení najdete na konci kapitoly
Na jakých šesti obrázcích něco nesedí?
Na obrázcích číslo 1, 3, 4, 6, 7, 8. Bližší vysvětlení najdete níže. Obrázky 2 a 5 jsou originální (jak obrazová, tak textová část).
1. Při vyhledání fotografie v Google obrázky zjistíme, že je prezentována ve zcela jiném kontextu. Autor vystřihl část obrázku, přidal k němu nový popisek a prezentuje ho jako svědectví o současné situaci na Ukrajině. Fotografie přitom pochází z běloruského filmu Brestská pevnost (2010) – to zachycuje obrázek 5, který je autentický.
3. Do fotografie je vložen citát, který daná osoba nemohla vzhledem k době, kdy žila, říci – internet tehdy neexistoval.
4. Dívce na fotografii byla zvětšena v grafickém editoru prsa. Je to vidět na zvlnění záclony, která je až za ní. Na fotce tedy nesedí prostorová perspektiva.
6. Při vyhledání fotografie v Google obrázky odhalíme, že fotografie s mladou dívkou pochází z fotobanky. Dívka na fotce je prezentována jako podporovatelka konkrétní politické strany, což ale neodpovídá realitě.
7. Popisek u fotky tvrdí, že je z Prahy, a že byla focena 25. února. Pohled na zelený strom však dokazuje, že fotka nemohla vzniknout v zimě.
8. V pravém dolním rohu je jedna noha navíc, se snímkem se tedy manipulovalo.
U obrázků 4 a 8 lze i pouhým okem postřehnout, že byly digitálně upraveny. U obrázku 3 a 7 lze manipulaci odhalit tak, že nad obrazovou informací přemýšlíme v souvislostech. U obrázků 1 a 6 nelze manipulaci tak snadno odhalit, k tomu je nutné podniknout další kroky.
Všechna rizika, která dnes spojujeme s AI, jakou jsou falešná (tzv. deepfake) videa či fotografie se už dnes dotýkají mnoha lidí a mohou mít závažné dopady. Prostřednictvím výpovědí odborníků a konkrétních příkladů podněcuje video diskuzi o digitálním bezpečí a kritickém myšlení o všech aspektech AI. Aktivita Koho sledujeme, čemu věříme žákům přibližuje problematiku AI influencerů, tedy postav, vytvořených umělou inteligencí, kteří vystupují na sociálních sitích a vytvářejí dojem živých osob.
Všechna rizika, která dnes spojujeme s AI, jakou jsou falešná (tzv. deepfake) videa či fotografie se už dnes dotýkají mnoha lidí a mohou mít závažné dopady. Prostřednictvím výpovědí odborníků a konkrétních příkladů podněcuje video diskuzi o digitálním bezpečí a kritickém myšlení o všech aspektech AI. Aktivita Koho sledujeme, čemu věříme žákům přibližuje problematiku AI influencerů, tedy postav, vytvořených umělou inteligencí, kteří vystupují na sociálních sitích a vytvářejí dojem živých osob.
Reportáž zpravodaje České televize Josefa Pazderky se zabývá podobami ruské propagandy v souvislosti s válkou na Ukrajině. V aktivitě Popisky si žáci vyzkoušejí, nakolik nás popisky u fotografií ovlivňují, jak je vnímáme.
Úprava fotek neznamená vždy nutně manipulaci, může jít i o umělecké účely. Audiovizuální lekce představuje patnáctiletou Annegienne, která ráda fotí. Snímky poté upravuje v mobilní aplikaci a nahrává na Instagram. Aktivity k lekci se zaměřují na to, jaká pozitiva a negativa nám do života sociální sítě přinášejí.
Reportáž zpravodaje České televize Josefa Pazderky se zabývá podobami ruské propagandy v souvislosti s válkou na Ukrajině. V aktivitě Popisky si žáci vyzkoušejí, nakolik nás popisky u fotografií ovlivňují, jak je vnímáme.
Úprava fotek neznamená vždy nutně manipulaci, může jít i o umělecké účely. Audiovizuální lekce představuje patnáctiletou Annegienne, která ráda fotí. Snímky poté upravuje v mobilní aplikaci a nahrává na Instagram. Aktivity k lekci se zaměřují na to, jaká pozitiva a negativa nám do života sociální sítě přinášejí.
