U nás pomáhali taky (skryto)

Cíle lekce

Když v srpnu 1968 vtrhla sovětská vojska do Československa, byli jsme zoufalí, zděšení, a současně odhodlaní k odporu. O okupaci se rozhodlo v Moskvě a jejím hlavním smyslem byla snaha sovětského impéria udržet pod kontrolou zemi, u níž hrozilo, že se vydá vlastní svobodnou cestou. Přáli jsme si tehdy, aby nás svět neopustil. Napsali jsme stovky protestních hesel, v nichž se často opakovalo slovo „nezapomeneme“. Nezapomněli jsme? Současný ruský útok na Ukrajinu je krvavější, vychází ze stejné ruské imperiální strategie, je stejně protiprávní a ruská propaganda jej stejně lživě označuje za nezbytný čin, vedený ušlechtilými pohnutkami. „Přijmout pasivně roli, kterou nám vykážou jiní, znamenalo by morálně se zabít,“ říká v souvislosti s okupací Václav Havel v krátkém střihovém filmu Karla Strachoty. Emotivní snímek zachycuje vzdor vůči okupantům, v srpnu 1968 a následnou rezignaci celé společnosti. Závěr dokumentu přináší paralelu se situací na Krymu v roce 2014.