Studentské volby zvyšují účast prvovoličů ve skutečných volbách

 

Přečtěte si rozhovor s Karlem Strachotou, ředitelem Jednoho světa na školách, o významu studentských voleb, které se 20.–21. září konají na středních školách. Nově je možné kromě samotných voleb uspořádat ve škole projekci jednoho ze tří vybraných tematicky zaměřených filmů a otevřít tak se studenty debatu o smyslu demokratických voleb.

„V souvislosti se školní výukou často zaznívá, že „politika do škol nepatří“. Pro mnohé to je jakési zaklínadlo, požadavek bez racionálního obsahu. Přitom z našich opakovaných výzkumů zpracovaných agenturou Median vyplývá, že škola nedostatečně reflektuje aktuální témata, problémy a výzvy současného světa. Na otázku „Co je pro vás nejčastější zdroj informací o společenských a politických tématech?“, se škola v žebříčku možností ocitá vždy na posledním místě, za televizí, internetem, rodinnými příslušníky, dalšími médii, kamarády a známými,“ vysvětluje Karel Strachota, proč pořádat ve školách volby „nanečisto“.

Pořádáte u příležitosti krajských voleb opět studentské volby, co vás během předchozích ročníků nejvíce překvapilo? Volí mladí lidé častěji politické extrémy oproti výsledkům v běžných volbách?

Ve všech předchozích Studentských volbách (SV) se poměrně velké přízně studentů a studentek dostalo některým extrémistickým stranám. Neměli bychom z toho ale vyvozovat, že všichni mladí lidé, kteří jim dali při volbách nanečisto svůj hlas, znají jejich program a podporují ho. Jsem přesvědčený o tom, že v případě mnohých náctiletých šlo o formu protestu, vzkaz „jděte do háje“, částečně možná i recese. Určitě nad tím nemáme ale mávnout rukou, jen bychom měli být zdrženliví v jednoznačných interpretacích tipu „x procent mladých lidí se hlásí k nacistické, respektive neonacistické ideologii“.

Liší se výsledky v závislosti na jednotlivých krajích?

Extrémisté pravidelně v SV získávají nejvíce hlasů v Ústeckém kraji, následuje kraj Moravskoslezský a Karlovarský. Záleží také na typu školy, výrazně lepších výsledků obecně dosahují na středních odborných učilištích ve srovnání s gymnázii.

Jak je to podle vás s politickou gramotností mladých lidí? Zajímají se vůbec o politiku?

Nechci se pouštět do přílišného zobecňování a přispívat k už tak častému, nepříliš lichotivému a stereotypnímu nálepkování nejmladší generace. Každopádně platí, že to, jak jsou politicky gramotní, ovlivňuje především „svět dospělých“. Záleží, jak jsou nastavené vzdělávací programy na školách, které určují, co se mají dozvědět ve výuce. Důležitá je pochopitelně i role rodiny a médií.

Celý rozhovor najdete na EDUin.cz