Průzkumy realizujeme mezi studujícími pravidelně od roku 2009. Právě zveřejněná závěrečná zpráva představuje výsledky kvótně reprezentativního kvantitativního šetření mezi žáky a žákyněmi středních škol ve věku od 15 do 20 let.

Závěrečná zpráva 

Demokracie a mezinárodní politika: Studenti si přejí silné vůdce 

Mezi středoškoláky celkově převažuje prodemokratický postoj, který v čase sílí. Více než polovina (56 %) žáků považuje demokracii za nejlepší způsob vlády. Zhruba třetina k ní nemá vyhraněný postoj, nebo ji nepovažuje jednoznačně za nejlepší. Názor, že za určitých okolností může být lepší autoritářský způsob vládnutí, zastává 17 %.  

Nutné je upozornit na zásadní rozdíly mezi jednotlivými typy škol. Na gymnáziích demokracii preferuje 74 % dotázaných, na učilištích jen 25 %, přitom v roce 2023 to bylo ještě 43 %. Ovšem zároveň je potřeba uvést, že se mezi žáky učilišť nezvyšuje podpora autoritativnímu způsobu vládnutí, ale spíše sílí lhostejnost vůči demokracii (je jedno, jaký je u nás režim, zda demokratický, nebo nedemokratický) nebo nevyhraněnost. 

„Již u výsledků první části našeho průzkumu jsem upozorňoval na to, že zlepšování kvality výuky na odborných školách a učilištích přispívá k ochraně demokracie, nová data to bohužel jen potvrzují. Rozdíl v postojích mezi gymnazisty a učni je markantní. Skutečnost, že na učilištích spadla podpora demokracie na pouhých 25 % a nahrazuje ji lhostejnost, je alarmující. Budování odolné, sebevědomé, tolerantní a svobodné společnosti vyžaduje, abychom se na vzdělávání na těchto typech škol zaměřili s maximální prioritou,“ říká Karel Strachota, ředitel JSNS.  

Největší oporu u autoritativně formulovaných výroků má představa, že společnost potřebuje silné vůdce (59 %) a důraz na poslušnost a úctu k autoritám (55 %). Tyto autoritativně laděné hodnoty ale nestojí v přímém protikladu k podpoře demokracie, spíše vyjadřují poptávku po rozhodném vedení.   

Členství v EU a NATO 

Členství v Evropské unii hodnotí středoškoláci převážně kladně (75 %). Jednoznačně kladný postoj častěji vyjadřují dívky. Vztah žáků k EU se v dlouhodobém pohledu výrazně proměnil. Podíl jednoznačného kladného hodnocení stoupl ze 7 % v roce 2009 na 44 % v roce 2026. Kladné hodnocení ale klesá od gymnázií (91 %) přes střední odborné školy (75 %) k učilištím (61 %). Významnou roli hraje subjektivně vnímaná úroveň rodiny, kdy žáci z rodin s nižší životní úrovní se častěji přiklánějí ke kritickému nebo nevyhraněnému postoji.  

NATO má dlouhodobě mezi studujícími vysokou podporu. Souhlas s členstvím České republiky v Severoatlantické alianci vyjadřuje 82 % z nich, častěji chlapci než dívky. Souhlas klesá od gymnazistů směrem k učňům.  

„Ve srovnání s hodnocením EU je podpora NATO ještě o něco vyšší a doprovází ji méně odmítavých postojů. Jednou z možných příčin je, že členství v NATO bývá v české veřejné debatě vnímáno méně polarizovaně než EU. Tomu odpovídá i postoj dospělé populace, mezi níž je vztah k NATO dlouhodobě příznivější než k EU, přestože v obou případech převažuje kladné hodnocení,“ komentuje výsledky Jitka Uhrová z analytického ústavu STEM.  

Válečný konflikt na Ukrajině: Vzrostl počet středoškoláků, podle kterých by ČR měla více pomáhat 

Polovina žáků (52 %) považuje aktuální pomoc Ukrajině ze strany České republiky za přiměřenou. Studující SOU a SOŠ častěji než gymnazisté vyjadřují, že je příliš velká. V porovnání s rokem 2023 klesl podíl těch, kteří pomoc považují za příliš velkou (z 38 na 25 %), a naopak vzrostl podíl těch, kteří ji hodnotí jako příliš malou (ze 3 na 11 %).  

Nejpřijatelnějšími formami pomoci Ukrajině jsou v očích studentů podpora při mezinárodních jednáních (36 %), přijímání uprchlíků z Ukrajiny (30 %) a finanční pomoc Ukrajině (30 %). Naopak vyslání českých vojáků na území Ukrajiny je nejméně akceptovatelná forma pomoci (7 %). Gymnazisté jsou obecně otevřenější různým formám pomoci. Žádnou formu pomoci nepodporuje 13 % studujících, významně častěji jde o učně.  

Více než dvě pětiny studujících (44 %) uvádí, že mají spíše nedostatečné či žádné informace o válečném konfliktu na Ukrajině. Naopak dostatek informací má 30 % žáků. 

Československá historie: Žáci se chtějí o éře socialismu dozvědět více 

Tři čtvrtiny středoškoláků soudí, že život v socialistickém Československu byl v porovnání se současností horší. Podobný počet žáků považuje život v současném Česku za dobrý, podíl studentů s tímto názorem od roku 2014 roste. 

Polovina studentů (46 %) přiznává minimální nebo nulové znalosti o éře socialismu. Schopnost orientovat se v tomto období kopíruje stejné sociodemografické vzorce jako u informovanosti o válečném konfliktu na Ukrajině: vyšší míru znalostí deklarují starší žáci, chlapci a gymnazisté. 

„Nízkých znalostí našich soudobých dějin mezi žáky jsme si vědomi. Z našich průzkumů zároveň dlouhodobě vyplývá, že studenti mají zájem se o období socialismu dozvědět více. To jsou důvody proč se již od roku 2005 tomuto tématu v JSNS věnujeme, nabízíme vyučujícím audiovizuální lekce do výuky a pořádáme akce, jako je listopadový Měsíc Příběhů bezpráví, do kterého je aktuálně zapojeno přes 600 škol, knihoven a dalších institucí z celé republiky. Promítají filmy a zvou hosty na besedy. V letošním roce jsme se také více zaměřili na střední odborné školy a učiliště, u kterých jsou znalosti i deklarovaný zájem o téma socialismu nejnižší. Nabízíme jim krátké lekce a aktivity, které žáky zaujmou,“ dodává Karel Strachota.