Pomáhá film při poznávání rodinných příběhů?

24.11.2015 / Příběh mojí rodiny / Průzkumy a šetření

Výsledky sociologického šetření agentury Median provedeného mezi žáky ve věku 9 - 12 let odpovídají na otázky, jak mohou dokumentární filmy pomoci prohlubování vztahů mezi mezi žáky, (pra)rodiči a učiteli.

Celkové shrnutí výzkumu

Většina žáků i učitelů se v retrospektivním hodnocení shoduje, že hodiny s projekcemi a diskusemi / projekty bavily studenty více než klasická výuka a o daných problémech se dozvěděli více a více diskutovali. Nadpoloviční většina žáků uvádí, že se více začala zajímat o společenské problémy. Menší vliv byl pozorován na zlepšení atmosféry ve třídě – s pozitivním vlivem však i zde souhlasí polovina žáků i učitelů.

O projektu vědělo tři čtvrtiny rodičů, jejichž hodnocení zábavnosti a informativnosti hodin souhlasí s pozitivním hodnocením učitelů a žáků. Většina také vypozorovala, že o promítaných filmech a diskutovaných tématech se s nimi děti baví více než o běžné výuce a projekt posílil komunikaci s dítětem o škole. Menšina je k těmto aspektům kritická.

Jako nejlepší filmy jsou žáky i učiteli hodnoceny filmy Žirafa v nesnázích a Moje sousedka. Z odpovědí vyplývá, že to je zejména díky možnosti napojení jasně definované a žákům blízké aktivity (rodokmeny, ukázky domovů). Jako navrhovaná témata dalších projekcí je zmiňována imigrace a soužití kultur, historie a život předků či řešení tragických událostí v rodinném životě.

Nejčastěji zmiňovanými negativy je protažení projektu přes konec školního roku, přílišná organizační svázanost, rušivost prostředí / nezájem části studentů.

Hodnocení změny názorů před projektem a po projektu (a tedy možného vlivu projektu na celkové postoje k výuce, komunikaci apod.) je omezeno faktem, že výstupní dotazník vyplnilo méně respondentů než vstupní a dotazování se konalo v jiné době školního roku. Celkově jsou změny PŘED projektem a PO projektu většinou malé či nevýznamné. Lze tedy usuzovat, že na dlouhodobou a zásadní proměnu postojů rodičů, učitelů a žáků ke škole a vzájemné komunikaci je třeba dlouhodobějšího působení / opakování projektů tohoto typu.

Mezi statisticky významné (hladina spolehlivosti 90 %), byť někdy mírné změny patří zlepšení rodičovského hodnocení školy v oblasti spolupráce na dlouhodobých projektech a informovanosti o těchto projektech, zvýšení počtu studentů, kteří mají rádi diskusi o probíraných problémech ve škole a baví se o nich se spolužáky i mimo výuku a zlepšení žákovského hodnocení v oblasti otevřenosti a přístupnosti učitelů.