Jaké je dospívání pod vlivem algoritmů? Na to se zaměřila letošní konference mediálního vzdělávání

Máme za námi letošní konferenci „Dospívání pod vlivem algoritmů“. Akce se konala 9. prosince 2025 v pražském Centru současného umění DOX a nabídla bohatou nabídku praktických workshopů, přednášek a diskusí na témata mediálního vzdělávání.

Jak vypadá online prostředí, ve kterém se dnešní dospívající pohybují? Kdo určuje, jaký obsah se jim zobrazuje? Snaží se největší sociální sítě chránit duševní zdraví mladých lidí? A jaké jsou možnosti obrany před negativním vlivem digitálních technologií? Na tyto otázky odpověděla letošní konference mediálního vzdělávání „Dospívání pod vlivem algoritmů“. která se uskutečnila v úterý 9. prosince v pražském Centru současného umění DOX.

Konferenci organizoval vzdělávací program Člověka v tísni s názvem Jeden svět na školách (JSNS), který se tématům mediálního vzdělávání věnuje dlouhodobě. Akce byla primárně určená vyučujícím, metodikům prevence ze základních a středních škol, knihovníkům a dalším vzdělavatelům.

Konferenci zahájila přednáška Josefa Holého, spoluautora podcastu Kanárci v síti, která se zabývala otázkou, proč provozovatelé sociálních sítí nemají žádný zájem na ochraně dětí a mladistvých. Jako jednoduchá odpověď se nabízí peníze a sbírání dat o svých uživatelích. Podle Holého je hlavním cílem těchto provozovatelů maximalizovat naši pozornost – tedy abychom na jejich platformách zůstávali co nejvíce času. K tomu jim pomáhá emočně nabitý a manipulativní obsah, gamifikace aplikací nebo samotné nastavení současných algoritmů.

Přednáška se také dotkla problematiky navazování kamarádských či romantických vztahů s umělou inteligencí. Podle Holého je mezi dětmi velmi oblíbená aplikace character.ai, díky níž si mohou vytvořit svého vlastního virtuálního kamaráda či přítelkyni. „Je to pro ně lepší a pohodlnější než se seznamovat venku, kde se mohou před někým ztrapnit. Chatbot je navíc nekonfliktní, podbízivý a dítě brzy nabyde jistého pocitu bezpečí,“ popsal Holý. Ovšem o bezpečnosti těchto vztahů lze polemizovat. Po dlouhodobých a intenzivních rozhovorech s těmito virtuálními avatary se může dle Holého u dítěte či mladistvého rozvinout sociální izolace či různé formy duševních poruch, jejichž neřešení může vést i k sebevražedným myšlenkám. Samotný zákaz digitálních technologií včetně nástrojů umělé inteligence to však dle Holého nevyřeší. Vyzval účastníky z řad učitelů a rodičů k tomu, aby se svými žáky a dětmi spíše o daných tématech a rizicích mluvili a společně je pojmenovávali – jinak se jim uzavřou a v kyberprostoru se jim ztratí.

Regulovat či neregulovat? To je, oč tu běží

Po Josefu Holém převzal slovo ředitel Jednoho světa na školách (JSNS) Karel Strachota, který se věnoval ochraně dětí a mladistvých před problematickými jevy a riziky kyberprostoru a k regulaci užívání mobilních telefonů na školách. „Mnoho zemí světa již přistoupilo nebo právě přistupuje k plošné regulaci používání mobilů na školách. V Evropě to jsou téměř všechny státy, Česká republika mezi nimi ale dosud není. Otázkou je proč?“ ptal se Strachota.

Ředitel JSNS chápe zavedení plošné regulace jako společenskou dohodu, jejímž cílem by měla být podpora kvality vzdělávání a ochrana dětí před negativními vlivy digitálních technologií, které mohou prosáknout i do třídního kolektivu. Regulace mobilů na školách může dle jeho slov přispět ke snížení případů kyberšikany a výrazně zlepšit psychické i fyzické zdraví žáků a studentů. Kromě regulace Strachota podpořil i další rozvoj mediálního vzdělávání, větší transparentnost algoritmů či vyšší zodpovědnost a ohleduplnost platforem vůči jejich mladým uživatelům.

Algoritmy pro nás představují černou skříňku

Strachotu posléze vystřídal známý popularizátor vědy Patrik Kořenář. Ten se pokusil účastníkům konference přiblížit, jak fungují současné algoritmy a zdali je vůbec možné je jako běžný smrtelník a uživatel sociálních sítí prokouknout. „Odpovědí je ne, ale nezoufejte. Obecně o fungování algoritmů víme hrozně málo, jedná se o obchodní tajemství. Nemusíte a ani nemůžete tomu plně rozumět, nikdy nebudete mít možnost rozeznat konkrétní matematické formule, na kterých jsou současné algoritmy postavené. Ve vašem případě je hlavní pochopit základy,“ prozradil Kořenář.

Podobně jako Holý se ve své přednášce dále zabýval principem tzv. engagementu, na němž současné algoritmy fungují a snaží se ho u svých uživatelů maximalizovat. Výsledkem je personalizovaný feed s obsahem, o němž si algoritmus myslí, že nás bude zajímat a díky němuž budeme zůstávat déle na platformě a s příspěvky interagovat. Na povaze nám nabízeného obsahu se také dle Kořenáře podílejí ostatní uživatelé. „Vy jako uživatel sdílíte určité podobné parametry s jinými uživateli. Pokud se tak na daný příspěvek podívalo a reagovalo více lidí právě s těmito vašimi parametry, je dost pravděpodobné, že se ukáže i vám,“ vysvětlil oblíbený youtuber a influencer.  O tom, jak moc se nám konkrétní obsahy zobrazují, rozhoduje i jaké emotikony nejčastěji získávají. Pokud fotka či video má kromě hromady lajků, komentářů a sdílení i hromadu srdíček a dalších reakcí, brzy se nabídne i na vaší obrazovce.

Vzrůstající radikalizace – další hrozba kyberprostoru?

Dopolední program završila panelová diskuze na téma „Komu věří mladí na internetu“, jejímž hosty byli politolog a člen Národního institutu SYRI Jan Charvát, novinář Deníku N Petr Koubský a odborník na rizikové chování na internetu a koordinátor projektu Safer Internet Centrum Martin Kožíšek. Žhavým tématem diskuze byla především nastupující radikalizace na internetu.

Důvody, proč dnešní děti a mladiství mohou propadat radikalizaci, jsou Jana Charváta mnohé. Mohou za tím stát vlastní pocity nespravedlnosti, diskriminace či izolace, ale také vrstevníci, kteří jim radikalizační obsah ukážou. Dětem se pak může buď zalíbit, nebo jej sledují dál ze strachu, aby nebyly vyloučeny z kolektivu a kamarádům se zavděčily. „Zároveň nemůžeme popsat typického šiřitele radikalizačního obsahu, protože to je velmi individuální. Radikalizační narativy fungují různým způsobem pro různé skupiny lidí,“ podotkl Charvát. Mezi dětmi a mladistvými se tak může zradikalizovat jak outsider, tak i vůdce třídního kolektivu.

Podle Martina Kožíška navíc stačí málo, aby se děti a mladiství s takovýmto obsahem dostali do kontaktu. Vstupní branou jsou uzavřené kanály na platformách jako jsou Telegram nebo WhatsApp. „Jedná se o sítě, kde se objevuje velké množství problematických příspěvků, často maskovaných jako nevinné memy. Přitom je mohou navádět k různým nebezpečným aktivitám jako přidání se k radikalizační skupině nebo spáchání trestného činu,“ upozornil Kožíšek. Do těchto skupin se podle jeho zkušeností přidávají už děti na prvním stupni.

A proč je radikalizační obsah tak přitažlivý? Kromě zmíněných memes za tím dle Petra Koubského stojí samotná atraktivita a senzačnost doporučovaných či sdílených příspěvků. „Lidská psychologie je taková, že některé věci jsou pro nás atraktivnější než ty druhé – a to je v nás zakořeněno velmi hluboko. Té atraktivnosti velmi dobře využívají tvůrci algoritmů sociálních sítí, kteří je ještě k tomu neustále vylepšují,“ řekl v rámci diskuze Koubský. Po prvním radikalizačním příspěvku je navíc otázkou času, kdy se dítěti či mladistvému zobrazí na jeho účtu další a možná ještě emočně i ideologicky vyhraněnější obsah.

Součástí diskuze byly také témata AI kamarádů, kyberšikany, digitální stopy nebo problematika ChatControl.

Celým dopoledním programem provázela moderátorka Tereza Povolná (Seznam Zprávy).

Konference nabídla i tematické workshopy

Odpoledne patřilo praktickým workshopům s odbornými hosty, které se věnovaly tématům současných radikálních algoritmů, rizik umělé inteligence, manosféry a incelství v online prostoru nebo rozvoje mediální gramotnosti u nejmenších žáků základní školy. Hlavním cílem workshopů byla možnost diskutovat nad konkrétními problémy a doporučeními s odbornými hosty. Účastníci si tak mohli lépe osvojit způsob, kterým mohou se svými žáky a studenty rozebírat palčivé a citlivé otázky dnešního digitálního světa.

Níže si můžete prohlédnout další fotografie z konference.