Stejné příběhy, jiná jména

21.6.2021 / Příběhy bezpráví

Stejné příběhy, jiná jména. Motto, které poukazuje na podobnost osudů odpůrců komunismu v Československu s příběhy lidí, kteří se v zemích postsovětského regionu v současné době zasazují o dodržování lidských práv, svobodu, demokracii a právní stát. Příkladem takových států jsou Bělorusko, Tádžikistán, Kazachstán nebo Ázerbájdžán. V samotném Rusku jsou pak pronásledováni, zavíráni a zabíjeni nezávislí novináři, obránci lidských práv, opoziční politici i angažovaní občané.

 

Každý rok v souvislosti s Dnem památky obětí komunistického režimu, dnem smutného výročí popravy Milady Horákové, vzdáváme spolu se studenty úctu odpůrcům a obětem komunistického bezpráví. V letošním roce jsme se rozhodli poukázat na to, že stejně jako naši hrdinové, musí ve zmíněných zemích lidé stále bojovat proti všudypřítomnému bezpráví.

Na portálu JSNS.CZ nabízíme medailonky těchto lidí, mezi které například patří novinář Raman Pratasevič, nejznámější politický vězeň současného běloruského režimu. Ten byl spolu s přítelkyní zatčen po vynuceném přistání letadla letícího přes Bělorusko. Šestadvacetiletý novinář a fotograf Pratasevič se účastní opozičních protestů již od roku 2011. Jeho příběh je až neuvěřitelně podobný tomu, co zažil československý novinář Štefan Kiripolský, který po útěku z Československa pracoval ve vídeňské pobočce Rádia Svobodná Evropa. Štefan Kiripolský se svou družkou cestoval vlakem na dovolenou do jižního Rakouska přes sovětskou okupační zónu. V ní sovětští vojáci vlak zastavili, zatkli ho a předali do Československa. Oba dva novináři přinášeli pravdivé informace o tom, co se v jejich zemích děje, oba byli při výsleších mučeni. Štefan Kiripolský byl nejprve odsouzen na doživotí a ve vězení nakonec strávil témeř 14 let. Osud Ramana Prataseviče je v zemi, ve které vládne bezpráví, bohužel velmi nejistý. 

Jeden z příkladů bezpráví může být také příběh ruské novinářky a zakladatelky zpravodajského portálu KozaPress, Iriny Slaviny. Místním úřadům se její novinářská činnost brzy stala trnem v oku. Slavina čelila neustálému pronásledování a stále se stupňujícímu tlaku bezpečnostních složek. Šikana vyvrcholila na podzim roku 2020, kdy bezpečnostní složky násilně vnikly do jejího bytu. Ještě téhož roku se Irina Slavina upálila na protest proti šikaně ze strany ruských úřadů a policie, na svém facebookovém profilu vzkázala: “Z mé smrti, prosím, viňte Ruskou federaci”. Její definitivní forma protestu připomíná čin vysokoškolského studenta Jana Palacha, který se upálil v roce 1969 na protest proti potlačování svobod a pasivního přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy. Dokud byl při vědomí potvrzoval, že se zapálil kvůli politické situaci: “Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.

Medailonky všech hrdinů si můžete přečíst na stránkách Dnu Příběhů bezpráví

Válka na Ukrajině

Materiály JSNS k ruské vojenské invazi

V souvislosti s aktuálními událostmi na Ukrajině jsme z portálu JSNS.CZ vybrali dokumentární filmy, lekce, materiály a aktivity do hodin a také řadu doporučení pro vyučující k tomu, jak s žáky mluvit o válečném konfliktu, uprchlících, mediální manipulaci a propagandě. Na stránce Válka na Ukrajině najdete speciálně připravený výběr lekcí k současné situaci spolu s aktivitami do hodin nebo publikaci Podoby ruské propagandy. Nabídku materiálů budeme průběžně rozšiřovat.