Boj proti konspiračním přesvědčením: nejúčinnějším lékem je prevence
7.7.2023 / Mediální vzdělávání
Z našeho nedávno publikovaného výzkumu o stavu mediálního vzdělávání na českých školách mimo jiné vyplynulo, že vnímání významu výuky mediální výchovy v prostředí českých škol vzrostlo. Za důležité jej považuje naprostá většina ředitelů i samotných vyučujících. Významnou roli v tomto nárůstu sehrály mj. i dezinformace kolující ve veřejném prostoru, které se pro řadu vyučujících staly hlavním impulzem pro zahájení výuky mediální výchovy. Právě preventivní rozvoj a podpora kritického a analytického myšlení jsou podle vědců považovány za jeden z nejúčinnějších prostředků v boji proti konspiračním přesvědčením.
Přehledová studie The efficacy of interventions in reducing belief in conspiracy theories: A systematic review publikované ve vědeckém časopise PLOS ONE je systematickou analýzou 25 studií se 7179 respondenty, publikovaných v rozmezí let 2013-2020, které hodnotily různé přístupy ke snižování konspiračních přesvědčení. Mezinárodní vědecký tým vedený experty z irské University College Cork prostudoval řadu dostupných prací o tom, jak se dají vyvracet konspirační teorie. Za nejúčinnější označil metody zaměřené na podporu kritického a analytického myšlení. Ostatní metody se naopak jeví jako neúčinné.
Těm, kteří mají zájem omezovat šíření a dopady dezinformací a konspirací, doporučují autoři studie následující konkrétní kroky:
- Vyhněte se apelování na emoce: Intervence, které manipulovaly s emocemi účastníků nebo apelovaly na pocity empatie, měly malý účinek, pokud jde o změnu konspiračních přesvědčení.
- Protiargumenty nejsou účinné: Protiargumenty proti konkrétním konspiračním přesvědčením, které jsou uvedeny poté, co byli účastníci vystaveni konspirační teorii, nebývají příliš účinné.
- Prevence je nejlepší lék: Intervence, které poskytovaly protiargumenty proti konspiračním teoriím, byly nejúčinnější, pokud protiargumenty zazněly předtím, než byli účastníci vystaveni konkrétním konspiračním teoriím, na které se studie zaměřila.
- Analytické myšlení a schopnost kritického myšlení jsou nejúčinnějšími prostředky, jak zpochybnit konspirační přesvědčení: U účastníků, kteří byli vedeni k analytickému myšlení, byla pravděpodobnost konspiračních přesvědčení nižší než u kontrolních skupin. Navíc, když intervence přesáhly rámec uvedení účastníků do analytického myšlení a skutečně je explicitně naučily, jak vyhodnocovat konspirační přesvědčení pomocí specifických dovedností kritického myšlení, byla u nich mnohem menší pravděpodobnost, že budou mít konspirační přesvědčení.
V souhrnu, dle autorů studie je jedním z nejdůležitějších zjištění jejich výzkumu, že "tradiční ověřování faktů a protiargumenty jsou nejméně účinnými prostředky boje proti konspiračním přesvědčením. Zjistili jsme, že nejúčinnějšími strategiemi jsou preventivní opatření, jako je vystavení účastníků protiargumentům dříve, než se setkají s dezinformacemi." Na základě těchto výsledků výzkumníci navrhují, aby se budoucí vývoj metod boje proti konspiračním teoriím zaměřil hlavně na podporu kritického myšlení a analytického přístupu a také na oslovení lidí dříve, než budou konspiračním teoriím vystaveni.
Výsledky studie a doporučení jejich autorů tedy podporují přístup JSNS v oblasti mediálního vzdělávání a rozvoje kritického myšlení. Děkujeme, že ho ve svých třídách využíváte i vy.
Máte ve svém okolí někoho, kdo věří dezinformacím nebo konspiračním teoriím, a hledáte způsoby, jak s ním mluvit? Podívejte se na sadu našich 12 tipů, které vám pomohou najít způsob, jak reagovat v situaci, kdy záměrně vytvořeným manipulativním sdělením věří někdo z vašich blízkých.
Studie vyšla na začátku dubna 2023 v časopise PLOS ONE. PLOS ONE je recenzovaný časopis s otevřeným přístupem vydávaný Public Library of Science (PLOS) od roku 2006. Časopis pokrývá primární výzkum z jakéhokoli oboru vědy a medicíny.