Stav mediálního vzdělávání na základních a středních školách

Vnímání důležitosti mediálního vzdělávání v prostředí českých škol vzrostlo, za důležité jej považuje naprostá většina ředitelů i vyučujících. Celkově ale chybí jeho podpora ze strany státu i jednotná koncepce. Tyto skutečnosti vyplynuly z průzkumu Stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách mezi bezmála čtyřmi sty řediteli a ředitelkami a šesti sty osmdesáti vyučujícími mediální výchovy na ZŠ a SŠ v České republice. Předchozí částečně obsahově srovnatelné průzkumy proběhly v roce 2018 (mezi vyučujícími mediální výchovy na SŠ) a v roce 2017 (mezi řediteli a ředitelkami SŠ).

Přečtěte si závěrečnou zprávu 

 

Výběr z hlavních zjištění

Důležitost mediálního vzdělávání 

  • Vedení základních (88 %) i středních škol (86 %) považuje výuku mediální výchovy za důležitou.
  • Mezi vyučujícími je vnímání její důležitosti ještě o něco vyšší než u vedení škol (90 % ZŠ, 95 % SŠ). Většina vyučujících také pozitivně hodnotí postoj svého vedení k této oblasti (73 % ZŠ, 70 % SŠ).   

Impulz vyučujících k zahájení výuky 

  • Více než polovina respondentů z řad vyučujících uvedla, že klíčovou motivací pro zahájení výuky v oblasti mediální výchovy pro ně byla snaha rozvíjet mediální gramotnost žáků (52 % ZŠ, 55 % SŠ).
  • Dalším hlavním impulzem pro část respondentů (43 % ZŠ, 44 % SŠ) byly dezinformace kolující ve veřejném prostoru (např. v souvislosti s pandemií COVID-19), pro učitele základních škol byl podstatnější impulz v podobě zahrnutí mediální výchovy do školních vzdělávacích programů (24 % ZŠ, 17 % SŠ).
  • Pouze necelá desetina respondentů (9 % ZŠ, 8 % SŠ) uvádí, že hlavním důvodem rozhodnutí vedení školy, že mediální výchovu mají vyučovat právě oni.

Graf: Hlavní impulz pro zahájení výuky mediální výchovy (podle vyučujících) 

 

Chybějící koncepce i koordinace mediální výchovy na úrovni školy 

  • Na většině škol (ředitelé: 79 % ZŠ, 79 % SŠ, učitelé: 78 % ZŠ, 82 % SŠ) probíhá výuka mediální výchovy podle koncepce jednotlivých vyučujících, kteří si individuálně sestavují svůj vlastní plán. Méně než pětina škol (ředitelé: 18 % ZŠ, 18 % SŠ, učitelé: 14 % ZŠ, 10 % SŠ) vyučuje mediální výchovu podle jednotné koncepce sestavené na úrovni školy.
  • Vedení škol přiznává, že na jejich škole neprobíhá žádná evaluace naplnění doporučených očekávaných výstupů mediální výchovy stanovených v Rámcových vzdělávacích programech (56 % ZŠ, 66 % SŠ). 
  • Vyučující, kteří se věnují tématům mediální výchovy, mají obecně velmi nízké povědomí o dalších vyučujících, kteří v rámci dané školy rovněž zahrnují témata mediální výchovy do výuky (55 % ZŠ, 57 % SŠ není schopno počet odhadnout). 

Část českých škol se mediálnímu vzdělávání nevěnuje vůbec  

  • I přes to, že je mediální výchova jedním z průřezových témat Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, téměř pětina základních škol (18 %) podle tvrzení ředitelů mediální výchovu nevyučuje. U středních škol činí tento podíl 11 %. V případě středních odborných učilišť 23 %.  

Graf: Způsob výuky mediální výchovy (podle ředitelů)

 

Největší překážky výuky – nedostatek času a nejistota vyučujících 

  • Za hlavní příčinu skutečnosti, že je na školách výuce mediální výchovy věnováno málo pozornosti, označují respondenti většinou školní vzdělávací programy (ředitelé: 83 % ZŠ, 84 % SŠ, učitelé: 79 % ZŠ, 81 % SŠ), kvůli nimž musí učitelé probrat velký objem látky a na průřezová témata následně nezbývá dostatek času.  
  • Další překážky mediální výuky:
    • nejistota vyučujících spočívající v nedostatku dovedností a znalostí pro výuku mediální výchovy (ředitelé: 91 % ZŠ, 82 % SŠ, učitelé: 82 % ZŠ, 87 % SŠ)
    • neúčast na žádné vzdělávací akci zaměřené na související témata (ředitelé: 78 % ZŠ, 60 % SŠ, učitelé: 75 % ZŠ, 63 % SŠ)
      • Nejčastěji hodnotí vyučující své kompetence na škále začátečník-mírně pokročilý-pokročilý-profík jako mírně pokročilé (53 % ZŠ, 46 % SŠ). Více než pětina vyučujících se považuje za začátečníky (28 % ZŠ, 21 % SŠ). Nejnižší úroveň sebehodnocení byla zaznamenána u vyučujících 1. stupně základních škol, kteří se považují za začátečníky téměř v polovině případů (47 %).
    • chybějící kvalitní materiály (ředitelé: 70 % ZŠ, 66 % SŠ, učitelé: 73 % ZŠ, 63 % SŠ) 
      • Z dotazníkového šetření mezi učiteli i řediteli přitom vyplývá, že si vyučující materiály v této oblasti často připravují sami (ředitelé: 90 % ZŠ i SŠ, učitelé: 47 % ZŠ, 54 % SŠ.
    • neporozumění médiím, která používají žáci, ze strany vyučujících (ředitelé: 65 % ZŠ, 67 % SŠ, učitelé: 71 % ZŠ, 77 % SŠ)
      • Pro většinu ředitelů a učitelů jsou mimo internet důležitá i klasická média (TV, rádio a tisk) a pouze desetina respondentů z řad vyučujících uvedla jako svůj nejčastější informační zdroj sociální sítě. Oproti tomu 88 % základoškoláků a 87 % středoškoláků tráví čas na sociálních sítích denně (nebo minimálně jednou týdně) a právě Instagram je pro 75 % základoškoláků a 79 % středoškoláků vůbec nejpoužívanější sociální síť. 
    • mediální výchova není v českém školství považována za důležité téma (ředitelé: 68 % ZŠ, 69 % SŠ, učitelé: 72 % ZŠ, 70 % SŠ).

Graf: Účast vyučujících na vzdělávacích akcích k mediální výchově

 

Preferovaná forma a způsob výuky mediální výchovy na školách 

  • Jako nejvíce preferované formy mediálního vzdělávání uvádějí respondenti shodně na prvním místě tzv. průřezové téma, tj. výuka napříč vícero předměty (ředitelé: 47 % ZŠ, 57 % SŠ, učitelé: 50 % ZŠ, 54 % SŠ).
  • Dále jednorázové akce v podobě projektů, workshopů či besed s novináři (ředitelé: 40 % ZŠ, 35 % SŠ, učitelé: 33 % ZŠ, 29 % SŠ).
  • K méně preferovaným variantám patří zakotvení mediální výchovy jako povinného samostatného předmětu. Tuto variantu preferují častěji než jiné typy a stupně škol gymnázia.

 


Metodika výzkumu 

Kvantitativní výzkum realizoval JSNS ve spolupráci s agenturou STEM. Dotazníkové šetření probíhalo u skupiny ředitelů a ředitelek od 22. března do 21. dubna 2023 a zúčastnilo se ho 398 respondentů a respondentek (165 na základních školách a 233 na středních školách). U skupiny vyučujících probíhalo šetření od 28. března do 28. dubna 2023 a zúčastnilo se ho 677 respondentů a respondentek (z toho 372 ze základních a 305 ze středních škol). 

Partneři