TIP: Promítejte filmy ke dni boje proti fašismu a antisemitismu

9.11.2015 / Jeden svět na školách / Příběhy bezpráví

Na 9. listopadu připadá Mezinárodní den boje proti fašismu a antisemitismu. Přinášíme vám výběr filmů, které můžete při této příležitosti promítat ve výuce.

Nebe nad Evropou

Za druhé světové války statečně bojovali za svou zemi. Komunistický režim je za to poté nekompromisně potrestal. Gen. František Peřina, prof. Jan Wiener a gen. František Fajtl patřili mezi řadu českých letců, kterým se po nacistické okupaci Československa podařilo odjet do Anglie, kde ve službách Britského královského letectva bojovali proti nacistům.Muži, kteří s nasazením vlastních životů usilovali o svobodu celé Evropy, nakonec prožili léta v komunistickém kriminále.

Hitler, Stalin a já

Životní příběh Hedy Blochové z židovské rodiny je výmluvnou ukázkou, jak zásadním způsobem ovlivnily dva totalitní režimy 20. století osudy mnoha obyvatel Evropy. Přežila Osvětim a po návratu domů propadala ideálům komunismu. Vystřízlivění nastalo jen o pár let později, kdy byl její manžel v rámci procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu smrti. Z paní Hedy se rázem stala manželka „zrádce lidu“. Ponižování, diskriminace a rozčarování z okupace v srpnu 1968 ji nakonec dovedly až k emigraci.

Sedm světel

Mimořádně citlivý dokument představuje stopětiletou klavíristku Alici Herz-Sommerovou a dalších pět pamětnic židovského původu. Jejich osobní vzpomínky, fotky i archivní záběry nás vracejí do doby druhé světové války. Ženy vyprávějí o svém dětství a rodinných tradicích, do kterých náhle vstoupila válka. Vyprávějí o hrůzách transportů a koncentračních táborů, kterými prošly, o pochodu smrti i o pomoci partyzánům a odboji, do něhož se aktivně zapojily. Všechny jako jediné ze svých rodin přežily a po válce musely čelit komunistické totalitě přinášející nové bezpráví.

Most přes Wadi

V kraji Wadi, který se nachází ve středu Izraele, žijí v těsné blízkosti Židé a Arabové. Po desítkách let násilných konfliktů se rozhodnou společně založit dvojjazyčnou a národnostně smíšenou židovsko-arabskou školu pro své děti. Sama idea jako by najednou přemostila národnostní, politické a náboženské konflikty celého Izraele. Rodiče začnou reflektovat své vlastní dětství, kdy podle svých slov vyrůstali ve slepé náboženské a etnické nenávisti. Jsou přesvědčení, že své děti tak vychovávat nechtějí. Situace ale není navzdory všem přáním jednoduchá a dobrou myšlenku se ne vždy daří uvádět do praxe.