Filmy to jen začíná

12.1.2023 / Příběhy bezpráví

Během Měsíce filmu na školách probouzíme zájem o moderní československé dějiny skrze opravdové lidské příběhy. Od roku 2005 pořádáme každý podzim Měsíc filmu na školách. Tato jedinečná vzdělávací a kulturní akce bývá tradičně zahájena slavnostním předáním Cen Příběhů bezpráví. Během listopadu pak probíhají na základních a středních školách po celé České republice projekce filmů o moderních československých dějinách. Během 17 let existence projektu uspořádaly české školy tisíce projekcí, kterých se zúčastnily stovky tisíc žáků a studentů.

A filmy to nekončí. Klíčové jsou také následné debaty s pamětníky dané doby, s historiky či filmaři. Ani nejmodernější technologie 21. století nedokážou účinně zprostředkovat dějinné události jako vyprávění člověka, který je prožil na vlastní kůži. Za roky existence projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách se v pofilmových besedách na českých školách vystřídaly stovky pamětníků. Často jde o lidi, o jejichž osudu věděli do té doby jen jejich nejbližší. Debat se ale během let účastnily také známé osobnosti, mezi nimi například dokumentaristka Helena Třeštíková, režisér Jan Hřebejk, hokejista Augustin Bubník nebo politik Jan Ruml.

Každý ročník je věnován jinému tématu – v minulosti to byla například nucená emigrace, média a totalita a s nimi související manipulace s informacemi nebo Mladí proti komunismu, kdy se žáci a žákyně skrze konkrétní příběhy svých vrstevníků dozvěděli, že i přes nízký věk mohou mladí lidé bojovat za svobodu a zachování důstojnosti. Loňským tématem s názvem Normalizovaná každodennost jsme upozorňovali na to, že nesvoboda v období normalizace se dostávala i do té nejběžnější reality života. Zaměřili jsme se tak na jeden z opomíjených aspektů naší nedávné minulosti, tedy na mapování každodennosti života obyčejného člověka.

Debaty s pamětníky vzbudily zájem žáků a studentů

„Je nutné o totalitní době přemýšlet, a hlavně na ni nezapomenout. Aby se nedávná historie někam nezasunula. Hlavně dnes, kdy totalitní tendence opět vystrkují růžky,“ je přesvědčen spisovatel Ivan Binar, který se svou zkušeností s komunistickým vězením a nucenou emigrací seznámil studenty gymnázia v Boskovicích na Blanensku.

Na besedu do kroměřížské Základní školy Oskol zase přijal pozvání bývalý politický vězeň Jaroslav Řihák. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen za velezradu a vyzvědačství k deseti letům vězení, které si odpykával v nelidských podmínkách pracovních táborů na těžbu radioaktivního uhlí. „Považoval jsem za důležité o tom aspoň někomu říct,“ uvedl pan Řihák, „chtěl jsem, aby se mladí lidé poučili.“

„Po vyprávění pana Řiháka následovala celá řada zasvěcených, podnětných a zajímavých dotazů žáků. Jejich zájem a živý ohlas na danou tematiku svědčí o tom, že projekt plně naplňuje své poslání a význam. Žáci jsou v obraze a mají o jedno z nejsložitějších období našich moderních dějin zájem,“ zhodnotil besedu na ZŠ Oskol učitel dějepisu Luděk Růžička. A toto probuzení zájmu o moderní dějiny naší země je jedním z hlavních poslání Příběhů bezpráví.