Děti ze stanice Leningradská

Cíle lekce

1.  uvědomit si problémy dětí žijících na ulici
2.  umět popsat svá práva a práva jiných
3.  rozvíjet empatii

Podle odhadů se od pádu železné opony v zemích bývalého Sovětského svazu ocitlo na ulici jeden až čtyři miliony dětí. Jen v ulicích Moskvy jich v roce 2004 přežívalo přibližně třicet tisíc. Tvůrci tohoto velmi silného dokumentu se soustředili na komunitu dětských bezdomovců živořících na moskevské stanici metra Leningradská. Třináctiletý Andrej se zde ocitl kvůli neshodám s rodiči. Kristýnu sem zavedla nenávist nevlastní matky a dvanáctiletého Romu zase pravidelné výprasky od věčně opilého otce. Přesto se ale většině z nich po rodičích stýská. Na ulici je totiž čekalo jen další násilí, strach, bída, drogy a prostituce. Většinu dne tu tráví žebráním, opíjením či vdechováním výparů z lepidla. V mrazivých nocích se zahřívají u podzemního potrubí s horkou vodou. „Bůh miluje všechny lidi. Nejen Rusy, ale třeba i Čečence. Ze všech nejvíc ale Bůh miluje děti,“ říká v závěru snímku Andrej.

Ve filmu se objevují explicitní a silné scény, včetně úmrtí dítěte. Po promítání věnujte čas reflexi emocí. Doporučujeme přečíst si naše tipy a doporučení.