Nahlédněte do online světa teenagerů. Pomůže vám v tom nová výuková videohra DigiStories: Alex
18.10.2023 / Mediální vzdělávání
Telefony během vyučování, postávání před školou s mobily v ruce, nevyspalí žáci, kteří se přiznávají k tomu, že po nocích koukají na videa na sociálních sítích nebo hrají hry. Znáte tyhle situace ze své praxe? Chtěli byste se žákům stát poučenými průvodci pro pohyb v online světě a vést je ke zdravým návykům využívání digitálních technologií? Pomoci by vám mohla nová výuková videohra DigiStories: Alex, kterou jsme připravili společně s herním studiem Charles Games.
"Kolik hodin denně s obrazovkami je moc? Jedna, dvě nebo pět?" ptá se jedna z autorek nové výukové videohry Adéla Sílešová. "Odborníci se shodují, že problematické chování online neplyne z počtu strávených hodin s mobily nebo počítači. Je to vysoce individuální," doplňuje Sílešová. Právě těmto měkkým dovednostem, tedy učení se schopnostem seberegulace při pohybu v online prostoru nebo uvědomování si přínosů i rizik s ním spjatých, může vaše žáky pomoci naučit DigiStories: Alex.
Hra, která je dostupná vyučujícím a dalším vzdělavatelům zdarma, je vhodná pro žáky druhého stupně ve věku 11 až 15 let, podle svého uvážení ji ale můžete využít i se staršími žáky. Následná diskuze by se měla zaměřit na to, jak žáci samotní k digitálním technologiím přistupují a jaké jsou jejich zkušenosti s určováním si, kolik času online stráví.
Digitální návykovosti
"Ve hře se žáci vcítí do role třináctiletého Alexe – chlapce ze základní školy, který rád tráví čas se svou dlouholetou kamarádkou Leou. Chodí spolu do třídy, mají spoustu koníčků. Kromě toho si píšou i online. Lee se ale hraní her začne trochu vymykat z rukou," přibližuje příběh druhého dílu série DigiStories spoluautorka hry Michaela Trnková. A pokračuje: "Díky materiálu tak mohou učitelé otevřít s žáky diskuzi o digitálních návykovostech. Cílem ale není démonizovat počítačové hry nebo sociální sítě. Poukazujeme na to, že je důležité se sám sebe umět zeptat, co nám hraní her nebo trávení času na sítích dává, jestli neodkládáme povinnosti, jestli to moc nezasahuje do našeho osobního života."
Hra by tedy měla žáky a studenty přivést k zamyšlení, jak se u hraní nebo trávení času online cítí. "Ze zpětné vazby při testování hry na různých základních školách po republice víme, že mladí lidé už často mají hmatatelné znalosti o tom, jak třeba reagovat, když je osloví nějaký cizí člověk online a chce po nich osobní informace. Vědí, jak ochránit svoje osobní informace. Mají ty tzv. tvrdé znalosti. Ale zatím se k nim nedostávají doporučení o tom, jak uvažovat o svých emocích, jak přemýšlet nad tím, jak se po čase stráveném s mobilem nebo počítačem cítí," říká Michaela Trnková.
Edukativní videohra DigiStories: Alex je charakteristická zajímavým, ale nerušivým grafickým zpracováním, časovou nenáročností a jednoduchými pravidly i ovládáním hry. Nemusíte se bát komplikovaného prostředí hry ani náročného ovládání. Simulace sama o sobě slouží spíše k otevření tématu ve třídě. K hlubšímu pochopení problematiky poslouží doplňující materiály – aktivita do výuky a metodická doporučení. Tak tomu je i u první výukové videohry ze série DigiStories: Nela zabývající se kyberšikanou, která byla zároveň prvním materiálem tohoto druhu na portálu JSNS.CZ. Příběh Nely získal speciální uznání poroty EDUína 2021 – ceny za inovace ve vzdělávání. Kyberšikaně ve třídách se věnujeme v Jednom světě na školách i během seminářů a webinářů pro vyučující a další vzdělavatele, které se těší vždy velkému zájmu.
Nahlédnout do světa žáků
"Hra mi umožnila nebýt v roli toho, kdo odsuzuje online chování žáků, a nestát proti nim. Žáci díky DigiStories dovolí učiteli nahlédnout do jejich světa," sdílí svou zkušenost po testování DigiStories: Alex Kateřina Hepová, vyučující ze ZŠ Sedmikráska z Rožnova pod Radhoštěm. Právě otevření se a sdílení vlastních zážitků a pocitů po zhlédnutí příběhu svého vrstevníka je jedním ze základních principů práce s audiovizuálními materiály.
"Hra se věnuje spoustě témat. Sama o sobě není vzdělávací. Vyučujícím proto doporučujeme, aby po kolektivním hraní provedli ve třídě následnou reflexi emocí, aby postupovali podle doporučených metodických materiálů a zpracovaných otázek a odpovědí. A zároveň jim k tomu doporučujeme konkrétní aktivitu do hodiny, která je otestovaná dalšími vyučujícími přímo ve třídách. Mohou v hodinách pracovat přímo podle doporučení svých kolegů,” říká Adéla Sílešová. Díky zmíněné reflexi emocí se žáci v diskuzi mnohem snadněji otevřou a líp diskutují sami o sobě a o svém vlastním chování. "Vidíme, že to funguje a má to smysl, ale velkou roli má v celém procesu právě vyučující jako průvodce diskuzí,” dodává Sílešová.
Text vznikl pro Učitelský měsíčník, vydání 7/2023
Doporučení pro rodiče
Znáte rodiče, kteří by chtěli být svým dětem poučenými průvodci digitálním světem? Právě pro ně jsme připravili výběr 33 filmů a dalších materiálů z oblasti mediálního vzdělávání, které jsou díky souhlasu tvůrců veřejné a lze je využít jako oporu při výchově a vzdělávání svých dětí. Materiály jsou rozdělené do tří věkových kategorií podle náročnosti.