Vzpomínáme: Na ulici

Cíle lekce

1. dozvědět se o chronickém nedostatku zboží v době komunistického režimu
2. seznámit se s tehdejší kulturou automobilismu
3. uvědomit si, jakým způsobem se z vlastnění stává prostředek sociálního statusu

V padesátých letech byla naše města téměř bez aut a ulice byly především místem dětských her. Postupně se u nás začaly vyrábět automobily ve větším množství - koupit si ho však mohl jen zasloužilý a řádně angažovaný pracovník na speciální poukaz. Jezdilo se tedy veřejnou dopravou: oblíbené byly zejména otevřené tramvaje, do kterých se mohlo naskakovat během jízdy. V dobových záběrech se seznámíme také se slavnostním zahájením provozu pražského metra, na které byli komunisté náležitě pyšní. V polovině 70. let už byla města auty celkem zaplněná, většinou však jen několika málo typy zakoupenými po čekání v několikadenní frontě. Ve snaze odlišit svůj vůz od ostatních si je motoristé vylepšovali nejrůznějšími módními doplňky, kterých byla na rozdíl od náhradních dílů na pultech dostatek. Film končí záběry z 80. let, kdy byly v prvních autobazarech ojeté vozy dražší než nové a kdy byl majitel zahraničního vozu považován za podezřelého.