Předali jsme Ceny Příběhů bezpráví a zahájili Měsíc filmu na školách

Již tradičně jsme 1. listopadu v pražské Lucerně zahájili Měsíc filmu na školách. Součástí slavnostního večera byla také premiéra nového filmu Karla Strachoty 1989: Chceme dýchat a udělení Cen Příběhů bezpráví. Studentská porota ocenila Terezii Hradilkovou, Miloslava Součka a Tomáše Kábrta za jejich odvážné postoje vůči komunistickému režimu. Zahraniční cenu získal neprávem vězněný krymský Tatar Nariman Dželal. Moderace večera se tradičně ujal Saša Michailidis. O hudební doprovod se postaral dětský ukrajinský sbor Kroky dobra a zpěvák Ludvík Hušek.

Cena Příběhů bezpráví

Výjimečnost Ceny Příběhů bezpráví spočívá v tom, že její laureáty vybírají mladí lidé. Mají tak možnost vyjádřit úctu k často neznámým hrdinům ze svého okolí, kteří odvážně vzdorovali komunistickému režimu. Jako obvykle bylo ocenění předáno z rukou významných osobností. V letošním roce to byla soudkyně evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku Kateřina Šimáčková, šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery a fotograf Ondřej Němec.

“Vybrat konkrétní laureáty a jejich životní příběhy nebylo jednoduché. Přihlíželi jsme k tomu, jak moc aktivně nominovaní vzdorovali režimu, jaký vliv to mělo na jejich rodinu a v jaké době byli aktivní. Snažili jsme se o pestrý výběr kandidátů a vyzdvihnout příběhy, které ještě nedostaly prostor, jaký si zaslouží,” říká členka studentské poroty Adéla Bürgerová.

Udělena byla také zahraniční cena Příběhů bezpráví Narimanu Dželalovi, místopředsedovi neformálního krymskotatarského parlamentu medžilis, kterou předal ministr zahraničních věcí Jan Lipavský spolu s ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem. Za Dželala, který je aktuálně vězněn v Rusku, ocenění převzal jeho advokát a známý obhájce lidskoprávních aktivistů Nikolaj Polozov, jenž v minulosti před ruskými soudy zastupoval například členku Pussy Riot Marii Aljochinovou nebo vězněnou ukrajinskou letkyni Nadiju Savčenkovou. Nariman Dželal upozorňoval na rozsáhlé porušování lidských práv, kterému krymští Tataři i další odpůrci ruské anexe ukrajinského poloostrova dennodenně čelí. V září 2021 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 17 let vězení, přičemž většinu trestu má strávit v kolonii s přísným režimem. Při výsleších byl často podrobován špatnému zacházení.

 „V Ukrajině pomáháme od roku 2003. Kromě humanitární pomoci lidem postiženým válkou se zaměřujeme právě na podporu občanských iniciativ, novinářů a obhájců lidských práv – v Ukrajině konkrétně i na pronásledovanou skupinu Krymských Tatarů,“ říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek a dodává: „Možná si říkáte, k čemu je člověku ve vězení takové parádní ocenění jako Cena Příběhů bezpráví… Jsou to ale především mediální zájem a vyjádření podpory, které v takových případech pomáhají dotlačit agresory, kteří nedodržují mezinárodní právo, k lepšímu chování.“

Studentská porota letos Cenou Příběhů bezpráví ocenila Terezii Hradilkovou (1961).

Dalším laureátem je v letošním roce Tomáš Kábrt (1965).

Cenu Příběhů bezpráví obdržel in memoriam Miloslav Souček (1904–1984).

Měsíc filmu na školách

Bezmála 500 škol z celé České republiky promítne během listopadu snímky z nabídky 19. ročníku projektu Měsíce filmu na školách včetně nového filmu Karla Strachoty s názvem 1989: Chceme dýchat. Ten tak zhlédnou tisíce školáků. Akce se koná od roku 2005. Zapojené školy pořádají projekce filmů s tématem československých dějin a zvou hosty (pamětníky, filmaře, protagonisty filmů, historiky) na pofilmové debaty. Za 18 let existence projektu uspořádaly školy 9 767 projekcí, kterých se zúčastnilo téměř 427 000 žáků.

Motto 19. ročníku „Chceme dýchat“ odkazuje k názvu nového filmu Karla Strachoty. „Film se odehrává v osmdesátých letech a věnuje se hlavně dvěma tématům: nezávislé kultuře a stavu životního prostředí.  Obě jsem nosil už delší dobu v hlavě a hledal, jak je uchopit. Severní Čechy byly nakonec logickou volbou. Na severu se lidé dusili, smog a inverze je doslova zabíjely. A teplický specifický punk a místní alternativní kultura jsou legendární. Velkou inspirací pro film byl příběh mého dlouholetého přítele, jehož osud tvoří osnovu filmového vyprávění. Hodně jsem do filmu promítl i svoje vlastní zážitky,“ říká Karel Strachota a dodává: „Dalším důvodem pro výběr Teplic byly represe namířené proti mladým lidem, kteří ve městě žili. Pro normalizační režim představovali „závadovou mládež“, a to kvůli tomu, že chtěli žít svobodně a v souladu se svými ideály. Proto byli různou formou šikanováni, pronásledováni a někteří také drakonicky potrestáni.“

Snímek Karla Strachoty 1989: Chceme dýchat je založený na archivních záběrech a dobových materiálech dokumentujících každodennost v období takzvané normalizace. Je mozaikou autentických situací a událostí a jeho hlavní protagonisté, Pavel a Renata, mají reálné předobrazy. Film vrcholí demonstracemi, které v Teplicích kvůli katastrofálnímu znečištění životního prostředí začaly týden před 17. listopadem 1989 a které se následně proměnily v politické protesty.

„I když si většina z mých přátel důležitost sametové revoluce a svobody uvědomuje, spousta z nich je k těmto hodnotám zcela lhostejná. Proto si vážím toho, že takové filmy vznikají. Filmů a dokumentů o časech před revolucí jsem viděl nespočet, ale o tomhle mohu říct, že obsah je plný originality a svěžesti. Výklad historie a moderních dějiny obzvlášť, by nám měl být vždy předkládán jako podklad pro naši skládačku vnímání světa v kontextu. A jsou to právě ty lidské, obyčejné příběhy, které z toho dělají život, a nejen strohý výklad událostí. Ve filmu jsem vše tohle vnímal,“ napsal po testovací projekci filmu student Tadeáš Adam Ševčík. 

Nabídka pro školy

Pod hlavičkou Příběhů bezpráví proběhne 7. listopadu od 10 hodin také online beseda určená školám i veřejnosti, které se zúčastní teplický pamětník Miroslav Wanek, historik Michal Louč a za Jeden svět na školách Karel Strachota. Debatu povede moderátorka Českého rozhlasu Karolína Koubová. Stream bude možné sledovat na Facebooku nebo na podstránce JSNS.CZ, kde je již nyní k dispozici formulář pro zasílání dotazů hostům.

Školy zapojené do Měsíce filmu na školách obdrží zdarma několik bonusů. Jedná se o dokument Josefa Pazderky Invaze 1968. Ruský pohled, aktualizovanou metodickou příručku Podoby ruské propagandy a plakátovou výstavu Závadová mládež. Speciální nabídku tvoří opět Bedny komunismu. Žáci a studenti si díky nim mohou prohlédnout autentické dobové předměty, fotografie a dokumenty z éry socialistického Československa zaměřené na příběhy konkrétních protagonistů demokratických změn v roce 1989 a na podoby komunistické propagandy.