Průzkum podává komplexní obraz o názorech a postojích mladých lidí v následujících oblastech: největší problémy místa bydliště, ČR a světa; angažovanost; demokracie a mezinárodní politika; politické preference; válečný konflikt na Ukrajině; postoje k moderním československým dějinám; komunikace a zdroje informací; umělá inteligence; spokojenost s životem a školou. Aktuální výzkum porovnává výsledky s předchozími šetřeními a sleduje vývoj názorů a postojů cílové populace v čase. 

Závěrečná zpráva v PDF

"Vidíme další nárůst podpory členství v Evropské unii, kladně ho nyní hodnotí 79 % středoškoláků. V roce 2009 se přitom ke kladnému hodnocení přikláněla menšina studentů, pouze 43 %. Vyloženě záporně hodnotí nyní členství pouze 3 % dotázaných. Ještě vyšší podporu má mezi studenty členství v Severoatlantické alianci. S členstvím souhlasí 84 % respondentů,” shrnuje závěry z aktuálního průzkumu Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu JSNS a zároveň autor sady otázek průzkumu poprvé realizovaného v roce 2009.

"Dlouhodobě se u studentů také zvyšuje kritický pohled na život v socialistickém Československu. Oproti dnešní demokracii ho považuje za horší 75 % studentů, v roce 2012 tomu bylo pouze u poloviny studentů. Neradostným trendem je prohlubující se dlouhodobá skepse středoškoláků ohledně možnosti ovlivnit řešení problémů ve své obci či v České republice. Jestliže v roce 2020 věřilo 28 % středoškoláků, že tuto možnost mají, nyní je takových jen 15 %,” říká Strachota. "Celkově je patrný rozdíl v odpovědích podle typu škol, přičemž je často opravdu značný. Například 69 % gymnazistů považuje naši pomoc Ukrajině za přiměřenou nebo malou, což je o 29 procentních bodů více ve srovnání s učni,” uzavírá hodnocení základních zjištění průzkumu ředitel JSNS.

Menší spokojenost se školou i vlastním životem

Mezi českými středoškoláky se zhoršilo hodnocení školy, kde studují. "Mezi studenty je významně méně těch, kteří své škole dali známku 1 nebo 2, 48 % ku 61 % v roce 2020,” komentuje další ze zkoumaných oblastí Karel Strachota. Jako nejčastější důvod nespokojenosti se školou uvádí studenti středních škol pocit, že se zde učí něco, co poté nevyužijí v reálném životě (56 %). Ještě v roce 2017 tento důvod zmiňovalo 46 % studentů. Podstatnou roli v hodnocení hrají učitelé: často zmiňované důvody jsou, že učitelé nepodávají látku zábavně (41 %) a přistupují ke studentům arogantně (28 %).

Graf č. 1: Důvody nespokojenosti se školou

Na otázku, co by měla škola naučit, nejčastěji uvádí finanční gramotnost (53 % studentů). Tento cíl školní výuky vybírali studenti častěji než v roce 2020, kdy jej za klíčový označilo 41 %. Rozvoji finanční gramotnosti jsme se v nedávné době začali více věnovat i zde na portálu, a to rozšířením nabídky lekcí právě o toto téma.

A spokojenost s vlastním životem? "I u ní vidíme klesající trend (42 % ku 56 % v roce 2020). Stoupá zároveň podíl těch, kteří jsou na pomezí mezi spokojeností a nespokojeností,” uzavírá hodnocení Strachota.

 

Naprostá většina studentů má již zkušenost s některým z nástrojů umělé inteligence

Co se týká využití AI ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou, 10 % nikoliv, zbývajících 20 % nemá vyhraněnější názor. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje a jsou s tímto stavem spokojeni. Dalších 8 % říká, že AI již ve výuce v jisté míře používají, ale přáli by si větší využití.

Graf č. 2: Jak je to aktuálně ve Vaší škole s využívání umělé inteligence ve výuce?

Téměř polovina všech dotazovaných (47 % studentů) se přiklání k názoru, že by AI mohla nahradit některé části výuky.

Nejčastěji studenti používají AI pro vytváření či editaci textu (51 %) a k překladům (46 %). Pouze 14 % nemá žádnou zkušenost s užitím umělé inteligence. Studenti nejčastěji používají  ChatGPT (65 %) a Duolingo (57 %). Studenti jsou také rovnoměrně rozděleni v hodnocení, zda používání AI povede ke hloupnutí lidí. K souhlasu se přiklání 32 %, zatímco k nesouhlasu 33 %. Neutrální stanovisko zastává 35 %.

Další hlavní zjištění průzkumu:

Největší problémy místa bydliště, ČR a světa

Mezi největší problémy obce či města, kde bydlí, řadí středoškoláci nejčastěji drogy (32 %), bezdomovectví (29 %), soužití s romskou menšinou (28 %) nebo dopravní situaci (26 %). Za největší problémy České republiky považují studenti zadluženost ČR (46 %), ekonomickou situaci (36 %), nekvalitní školství a vzdělávání (35 %) a rasismus (30 %). Zadluženost ČR uvádí mnohem méně často studenti učilišť (35 %) oproti studentům gymnázií (54 %). K nejvýraznějšímu posunu došlo v hodnocení politické reprezentace. V roce 2020 politickou reprezentaci vnímalo jako problematickou 61 % studentů, aktuálně 29 %.

V případě největších problémů světa označilo 58 % dotázaných války a konflikty, což je výrazný nárůst (o 12 procentních bodů) oproti minulé vlně šetření. I zde je patrný rozdíl mezi hodnocením problémů z pohledu studentů učilišť a gymnázií: první označují války a konflikty za největší světové problémy významně méně než studenti gymnázií (45 % ku 67 %). Z dalších světových problémů uvádí necelé dvě pětiny studentů (38 %) globální oteplování a změnu klimatu a terorismus (35 %). Vnímání změny klimatu a globálního oteplování přitom zaznamenalo výrazné snížení oproti roku 2020 (38 % ku 55 %).

Angažovanost

Mezi studenty středních škol převládá skepse ohledně možnosti ovlivnit řešení problémů v obci, kde bydlí, či v ČR. Konkrétně pouze 15 % dotázaných si myslí, že na tato řešení mohou mít nějaký vliv. Jde o velmi výrazný pokles oproti roku 2020, kdy možnosti něco změnit vlastní aktivitou věřilo 28 % studentů.

Skepse vůči možnosti ovlivnit řešení problémů v místě bydliště či ČR se promítá i do skutečného zapojení studentů do jejich řešení. Pouze desetina (11 %) se aktivně angažuje při hledání řešení těchto problémů, drtivá většina (70 %) se neangažuje. Ve srovnání s předchozím šetřením stoupá počet studentů, kteří se nezapojují a ani neplánují angažovat v budoucnu.

Graf č. 3: Máte pocit, že můžete vlastní aktivitou ovlivnit dění ve své obci, v ČR?

Demokracie

Oproti posledním měřením z let 2017 a 2020 můžeme vidět jednoznačný nárůst postojů studentů ve prospěch demokratického smýšlení. V letošním roce více než polovina (52 %) deklaruje, že „demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády". V roce 2017 s tímto názorem souhlasilo pouze 37 % dotázaných.

Válečný konflikt v Ukrajině

Většina studentů (61 %) pokládá válku v Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou mírovou situaci. Za ohrožení pro sousední státy jako Polsko nebo Slovensko považuje ruskou invazi převážná většina studentů (71 %). Za hrozbu pro Českou republiku, tedy nesousední stát, považuje konflikt v Ukrajině 36 % studentů. Polovina studentů středních škol (50 %) považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Za příliš malou ji považuje 3 % studentů, 38 % považuje pomoc za příliš velkou.

Československá historie

Současná generace studentů nahlíží na období socialismu daleko kritičtěji než jejich vrstevníci v minulosti. Život v socialismu oproti dnešní demokracii považuje za horší 75 % studentů. V roce 2012 tomu bylo pouze u 50 % studentů. Liší se ovšem hodnocení studentů podle typu školy. Pouze 5 % gymnazistů v letošním roce uvádí, že život za socialismu byl ve srovnání s dnešní dobou lepší. Ze středních odborných učilišť tento názor sdílí až 21 % studentů.

Studenti nejčastěji čerpají informace o období československého socialismu ze školní výuky (59 %). Dále se informace nejčastěji dozví od svých rodičů (46 %) a prarodičů (42 %). Více než polovina studentů (54 %) se chce o socialismu dozvědět více. I proto jsou moderní československé dějiny jedním ze stěžejních témat programu JSNS. Skrze projekt Příběhy bezpráví poskytujeme školám dokumentární i hrané filmy a další materiály vhodné k výuce dějepisu. Na stovkách škol v celé republice každoročně pořádáme filmové projekce a besedy s pamětníky, historiky a filmaři.

Zdroje informací a komunikace

Ať jde o jakékoli téma, celkově se studenti necítí být příliš informovaní. Pouze 45 % se domnívá, že má dostatek informací o aktuálních společenských a politických tématech. Dokonce zde můžeme vidět pokles oproti roku 2020, kdy informovanost udávalo 55 %. U gymnazistů panuje informovanost vyšší než u žáků z učilišť. Polovina gymnazistů se domnívá, že má o událostech dostatek informací. Oproti tomu tento názor sdílí pouze 40 % žáků z učilišť.

Většina studentů (67 %) nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí. Vidíme ovšem rapidní pokles (o 14 proc. bodů) oproti předchozímu měření, ještě v roce 2020 udávalo tuto informaci až 81 % studentů. Studenti většinově deklarují, že si informace ověřují. V případě informací, které neodpovídají jejich názorům na svět, ověřování uvádí 71 % studentů. 

Graf č. 4: Hlavní zdroje informací 

Co se týče důvěry médiím, je veřejnoprávní televize mezi studenty nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství. Až 63 % studentů jí důvěřuje, naopak nedůvěřuje jí 18 %. Ačkoliv většina studentů uvádí, že nejčastěji sleduje zpravodajství na sociálních sítích (57 % často a 31 % občas), důvěra v ně je daleko nižší než u jiných informačních zdrojů. Plně důvěřuje informacím ze sociálních sítí 31 % dotázaných.

Z každodenního užívání aplikací ke komunikaci je v současnosti nejvíce frekventovaný Instagram, který používá často 86 % dotázaných studentů středních škol. Dalších 8 % studentů tuto aplikaci užívá občas. Více jak polovina (55 %) studentů je přítomna na sociálních sítích v době, když nemůže spát. Podobný počet (52 %) otevírá aplikace se sociálními sítěmi hned po probuzení. Oproti minulému šetření stoupl podíl studentů, kteří používají sociální sítě během vyučování (33 % oproti 17 %).

Schopnostem, jako je orientace v mediálním prostoru, kritické přijímání mediálních sdělení nebo budování zdravých návyků s digitálními technologiemi, se v JSNS věnujeme systematicky již od roku 2007, a to skrze aktivity (lekce do hodin, workshopy či semináře) k mediálnímu vzdělávání.

Politické preference

U středoškoláků by v hypotetických volbách[1] zvítězila Česká pirátská strana (22 %). Na druhém místě by se umístilo hnutí ANO 2011 (20 %) a těsně za ním ODS (19 %). Na čtvrtém místě by se nacházelo STAN (13 %). Poslední stranou, která by v tomto modelu hypotetických voleb přesáhla hranici 5 % je TOP 09. Oproti roku 2020 vzrostla podpora hnutí ANO (o 12 procentních bodů) a ODS (o 6 p. b.). Naopak pokles podpory vidíme u Pirátů (z 30 % na 22 %), STAN (z 24 % na 13 %) a TOP 09 (z 24 % na 8 %). 

Je zde zároveň poměrně velká skupina mladých voličů, které aktuálně neoslovuje žádná strana. V kontextu všech dotázaných studentů tvoří tato skupina dvě pětiny. Tento podíl významně stoupl i oproti minulému šetření z roku 2020, tehdy se jednalo o 28 %. S principy zastupitelské demokracie a s volebním systémem České republiky seznamujeme mladé lidi skrze pořádání Studentských voleb.  

Kompletní závěrečná zpráva s podrobnými statistikami a grafy