Co nám asi tak ty můžeš říct o Facebooku nebo Instagramu?

14.12.2020 / Mediální vzdělávání

„Vždy se snažím o to, aby probíraná témata neplula někde ve vzduchoprázdnu, ale souvisela s něčím dalším,“ říká Jan Kubíček. Mediálnímu vzdělávání se věnuje se studenty třetího ročníku, kteří mají také politologii a mezinárodní vztahy. Soustředí se proto na témata, jako jsou volby, zpravodajství ve vztahu k politice, mezinárodní terorismus a jeho mediální obraz, dezinformace a podobně. Učí na Gymnáziu Jana Palacha v Praze.

Kam by podle vás měla směřovat mediální výchova?
Mým hlavním cílem je, aby si studenti postupně osvojili nástroje, které pak budou používat při konzumaci mediálního obsahu a které využijí, i když jsou jeho tvůrci. Jsem přesvědčen o tom, že to je jedna z klíčových dovedností pro člověka žijícího ve 21. století, ať už se bude věnovat v dalším studiu jakémukoli oboru.

Jak vám v tom pomáhají materiály Jednoho světa na školách?
Audiovizuální materiály z webu jsns.cz používám poměrně často a myslím si, že studenti se vždy na lekci těší. Současná mladá generace je zvyklá konzumovat multimediální obsah v daleko větší míře než ta předchozí, takže už jenom forma je dokáže více oslovit.

Vnímáte u studentů zlepšující se mediální gramotnost?
Průběžně sleduji, jakým způsobem mí studenti o informacích přemýšlí, a vidím aspoň u většiny značný posun. V tomto školním roce proběhne u nově nastupujících studentů třetího ročníku testování při zahájení a po skončení kurzu, což by mi mělo dát ještě lepší představu.

Lekce mediální výchovy nejsou tolik založené na silných příbězích jako jiná témata JSNŠ. Odráží se to v práci se studenty?
V mediálních lekcích sice nejsou tak silná témata jako chudoba, umírající lidé či zmenšující se pralesy, nicméně příběh tam vždycky nějaký je a navíc se jich týká daleko bezprostředněji. Ale je pravda, že když se studenti dozvědí téma hodiny, tak na tvářích některých lze vyčíst pohled typu: „Co nám asi tak ty můžeš říct o Facebooku nebo Instagramu“. Nicméně pak zjistí, že film spolu s aktivitami přináší pro ně zcela nový pohled třeba na sociální sítě. Takže, ano, je to jiné, ale rozhodně ne méně zajímavé.

Jaké jsou vaše nejoblíbenější filmy k mediální výchově?
Filmů mám oblíbených více, je těžké vybrat jen pár, na webu JSNS.CZ jsou navíc různé tematické okruhy. Například ze zpravodajství a publicistiky bych vybral Nic se neodpouští a Rádio Kobání pro silné příběhy, dále z fake news Co dokáže lež a Kdo trolí Ameriku, a to proto, že je to vlastně investigativní dokument. Z oblastí sociálních sítí #Follow me a Proč a jak klikáme, protože přinášejí jiný a myslím zajímavý úhel pohledu na sociální sítě.

Pracujete také s Kovyho ringem?
Jde o krátká videa, která beru jako otvírák k probíraným otázkám. Ve zhruba pěti minutách se navíc vystřídá celá řada lidí, kteří k danému tématu relevantně a krátce promluví, bez zajímavosti nejsou ani natočené odpovědi mladých lidí, se kterými se moji studenti více identifikují. Obecně lze říct, že Kovyho studenti berou, nicméně se najdou i studenti, kteří ho rádi nemají. S tím je ale třeba počítat.

Překvapili vás něčím studenti při práci s filmy a dalšími audiovizuálními materiály?
Jak by řekl klasik: „Jdu z překvapení do překvapení.“ Časem se totiž ukázalo, že ačkoli jsem film viděl už několikrát, tak každá skupina na něj reaguje trochu jinak a klade si jiné otázky, všímají si jiných věcí, takže je to pořád zábavné a vlastně vždycky jsem zvědav na jejich reakce.

Vzpomenete si na silný moment, který jste díky JSNŠ ve třídě zažil?
Studenti mi často říkají, že pouštím filmy, které jsou ve výsledku depresivní, protože rozebírají náročná témata. Chtěl jsem tohle smýšlení trochu pootočit a pustil jsem jim Hiphop-erace (film o skupině seniorů, kteří se přihlásí do hiphopového tanečního vystoupení v Las Vegas) s tím, že to je vlastně krásný a veselý film. Nicméně u něj bylo prolito asi nejvíce slz. Když jsme to pak rozebírali, mnozí říkali, že si tam představují nejen svoji babičku, ale také sebe, a to je dostalo.

Jaké máte plány na tento školní rok?
Rád bych namotivoval a možná i přesvědčil své kolegy k tomu, aby některá témata mediálního vzdělávání zařadili do svých předmětů tam, kde to oni považují za smysluplné. Tradičně také pořádáme festival krátkých filmů, které natáčí druháci v rámci IVT. Chtěli bychom jim letos zkusit zadat, aby natočili krátká videa s tematickým zaměřením fake news a dezinformace, k čemuž je třeba jim dát také nějaký krátký vhled.

Zajímá vás, jak Jan Kubíček pracuje se svými studenty? 

Proč a jak učit s filmem

 

Autor rozhovoru: Adéla Pospíchalová