Ceny Příběhů bezpráví 2009–2018

FRANTIŠEK RUDL (2018, in memoriam)

Absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou...
Rozbalit

FRANTIŠEK RUDL (2018, in memoriam)

Absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po vojně byl krátce zaměstnán v Organizaci zahraničního obchodu Inspekta. Své pozice ihned začal využívat k pašování knih z exilových nakladatelství do Československa. Když ale bylo jeho ukrývání knih do krabic s pracím práškem odhaleno, o práci přišel a nakonec se několik let živil jako instruktor v autoškole. V roce 1978 podepsal Chartu 77 a dále ji šířil mezi své známé. V roce 1980 na něj StB vyvíjela stále větší tlak, během krátké doby přišel o práci, byl za nejasných okolností přepaden a perzekuce zasáhla i jeho rodinu. Spolu s ní byl nakonec v rámci akce Asanace vystěhován z Československa a zbytek života prožil v Rakousku.

Zavřít

×

ANNA HONOVÁ (2018)

Vystudovala ekonomickou střední školu. V rodném...
Rozbalit

ANNA HONOVÁ (2018)

Vystudovala ekonomickou střední školu. V rodném Uherském Bodě pracovala v potravinářské firmě Raciola pana Bruštíka. Pan Bruštík byl na začátku února 1950 zatčen, a krátce po něm byla uvězněna i Anna Honová, tehdy ještě Krmenčíková. Byla obviněná mimo jiné z opisování a šíření protistátních letáků, které se ve firmě Raciola přibalovaly do zásilek mířících do zahraničí. Dlouhé měsíce strávila ve vyšetřovací vazbě v obávané věznici v Uherském Hradišti a setkala se s nejkrutějšími vyšetřovateli. Celkem strávila ve vězení dva a půl roku, propuštěna byla v červnu 1952. Své politické postoje opět projevila v roce 1968, kdy byla jedním ze zakládajících členů regionální pobočky K 231.

Zavřít

×

MILOŠ REJCHRT (2018)

Vystudoval Evangelickou teologickou fakultu Univerzity...
Rozbalit

MILOŠ REJCHRT (2018)

Vystudoval Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Státní souhlas k výkonu duchovního povolání ale ztratil krátce po absolvování, už na podzim 1972. Do pádu komunistického režimu se potom živil jako topič parních kotlů, až do přestěhování do Prahy v roce 1976 zůstal aktivní i v českolipském sboru, kde byl původně vikářem. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77 a v letech 1980 – 81 byl také jejím mluvčím. V hledáčku StB se ale ocitl už dříve díky svým vazbám na sledované disidenty. Na své okolí Miloš Rejchrt výrazně působil i skrze hudbu – už od základní školy psal vlastní písně s křesťanskými texty a v dospělosti se stal jednou z hlavních postav folkové hudební skupiny Berani.

Zavřít

×

HANA JÜPTNEROVÁ (2017)

  Vystudovala pedagogickou fakultu v Brně a celý...
Rozbalit

HANA JÜPTNEROVÁ (2017)

 

Vystudovala pedagogickou fakultu v Brně a celý svůj život zasvětila učitelské profesi. Když v roce 1979 podepsala Chartu 77, byla samoživitelkou na mateřské dovolené se dvěma malými dětmi. Do opozičních aktivit se více zapojila po uvěznění disidenta Pavla Wonky. Nejdříve kvůli němu zorganizovala protestní hladovku, později, když v dubnu 1988 zemřel ve vězení, promluvila na jeho pohřbu. Po roce 1989 pokračovala v učení a zapojila se také do aktivit Občanského fóra.

Zavřít

×

JAN LUKÁŠ (2017)

Do odboje se zapojil už za druhé světové války, kdy...
Rozbalit

JAN LUKÁŠ (2017)

Do odboje se zapojil už za druhé světové války, kdy působil jako spojka mezi partyzány. Po únoru 1948 spolu s přáteli tiskli letáky a dosáhli mimo jiné toho, že  ve volbách v květnu 1948 byl v jejich okrsku většinový podíl tzv. „bílých lístků“. Se skupinou také prováděli sabotáže na železničních tratích. Začátkem roku 1952 byli pozatýkáni a po téměř ročním vyslýchání a mučení, souzeni ve veřejném procesu. Jan Lukáš a jeho dva spolupracovníci byli odsouzeni k trestu smrti, Janův trest byl díky opakovaným intervencím rodiny změněn na doživotí. S těžce podlomeným zdravím byl Jan Lukáš v roce 1964 propuštěn po dvanácti letech věznění.

Zavřít

×

PAVEL HORÁK (2017)

Když v lednu 1986 zemřel básník a signatář...
Rozbalit

PAVEL HORÁK (2017)

Když v lednu 1986 zemřel básník a signatář Charty 77 Jaroslav Seifert, snažil se zjistit kdy a kde má pohřeb. Informace nakonec získal až z vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky. Aby se pohřbu mohli účastnit i další lidé, vyrobil letáky, které o rozloučení s básníkem informovaly, a sám je rozvážel po Teplicích. Po pachateli „letákového případu“ pátrali dva týdny příslušníci StB, až se díky udání dostali k Pavlu Horákovi. Za pobuřování byl odsouzen nejprve na 14 měsíců, po odvolání prokurátora mu byl trest zvýšen na rok a půl odnětí svobody nepodmíněně. Krátce před koncem trestu, v roce 1987, dosáhl podmínečného propuštění.

Zavřít

×

KAREL ONDŘEJ FRGAL (2016, in memoriam)

Kněz sokolovského kláštera byl vězněn v...
Rozbalit

KAREL ONDŘEJ FRGAL (2016, in memoriam)

Kněz sokolovského kláštera byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald již za druhé světové války. V roce 1949 byl odsouzen k dalším dvanácti letům vězení za to, že v klášteře ukrýval pronásledovaného kněze Marka a také u sebe nechal přenocovat dva studenty, kteří se chystali přejít hranice. Ani vězení ho ale nezlomilo a své spoluvězně velmi psychicky podporoval. V roce 1960 byl propuštěn na svobodu a až do důchodu pracoval jako dělník ve stavebním podniku. Zemřel v Litoměřicích 13. května 1970. 

Zavřít

×

JIŘÍ SVĚTLÍK (2016)

Odvahu prokázal již během druhé světové války, kdy...
Rozbalit

JIŘÍ SVĚTLÍK (2016)

Odvahu prokázal již během druhé světové války, kdy byl pro obvinění z velezrady vězněn nacisty. V padesátých letech se pak připojil ke skupině lidí, která navazovala spojení s vězni v lágrech na Slavkovsku. Hlavní činnost spočívala ve shánění potravin a zprostředkování spojení s domovem. V roce 1952 byl však odhalen, zatčen a obviněn z vlastizrady a vyzvědačství. Deset let strávil v komunistických lágrech v Chebu, Jáchymově a Kartouzích. Ke své činnosti pan Světlík říká: „Dělal jsem jen to, co jsem dělat musel.“

Zavřít

×

FRANTIŠEK TEPLÝ (2016)

Po skončení druhé světové války začal pracovat jako...
Rozbalit

FRANTIŠEK TEPLÝ (2016)

Po skončení druhé světové války začal pracovat jako učitel a zároveň se zapojil do organizace ilegální křesťansko-demokratické strany. Na začátku 50. let byl ale prozrazen, zatčen a po brutálním vyslýchání odsouzen ke čtrnáctiletému vězení. Velkou část svého trestu si odpykal v nelidských podmínkách v uranových dolech na Jáchymovsku a až v roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Po návratu z vězení se nemohl vrátit k učitelské profesi - pracoval pouze na dělnických profesích a až do roku 1989 byl každoročně předvoláván na StB. V současné době často navštěvuje školy a přibližuje svůj příběh nejmladším generacím.

Zavřít

×

FRANTIŠEK CECHA (2015, in memoriam)

Odmala byl velmi pracovitý a jeho snem bylo stát se...
Rozbalit

FRANTIŠEK CECHA (2015, in memoriam)

Odmala byl velmi pracovitý a jeho snem bylo stát se sedlákem a starat se o vlastní hospodářství. To se mu také díky jeho píli a pracovitosti podařilo – v roce 1928 si v Nezdenicích u Uherského Brodu dům s pozemky koupil. A s pomocí celé rodiny hospodářství jen vzkvétalo. Po komunistickém převratu se snažil pomoct utéct pronásledovanému knězi Jančovi, za což byl v roce 1951 zatčen a odsouzen na deset let vězení za údajnou velezradu. Svobody se nedožil. Po krutém zacházení a psychickém vytížení ve valdické věznici zemřel.

Zavřít

×

MARIE CHALUPOVÁ (2015)

Už během druhé světové války pomáhala spolu se svou...
Rozbalit

MARIE CHALUPOVÁ (2015)

Už během druhé světové války pomáhala spolu se svou rodinou partyzánům, kterým nosila jídlo. V odbojové činnosti pokračovala i po komunistickém převratu. Ve skupině, která převáděla lidi přes hranice do Západního Německa, fungovala jako spojka a jejím členům předávala zprávy. Na tuto její činnost zanedlouho přišla StB a zatkla ji přímo ve školce v Pískové Lhotě u Poděbrad, kde v té době pracovala. Byla zařazena do soudního procesu s Miladou Horákovou, ve kterém jí byl navržen trest smrti. Nakonec byla odsouzena na patnáct let a propuštění se dočkala po osmi a půl letech. 

Zavřít

×

JOSEF ODEHNAL (2015)

Se svým postojem k režimu se nikdy netajil – už v...
Rozbalit

JOSEF ODEHNAL (2015)

Se svým postojem k režimu se nikdy netajil – už v osmnácti letech se dostal před soud pro mladistvé, kde byl žalován za pobuřování a hanobení Sovětského svazu. Později se se skupinou tzv. budislavských Jánošíků domluvil, že střelbou vystraší místopředsedu místní komunistické strany. Sám se nakonec této akce nezúčastnil, přesto byl v roce 1950 zatčen. Při výslechu odmítl cokoliv prozradit a u litomyšlského soudu byl odsouzen k patnácti letům odnětí svobody, konfiskaci veškerého majetku a peněžní pokutě. Propuštění na základě amnestie se dočkal po šesti letech.

Zavřít

×

JOSEF ČOČEK (2014)

V osmnácti letech se pokusil se dvěma kamarády o útěk...
Rozbalit

JOSEF ČOČEK (2014)

V osmnácti letech se pokusil se dvěma kamarády o útěk do Bavorska. Byl ale zatčen a ve vězení se seznámil s Jaroslavem Horusickým. Přes něj se později napojil na americkou zpravodajskou službu. Prostřednictvím mrtvé schránky dodával různé informace a přijímal instrukce a jako agent-chodec převáděl lidi do svobodného světa. V roce 1954 byl chycen, mučen a nakonec odsouzen na doživotí. Více než deset let strávil v hrozných podmínkách v mírovské a leopoldovské věznici. „Já jsem si tam připadal jako na nějaké univerzitě, poněvadž s tolika čestnými a vzdělanými lidmi bych se jako dělník v životě nesetkal. Takže ten Leopoldov byl pro mě univerzitou života,“ vzpomíná pan Čoček.

Zavřít

×

KARLA CHARVÁTOVÁ, roz. GROLLOVÁ (2014)

Byla zadržena Státní bezpečností v roce 1948 za...
Rozbalit

KARLA CHARVÁTOVÁ, roz. GROLLOVÁ (2014)

Byla zadržena Státní bezpečností v roce 1948 za výrobu protirežimních letáků a kvůli tomu, že pocházela z úspěšné podnikatelské rodiny. Ve vazbě v Plzni na Borech ji čekalo nelidské zacházení, které vyvrcholilo znásilněním jedním z bachařů. Po tomto otřesném zážitku v sobě našla dostatek odvahy soudit se se zmíněným bachařem a soud vyhrála. Své ve vazbě počaté dítě musela zejména kvůli finančním potížím svěřit do rukou cizí rodiny. Na výběru si dala záležet, podle jejích slov pro ni bylo prioritou, aby její dítě mělo stejně šťastné dětství jako ona sama.

Zavřít

×

JARMILA STIBICOVÁ (2014)

Vyučovala na pardubické střední škole cizí jazyky. Z...
Rozbalit

JARMILA STIBICOVÁ (2014)

Vyučovala na pardubické střední škole cizí jazyky. Z ní byla vyhozena v lednu 1970 kvůli své činnost během Pražského jara, kdy byla ve vedení přípravného okresního výboru KAN. Po okupaci se otevřeně postavila proti režimu a po smrti Jana Palacha organizovala na místní škole stávky, hladovky a různé protestní akce. Za šíření letáků k 1. výročí srpnové okupace byla podmíněně odsouzena na 6 měsíců s podmínkou na dva roky. Přes známé, kteří emigrovali, měla přístup k zahraniční literatuře, kterou půjčovala studentům. Knihy vozila i z Prahy a ukrývala je u rodičů ve sklepě. Pro VONS shromažďovala materiály o soudních procesech a zároveň je posílala Amnesty International na západ.

Zavřít

×

JOSEF ČECH (2013)

Rodiče rolníci ho nechali vyučit obchodním...
Rozbalit

JOSEF ČECH (2013)

Rodiče rolníci ho nechali vyučit obchodním příručím. Chtěli, aby měl život lehčí než oni. Když v 19 letech převzal obchod po nadřízeném, jehož si odvedla StB, skončil s mankem 20 tisíc korun. Aby dluh rychle splatil, nechal se zaměstnat v jáchymovských dolech. Brzy začal donášet balíčky politickým vězňům, po­mohl i s přípravou útěku. Za to byl v roce 1951 zatčen a tvrdě vyslýchán. „Měsíc jsem žil v domnění, že mi hrozí trest smrti,“ vzpomíná. Nakonec byl odsouzen na 15 let. Do Jáchymova se vrátil jako vězeň. V roce 1960 ho propustili na amnestii, ale v cele skončil znovu, když ho za jeho názory udali kolegové v práci. Zachránila ho opět amnestie.

Zavřít

×

ZDENĚK KOVAŘÍK (2013)

Hned po válce si splnil klukovský sen – stal se...
Rozbalit

ZDENĚK KOVAŘÍK (2013)

Hned po válce si splnil klukovský sen – stal se skautem. Po únoru 1948 se zapojil do skupiny, která šířila protikomunistické letáky, psala protestní dopisy a v Hradci Králové dokonce odpálila nálož u propagačního stánku KSČ. Když ho StB s dalšími kamarády v roce 1950 zatýkala, bylo mu teprve 18 let. Následoval veřejný soudní proces s junáckou skupinou „JU1“, v němž dostal trest 11 let vězení. Režim jej poslal do jáchymovských dolů, kde pracoval v šachtách i ve smrtonosné třídírně uranové rudy. Na svobodu se dostal nečekaně – poté, co mu byl náhle snížen trest o šest let. „Za těch pět roků jsem měl jen tři návštěvy,“ vzpomíná.

Zavřít

×

KAREL METYŠ (2013)

Poprvé byl StB vyslýchán už v roce 1949, když po...
Rozbalit

KAREL METYŠ (2013)

Poprvé byl StB vyslýchán už v roce 1949, když po městě vylepoval projev zemřelého prezidenta Edvarda Beneše. Druhé zatčení už skončilo soudem a vězením. Křičely, nás pověsí a stáhnou z nás kůži, vzpomíná na to, jak soud v hledišti prožívaly dělnice z místní továrny. V monstrprocesu, kde většina z dvacítky obviněných byla podobně jako on aktivními skauty, vyvázl se třemi lety vězení. I po propuštění měl problémy s StB, přesto zůstal skautem po celý život.

Zavřít

×

OLDŘICH ČAPKA (2012)

V roce 1942 utekl z pracovního tábora...
Rozbalit

OLDŘICH ČAPKA (2012)

V roce 1942 utekl z pracovního tábora totálního nasazení, za což byl následně potrestán půlročním pobytem v koncentračním táboře Oranienburg. Po roce 1948 se zapojil do protikomunistického odboje tím, že pomáhal lidem přecházet přes hranice. Přestože nikdy nedostal do rukou písemnou obžalobu, byl v roce 1951 za členství v odboji odsouzen k jedenácti letům odnětí svobody. Prošel sedmi pevnými kriminály a čtyřmi koncentračními tábory. Poznal hlad, šikanování i korekci. Až po dlouhých devíti letech se dočkal na základě amnestie propuštění.

Zavřít

×

HANA KRSKOVÁ-DVOŘÁKOVÁ (2012)

Spolu se svými přáteli ze semilské skupiny ILPKORG 1...
Rozbalit

HANA KRSKOVÁ-DVOŘÁKOVÁ (2012)

Spolu se svými přáteli ze semilské skupiny ILPKORG 1 (Ilegální protikomunistická organizace) bojovala proti komunistickému režimu tištěním letáků s výroky Tomáše G. Masaryka a zprávami ze zahraničí. Chtěla lepší budoucnost a svobodu pro občany ČSR, v roce 1952 si tím však vysloužila trest 15 let vězení. V té době ji bylo pouhých 21 let. Propuštěna byla v roce 1960 na základě prezidentské amnestie. Svou energii dnes věnuje práci v Konfederaci politických vězňů, kde je členkou smírčí komise.

Zavřít

×

OTAKAR RAMBOUSEK (2012, in memoriam)

Za druhé světové války byl totálně nasazen a poté se...
Rozbalit

OTAKAR RAMBOUSEK (2012, in memoriam)

Za druhé světové války byl totálně nasazen a poté se aktivně účastnil Pražského povstání, mj. bojů o rozhlas. V roce 1948 odešel do emigrace, kde se přidal k odboji a celkem čtrnáctkrát přešel československé hranice jako agent chodec. Při posledním úkolu byl však zrazen a zatčen. Následně byl odsouzen k doživotnímu vězení. Odseděl si celkem 14 let, z toho deset let v Leopoldově. Stál u zrodu organizace K 231, v níž jako předseda dokumentační komise shromažďoval důkazy o poměrech v komunistických vězeních. Po srpnové okupaci emigroval do USA.

Zavřít

×

MIROSLAV SKALICKÝ (2011)

Jakožto příslušník hudebního undergroundu byl v 70. a...
Rozbalit

MIROSLAV SKALICKÝ (2011)

Jakožto příslušník hudebního undergroundu byl v 70. a 80. letech perzekuován komunistickým režimem nejen za své působení v kapele: "Hever and Vazelína Band" ale i za svou činnost na poli kultury. Za své skutky byl uvězněn na devět měsíců. Jeho význam spočívá v neústupnosti vůči totalitě. Proti surovosti a bezpráví bojoval všemi možnými prostředky, které mu kultura poskytla, aby ochránil demokracii. 

Zavřít

×

LADISLAV TREJBAL (2011)

V roce 1951 se aktivně zapojil do semilské skupiny...
Rozbalit

LADISLAV TREJBAL (2011)

V roce 1951 se aktivně zapojil do semilské skupiny ILPKORG 1 (Ilegální protikomunistická organizace), která rozšiřovala protikomunistické letáky, mimo jiné se jmény udavačů a jejich pomocníků. Byli však zrazeni. Proces odehrávající se u libereckého soudu trval půl roku a dnem 28. 3. 1953 byl vynesen rozsudek. Ladislav Trejbal byl odvezen na Jáchymovsko, kde v těžkých podmínkách strávil sedm let.

Zavřít

×

HANA TRUNCOVÁ (2011)

Ihned po komunistickém převratu se zapojila do...
Rozbalit

HANA TRUNCOVÁ (2011)

Ihned po komunistickém převratu se zapojila do protikomunistického odboje; pomáhala lidem při přechodu přes hranice a podílela se i na rozšiřování protirežimních letáků. Na začátku 50. let byla zatčena a během devíti let prošla osmi věznicemi. V roce 1968 se stala členkou Klubu bývalých politických vězňů (dnes Konfederace politických vězňů). Jako host se zúčastňuje besed na školách a mluví s mladými lidmi o své zkušenosti s komunismem.

Zavřít

×

JULIE HRUŠKOVÁ (2010)

Julie Hrušková v pouhých devatenácti letech...
Rozbalit

JULIE HRUŠKOVÁ (2010)

Julie Hrušková v pouhých devatenácti letech překročila rakouské hranice, aby se aktivně účastnila odboje. Už při prvním návratu do Československa byla zadržena a tvrdě vyslýchána. Následkem jednoho z výslechů, které ji měly usvědčit ze špionáže, potratila. Byla odsouzena k patnácti letům vězení, ze kterých si jedenáct odseděla. Kvůli zdravotním komplikacím zůstala navždy bezdětná.

Zavřít

×

JIŘINA MINAŘÍKOVÁ-SLÁMOVÁ (2010)

Jiřina Slámová se v 50. letech spolu se svým manželem...
Rozbalit

JIŘINA MINAŘÍKOVÁ-SLÁMOVÁ (2010)

Jiřina Slámová se v 50. letech spolu se svým manželem pomáhali lidem přecházet hranice do Rakouska. Po prozrazení jejich odbojové skupiny byla zatčena a vyslýchána. Přesto, že byla psychicky vydírána, a po celou dobu dlouholetého věznění jí byl odepřen kontakt s dětmi, spolupráci odmítla. Když se se svou dcerou a synem po propuštění setkala, téměř si ji nepamatovali. S manželem, který emigroval, se už nikdy neviděla.

Zavřít

×

PAVEL WONKA (2010, in memoriam)

Pavel Wonka zasvětil svůj život spravedlnosti, když...
Rozbalit

PAVEL WONKA (2010, in memoriam)

Pavel Wonka zasvětil svůj život spravedlnosti, když své spoluobčany zastupoval jako právník laik. Díky své angažovanosti byl ve zinscenovaném procesu odsouzen, následné další stíhání vedlo až k jeho dosud neobjasněné smrti. Zemřel 26. 4. 1988 ve vazbě v Hradci Králové. Pavel Wonka byl jednou z významných osobností protikomunistické rezistence z 80. let i jednou z posledních obětí režimu.

Zavřít

×

JAN MORAVEC (2009, in memoriam)

Člověk, který celý svůj život zasvětil tvrdé práci...
Rozbalit

JAN MORAVEC (2009, in memoriam)

Člověk, který celý svůj život zasvětil tvrdé práci a velebení rodinného majetku. Byl menším soukromým zemědělcem a jeho příběh nijak zvlášť nevybočuje z řady jiných podobných osudů. Osudů lidí, kteří do poslední chvíle bránili svůj majetek a nakonec byli rozdrceni systémem a ožebračeni. A právě proto, že takovýchto lidí bylo velké množství, získává Cenu Příběhů bezpráví symbolicky alespoň jednoho z nich.

Zavřít

×

KAMILA MOUČKOVÁ (2009)

Během svého života aktivně bojovala proti...
Rozbalit

KAMILA MOUČKOVÁ (2009)

Během svého života aktivně bojovala proti komunistickému režimu a k tomuto boji podněcoval i ostatní. Podílela se na protirežimním vysílání televize i rozhlasu a v roce 1968 byla v přímém přenosu odvedena ze studia okupačním vojskem. Později se stala aktivním členem disentu a signatářem Charty 77, za což byla režimem perzekuována.

Zavřít

×

STANISLAV REJTHAR (2009, in memoriam)

Za druhé světové války bojoval ve službách...
Rozbalit

STANISLAV REJTHAR (2009, in memoriam)

Za druhé světové války bojoval ve službách francouzského a britského letectva. V roce 1944 byl mezi dvaceti letci, kteří byli vybráni na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Po válce byl jmenován podplukovníkem generálního štábu. V roce 1948 byl zatčen, degradován, vyloučen z armády, pronásledován a opakovaně vyslýchán. Režim mu podlomil zdraví a 20. listopadu 1977 po dlouhé nemoci zemřel.

Zavřít

×