Filmy vhodné k výuce moderních československých dějin

Desítky snímků, které pokrývají období od vzniku republiky až do listopadu 1989. K filmům jsme vytvořili velké množství výukových lekcí a informačních materiálů.


Audiovizuální lekce

1989: Z deníku Ivany A.

Karel Strachota / ČR / 2014 / 42 min.     AV...
Rozbalit

1989: Z deníku Ivany A.

Karel Strachota / ČR / 2014 / 42 min.    

AV lekce

Předlohou filmu se stal autentický deník osmnáctileté Ivany A., která osobitým pohledem středoškolačky reflektuje poslední rok existence komunistického Československa. Maturitní ples kontrastuje s událostmi Palachova týdne; otravné oslavy 1. máje a memorování sovětských reálií k blížící se maturitě s první cestou na „Západ“; radostné zážitky posledních školních prázdnin s nástupem do nevábného zaměstnání a vyhlídkami na budoucí šedivý život. Přichází sametová revoluce... Nový snímek Karla Strachoty je syntézou skutečných deníkových záznamů, sekvencí ze zpravodajských a publicistických pořadů, ukázek z dobového tisku, soukromých dokumentů a fotografií. Originální filmová výpověď o době před 25 lety, obohacená animacemi a výraznou hudbou, je určena zejména mladé generaci.

K OBJEDNÁNÍ TAKÉ NA
 DVD

Zavřít

×

1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu

Karel Strachota / ČR / 2019 / 44 min. AV...
Rozbalit

1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu

Karel Strachota ČR / 2019 / 44 min.

AV lekce

Petrovi Kořínkovi je 21 let, pochází z Pardubic, poslouchá undergroundové kapely, čte samizdatové knihy, ve škole má problémy kvůli svým dlouhým vlasům. A sní o emigraci. Je totiž začátek roku 1989 a nic nenasvědčuje tomu, že by se v komunistickém Československu dočkal svobody. „Nedovedu si představit, že bych v tom policejním státě, kde o mém životě rozhoduje pořád někdo jiný, žil dál,“ píše rodičům v dopise, který hází do schránky chvíli před tím, než 7. února 1989 nasedá do vlaku mířícího do Paříže.

Po několika krušných měsících v utečeneckém táboře nakonec získá pas, najde si práci a seznámí se i s vůdčí postavou českého exilu Pavlem Tigridem, přesto je mu ale smutno. Jen těžko se smiřuje s myšlenkou, že možná už nikdy neuvidí své rodiče a kamaráda Martina, s nimiž si pravidelně píše. Aspoň na dálku tak spolu prožívají pozvolný rozpad sovětského bloku, pád Berlínské zdi a nakonec i studentské demonstrace ústící v sametovou revoluci. A také naděje i obavy z nejisté budoucnosti. Právě dopisy, které si Petr posílá se svými nejbližšími, jsou osnovou snímku Karla Strachoty přibližujícího fenomén emigrace. Kombinaci dopisů, archivních záběrů a dobových fotografií umocňují kresby, animace, a především výrazná hudební složka.

Zavřít

×

Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení 

Přemysl Freiman / ČSR / 1950 / 12 min. AV...
Rozbalit

Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení 

Přemysl Freiman / ČSR / 1950 / 12 min.

AV lekce

Krátký snímek z roku 1950 o tzv. Číhošťském zázraku je ukázkou toho, jakým způsobem fungovala propaganda komunistického režimu v Československu. Ve snaze diskreditovat představitele římskokatolické církve se Státní bezpečnost rozhodla filmově zrekonstruovat záhadnou událost z vesnice Číhošť, kde se v místním kostele během kázání prý několikrát pohnul kříž na hlavním oltáři. Z tohoto „zázraku“ byl obviněn farář Toufar, který údajně jednal na příkaz Vatikánu a měl hrát v tomto až amatérsky působícím krátkém filmu hlavní roli. Toufara po krutém mučení opravdu přivezli do Číhoště, kde ale ani nemohl vystoupit na kazatelnu, zhroutil se a omdlel. Na následky mučení pak zanedlouho zemřel. Jeho roli tak podle některých pramenů nakonec sehrál sám generální prokurátor Karel Čížek. Snímek plný lží a dobově podmíněné rétoriky byl kromě Číhoště promítán ve většině tehdejších kin a byl vyroben v té době rekordním počtu 375 kopií.

Zavřít

×

Bez milosti 

Kristina Vlachová, Marie Šandová / ČR / 1998 / 52...
Rozbalit

Bez milosti 

Kristina Vlachová, Marie Šandová / ČR / 1998 / 52 min.

AV lekce

Vzácné filmové archivní záběry a svědectví pamětníků přinášejí nový pohled na dramatické události lidské i profesní dráhy Heliodora Píky – legionáře v první světové válce, důstojníka Československé armády, diplomata, velitele československé vojenské mise v Moskvě, nositele třiceti válečných řádů a nakonec politického vězně, který byl v roce 1949 popraven komunisty. Pod rozsudkem smrti generála Píky i pod zamítnutím žádosti o milost jsou podepsáni konkrétní lidé, z nichž někteří dosud žijí. Ani po padesáti letech však necítí vinu, neomluvili se a nebyli voláni k odpovědnosti. Příběh života a smrti Heliodora Píky je tak i příběhem demokracie v naší republice.

Zavřít

×

České děti                       

Karel Strachota / ČR / 2012 / 38 min.  AV lekce Rok...
Rozbalit

České děti                       

Karel Strachota / ČR / 2012 / 38 min. 

AV lekce

Rok před sametovou revolucí rozčeřil i tak neklidné vody pozdně normalizačního Československa manifest Českých dětí – hnutí převážně mladých lidí, které patřilo k nejvýraznějším protikomunistickým iniciativám pozdních 80. let a které významnou měrou přispělo k demonstracím v letech 1988 a 1989. Dokumentární film Karla Strachoty se zaměřuje především na mladé lidi, kterým chce zprostředkovat temnou normalizační dobu, praktiky StB a působení disentu. Snímek vypráví příběh vzniku manifestu a popisuje důsledky, které měl především pro svého iniciátora Petra Placáka. Autoři kombinují dobové záběry a materiály s hranou rekonstrukcí tehdejších událostí. Vizuálně atraktivní pojetí podtrhuje dynamický střih a originální hudba.

Zavřít

×

Darované housle

Kahane Cooperman / Spojené státy / 2016 / 24...
Rozbalit

Darované housle

Kahane Cooperman / Spojené státy / 2016 / 24 min.

AV lekce

Joseph se narodil do rodiny, v níž každý ovládal hru na nějaký hudební nástroj. Pro něj to byly od malička housle. Po vypuknutí druhé světové války byl se svým otcem deportován z rodného Polska do pracovního tábora na Sibiř. Zde strávil dlouhých šest let. Po válce odjel do USA a své milované housle si nezapomněl vzít s sebou. Dnes už na ně vzhledem k vysokému věku hrát nemůže, a tak se rozhodl je věnovat některému z chudých dětí ze školy v newyorském Bronxu. Jeho housle tak získala dvanáctiletá Brianna, která na ně hraje s podobnou vášní jako kdysi on a uvědomuje si, jak důležitou roli při sbližování generací může sehrát hudba.

Zavřít

×

Den, kdy byla podepsaná Mnichovská dohoda

Stream.cz / ČR / 2012 / 5 min. AV lekce Na ten den...
Rozbalit

Den, kdy byla podepsaná Mnichovská dohoda

Stream.cz / ČR / 2012 / 5 min.

AV lekce

Na ten den pamětníci z Československa nikdy nezapomenou. Někteří z nich s pláčem opouštěli pohraničí, které chtěli bránit za každou cenu. O osudu mladičké republiky rozhodli v noci z 29. na 30. září představitelé cizích mocností: Německa, Francie, Británie a Itálie. A to přestože byli někteří z nich podle smlouvy spojenci Československa. Malá země ve středu Evropy překážela Hitlerovi v budování jeho říše a pro Británii znamenala „malou oběť“ za to, že se pokusí odvrátit válku s Německem. Mnichovská dohoda, která postoupila Sudety Německu, však přicházející hrůzy neodvrátila. Ani ne po roce začala válka, pro niž se v historii vžilo označení druhá světová.

Zavřít

×

Den, kdy vzniklo Československo

Stream.cz / ČR / 2010 / 4 min. AV lekce Ještě v...
Rozbalit

Den, kdy vzniklo Československo

Stream.cz / ČR / 2010 / 4 min.

AV lekce

Ještě v průběhu první světové války začala pětice českých a slovenských politiků v čele s univerzitním profesorem T. G. Masarykem pracovat na přípravě nezávislého Československa. Masaryk odjel vyjednávat do zahraničí, přičemž mu pomohly především dvě události – smrt rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. a skutečnost, že čeští a slovenští vojáci začali následně na ruské frontě přebíhat na druhou stranu. Když začalo být ke konci války nasnadě, že Rakousko-Uhersko a Trojspolek nezvítězí, přiblížil se i vznik budoucího nezávislého československého státu. Když 28. října 1918 Rakousko poslalo do Prahy zprávu, že je ochotné přijmout podmínky příměří, lidé začali vítat svobodu. Slavící davy už nešlo zastavit. Prvním československým prezidentem se po zásluze stal T. G. Masaryk.

Zavřít

×

Deset bodů

Milan Maryška / Československo / 1969 / 22 min. AV...
Rozbalit

Deset bodů

Milan Maryška / Československo / 1969 / 22 min.

AV lekce

V listopadu 1968 vyhlásili vysokoškolští studenti na protest proti posrpnovému vývoji třídenní okupační stávku. Vyjádřili tak podporu „studentskému desateru“ zaslanému politickému vedení a požadujícímu mimo jiné zrušení cenzury nebo svobodu slova a shromažďování. Cenné autentické záběry zaznamenali tehdejší posluchači  FAMU.

Zavřít

×

Eugéniové                           

Pavel Štingl / ČR / 2013 / 76 min.   AV...
Rozbalit

Eugéniové                           

Pavel Štingl / ČR / 2013 / 76 min.  

AV lekce

Když se lidstvo s rozšiřujícím se poznáním o původu člověka začalo zříkat boha, přišli vědci s novým termínem: eugenika. Tento směr měl zkoumat metody vedoucí k dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Nadšení zastánci věřili, že můžou spasit lidstvo a vylepšit svět. Svou kariéru s eugenikou spojila řada akademiků, kteří se rozhodli hodnotit, co je v přírodě lepší a co horší, co je krásné a co ošklivé, a co je tedy třeba podpořit, nebo naopak vymýtit. Nacisté dovedli eugeniku až k hrůzné dokonalosti. Pavědecké metody sloužily jejich nejvyššímu cíli: konečnému řešení. Ti „horší“ jedinci tak byli likvidováni, sedmdesát milionů obyvatel východní Evropy bylo určeno pro otrocké práce, třicet procent německého národa bylo třeba vyčistit. Ne politici, ale vědci určovali kritéria hodnocení. Režisér Pavel Štingl spojil unikátní archivní materiály a animované pasáže s literárním komentářem spisovatele Patrika Ouředníka a vytvořil tak nadčasovou esej přinášející zamyšlení nad historií i tím, jak je vědecké poznání zneužitelné.

Zavřít

×

Filmový týdeník č. 35

Archiv ČT / Československo / 1968 / 17 min.  AV...
Rozbalit

Filmový týdeník č. 35

Archiv ČT / Československo / 1968 / 17 min. 

AV lekce

V nočních hodinách z 20. na 21. srpna 1968 překročila hranice tehdejší Československé socialistické republiky vojska pěti „spřátelených“ států pod sovětským velením. Počet vojáků dosáhl první den 200 000 a brzy se zvýšil na půl milionu. Jen v Praze operovalo na pět stovek tanků. Filmový týdeník s dobovým komentářem přibližuje s mrazivou autenticitou jednu z nejtemnějších nocí v dějinách naší vlasti i následné střety okupačních vojsk s obyvateli Prahy, které si za prvních šest dní okupace vyžádaly na osmdesát obětí. Záběry z vypjaté atmosféry prvních dnů invaze jsou smutnou a zároveň velmi důležitou připomínkou tragických událostí, na které by se za žádných okolností nemělo zapomínat.

Zavřít

×

Hej Gusto - Z letopisů Máselné Lhoty 1985

Petr Slavík / ČR / 1995 / 19 min. AV lekce „Hej...
Rozbalit

Hej Gusto - Z letopisů Máselné Lhoty 1985

Petr Slavík / ČR / 1995 / 19 min.

AV lekce

„Hej Gusto, je husto!“ – tak začíná parodická píseň tehdejších studentů ČVUT Pavla Křivky a Pavla Škody, kterou složili v roce 1982 jako reakci na smrt sovětského prezidenta Leonida Brežněva. Komponovali ji na hudbu známé Rybovy České mše vánoční. Pavla Křivky si Státní bezpečnost všimla už dříve v souvislosti s jeho ekologickým aktivismem. Ten byl také důvodem domovních prohlídek, při kterých byl objeven zmíněný text písně, zesměšňující prezidenta ČSSR Gustava Husáka, a následoval soudní proces. Ani jeden z autorů nevěřil, že by je za takovou malichernost mohli odsoudit. Rozsudek však zněl jasně. Pavel Křivka byl odsouzen na tři roky za podvracení republiky, Pavel Škoda na dvacet měsíců za pobuřování. Snímek Jana Slavíka ukazuje, nakolik totalitní vláda potlačovala jakékoli projevy svobody, byť se jednalo o neškodnou píseň.

Zavřít

×

Hitler, Stalin a já

Helena Třeštíková / ČR / 2001 / 56 min.  AV...
Rozbalit

Hitler, Stalin a já

Helena Třeštíková / ČR / 2001 / 56 min. 

AV lekce

Ústřední postavou filmu je Heda Blochová, která se narodila v židovské rodině spoluzakladatele pražské továrny Koh-i-noor. Záhy po rozpoutání druhé světové války byla s celou rodinou odvezena do lodžského ghetta a později deportována do Osvětimi. Po nástupu komunistů k moci byl její manžel v rámci stranických čistek odsouzen k trestu smrti. Z Hedy Blochové se rázem stala manželka „zrádce lidu“. Přišla o práci a ocitla se se svým dítětem ve velké izolaci. Ponižování, diskriminace a rozčarování z vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ji nakonec dovedly až k emigraci.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Zavřít

×

Hořící keř (1. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 84 min. AV...
Rozbalit

Hořící keř (1. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 84 min.

AV lekce

Úspěšné třídílné drama HBO. 16. ledna 1969 se na Václavském náměstí upaluje student pražské filozofické fakulty Jan Palach. Jeho čin je pokusem, jak vyburcovat k akci národ upadající po srpnové okupaci do letargie. V dopisech na rozloučenou Jan oznamuje, že je pouze prvním z početnější skupiny. Pokud nebudou do pěti dnů splněny jejich požadavky, budou následovat další pochodně. Čtvrtý den Jan umírá, aniž by jakýkoli z jeho požadavků byl splněn. Měsíc po jeho smrti zveřejňují média prohlášení poslance Viléma Nového, který Palacha obviní ze spolupráce se západními tajnými službami. Palachova maminka se rozhodne poslance zažalovat. V atmosféře všeobecné stísněnosti však není jednoduché nalézt advokáta, který by ji ve sporu proti představiteli režimu zastupoval. Paní Palachová se obrací na advokátku Dagmar Burešovou. Ta ji však odmítne. Také ona má strach. Na rozdíl od řady jiných si ale Dagmar svou zbabělost uvědomuje.

Zavřít

×

Hořící keř (2. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 72 min. AV...
Rozbalit

Hořící keř (2. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 72 min.

AV lekce

Od smrti Jana Palacha uběhl měsíc. Poblíž Václavského náměstí se upaluje další mladý student Jan Zajíc. Informace o jeho činu jsou potlačeny, režim už nehodlá akceptovat dalšího mučedníka. V této atmosféře se Dagmar Burešová definitivně rozhoduje přijmout zastupování Palachovy matky ve sporu proti poslanci Novému. Protože Vilém Nový své denunciační výroky vyslovil na předvolebním mítinku v České Lípě, Dagmar se zde snaží najít možné svědky. Všude však naráží na zeď mlčení a strachu. Major Jireš, vyšetřovatel Palachova činu se i pod vzrůstajícím tlakem snaží zabránit vměšování StB do vyšetřování. Vilém Nový se za aktivní pomoci oficiálních míst snaží zahájení soudního procesu blokovat. StB stupňuje psychický tlak na Palachovy nejbližší, pokouší se přinutit Janovu matku, aby žalobu stáhla. Ve chvíli, kdy se už téměř zdá, že boj je prohraný, přichází rozhodnutí o zahájení soudního řízení.

Zavřít

×

Hořící keř (3. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 78 min. AV...
Rozbalit

Hořící keř (3. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 78 min.

AV lekce

Na konci léta 1969 se konečně rozbíhá soudní proces. Dagmar Burešová do něj vstupuje s nevelkými nadějemi na vítězství. Její situace se komplikuje tím spíš, že Dagmařin manžel Radim, dětský lékař, musí v zaměstnání čelit vážným obviněním zinscenovaným podle všeho StB. Přesto se však zdá, že průběh procesu bude ještě odpovídat pravidlům legality. Dagmar navíc s překvapením zjišťuje, že sám Vilém Nový není pouze jednoznačný padouch a prosovětský kolaborant. Jeho motivace jsou složitější a sahají až do období 50. let, kdy byl sám Nový persona non grata. Souběžně s pokračováním procesu vzrůstá tlak na Palachovy, aby souhlasili s přemístěním Janových ostatků. Režim se chce zbavit symbolů spojených s érou Pražského jara. Blíží se závěr procesu, který svým vyvrcholením bude znamenat jakousi symbolickou tečku za nerealizovatelným snem o československém "demokratickém socialismu".

Zavřít

×

In nomine patris 

Jaromír Polišenský / ČR / 2004 / 97 min. AV...
Rozbalit

In nomine patris 

Jaromír Polišenský / ČR / 2004 / 97 min.

AV lekce

Snímek je fiktivní rekonstrukcí pozadí tzv. číhošťského zázraku. Podle svědků se v prosinci 1949 během mše v kostele v malé vesničce Číhošti několikrát pohnul půlmetrový krucifix na oltáři. Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost StB. Číhošťský farář Josef Toufar byl zatčen, vystaven krutým výslechům a nucen k přiznání, že pomocí provázků a gumiček hýbal s křížem. Komunistické orgány mezitím nechaly dvěma mladými filmaři natočit na téma číhošťského zázraku propagandistický snímek, který měl katolickou církev usvědčit z podvodu a očernit ji v očích veřejnosti.

Zavřít

×

Jak se dělá projekt Naše okupace

Československý rozhlas / ČR / 2015 / 3 min. AV...
Rozbalit

Jak se dělá projekt Naše okupace

Československý rozhlas / ČR / 2015 / 3 min.

AV lekce

Víte, jak probíhalo Pražské jaro a srpnová okupace v roce 1968 ve vaší obci? A co se dělo dál?

Podívejte se na krátký sestřih rozhlasového vysílání a fotografií ze srpna 1968. Autentické dobové fotografie, které ukazují situaci v ulicích, jsou doprovázeny prohlášením sovětské agentury TASS. To kontrastuje s anketou redaktory Slávy Volného, který v prvních dnech okupace vyrazil do pražských ulic, aby se ptal na názory lidí na okupaci.

Zavřít

×

Jak se dělá projekt Naše revoluce

Karel Strachota, Adam Brothánek, Filip Míšek / ČR /...
Rozbalit

Jak se dělá projekt Naše revoluce

Karel Strachota, Adam Brothánek, Filip Míšek / ČR / 2014 / 5 min.

AV lekce

Víte, jak probíhala sametová revoluce právě ve vašem městě? V roce 2014 jsme u příležitosti 25. výročí sametové revoluce připravili speciální projekt Naše revoluce. Ponořte se se svými žáky do listopadových událostí roku 1989 a vyprávějte svůj vlastní revoluční příběh!

Na úvod projektu doporučujeme žákům promítnout sestřih Naše revoluce, ve kterém uvidí nejdůležitější události roku 1989 - Palachův týden, srpnové výročí okupace, listopadové události, zvolení Václava Havla prezidentem...

Zavřít

×

Jan Masaryk a třetí republika

Pavel Kosatík, Michal Kolář, Jaroslav Brabec / ČR /...
Rozbalit

Jan Masaryk a třetí republika

Pavel Kosatík, Michal Kolář, Jaroslav Brabec / ČR / 2018 / 26 min.

AV lekce

Snímek se věnuje životu Jana Masaryka, syna „prezidenta osvoboditele“, diplomata a politika, a to od jeho dětství až po tragickou a dosud neobjasněnou smrt. Vznikl sestřihem dvoudílného dokumentu P. Kosatíka, M. Koláře a J. Brabce Jan Masaryk: Život a Jan Masaryk: Smrt. Zaměřuje se především na poválečné období, kdy započal komunistický převrat, završený 25. únorem 1948. Masaryk působil po válce v Gottwaldově vládě jako ministr zahraničních věcí. Proč zůstal na své pozici navzdory posilující moci komunistů? Proč nepodal demisi stejně jako ostatní demokratičtí členové vlády? Ve snímku zaznívají citace z rozhovorů s ním a výpovědi historiků či jeho současníků, kteří se na tuto otázku snaží najít odpověď.

Zavřít

×

Magický hlas rebelky

Olga Sommerová / ČR / 2014 / 90 min. AV...
Rozbalit

Magický hlas rebelky

Olga Sommerová / ČR / 2014 / 90 min.

AV lekce

Zpěvačka, signatářka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová setrvala se ctí dvacet let v odporu proti komunistickému režimu. Když jí bylo dvacet sedm let, byla ve svém strmém profesním vzletu sestřelena ruskými okupačními tanky, které obsadily Československo. Důvodem byla pravděpodobně zpěvaččina píseň Modlitba pro Martu, která se stala protestsongem okupované země. Marta, trojnásobná Zlatá slavice z let 1966, 1968 a 1969 a sex symbol tehdejší doby, se živila lepením pytlíků. Stres vyvolaný dramatickou změnou života a normalizační beznadějí vyústil ve zpěvaččinu osobní tragédii. Svůj osud zpěvačka nesla bez reptání, přestože se stala terčem výslechů a šikanování ze strany Státní bezpečnosti. V roce 1989 zažila Marta během sametové revoluce comeback, který by jí mohla závidět leckterá světová hvězda. Její Modlitbě naslouchalo plné Václavské náměstí, stala se jedním ze symbolů odporu proti komunistickému totalitnímu režimu. Film mapuje zpěvaččinu první i druhou pěveckou kariéru, odkrývá mnohé z dramatického osobního života a zároveň mapuje historii Československa v druhé polovině 20. století.

Zavřít

×

Meze

Viktor Portel / ČR / 2017 / 26 min. AV lekce Skoro...
Rozbalit

Meze

Viktor Portel / ČR / 2017 / 26 min.

AV lekce

Skoro třicet let bojoval rolník Jan Sedláček za to, aby mohl soukromě hospodařit. Minulý režim mu ale v rámci kolektivizace nakonec jeho prosperující pole na Valašsku zabral a přidělil místo něj jiné – vzdálené a neúrodné. Po letech výhrůžek a existenční nejistoty se rolník v roce 1976 podvolil a vstoupil do JZD. V roce 1983 pak státní policie odhalila na Sedláčkově hospodářství překladiště náboženské literatury a „prasklo“ i jeho obratné šíření Charty 77, kterou s dcerou přepisovali na stroji a šířili po valašských kopcích. Neslavnou etapu minulé politické éry ilustruje cyklus Příběhy 20. století vedle Sedláčkova poutavého vyprávění také propagandistickými záběry z dobových filmů a rozhovory z reportážního dokumentu Nezorané meze Jana Špáty, který vznikl v době Pražského jara.

Zavřít

×

Mistr propagandy

Laurence Rees / Velká Británie / 1992 / 51 min. AV...
Rozbalit

Mistr propagandy

Laurence Rees / Velká Británie / 1992 / 51 min.

AV lekce

Film představuje postavu nacistického ministra propagandy Josefa Goebbelse. Dobové záběry zachycují počátek jeho politické kariéry, nástup k moci a snahu ovládnout německý film. Snímek s využitím unikátních archivních materiálů a vzpomínek pamětníků – včetně jeho tehdejších spolupracovníků nebo milenky Lídy Baarové – rekonstruuje Goebbelsovy postupy, ukazuje jeho obdiv k tehdejší hollywoodské produkci, ale i soukromý život. Nabízí detailní analýzu technik, které „mistr propagandy“ při vytváření propagandistických snímků využíval, a zachycuje vývoj nacistické filmografie reflektující situaci, v níž se válčící Německo zrovna nacházelo. Sledujeme tak ukázky z filmových estrád z předválečné doby, antisemitských historických dramat z první poloviny čtyřicátých let nebo z komedie  Dobrodružství barona Prášila, na kterou  stáli obyvatelé bombardovaných německých měst před biografy dlouhé fronty, aby na chvíli zapomněli na tíživou realitu, která je s blížícím se koncem války obklopovala.

Zavřít

×

Nebe nad Evropou 

Helena Třeštíková / ČR / 2003 / 56 min. AV...
Rozbalit

Nebe nad Evropou 

Helena Třeštíková / ČR / 2003 / 56 min.

AV lekce

František Peřina, Jan Wiener a František Fajtl patřili mezi řadu českých letců, kterým se po nacistické okupaci Československa podařilo odjet do Anglie, kde ve službách Britského královského letectva bojovali proti nacistům. Po skončení druhé světové války se do vlasti vrátili jako hrdinové. S nástupem komunistů k moci se ale z národních hrdinů bojujících v Anglii stali na základě vykonstruovaných procesů a nesmyslných obvinění vlastizrádci. Dokument Heleny Třeštíkové vzdává s využitím archivních záběrů a vzpomínek našich letců a jejich manželek hold jejich hrdinství a připomíná, jakým způsobem se jim odvděčil komunistický režim.

Zavřít

×

Největší přání

Olga Špátová / Česká republika / 2012 / 80 min. AV...
Rozbalit

Největší přání

Olga Špátová / Česká republika / 2012 / 80 min.

AV lekce

Hrdinové dokumentárního filmu Olgy Špátové patří k první dospělé generaci, která se po pádu komunismu utvářela ve svobodné české společnosti. Mladé lidi zamýšlející se nad zdánlivě banální otázkou 'Jaké je tvoje největší přání?' natáčela režisérka ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Svá srdce jí otevírají lidé z okraje společnosti i ambiciózní profesionálové, lidé zamilovaní nebo věřící. Kaleidoskopem příběhů, ve kterém nechybí okamžiky zrození ani umírání, prochází studenti z iniciativy Inventura demokracie, dvacetiletá vězenkyně Michaela odsouzená za vraždu, rodina Červeňákových z romské osady, těhotná kominice Martina, světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša nebo zpěvačka Aneta Langerová. Životní hodnoty současníků jsou ve filmu porovnávány s hodnotami předlistopadových generací, které jsou tu přítomny v záběrech ze stejnojmenných dokumentů režisérčina otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty z let 1964 a 1989. Ojedinělý dokumentaristický počin je vzkazem o naději a nadčasových kvalitách života.

Zavřít

×

Největší přání 1989

Jan Špáta / ČR / 1989, 2019 / 30 min. AV lekce Jaká...
Rozbalit

Největší přání 1989

Jan Špáta / ČR / 1989, 2019 / 30 min.

AV lekce

Jaká měli největší přání mladí lidé v Československu v roce 1989? A co jim v té době nejvíce vadilo? Sestřih dokumentu Jana Špáty nás při hledání odpovědí zavede mezi metalové nadšence, punkáče, fotbalové fanoušky, folkaře, trampy, maturanty či čerstvě odvedené brance, které čekají dva povinné roky na vojně. Z pestré škály nejrůznějších názorů vysvítá, jak důležité byly pro většinu z nich hodnoty, jako je láska a pravda. „Člověk nemůže říct pravdu, aniž by se bál, že mu to někdo omlátí o hlavu.“ I takto popisují ve filmu mladí lidé stav společnosti v socialistickém Československu krátce před sametovou revolucí.

Zavřít

×

Neznámí hrdinové: Šel bych do toho znovu

Jolana Matějková / ČR / 2011 / 26 min. AV...
Rozbalit

Neznámí hrdinové: Šel bych do toho znovu

Jolana Matějková / ČR / 2011 / 26 min.

AV lekce

Františku Wiendlovi se v životě nesplnil jeden sen - aby byla zakázána komunistická strana. Právě totalitní režim se mu na počátku 50. let 20. století „odvděčil“ za dlouholetou protifašistickou činnost osmnáctiletým trestem vězení. V klatovském monstrprocesu byl spolu s dalšími odbojáři odsouzen za poválečné převádění lidí přes hranice. Za to, že pomohl třem desítkám lidí na svobodu, skončil sám v pracovním táboře v Jáchymově. Válečný hrdina byl označen za zrádce národa a imperialistického agenta. Emotivní vyprávění, ke kterému přispívá ve filmu i Wiendlův syn, historik Jan Wiendl, se dotýká i doby po propuštění z komunistického lágru, kdy byl soustavně sledován a v dobách komunistického režimu čelil životu s nálepkou politického mukla.

Zavřít

×

Nikomu jsem neublížil 

Pavel Křemen / ČR / 2011 / 43 min. AV lekce Dokument...
Rozbalit

Nikomu jsem neublížil 

Pavel Křemen / ČR / 2011 / 43 min.

AV lekce

Dokument Pavla Křemena pátrá po motivech, které za minulého režimu vedly lidi ke spolupráci se Státní bezpečností (StB). Někdo se bál o rodinu či kariéru, pro dalšího představovalo být agentem svého druhu dobrodružství. Ve filmu otevřeně vypovídají jak bývalí spolupracovníci StB, tak samotní důstojníci komunistické tajné policie. Každý se ke své minulosti staví po svém – jedni alibisticky prohlašují, že vědomě „nikomu neublížili“, druzí dodnes zpytují svědomí. Dokument působivě ilustruje, jak rafinovanými způsoby korumpoval komunismus lidské charaktery.

Zavřít

×

Normalizační loutka               

Radek Beran / ČR / 2013 / 42 min.  AV lekce Snímek...
Rozbalit

Normalizační loutka               

Radek Beran / ČR / 2013 / 42 min. 

AV lekce

Snímek Normalizační loutka se na dobu normalizace dívá dětskýma očima. Přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady. Hlavní postava filmu má k hrdinství daleko, a tak volby, které v průběhu života činí, nejsou vlastně žádnými skutečnými volbami. Jako mnozí další i ona se stává šedou myší. Na dvou místech filmu má i divák možnost se zamyslet nad volbami hlavní postavy a rozhodnout o dalším pokračování příběhu. Snímek, inspirovaný skutečnými událostmi ze života autorů, vznikl ve spolupráci společnosti Člověk v tísni a divadelního souboru Buchty a loutky. Loutkové pasáže jsou proloženy mnoha archivními záběry.

Zavřít

×

O zlém snu                           

Pavel Štingl / ČR / 2000 / 49 min.  AV...
Rozbalit

O zlém snu                           

Pavel Štingl / ČR / 2000 / 49 min. 

AV lekce

Snímek Pavla Štingla je dokumentární pohádkou na motivy vzpomínkové knihy Evy Erbenové, v níž autor dynamicky střídá archivní záběry s barevně se proměňující stylizací i s jednoduchými animačními postupy. Daří se mu tak citlivou formou zachytit utrpení malé Evy, která jako dítě z židovské rodiny přežila hrůzy nacistického holocaustu.

Zavřít

×

Ó, ty černý ptáčku          

Břetislav Rychlík / ČR / 1997 / 59 min. AV lekce Za 2....
Rozbalit

Ó, ty černý ptáčku          

Břetislav Rychlík / ČR / 1997 / 59 min.

AV lekce

Za 2. světové války vznikly v Protektorátu Čechy a Morava dva nacistické koncentrační tábory určené k likvidaci romské populace. Dokument přináší šokující svědectví o útrapách dvou žen, které přežily. Vypovídá také o znevážení památky mrtvých Romů komunistickým režimem.

Zavřít

×

Občan Havel

Pavel Koutecký, Miroslav Janek / ČR / 2008 / 119 min. AV...
Rozbalit

Občan Havel

Pavel Koutecký, Miroslav Janek / ČR / 2008 / 119 min.

AV lekce

Film s podtitulem Scény z prezidentské kuchyně nahlíží do zákulisí politických i soukromých dramat prezidentského období Václava Havla. Zachycuje jeho nervozitu při první volbě českého prezidenta či trápení při nácviku prezidentské děkovací řeči. Kamera ho sleduje při politických jednáních i ve chvílích, v jakých ho média běžně neprezentují, například když se dokázal rozčílit nad špatně ušitými košilemi. Snímek také rozluští několik dlouholetých záhad české politiky – jak se podařilo Václavu Klausovi proniknout do jazzového klubu a kdo posadil Jacquese Chiraca vedle první dámy. Stejně jako v Havlově životě hrají i ve snímku důležitou roli obě jeho manželky, Olga a Dagmar, objeví se zde jeho přátelé a spolupracovníci, světoví i čeští politici, ale například i členové skupiny Rolling Stones. Režisér Pavel Koutecký sledoval prvního českého prezidenta více než třináct let. Premiéry svého největšího filmového projektu se ale nedočkal. Po jeho tragické smrti na jaře 2006 se dokončení snímku ujal režisér Miroslav Janek.

Zavřít

×

Osmy

Jiří Strach / ČR / 2014 / 82 min. AV lekce Píše se...
Rozbalit

Osmy

Jiří Strach / ČR / 2014 / 82 min.

AV lekce

Píše se rok 1978 a inženýr Richard Tauš se vrací z podařeného večírku s nejlepším kamarádem, který právě přijel z Anglie. Doma ho čeká ucpaný odpad, manželka hrozící rozvodem a patnáctiletý syn s nečekanou novinou stran svého milostného života. Na podniku bytového hospodářství, kam Tauše nedávno přeložili z prestižního místa v podniku zahraničního obchodu, ho vítá nabroušený soudruh ředitel, dychtivá milenka a zvěsti o jeho hrdinském činu z předešlého večera. Když Richard zjistí, že v alkoholovém opojení podepsal Chartu 77, pochopí, proč jsou mu od rána v patách dva muži v pláštích. Film s hvězdným obsazením v čele s Ivanem Trojanem vykresluje tragikomický obrázek socialistického Československa prošpikovaného prospěchářskými vztahy a klientelismem. Absurdní komedie o každodenním hrdinství a o tom, že víc než zkažený zub nás potrápí černé svědomí.

Zavřít

×

Pavel Tigrid - Evropan

Helena Třeštíková / ČR / 2004 / 28 min. AV...
Rozbalit

Pavel Tigrid - Evropan

Helena Třeštíková / ČR / 2004 / 28 min.

AV lekce

Pavel Tigrid, jeden z nejvýznamnějších českých emigrantů 20. století, zemřel v srpnu roku 2003. Poslední dny a měsíce života strávil mimo jiné rozhovory s filmařkou Helenou Třeštíkovou, která o něm a jeho životních osudech sestavila unikátní dokumentární film. Představuje Pavla Tigrida jako významného pozorovatele zásadních událostí, které provázely český národ v průběhu 20. století. Publicista je komentuje s ironií a moudrým nadhledem sobě vlastním.

Zavřít

×

Postavení mimo hru                

Ivan Biel / ČR / 2010 / 57 min.  AV lekce Odstranit...
Rozbalit

Postavení mimo hru                

Ivan Biel / ČR / 2010 / 57 min. 

AV lekce

Odstranit vše a všechny, kteří by mohli ohrozit vládou nastolený totalitní režim v Československu – to byla běžná praxe komunistické strany po roce 1948. Hokejové národní mužstvo, které dvakrát získalo titul mistrů světa, takové nebezpečí představovalo. Hokejisté se tak v roce 1950 na mistrovství světa do Londýna už nepodívali. Po zásahu StB skončili ve vězení, před soudem, a nakonec v uranových dolech v Jáchymově. Nejvyšší z trestů zněl 15 let odnětí svobody. Mladíci, kteří sotva tušili, proč se ze dne na den ocitli na seznamu zrádců národa, tak na vlastní kůži pocítili, jak významnou roli hraje politika i ve sportu.

Zavřít

×

Pradědečkovo číslo

 Amy Schatz / Spojené státy / 2018 / 19...
Rozbalit

Pradědečkovo číslo

 Amy Schatz / Spojené státy / 2018 / 19 min.

AV lekce

„Historii musíme znát, abychom ji pochopili a aby se v budoucnu už neopakovala,“ líčí desetiletý Elliott. Má rád vyprávění svého pradědečka o šťastném životě, který vedl před druhou světovou válkou v polském Sosnowiecu, ještě víc se však vyptává na období nacistické okupace. Naslouchá 90letému Jackovi, který vzpomíná na poslední setkání se svými rodiči v židovském ghettu, odkud ve svých 14 letech putoval do pracovních a vyhlazovacích táborů. Z poslední zastávky této strastiplné pouti, koncentračního tábora v Osvětimi, si odnesl doživotní památku v podobě čísla vytetovaného na předloktí. „Přežil toho tolik, je to hrdina mojí rodiny,“ říká pohnutě Elliott. Cítí, že pamětníků holokaustu každým dnem ubývá a že je potřeba naslouchat jejich velkým příběhům, aby neodešly s nimi. Působivý snímek oceňované režisérky Amy Schatzové doplňují historické archivy a skvělé animace.

 Tato lekce obsahuje české titulky pro neslyšící.

Zavřít

×

Právě se vracím z Hradu

Karel Strachota / ČR / 2018 / 8 min. AV lekce Obrazová...
Rozbalit

Právě se vracím z Hradu

Karel Strachota / ČR / 2018 / 8 min.

AV lekce

Obrazová esej sestavená z archivních filmových záběrů a novinových titulků přináší v minimalistické zkratce svědectví o tom, jakým způsobem přišli občané Československa na několik desítek let o demokracii. Připomíná, že „Vítězný únor“, tedy 25. únor 1948, byl vyvrcholením několikaletého procesu. Mnozí z aktérů tehdejšího zápasu o demokracii selhali, a slavit tak mohli komunisté, kteří měli jasný cíl a při jeho naplňování se nezdráhali využít jakékoliv prostředky. To vše v režii Stalinova Sovětského svazu. Gottwaldova slova „právě se vracím z Hradu, pan prezident všechny mé návrhy přijal,“ znamenala pro Československo začátek dlouhých čtyřiceti let nesvobody. Závěr filmu nabízí nepřímo vyřčenou otázku, zda je odkaz tehdejších událostí aktuální i dnes.

Zavřít

×

Propaganda a rituál - 1. máj v Praze

Archiv České televize / Rusko / 1987 / 5 min. AV...
Rozbalit

Propaganda a rituál - 1. máj v Praze

Archiv České televize / Rusko / 1987 / 5 min.

AV lekce

Původně pestrá podoba oslav Svátku práce se po únoru 1948 zásadním způsobem proměnila. Prvomájové průvody získaly v letech 1948–1989 podobu zvláštního pseudonáboženského rituálu, během něhož představitelé moci blahosklonně kynuli z tribun svým poddaným, kteří jim kolektivně provolávali slávu. Oficiálním cílem byla demonstrace síly vládnoucího režimu a jeho údajné jednoty s lidem. Ve skutečnosti se až na jedinou výjimku – v květnu 1968 – nikdy nejednalo o spontánní masové akce. Průvody byly centrálně organizované a účast pro žáky, studenty i pracující povinná.

Reportáž Československé televize z oslav 1. máje v Praze na Letenské pláni.

Zavřít

×

Propaganda v literatuře a ve výtvarném umění - Schůze před průvodem

Archiv České televize / Rusko / 1975 / 3 min.

AV lekce

Českoslovenští komunisté mohli začít prosazovat socialistický realismus jako závaznou platformu nejen pro literaturu, ale i pro výtvarné umění a další umělecké obory po úplném uchopení moci v únoru 1948. Pak to šlo ovšem velmi rychle. Už v dubnu 1948 se konal Sjezd národní kultury, na němž si vzali hlavní slovo straničtí ideologové Václav Kopecký, Zdeněk Nejedlý a Ladislav Štoll. Byl založen Svaz československých spisovatelů, který do svých řad pozval jen autory ochotné ke kolaboraci. Na prvním spisovatelském sjezdu, konaném na jaře 1949, dal Zdeněk Nejedlý jasně najevo, že pro takzvané čisté umění není u nás místo, že jeho zastánci stojí na druhé straně barikády.

Báseň Josefa Kainara v podání Alfréda Strejčka, pořad Nedělní chvilka poezie. (1975)

Zavřít

×

Propaganda v populární hudbě - Děti ráje

Archiv České televize / Rusko / 1985 / 2 min. AV...
Rozbalit

Propaganda v populární hudbě - Děti ráje

Archiv České televize / Rusko / 1985 / 2 min.

AV lekce

Po Vítězném únoru 1948 začal komunistický aparát řídit kulturní politiku podle sovětského vzoru. Ideologickým mustrem se stala kulturní doktrína, kterou sepsal Stalinův přítel a spolupracovník Andrej Ždanov, odpůrce moderního umění a hlasatel dogmat socialistického realismu. Základní teze tzv. ždanovštiny zněla: „realistickými prostředky“ hlásat jedině správné politické hodnoty a napomáhat tak straně v jejím politickém boji.

Záznam vystoupení Michala Davida se skupinou Kroky v pořadu Abeceda D plus R.

Zavřít

×

Propaganda v televizi - Vrah se skrývá v poli

Jiří Sequens / Rusko / 1975 / 62 min. AV lekce Televize...
Rozbalit

Propaganda v televizi - Vrah se skrývá v poli

Jiří Sequens / Rusko / 1975 / 62 min.

AV lekce

Televize začala v Československu vysílat 1. května 1953. Zpočátku šlo o pokusný provoz – jen tři večerní hodiny ve třech dnech v týdnu. Za pravidelné bylo vysílání prohlášeno 25. února 1954, neboť komunisté zaváděli „novinky“ skoro vždy slavnostně, při příležitosti nějakého režimního výročí, v tomto případě převratu v roce 1948.

Epizoda propagandistického seriálu Třicet případů majora Zemana s podtitulem Rok 1953.

Píše se rok 1953 a mladý nadporučík Zeman přijíždí do kraje svého rodiště vyšetřovat sérii požárů. V těžké poválečné době 50. let, kdy se na jedné straně obnovovalo pracovitýma rukama válkou zničené hospodářství a na straně druhé gradoval ostrý třídní boj, se kriminalista ve vesnici potkává s kamarádem Karlem Mutlem (P. Oliva), který vede místní partaj...

Zavřít

×

Propaganda v tisku - Anticharta v divadle

Archiv České televize / Rusko / 1977 / 6 min. AV...
Rozbalit

Propaganda v tisku - Anticharta v divadle

Archiv České televize / Rusko / 1977 / 6 min.

AV lekce

Hlavním propagandistickým deníkem bylo v Československu Rudé právo. Během komunistické éry dostaly tyto stranické noviny KSČ tři režimní vyznamenání (Řád Klementa Gottwalda, Řád republiky a Ř ád Vítězného února), jejichž znaky se skvěly na titulní straně nad názvem listu, spolu s heslem „Proletáři všech zemí, spojte se!“. Výročí prvního vydání Rudého práva – 21. září 1920 – se oficiálně slavilo jako Den tisku, rozhlasu a televize.

Sestřih reportáže ze setkání umělců v Národním divadle (28. ledna 1977) a Divadle hudby (4. února 1977). Na shromáždění přečetla herečka Jiřina Švorcová a Karel Gott provolání československých výborů uměleckých svazů Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, které vyjadřovalo loajalitu komunistickému režimu. (1977)

Zavřít

×

Propaganda ve filmu - Lidé ocelových let

Krátký film / Rusko / 1961 / 11 min. AV...
Rozbalit

Propaganda ve filmu - Lidé ocelových let

Krátký film / Rusko / 1961 / 11 min.

AV lekce

Zestátnění československé kinematografie se připravovalo již v období nacistické okupace – a příslušný výnos ze srpna 1945 patří k prvním poválečným rozhodnutím prezidenta Edvarda Beneše. Zrušením soukromého kapitálu ve filmovém podnikání měla být zajištěna výroba snímků, které sice mohly být prodělečné, avšak jejich hodnota měla finanční ztrátu vyvážit. V prohlášení Ideový program československého filmu, které v roce 1945 koncipoval Filmový výbor pro chystané zestátnění kinematografie, se výslovně uvádí: „I když hospodářská stránka filmové tvorby nesmí být ani v budoucnu bagatelizována, musí být napříště film hodnocen především podle svého kulturního a společenského působení, ne měřítkem finančního výtěžku.“

Propagandistický film Nové huti Klementa Gottwalda o stavbě nové ocelárny, natočený u příležitosti desátého výročí tohoto podniku. Vlastníkem archiválie je ČR - Zemský archiv v Opavě a pochází z fondu "NHKG, n.p. Ostrava-Kunčice".

Zavřít

×

Propaganda ve školství - Branná výchova mládeže

Archiv České televize / Rusko / 1986 / 2 min. AV...
Rozbalit

Propaganda ve školství - Branná výchova mládeže

Archiv České televize / Rusko / 1986 / 2 min.

AV lekce

Každá analýza propagandy se logicky soustředí na texty, například na obsah učebnic. Ale v případě škol je neméně důležité – možná důležitější – celkové formování. Komplexní hodnocení žáka například vycházelo ze základních premis, že režim se všechno dozví, že je výhodnější být vůči němu konformní, že děti nesou odpovědnost za své rodiče nebo že vysokoškolské studium je vzácné zboží na příděl.

Ukázka ze vzdělávacího cyklu Československé televize Co o nich víme. (1986)

Zavřít

×

Propaganda ve veřejném prostoru - Stavba Stalinova pomníku

Archiv České televize / Rusko / 1954 / 1 min. AV...
Rozbalit

Propaganda ve veřejném prostoru - Stavba Stalinova pomníku

Archiv České televize / Rusko / 1954 / 1 min.

AV lekce

Ulice běžného českého města vypadala před rokem 1989 – a především za normalizace, kdy už zemi desítky let „spravovala“ Komunistická strana Československa – zcela jinak než dnes: žádná barevnost fasád, soupeřící billboardy a rozzářené vývěsní štíty, ale zpravidla otřískané neopravené zašedlé baráky a v nich obchody s unifikovanými nápisy, výzdobou i zbožím. Státně-stranická komunistická ideologie byla všudypřítomná, nemělo být před ní úniku – a taky nebylo. Instituce, podniky i fabriky zdobily rudé hvězdy, srpy a kladiva, na zdech i věčných lešeních visely či povlávaly transparenty identického vzezření: šarlatové či karmínové pozadí, na něm žlutě vyvedené nápisy: „Se Sovětským svazem na věčné časy!“ – „Buduj socialismus – posílíš mír!“ – „Proletáři všech zemí, spojte se!“ – „Leninskou cestou k dalšímu rozvoji naší socialistické vlasti“.

Reportáž ze stavby pomníku v Praze na Letné. Ukázka z Československého filmového týdeníku použita z pořadu Odnes´to všechno čas? (1968)

Zavřít

×

Přerušené jaro - Srpen jako kladivo

Milan Maryška / ČR / 1998 / 76 min. AV lekce V noci z...
Rozbalit

Přerušené jaro - Srpen jako kladivo

Milan Maryška / ČR / 1998 / 76 min.

AV lekce

V noci z 20. na 21. srpna 1968 definitivně končí Pražské jaro. Tři sta tisíc vojáků "spřátelených zemí" s podporou 6300 tanků a 800 letadel překračuje naše hranice a v krátké době obsazuje celé území Československa. Tvůrci dokumentu doplnili archivní záběry o názory dosud žijících představitelů hlavních rolí tehdejšího dramatu, ať už je to jeden z údajných autorů "zvacího dopisu" Vasil Biľak či ruští generálové, kteří jsou dodnes přesvědčeni o užitečnosti zásahu a o tom, že kdyby naši zemi neobsadili oni, udělala by to vojska NATO.

Zavřít

×

Příběhy železné opony: Dráty, které zabíjely

Ján Novák / ČR / 2005 / 13 min. AV lekce Platnost...
Rozbalit

Příběhy železné opony: Dráty, které zabíjely

Ján Novák / ČR / 2005 / 13 min.

AV lekce

Platnost československých pasů zrušila vládnoucí garnitura v roce 1948. Mnoho lidí však přesto neztratilo odvahu odejít za politickou svobodou. Do roku 1951 jich bylo téměř dvanáct tisíc. Komunistická strana Československa tak byla nucena vymýšlet další opatření, jak jejich útěky zastavit. S „originálním“ nápadem tehdy přišel vyšetřovatel a velitel věznice v Uherském Hradišti Ludvík Hlavačka, proslulý tím, že tamní vězně mučil elektrickými šoky. Na jeho návrh začalo šestnáct tisíc pohraničníků amatérsky obhánět hranice elektrickými dráty s vysokonapěťovými transformátory, které se tak staly „oponou smrti“. Uprchlíci, ale i někteří pohraničníci na ní nalezli smrt v podobě elektrického výboje o síle až 6000 voltů. Česko-bavorská hranice byla navíc posílena zaminováním polí, kde umíraly další desítky lidí. To vše se dělo pod hlavičkou komunistické vlády, jež Ludvíka Hlavačku vyznamenala povýšením do funkce podplukovníka a jmenováním prvním velitelem pohraniční stráže. „Opona smrti“ byla odstraněna až v roce 1965 po protestech ze zahraničí. Jako poslední na ní zemřel sotva sedmnáctiletý mladík. Její strůjce, podplukovník Ludvík Hlavačka, zemřel, aniž byl jakkoli potrestán.

Zavřít

×

Příběhy železné opony: Opona dokořán

Ján Novák / Česká republika / 2006 / 14 min. AV...
Rozbalit

Příběhy železné opony: Opona dokořán

Ján Novák / Česká republika / 2006 / 14 min.

AV lekce

Československá železná opona za sebou zanechala za dobu své 41leté existence téměř pět stovek obětí z řad civilistů, kteří se přes ni snažili uprchnout z totalitní země za svobodou. Rok 1968 byl v její historii ale v řadě ohledů výjimečný. Politická situace ovlivněná pražským jarem zapříčinila její nebývalé otevření a jen od srpnové invaze do konce roku 1969 toho využilo přes 65 000 lidí zklamaných z okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy. Byl mezi nimi i důstojník Josef Morávek, který hranici bez problémů přejel na mopedu. Kdo v té době ale neměl pas, musel volit komplikovanější cestu. Jako např. Milan Horáček, který se svým přítelem za dramatických okolností překročil hranici do Rakouska, aby se později stal poslancem Evropského parlamentu. 

Zavřít

×

Případ Dr. Horáková               

Jan Mudra / ČR / 1990 / 55 min. AV lekce "Svůj trest...
Rozbalit

Případ Dr. Horáková               

Jan Mudra / ČR / 1990 / 55 min.

AV lekce

"Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem obstála," napsala Milada Horáková v posledním dopise, který dokončila hodinu a půl před popravou. Ta následovala po komunisty vykonstruovaném procesu. A to i přes dopisy z celého světa žádající milost (mimo jiné od Alberta Einsteina), které prezident Gottwald denně dostával. Kdo byla Milada Horáková? Tuto otázku se pokusili zodpovědět tvůrci filmu. Pátrali přitom v archivech a ve vzpomínkách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové.

Zavřít

×

Sedm světel

Olga Sommerová / ČR / 2008 / 57 min. AV lekce Dokument...
Rozbalit

Sedm světel

Olga Sommerová / ČR / 2008 / 57 min.

AV lekce

Dokument přibližuje osudy šesti židovských pamětnic, které oživují zasuté vzpomínky na holocaust a druhou světovou válku. Ve svých příbězích nás zavádějí do Terezína, Osvětimi a Belzecu a vzpomínají také na partyzány a odboj, do něhož se aktivně zapojily. Každá z žen se svěřuje nejen se svým vlastním „návodem“ na přežití nacistického režimu, ale zamýšlí se i nad vlastním chováním ve chvílích, kdy byla vystavena krajní životní situaci.

Zavřít

×

Swingtime

Jaromír Polišenský / ČR / 2006 / 90 min. AV...
Rozbalit

Swingtime

Jaromír Polišenský / ČR / 2006 / 90 min.

AV lekce

Film je inspirován provokační akcí Státní bezpečnosti, která v padesátých letech záměrně mystifikovala ty, kdo chtěli ilegálně odejít do ciziny. V rámci tzv. akce Kameny je spolupracovníci StB převáděli přes falešnou státní hranici do „západní“ zóny, kde od nich fiktivní Američané získávali důležité informace. Poté byli zatčeni a uvězněni. Hlavní hrdina filmu, klavírista Pavel, je při jedné takové akci zadržen. Aby ochránil svou ženu, která zůstala v Čechách, stává se součástí celého komplotu.

Zavřít

×

Tajné akce StB: Akce Alfa

Marcel Petrov / ČR / 2009 / 14 min. AV lekce Rádio...
Rozbalit

Tajné akce StB: Akce Alfa

Marcel Petrov / ČR / 2009 / 14 min.

AV lekce

Rádio Svobodná Evropa (RFE) bylo od počátku svého působení v roce 1951 trnem v oku československé Státní bezpečnosti. O tom, jak by se dalo proniknout do jejích redakčních řad, se dokonce vyučovalo na tehdejších komunistických vysokých školách. Podařilo se to agentu-celebritě Pavlu Minaříkovi, který v mnichovské centrále RFE působil v letech 1969 až 1976 a v rámci propracované akce Alfa například připravoval únosy tehdejších redaktorů. Krátký dokumentární film z cyklu Tajné akce StB působivě rekapituluje jednu z nechvalných kapitol činnosti komunistické tajné policie.

Zavřít

×

Tajné akce StB - Akce Lux

Petra Všelichová / ČR / 2009 / 13 min. AV lekce Na...
Rozbalit

Tajné akce StB - Akce Lux

Petra Všelichová / ČR / 2009 / 13 min.

AV lekce

Na konci 40. let se režim rozhodl hledat zrádce ve vlastních řadách. Tak se zrodila tajná akce StB a vojenského obranného zpravodajství – pojmenovaná podle vysavače – Lux. Ústřední postavou filmu je Bedřich Reicin, iniciátor a vykonavatel této akce. Úkolem jeho týmu bylo připravit falešné důkazy a ve vykonstruovaných procesech „usvědčit“ z velezrady a z dalších zločinů nepohodlné důstojníky Československé armády, kteří nebyli ochotni spolupracovat s komunisty. Reicin přivedl do vězení nebo na popraviště tři tisíce nevinných lidí. Zatčení probíhala beze svědků. Rudolf Macek, jenž byl Reicinovým přičiněním odsouzen na dvaadvacet let, ve filmu připomíná, že se většinou jednalo o důstojníky, kteří byli ostatním vojákům pro svou odvahu, čest a statečnost vzorem. Reicina nakonec čekal stejný konec jako jeho oběti. Ministr národní obrany Alexej Čepička ho nechal zlikvidovat ve vykonstruovaném monstrprocesu s Rudolfem Slánským.

Zavřít

×

Tajné akce StB: Akce Kláštery

Ján Novák / Česká republika / 2008 / 14 min. AV...
Rozbalit

Tajné akce StB: Akce Kláštery

Ján Novák / Česká republika / 2008 / 14 min.

AV lekce

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 uskutečnila komunistická Státní bezpečnost první plánovanou etapu tzv. Akce K, při které bylo obsazeno 75 klášterů. Likvidace katolické církve komunistickým režimem pokračovala brzy druhou etapou a během tří týdnů bylo v celém Československu zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno 2 376 řeholníků. V komunistickém režimu, kde měli všichni věřit v jedinou ideu, nabízela církev variantu, což se stalo hlavním důvodem pro její likvidaci. Pamětník Antonín Huvar ve filmu vzpomíná, jak brutálně komunisté s řeholníky zacházeli. Výsledkem Akce K  ylo nejen zničení životů tisíců řeholníků, kteří byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech k dlouholetým trestům a stali se z nich političtí vězni, ale i odstartování trvalé devastace církevních památek. Průvodce filmem Ondřej Vetchý v závěru připomíná, že dodnes nebyl nikdo z aktérů Akce K trestně stíhán.

Zavřít

×

Tenkrát                    

Robert Sedláček / ČR / 1999 / 101 min. AV...
Rozbalit

Tenkrát                    

Robert Sedláček / ČR / 1999 / 101 min.

AV lekce

Jádrem dokumentu jsou události mezi 17. listopadem a koncem roku 1989 z pohledu hlavních aktérů "sametové revoluce". Autoři dokumentu, kteří v průběhu práce provedli rešerše více než 250 hodin archivních audiovizuálních materiálů, říkají: "Náš film se nechce zaobírat historickými kuriozitami, jako jsou krátké kalhoty nově zvoleného prezidenta. Klademe si za cíl zaujmout komplexním analytickým pohledem ve stylu velkých dokumentů BBC, ve kterém by se měl snoubit náš subjektivní (dokumentaristický) pohled s objektivními poznatky historiografie a dalších věd, které se tímto tématem zabývají."

Zavřít

×

TGM Osvoboditel

Věra Chytilová / ČR / 1990 / 60 min. AV lekce Dokument...
Rozbalit

TGM Osvoboditel

Věra Chytilová / ČR / 1990 / 60 min.

AV lekce

Dokument režisérky Věry Chytilové přibližuje život filozofa, politika a prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Bohatý archivní materiál nám přibližuje Masarykův intenzivní politický život ale chvíle klidu v nejužším rodinném kruhu.

Zavřít

×

The Plastic People of the Universe

Jana Chytilová / Česká republika / 2001 / 74 min. AV...
Rozbalit

The Plastic People of the Universe

Jana Chytilová / Česká republika / 2001 / 74 min.

AV lekce

Vyjadřovat svobodně své pocity a životní postoje prostřednictvím hudby – to byl původně jediný cíl undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. Po monstrprocesu s „Plastiky“ a uvěznění několika jejich členů se ale začala formovat občanská iniciativa Charta 77 a Plastici se tak spíše než jako talentovaní hudebníci etablovali jako stabilní základna vystupující proti nesvobodě a zlovůli vládnoucí garnitury. Kapela odmítala cenzurní zásahy a hrála tam, kde to bylo možné. Její příznivci za ní jezdili do venkovských stodol a riskovali teror ze strany StB. Koncerty končily téměř pravidelně zatýkáním, brutálními výslechy a uvězněním muzikantů či jejich posluchačů. Dokument nabízí rozhovory s několika členy Plastiků. Jejich výpovědi skládají dohromady obraz zásahů totalitní moci do veřejného života a kulturního světa, v němž se paradoxně utvářely nezdolné zárodky občanského vzdoru. Snímek doplňují svědectví těch, kteří Plastikům pomáhali a kteří se řadili mezi jejich fanoušky: Václava Havla, Dany Němcové a dalších.

Zavřít

×

Ticho

Milan Peer / Česká republika / 1969 / 11 min. AV...
Rozbalit

Ticho

Milan Peer / Česká republika / 1969 / 11 min.

AV lekce

Po smrti Jana Palacha v lednu 1969 složil Bohdan Mikolášek píseň Ticho, která odrážela pocity a nálady lidí v tehdejším Československu. Milan Peer píseň doprovodil silně emotivními záběry z Palachova pohřbu. Umírající mladík ležící na popáleninovém oddělení, matka tiše plačící nad jeho hrobem, statisíce lidí, kteří v němé bolesti pokládají květiny a věnce k jeho rakvi. „Ticho a lidé proudí ulicí,” zpívá Mikolášek ve své písni, „živý člověk zemřel, aby mrtví zůstali žít.” Slovo „ticho” získalo nový význam v následujících dvaceti letech, kdy se o Palachovi mluvilo jen potichu a šeptem. 

Zavřít

×

Tři kámoši

Ewa Stankiewicz, Anna Ferens / Polsko / 2008 / 108 min. AV...
Rozbalit

Tři kámoši

Ewa Stankiewicz, Anna Ferens / Polsko / 2008 / 108 min.

AV lekce

Bronek, Leszek a Staszek jsou nejlepší přátelé. Je druhá polovina 70. let a charismatická trojice mladíků, vyhlášených svou nekonformitou a ostrým jazykem, spřádá plány na literární budoucnost na Jagellonské univerzitě v Krakově. Po jednom z bytových setkání studentské skupiny je však všechno jinak. Výslechy tajné policie, anonymní dopisy a Staszkova záhadná smrt otočí životy všech kolem mladých přátel naruby. Film polských režisérek stopuje s detektivní přesností události oněch několika květnových dnů roku 1977, které vyústily v založení Studentského výboru Solidarity. Až do míst nejvyšších rozplétá síť spolupracovníků komunistické tajné policie, která zárodky polské opozice těsně obemknula, a ukazuje na praktiky tehdejších agentů, jejichž výpovědi a odhalení před několika lety otřásly polskou veřejností. Tři kámoši jsou smutným důkazem, jak těžké je i 25 let po pádu totality dohnat viníky k odpovědnosti a jak hlubokou stopu zanechávají v lidech přečiny morální.

Zavřít

×

U nás pomáhali taky

Karel Strachota / Česká republika / 2015 / 6 min. AV...
Rozbalit

U nás pomáhali taky

Karel Strachota / Česká republika / 2015 / 6 min.

AV lekce

Když v srpnu 1968 vtrhla sovětská vojska do Československa, byli jsme zoufalí, zděšení, a současně odhodlaní k odporu. O okupaci se rozhodlo v Moskvě a jejím hlavním smyslem byla snaha sovětského impéria udržet pod kontrolou zemi, u níž hrozilo, že se vydá vlastní svobodnou cestou. Přáli jsme si tehdy, aby nás svět neopustil. Napsali jsme stovky protestních hesel, v nichž se často opakovalo slovo „nezapomeneme“. Nezapomněli jsme? Současný ruský útok na Ukrajinu je krvavější, vychází ze stejné ruské imperiální strategie, je stejně protiprávní a ruská propaganda jej stejně lživě označuje za nezbytný čin, vedený ušlechtilými pohnutkami. „Přijmout pasivně roli, kterou nám vykážou jiní, znamenalo by morálně se zabít,“ říká v souvislosti s okupací Václav Havel v krátkém střihovém filmu Karla Strachoty. Emotivní snímek zachycuje vzdor vůči okupantům, v srpnu 1968 a následnou rezignaci celé společnosti. Závěr dokumentu přináší paralelu se situací na Krymu v roce 2014.

Zavřít

×

V zajetí železné opony: Bolesti černého barona

Ján Novák / Česká republika / 2008 / 13 min. AV...
Rozbalit

V zajetí železné opony: Bolesti černého barona

Ján Novák / Česká republika / 2008 / 13 min.

AV lekce

Komunistická vláda se v Československu snažila vymýtit jakýkoli odpor i jeho budoucí zárodky. Od roku 1950 proto mimo jiné začaly vznikat vojenské útvary PTP, tedy Pomocné technické prapory. V jejich řadách stanuli ti, kdo si vysloužili klasifikaci „E – politicky nespolehliví občané“. Do roku 1953, kdy se útvary začaly rušit, v nich pracovalo přes padesát tisíc mužů. Jejich „provinění“ bylo různé – věřící, potomci „buržoazních“ rodin, „buřiči“ či trestanci, ti všichni obývali kasární domky plné štěnic. Téměř bez volných dnů pracovali dva až tři roky na stavbách, v dolech či v lesích a po těžké dřině je navíc večer čekalo politické školení. Vydělané peníze šly téměř beze zbytku do pokladny armády, tedy státu. Tyto vojenské tábory nucených prací tak měly dvojí účel – izolovaly případné nepřítele vládnoucí ideologie a zároveň je využívaly jako levnou pracovní sílu. Dokument vypráví příběh jednoho z „černých baronů“, jak byli příslušníci útvarů PTP označováni podle černých výložek. Student druhého ročníku teologické fakulty Vladimír Lopaťuk měl poměrně majetné rodiče díky jejich dřívějšímu podnikání s elektrotechnikou. To byly hned dva důvody, proč musel ze studií odejít do Komárna, kde v praporu PTP pracoval jako stavební dělník. Volba vysoké školy stejně jako majetek jeho rodiny tak navždy změnily Vladimírův život. Tvrdá škola, jíž se mu v trestných vojenských jednotkách dostalo, mu však jeho víru nevzala.

Zavřít

×

Václav Havel, Praha - Hrad

Petr Jančárek / Česká republika / 2009 / 57 min. AV...
Rozbalit

Václav Havel, Praha - Hrad

Petr Jančárek / Česká republika / 2009 / 57 min.

AV lekce

Probudit se jednoho rána po desetiletích nesvobody a zamířit s vlastními klíči na Pražský hrad – takový byl úděl prvního československého polistopadového prezidenta, do té doby dramatika, spisovatele a disidenta, Václava Havla. Své poradce si vybral z řad svých přátel. Jejich cílem bylo dovést zemi k prvním svobodným volbám a dosáhnout co nejrychlejšího odsunu sovětských vojsk z československého území. Dokument zachycuje týmové porady a nahlíží do zákulisí prezidentské kanceláře. Připomíná některé důležité politické události a společenské změny spojené s obnovováním a upevňováním demokracie uvnitř země a její prestiže ve světě. Kromě politických událostí se věnuje i osobním příběhům prezidenta a lidí z jeho okolí, kteří přinesli do uzavřeného prostředí Pražského hradu jistou neformálnost a otevřenost. Dynamický snímek doplňují černobílé fotografie přibližující historické chvíle, kdy Československo shodilo ze svých zad komunistickou vládnoucí garnituru a vypravilo se otevřenými dveřmi do Evropy.

Zavřít

×

Věra 68

Olga Sommerová / Česká republika / 2012 / 90 min. AV...
Rozbalit

Věra 68

Olga Sommerová / Česká republika / 2012 / 90 min.

AV lekce

Portrét bývalé sportovní šampionky, která se v období pražského jara neváhala zapojit do obrodného hnutí a později za to zaplatila krutou daň, natočila režisérka Olga Sommerová. Československá gymnastka Věra Čáslavská posbírala na nejvyšších soutěžích neuvěřitelných sto čtyřicet medailí. V roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa a popularitu získala doma i v zahraničí. Kvůli svému podpisu pod kritickým manifestem Dva tisíce slov však dopadla z kariérních výšin tvrdě na zem a komunistickým režimem byla dlouhá léta perzekvována. Po roce 1989 pracovala jako poradkyně Václava Havla, ovšem pak ji stihla rodinná tragédie a ona se znovu stáhla do ústraní. Na prahu sedmdesátky se s elánem vrátila do veřejného života a právě v tomto období dokumentaristka Čáslavskou zachytila. Rozmlouvaly spolu na mnoha místech celého světa i v soukromí domova. Společně nechaly ožít dávné vzpomínky dokreslující jeden neobyčejný život na pozadí pohnutých dobových událostí. Vznikla tak upřímná zpověď výjimečné ženy, která prokázala i v těžkých chvílích mimořádnou odvahu.

Zavřít

×

Vernisáž

Ivan Rajmont / Česká republika / 1990 / 57 min. AV...
Rozbalit

Vernisáž

Ivan Rajmont / Česká republika / 1990 / 57 min.

AV lekce

„My to s tebou myslíme dobře, máme tě moc rádi, jsi náš nejlepší přítel,“ opakují manželé Michal a Věra svému hostu Bedřichovi. Bývalý spisovatel, který se musel vzdát své profese a pracuje v pivovaru, přijal pozvání svých úspěšných přátel a před zraky diváků je nucen obdivovat starožitné i nejmodernější vybavení jejich čerstvě zrenovovaného bytu. Z obyčejné návštěvy se stává vernisáž, a především defilé po všech stránkách perfektního soužití manželů s receptem na dokonalý život. Spirála prázdných frází, dobře míněných rad a manipulací utahuje smyčku kolem krku tichého hosta, který přes urážky zůstává klidný a slušný. Televizní inscenace absurdní divadelní hry, kterou napsal Václav Havel v 70. letech v reakci na vznik nové společenské vrstvy snobských maloměšťáků v tehdejším Československu, působivě zachycuje střet autenticky lidského světa řídícího se duševními hodnotami s vyprázdněným světem materialismu beze smyslu.

Zavřít

×

Vzpomínáme: Svět dětí II.

Martin Mareček / ČR / 1999 / 19 min. AV lekce Druhý...
Rozbalit

Vzpomínáme: Svět dětí II.

Martin Mareček / ČR / 1999 / 19 min.

AV lekce

Druhý díl dokumentu mapujícího svět dětství v komunistickém Československu je zaměřen na 70. a 80. léta minulého století. Pamětníci vzpomínají na vytahané béžové punčocháče, které nosila většina dětí bez rozdílu pohlaví, na stavebnici Merkur, těžko dostupnou Rubikovu kostku nebo na celonoční stání ve frontě před obchodem s jízdními koly. Ukázky z instruktážních filmů a záznamy povinného nácviku chemických poplachů v plynových maskách a pláštěnkách připomínají všudypřítomnou obavu z jaderného útoku „imperialistických mocností“. Ve filmu nechybí ukázky ze spartakiády, ze soutěží v množství starého papíru odevzdaného do sběrných surovin či z povinného sledování televizních záběrů pohřbů sovětských generálních tajemníků. „Máme z té doby v sobě hodně tmy a ani si to možná neuvědomujeme,“ říká v závěru dokumentarista Pavel Koutecký.

Zavřít

×

Zabíjení po česku

David Vondráček / Česká republika / 2010 / 57 min. AV...
Rozbalit

Zabíjení po česku

David Vondráček / Česká republika / 2010 / 57 min.

AV lekce

Po skončení války byli ze severočeského Žatce vyhnáni čeští Němci včetně starousedlíků a členů smíšených rodin. Část z nich se v době tzv. divokého odsunu nedostala dále než do sousedních Postoloprt. Smrt zde nalezlo nejméně 763 civilních osob. Odsuny doprovázené hromadnými popravami, mučením a drancováním majetku prováděla československá armáda a národní gardy s podporou nové politické reprezentace. Podobné zločiny se děly i v dalších částech Československa, a jejich pachatelé nebyli nikdy potrestáni. Autor v tomto televizním dokumentu divákům přibližuje a formou rozhovorů s přímými účastníky rekonstruuje události temného období našich novodobých dějin.

Zavřít

×

Zatajené dopisy

Tomáš Kudrna / Česká republika / 2005 / 52 min. AV...
Rozbalit

Zatajené dopisy

Tomáš Kudrna / Česká republika / 2005 / 52 min.

AV lekce

V obci Květušín nedaleko Českého Krumlova vzniklo v 50. letech unikátní výchovné zařízení: pedagog Miroslav Dědič tu vytvořil školu pro děti z romských rodin. Díky jeho snaze motivované osobním zájmem pomoci chudým rodinám s péčí o děti se ke škole přidružil časem internát. Žáci zde zůstávali zprvu převážně dobrovolně, později ale nastoupilo násilné odtrhávání dětí od jejich rodin. Součástí „převýchovy“ bylo někdy i zatajování dopisů, které rodiče dětem posílali. Někdejší studenti tak vzpomínají na svůj pobyt s láskou i hořkostí. Dokument s respektem k citlivosti tématu přináší výpovědi absolventů školy i samotného autora kontroverzní výchovné metody. 

Zavřít

×

Zítra se bude...

Jan Hřebejk / ČR / 2010 / 39 min. AV lekce Filmové...
Rozbalit

Zítra se bude...

Jan Hřebejk / ČR / 2010 / 39 min.

AV lekce

Filmové zpracování oceňovaného operního představení, jehož scénář vychází ze soudních spisu procesu s Miladou Horákovou. Prezentace prokurátorů s bezvýraznou tváří a v přestrojení za řezníky ilustruje krutý technicismus celého procesu v protikladu s emotivní lidskostí projevu Milady Horákové a její rodiny. Záznam z divadelního představení zároveň ojedinělým způsobem přibližuje život obžalované.

Zavřít

×

Ztracená duše národa - Ztráta důstojnosti

Olga Sommerová / Česká republika / 2002 / 23 min. AV...
Rozbalit

Ztracená duše národa - Ztráta důstojnosti

Olga Sommerová / Česká republika / 2002 / 23 min.

AV lekce

Během let 1949–1950 byla odstraněna polovina důstojnického sboru Československé armády. Tisíce vojáků byly uvězněny, několik desítek popraveno. Dokumentární snímek Olgy Sommerové přibližuje osudy plukovníka Luboše Hrušky a  generálmajora Miroslava Káchy, kteří byli komunistickým režimem na dlouhá léta uvězněni. Oba byli vychováváni v masarykovském duchu a práce v armádě pro ně představovala přirozené vyústění jejich vlastenectví. Pro své pevné zásady a averzi k nastupujícímu totalitnímu režimu byli vládnoucí mocí odklizeni do těch nejtěžších žalářů. „Byla to univerzita života, rozhodně této zkušenosti nelituji,“ říká ve filmu Luboš Hruška, jemuž veškeré útrapy pomohla překonat objevená víra a který v invalidním důchodu vytvořil rozsáhlou meditativní zahradu s křížovou cestou koncipovanou jako památník obětem zla. „Když se jednou člověk otevřeně postaví proti zlu, udělá to i podruhé,“ říká Miroslav Kácha, kterému vojenská čest nedovolila nečinně přihlížet nespravedlnostem páchaným u nás ve jménu komunismu. 

Zavřít

×

Ztracená duše národa: Ztráta slušnosti

Olga Sommerová / Česká republika / 2001 / 22 min. AV...
Rozbalit

Ztracená duše národa: Ztráta slušnosti

Olga Sommerová / Česká republika / 2001 / 22 min.

AV lekce

Ze společnosti, která dovolí, aby se ubližovalo ženám, se vytratila slušnost, je přesvědčena renomovaná česká dokumentaristka Olga Sommerová. Její snímek ukazuje na čtyřech osudech, jak brutálně zacházel komunistický režim s třídními nepřáteli z řad žen. Film začíná příběhem Edy Ottové, pocházející z dnes zcela zdevastovaného panství Zvěstov. V roce 1951 byla Eda Ottová zatčena a po tvrdých výsleších (první z nich trval čtyřicet hodin a měla při něm ručníkem zavázané oči) byla odsouzena na deset let. Dagmar Skálová, členka Sokola, která se spolu s manželem věnovala výchově mladých skautů, byla odsouzena na doživotí a ve vězení strávila šestnáct let. „U výslechu jsem nebrečela, ale styděla jsem se za ty chlapy, který se nestyděli týrat ženskou,“ říká k praktikám svých věznitelů po letech Dagmar Skálová. Růžena Krásná byla od mládí aktivní ve Straně národních socialistů. V roce 1949 byla zatčena. Během výslechů ji vyšetřovatelé všemožně mučili, mimo jiné jí vyrazili zuby a pálili ji cigaretou. Odsouzena byla na dvacet dva let. V pardubické věznici nakonec strávila osm let. Ludmila Šteflová byla za údajnou velezradu a protistátní činnost odsouzena na deset let. V dokumentech měla uvedeno, že je zločinec první kategorie a její návrat je nežádoucí. Podle toho se k ní ve věznicích chovali.  

Zavřít

×

Ztracená duše národa: Ztráta tradice

Olga Sommerová / Česká republika / 2010 / 22 min. AV...
Rozbalit

Ztracená duše národa: Ztráta tradice

Olga Sommerová / Česká republika / 2010 / 22 min.

AV lekce

V 50. letech bylo násilně vystěhováno, často stovky kilometrů daleko od rodného domu, na pět tisíc sedláckých rodin. Měly se stát výstražným příkladem pro ostatní a jejich majetky základem pro vznikající JZD. Tito lidé se provinili tím, že jejich rody pracovaly na půdě celá staletí a po generace postupně přidávaly měřici k měřici, hektar k hektaru, až vytvořily velká hospodářství. Zkrátka byli úspěšní a měli majetek. Bohumil Loucký, syn sedláka z Jaroměřic nad Rokytnou, byl zatčen spolu s otcem: „Nikomu jsem neublížil, a jenom proto, že na mě táta nechal napsat dvanáct hektarů, aby to mohli ukrást, poslali mě na tři roky do jáchymovských dolů. A tatínkovi dali v jeho šedesáti letech šest roků na Borech.” Do jejich rodného domu mezitím nastěhovali deputátníky. Dům tak dlouho chátral, až ho zbourali. Dokument Olgy Sommerové odhaluje na základě výpovědí čtyř perzekuovaných sedláků zločinnost komunistického režimu a dospívá ke zjištění, že národ, který ničí selské rody, ztrácí svou tradici.

Zavřít

×

Ztracená duše národa: Ztráta víry

Olga Sommerová / Česká republika / 2010 / 58 min. AV...
Rozbalit

Ztracená duše národa: Ztráta víry

Olga Sommerová / Česká republika / 2010 / 58 min.

AV lekce

Komunistický režim se ihned po svém nástupu k moci snažil oslabit pozici katolické církve. Do vězení bylo odvlečeno přes deset tisíc řeholníků. Komunistická propaganda chtěla přesvědčit obyvatele Československa o vazbách české katolické církve se Západem. Jedním z důvodů byla skutečnost, že v roce 1948 katolická církev jako jediná instituce neuznala legitimitu komunistické vlády. Pro komunisty se tak stala nepřítelem číslo jedna. Na vykonstruované procesy a dlouhá léta věznění ve snímku vzpomínají duchovní Václav Vaško, Oto Mádr, Karel Otčenášek a řádová sestra Anna Magdaléna Schwarzová, kteří perzekuce vůči katolické církvi zažili na vlastní kůži.

Zavřít

×

Ztráta paměti – Žalář je čest, ne ponížení…

Milan Maryška / Česká republika / 2000 / 60 min. AV...
Rozbalit

Ztráta paměti – Žalář je čest, ne ponížení…

Milan Maryška / Česká republika / 2000 / 60 min.

AV lekce

Druhý díl dokumentární tetralogie režiséra Milana Maryšky a scénáristy Jiřího Stránského je věnován všem politickým vězňům komunistického Československa. Počet obětí komunistického teroru v letech 1948 až1989 je děsivý. Popraveno bylo 241 politických vězňů, tisíce zemřely ve vězeních a lágrech, další desetitisíce v nich prožily dlouhá léta. Stejně hrůzná jako tato čísla jsou svědectví jednotlivých vězňů. „Každý den nás bili. Strach z toho bití byl horší než bití samo,“ říká Václav Kamarád. „Než přišel bachař odvést nás na výslech, museli jsme mít černou pásku přes oči. Při výslechu mě přivázali řetězem za nohu a bili a kopali. Strašně to bolelo,“ vzpomíná Hilda Čiháková. Mezi oběťmi, kterým se film věnuje, je i Milada Horáková a skupina Rudolfa Slánského. JUDr. Pavel Vítek, který spolupodepsal sedm rozsudků smrti, bez sebemenšího pocitu viny vysvětluje, jak fungovala komunistická justice: „Většina obviněných byla bitím a mučením tak zpracována, že před soudem vypovídali jak z gramofonové desky. Byla to éra strachu.“

Zavřít

×

Ženy Charty 77: Zina Freundová

Tereza Svěráková / ČR / 2006 / 15 min. AV lekce Akce...
Rozbalit

Ženy Charty 77: Zina Freundová

Tereza Svěráková / ČR / 2006 / 15 min.

AV lekce

Akce Asanace měla na přelomu 70. a 80. let minulého století jediný cíl: vyhnat z tehdejšího Československa lidi nepohodlné režimu, zejména pak signatáře dokumentu Charta 77. Jednou z těch, kdo byli donuceni odejít, byla i Zina Freundová, aktivní disidentka a bývalá studentka filozofické fakulty. Několik let po podepsání manifestu ji čekalo zatčení a brzy po propuštění brutální napadení tajnou policií ve vlastním bytě. Po tomto incidentu se společně s manželem rozloučili s nejbližšími a odjeli do Velké Británie. V nové zemi se živili manuálními profesemi a těžce trpěli odloučením od domova. V prvním díle cyklu Ženy Charty ’77 z produkce České televize vzpomínají na osudové a emotivní chvíle kromě samotné Ziny Freundové i její blízcí přátelé a odpůrci komunistického režimu Jan Ruml a Petruška Šustrová.

Zavřít

×