Filmy vhodné k výuce moderních československých dějin

Desítky snímků, které pokrývají období od vzniku republiky až do listopadu 1989. K filmům jsme vytvořili velké množství výukových lekcí a informačních materiálů.

1989: Z deníku Ivany A.

Karel Strachota / ČR / 2014 / 42 min.     AV...
Rozbalit

1989: Z deníku Ivany A.

Karel Strachota / ČR / 2014 / 42 min.    

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ TAKÉ NA DVD

Předlohou filmu se stal autentický deník osmnáctileté Ivany A., která osobitým pohledem středoškolačky reflektuje poslední rok existence komunistického Československa. Maturitní ples kontrastuje s událostmi Palachova týdne; otravné oslavy 1. máje a memorování sovětských reálií k blížící se maturitě s první cestou na „Západ“; radostné zážitky posledních školních prázdnin s nástupem do nevábného zaměstnání a vyhlídkami na budoucí šedivý život. Přichází sametová revoluce... Nový snímek Karla Strachoty je syntézou skutečných deníkových záznamů, sekvencí ze zpravodajských a publicistických pořadů, ukázek z dobového tisku, soukromých dokumentů a fotografií. Originální filmová výpověď o době před 25 lety, obohacená animacemi a výraznou hudbou, je určena zejména mladé generaci.

×

Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení 

Přemysl Freiman / ČSR / 1950 / 12 min. AV...
Rozbalit

Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení 

Přemysl Freiman / ČSR / 1950 / 12 min.

AV LEKCE

Krátký snímek z roku 1950 o tzv. Číhošťském zázraku je ukázkou toho, jakým způsobem fungovala propaganda komunistického režimu v Československu. Ve snaze diskreditovat představitele římskokatolické církve se Státní bezpečnost rozhodla filmově zrekonstruovat záhadnou událost z vesnice Číhošť, kde se v místním kostele během kázání prý několikrát pohnul kříž na hlavním oltáři. Z tohoto „zázraku“ byl obviněn farář Toufar, který údajně jednal na příkaz Vatikánu a měl hrát v tomto až amatérsky působícím krátkém filmu hlavní roli. Toufara po krutém mučení opravdu přivezli do Číhoště, kde ale ani nemohl vystoupit na kazatelnu, zhroutil se a omdlel. Na následky mučení pak zanedlouho zemřel. Jeho roli tak podle některých pramenů nakonec sehrál sám generální prokurátor Karel Čížek. Snímek plný lží a dobově podmíněné rétoriky byl kromě Číhoště promítán ve většině tehdejších kin a byl vyroben v té době rekordním počtu 375 kopií.

×

Bez milosti 

Kristina Vlachová, Marie Šandová / ČR / 1998 / 52...
Rozbalit

Bez milosti 

Kristina Vlachová, Marie Šandová / ČR / 1998 / 52 min.

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Vzácné filmové archivní záběry a svědectví pamětníků přinášejí nový pohled na dramatické události lidské i profesní dráhy Heliodora Píky – legionáře v první světové válce, důstojníka Československé armády, diplomata, velitele československé vojenské mise v Moskvě, nositele třiceti válečných řádů a nakonec politického vězně, který byl v roce 1949 popraven komunisty. Pod rozsudkem smrti generála Píky i pod zamítnutím žádosti o milost jsou podepsáni konkrétní lidé, z nichž někteří dosud žijí. Ani po padesáti letech však necítí vinu, neomluvili se a nebyli voláni k odpovědnosti. Příběh života a smrti Heliodora Píky je tak i příběhem demokracie v naší republice.

×

České děti                       

Karel Strachota / ČR / 2012 / 38 min.  AV LEKCE Rok...
Rozbalit

České děti                       

Karel Strachota / ČR / 2012 / 38 min. 

AV LEKCE

Rok před sametovou revolucí rozčeřil i tak neklidné vody pozdně normalizačního Československa manifest Českých dětí – hnutí převážně mladých lidí, které patřilo k nejvýraznějším protikomunistickým iniciativám pozdních 80. let a které významnou měrou přispělo k demonstracím v letech 1988 a 1989. Dokumentární film Karla Strachoty se zaměřuje především na mladé lidi, kterým chce zprostředkovat temnou normalizační dobu, praktiky StB a působení disentu. Snímek vypráví příběh vzniku manifestu a popisuje důsledky, které měl především pro svého iniciátora Petra Placáka. Autoři kombinují dobové záběry a materiály s hranou rekonstrukcí tehdejších událostí. Vizuálně atraktivní pojetí podtrhuje dynamický střih a originální hudba.

×

Deset bodů

Milan Maryška / Československo / 1969 / 22 min. AV...
Rozbalit

Deset bodů

Milan Maryška / Československo / 1969 / 22 min.

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

V listopadu 1968 vyhlásili vysokoškolští studenti na protest proti posrpnovému vývoji třídenní okupační stávku. Vyjádřili tak podporu „studentskému desateru“ zaslanému politickému vedení a požadujícímu mimo jiné zrušení cenzury nebo svobodu slova a shromažďování. Cenné autentické záběry zaznamenali tehdejší posluchači  FAMU.

×

Filmový týdeník č. 35

Archiv ČT / Československo / 1968 / 17 min.  AV...
Rozbalit

Filmový týdeník č. 35

Archiv ČT / Československo / 1968 / 17 min. 

AV LEKCE

V nočních hodinách z 20. na 21. srpna 1968 překročila hranice tehdejší Československé socialistické republiky vojska pěti „spřátelených“ států pod sovětským velením. Počet vojáků dosáhl první den 200 000 a brzy se zvýšil na půl milionu. Jen v Praze operovalo na pět stovek tanků. Filmový týdeník s dobovým komentářem přibližuje s mrazivou autenticitou jednu z nejtemnějších nocí v dějinách naší vlasti i následné střety okupačních vojsk s obyvateli Prahy, které si za prvních šest dní okupace vyžádaly na osmdesát obětí. Záběry z vypjaté atmosféry prvních dnů invaze jsou smutnou a zároveň velmi důležitou připomínkou tragických událostí, na které by se za žádných okolností nemělo zapomínat.

×

Eugéniové                           

Pavel Štingl / ČR / 2013 / 76 min.   AV...
Rozbalit

Eugéniové                           

Pavel Štingl / ČR / 2013 / 76 min.  

AV LEKCE

Když se lidstvo s rozšiřujícím se poznáním o původu člověka začalo zříkat boha, přišli vědci s novým termínem: eugenika. Tento směr měl zkoumat metody vedoucí k dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Nadšení zastánci věřili, že můžou spasit lidstvo a vylepšit svět. Svou kariéru s eugenikou spojila řada akademiků, kteří se rozhodli hodnotit, co je v přírodě lepší a co horší, co je krásné a co ošklivé, a co je tedy třeba podpořit, nebo naopak vymýtit. Nacisté dovedli eugeniku až k hrůzné dokonalosti. Pavědecké metody sloužily jejich nejvyššímu cíli: konečnému řešení. Ti „horší“ jedinci tak byli likvidováni, sedmdesát milionů obyvatel východní Evropy bylo určeno pro otrocké práce, třicet procent německého národa bylo třeba vyčistit. Ne politici, ale vědci určovali kritéria hodnocení. Režisér Pavel Štingl spojil unikátní archivní materiály a animované pasáže s literárním komentářem spisovatele Patrika Ouředníka a vytvořil tak nadčasovou esej přinášející zamyšlení nad historií i tím, jak je vědecké poznání zneužitelné.

×

Hanin kufřík

Larry Weinstein / Kanada / 2009 / 60 min. MOMENTÁLNĚ...
Rozbalit

Hanin kufřík

Larry Weinstein / Kanada / 2009 / 60 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

Hanin kufřík (Inside Hana´s Suitcase) je velice působivý film, který vznikl na základě skutečné události. Vše odstartoval Fumiko Ishioka, který se začal zajímat o osud kufříku Hany Bradyové z Tokijského muzea holocaustu. Podle tohoto příběhu napsala Karen Levine knihu a jeho zfilmování se ujal Larry Weinstein. Bratr Hany George, který narozdíl od jeho sestry holocaust přežil, vypráví ve filmu tuto rodinou tragédii, kterou doplňují hlasy dětí z Čech, odkud rodina Bradyů pochází, Japonska, kam se Hanin kufřík dostal, a Kanady, kde nyní žije její bratr.

×

Hej Gusto - Z letopisů Máselné Lhoty 1985

Petr Slavík / ČR / 1995 / 19 min. AV LEKCE „Hej...
Rozbalit

Hej Gusto - Z letopisů Máselné Lhoty 1985

Petr Slavík / ČR / 1995 / 19 min.

AV LEKCE

„Hej Gusto, je husto!“ – tak začíná parodická píseň tehdejších studentů ČVUT Pavla Křivky a Pavla Škody, kterou složili v roce 1982 jako reakci na smrt sovětského prezidenta Leonida Brežněva. Komponovali ji na hudbu známé Rybovy České mše vánoční. Pavla Křivky si Státní bezpečnost všimla už dříve v souvislosti s jeho ekologickým aktivismem. Ten byl také důvodem domovních prohlídek, při kterých byl objeven zmíněný text písně, zesměšňující prezidenta ČSSR Gustava Husáka, a následoval soudní proces. Ani jeden z autorů nevěřil, že by je za takovou malichernost mohli odsoudit. Rozsudek však zněl jasně. Pavel Křivka byl odsouzen na tři roky za podvracení republiky, Pavel Škoda na dvacet měsíců za pobuřování. Snímek Jana Slavíka ukazuje, nakolik totalitní vláda potlačovala jakékoli projevy svobody, byť se jednalo o neškodnou píseň.

×

Hitler, Stalin a já

Helena Třeštíková / ČR / 2001 / 56 min.  AV...
Rozbalit

Hitler, Stalin a já

Helena Třeštíková / ČR / 2001 / 56 min. 

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Ústřední postavou filmu je Heda Blochová, která se narodila v židovské rodině spoluzakladatele pražské továrny Koh-i-noor. Záhy po rozpoutání druhé světové války byla s celou rodinou odvezena do lodžského ghetta a později deportována do Osvětimi. Po nástupu komunistů k moci byl její manžel v rámci stranických čistek odsouzen k trestu smrti. Z Hedy Blochové se rázem stala manželka „zrádce lidu“. Přišla o práci a ocitla se se svým dítětem ve velké izolaci. Ponižování, diskriminace a rozčarování z vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ji nakonec dovedly až k emigraci.

×

Holocaust III.–za hradbou ghet

Milan Maryška, Petr Jančárek / ČR / 2005 / 57...
Rozbalit

Holocaust III.–za hradbou ghet

Milan Maryška, Petr Jančárek / ČR / 2005 / 57 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Snímek vypráví o osudu českých Židů po jejich návratu z koncentračních táborů. Ukazuje, jak obtížné bylo jejich opětovné včlenění do společnosti. V pozadí vyprávění se tak vynořuje skutečnost, že na jejich utrpení se za války i po ní podíleli nejen Němci, ale i samotní Češi. Dokument se zabývá i antisemitismem v období komunistického režimu a pravicovým extremismem. Film je vhodný pro studenty středních škol, kteří už mají povědomí o holocaustu za druhé světové války.

×

Hořící keř (1. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 84 min. AV...
Rozbalit

Hořící keř (1. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 84 min.

AV LEKCE

Úspěšné třídílné drama HBO. 16. ledna 1969 se na Václavském náměstí upaluje student pražské filozofické fakulty Jan Palach. Jeho čin je pokusem, jak vyburcovat k akci národ upadající po srpnové okupaci do letargie. V dopisech na rozloučenou Jan oznamuje, že je pouze prvním z početnější skupiny. Pokud nebudou do pěti dnů splněny jejich požadavky, budou následovat další pochodně. Čtvrtý den Jan umírá, aniž by jakýkoli z jeho požadavků byl splněn. Měsíc po jeho smrti zveřejňují média prohlášení poslance Viléma Nového, který Palacha obviní ze spolupráce se západními tajnými službami. Palachova maminka se rozhodne poslance zažalovat. V atmosféře všeobecné stísněnosti však není jednoduché nalézt advokáta, který by ji ve sporu proti představiteli režimu zastupoval. Paní Palachová se obrací na advokátku Dagmar Burešovou. Ta ji však odmítne. Také ona má strach. Na rozdíl od řady jiných si ale Dagmar svou zbabělost uvědomuje.

×

Hořící keř (2. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 72 min. AV...
Rozbalit

Hořící keř (2. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 72 min.

AV LEKCE

Od smrti Jana Palacha uběhl měsíc. Poblíž Václavského náměstí se upaluje další mladý student Jan Zajíc. Informace o jeho činu jsou potlačeny, režim už nehodlá akceptovat dalšího mučedníka. V této atmosféře se Dagmar Burešová definitivně rozhoduje přijmout zastupování Palachovy matky ve sporu proti poslanci Novému. Protože Vilém Nový své denunciační výroky vyslovil na předvolebním mítinku v České Lípě, Dagmar se zde snaží najít možné svědky. Všude však naráží na zeď mlčení a strachu. Major Jireš, vyšetřovatel Palachova činu se i pod vzrůstajícím tlakem snaží zabránit vměšování StB do vyšetřování. Vilém Nový se za aktivní pomoci oficiálních míst snaží zahájení soudního procesu blokovat. StB stupňuje psychický tlak na Palachovy nejbližší, pokouší se přinutit Janovu matku, aby žalobu stáhla. Ve chvíli, kdy se už téměř zdá, že boj je prohraný, přichází rozhodnutí o zahájení soudního řízení.

×

Hořící keř (3. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 78 min. AV...
Rozbalit

Hořící keř (3. díl)

Agnieszka Holland / ČR / Polsko / 2013 / 78 min.

AV LEKCE

Na konci léta 1969 se konečně rozbíhá soudní proces. Dagmar Burešová do něj vstupuje s nevelkými nadějemi na vítězství. Její situace se komplikuje tím spíš, že Dagmařin manžel Radim, dětský lékař, musí v zaměstnání čelit vážným obviněním zinscenovaným podle všeho StB. Přesto se však zdá, že průběh procesu bude ještě odpovídat pravidlům legality. Dagmar navíc s překvapením zjišťuje, že sám Vilém Nový není pouze jednoznačný padouch a prosovětský kolaborant. Jeho motivace jsou složitější a sahají až do období 50. let, kdy byl sám Nový persona non grata. Souběžně s pokračováním procesu vzrůstá tlak na Palachovy, aby souhlasili s přemístěním Janových ostatků. Režim se chce zbavit symbolů spojených s érou Pražského jara. Blíží se závěr procesu, který svým vyvrcholením bude znamenat jakousi symbolickou tečku za nerealizovatelným snem o československém "demokratickém socialismu".

×

Charta 77

Angelika Hanauerová / ČR / 1997 / 60...
Rozbalit

Charta 77

Angelika Hanauerová / ČR / 1997 / 60 min. 

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

S využitím dobových archivních materiálů, amatérských filmových záznamů, ukázek z propagandistických pořadů Československé televize a z výpovědí signatářů a sympatizantů mapuje dokument prvních deset let existence Charty 77. „Můj film nemohl postihnout všechny a všechno. Snaží se ale vyjádřit jádro tohoto svérázného protestu proti režimu včetně postojů, které nám pomáhaly přežít v době všeobecného mravního rozkladu,“ říká režisérka Angelika Hanauerová, která Chartu podepsala v únoru 1977.

×

In nomine patris 

Jaromír Polišenský / ČR / 2004 / 97 min. AV LEKCE, K...
Rozbalit

In nomine patris 

Jaromír Polišenský / ČR / 2004 / 97 min.

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Snímek je fiktivní rekonstrukcí pozadí tzv. číhošťského zázraku. Podle svědků se v prosinci 1949 během mše v kostele v malé vesničce Číhošti několikrát pohnul půlmetrový krucifix na oltáři. Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost StB. Číhošťský farář Josef Toufar byl zatčen, vystaven krutým výslechům a nucen k přiznání, že pomocí provázků a gumiček hýbal s křížem. Komunistické orgány mezitím nechaly dvěma mladými filmaři natočit na téma číhošťského zázraku propagandistický snímek, který měl katolickou církev usvědčit z podvodu a očernit ji v očích veřejnosti.

×

Jakou řečí mluví Pánbůh...?

Pavel Štingl / ČR / 2001 / 59 min. MOMENTÁLNĚ...
Rozbalit

Jakou řečí mluví Pánbůh...?

Pavel Štingl / ČR / 2001 / 59 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

Film zachycuje na pozadí života sudetského Němce Friedricha Kneifela dramatické události minulého století a proměnu jeho rodiště na svazích Krkonoš. Po obsazení Sudet Hitlerem narukoval Friedrich Kneifel do oddílů SA a byl odvelen na východní frontu. Po návratu domů byl jen díky vlastnictví průkazu o povolení práce se dřevem, který byl vystavován jen spolehlivým Němcům, ušetřen smrti a později také odsunu. „Rodinná kronika Friedricha Kneifela v sobě obsáhla tolik ze skupinového portrétu tradičních obyvatel východních Krkonoš, že by byl hřích se do filmu o něm nepustit,“ říká režisér.

×

Kauza Uherské Hradiště

Kristina Vlachová / ČR / 2007 / 57 min. K OBJEDNÁNÍ NA...
Rozbalit

Kauza Uherské Hradiště

Kristina Vlachová / ČR / 2007 / 57 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Od konce 40. let byly ve věznici v Uherském Hradišti komunisty vězněny a mučeny tisíce politických vězňů. Skupina vyšetřovatelů vedená Aloisem Grebeníčkem, Vladimírem Zavadilíkem a Ludvíkem Hlavačkou patřila k nejkrutějším v zemi. Kromě bití a různých forem psychického týrání začali Grebeníček a jeho „kolegové“ používat při výsleších elektrické šoky. Investigativní film na základě výpovědí bývalých vězňů odhaluje nelidské poměry, které ve věznici panovaly, a pojmenovává některé z konkrétních viníků. Dodnes nebyl nikdo z trojice brutálních vyšetřovatelů odsouzen.

×

Kousek nebe                       

Petr Nikolaev / ČR / 2005 / 84 min. K OBJEDNÁNÍ NA...
Rozbalit

Kousek nebe                       

Petr Nikolaev / ČR / 2005 / 84 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Film, natočený na motivy povídky J. Stránského Štěstí, vypráví milostný příběh z krutého prostředí komunistického kriminálu 50. let. Je výpovědí o lásce, přátelství a soudržnosti, která pomáhala důstojně přežít v nejtěžších obdobích jejich života. Hlavními hrdiny jsou Luboš, odsouzený za „záškodnické spiknutí“ k dvanácti letům odnětí svobody, a Dana, odpykávající si desetiletý trest. Z několika nesmělých pohledů a drobounkého jiskření mezi nimi vznikne za zdmi pankrácké věznice milostný cit, díky němuž překonávají útrapy komunistického žaláře.

×

Magický hlas rebelky

Olga Sommerová / ČR / 2014 / 90 min. AV...
Rozbalit

Magický hlas rebelky

Olga Sommerová / ČR / 2014 / 90 min.

AV LEKCE

Zpěvačka, signatářka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová setrvala se ctí dvacet let v odporu proti komunistickému režimu. Když jí bylo dvacet sedm let, byla ve svém strmém profesním vzletu sestřelena ruskými okupačními tanky, které obsadily Československo. Důvodem byla pravděpodobně zpěvaččina píseň Modlitba pro Martu, která se stala protestsongem okupované země. Marta, trojnásobná Zlatá slavice z let 1966, 1968 a 1969 a sex symbol tehdejší doby, se živila lepením pytlíků. Stres vyvolaný dramatickou změnou života a normalizační beznadějí vyústil ve zpěvaččinu osobní tragédii. Svůj osud zpěvačka nesla bez reptání, přestože se stala terčem výslechů a šikanování ze strany Státní bezpečnosti. V roce 1989 zažila Marta během sametové revoluce comeback, který by jí mohla závidět leckterá světová hvězda. Její Modlitbě naslouchalo plné Václavské náměstí, stala se jedním ze symbolů odporu proti komunistickému totalitnímu režimu. Film mapuje zpěvaččinu první i druhou pěveckou kariéru, odkrývá mnohé z dramatického osobního života a zároveň mapuje historii Československa v druhé polovině 20. století.

×

Masakr na Švédských šancích

Jana Hádková / ČR / 2000 / 28 min. MOMENTÁLNĚ...
Rozbalit

Masakr na Švédských šancích

Jana Hádková / ČR / 2000 / 28 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

Dokument Jany Hádkové je filmovou rekonstrukcí tragické události z noci na 19. června 1945, která je výmluvným svědectvím, že lidské utrpení na našem území zdaleka neustalo s koncem druhé světové války. Zároveň ukazuje, jak v tehdejším Československu využili samozvaní soudci a mstitelé nacionalistických a protifašistických nálad a ve jménu národní očisty vraždili nevinné lidi, jejichž jediným "proviněním" byla německá národnost. "Film měl být příspěvkem k diskusi o problému kolektivní viny, inspirován citátem z J. J. Rousseaua: Vidíme-li nespravedlnost a mlčíme-li k ní, pácháme ji sami," říká režisérka Jana Hádková.

×

Mistr propagandy

Laurence Rees / Velká Británie / 1992 / 51 min. AV...
Rozbalit

Mistr propagandy

Laurence Rees / Velká Británie / 1992 / 51 min.

AV LEKCE

Film představuje postavu nacistického ministra propagandy Josefa Goebbelse. Dobové záběry zachycují počátek jeho politické kariéry, nástup k moci a snahu ovládnout německý film. Snímek s využitím unikátních archivních materiálů a vzpomínek pamětníků – včetně jeho tehdejších spolupracovníků nebo milenky Lídy Baarové – rekonstruuje Goebbelsovy postupy, ukazuje jeho obdiv k tehdejší hollywoodské produkci, ale i soukromý život. Nabízí detailní analýzu technik, které „mistr propagandy“ při vytváření propagandistických snímků využíval, a zachycuje vývoj nacistické filmografie reflektující situaci, v níž se válčící Německo zrovna nacházelo. Sledujeme tak ukázky z filmových estrád z předválečné doby, antisemitských historických dramat z první poloviny čtyřicátých let nebo z komedie  Dobrodružství barona Prášila, na kterou  stáli obyvatelé bombardovaných německých měst před biografy dlouhé fronty, aby na chvíli zapomněli na tíživou realitu, která je s blížícím se koncem války obklopovala.

×

Muž, který přecenil českou duši

Ján Novák / ČR / 2007 / 52 min. MOMENTÁLNĚ...
Rozbalit

Muž, který přecenil českou duši

Ján Novák / ČR / 2007 / 52 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

Snímek popisuje ve vzpomínkách spoluvězňů a komentářích historiků příběh letce RAF Josefa Brykse, který byl za druhé světové války sestřelen a vězněn v nacistických táborech. Po skončení války se stal – stejně jako mnozí další vojáci, kteří bojovali v západních armádách – na základě vykonstruovaného procesu obětí komunistické perzekuce. Z komunistického vězení se již nevrátil: v roce 1957 zemřel v jednom z jáchymovských lágrů. Snímek je působivým svědectvím o odhodlání a vlastenectví muže, jehož osud poznamenaly dva zločinecké režimy.

×

Nebe nad Evropou 

Helena Třeštíková / ČR / 2003 / 56 min. AV LEKCE, K...
Rozbalit

Nebe nad Evropou 

Helena Třeštíková / ČR / 2003 / 56 min.

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

František Peřina, Jan Wiener a František Fajtl patřili mezi řadu českých letců, kterým se po nacistické okupaci Československa podařilo odjet do Anglie, kde ve službách Britského královského letectva bojovali proti nacistům. Po skončení druhé světové války se do vlasti vrátili jako hrdinové. S nástupem komunistů k moci se ale z národních hrdinů bojujících v Anglii stali na základě vykonstruovaných procesů a nesmyslných obvinění vlastizrádci. Dokument Heleny Třeštíkové vzdává s využitím archivních záběrů a vzpomínek našich letců a jejich manželek hold jejich hrdinství a připomíná, jakým způsobem se jim odvděčil komunistický režim.

×

Největší přání

Olga Špátová / Česká republika / 2012 / 80 min. AV...
Rozbalit

Největší přání

Olga Špátová / Česká republika / 2012 / 80 min.

AV LEKCE

Hrdinové dokumentárního filmu Olgy Špátové patří k první dospělé generaci, která se po pádu komunismu utvářela ve svobodné české společnosti. Mladé lidi zamýšlející se nad zdánlivě banální otázkou 'Jaké je tvoje největší přání?' natáčela režisérka ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Svá srdce jí otevírají lidé z okraje společnosti i ambiciózní profesionálové, lidé zamilovaní nebo věřící. Kaleidoskopem příběhů, ve kterém nechybí okamžiky zrození ani umírání, prochází studenti z iniciativy Inventura demokracie, dvacetiletá vězenkyně Michaela odsouzená za vraždu, rodina Červeňákových z romské osady, těhotná kominice Martina, světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša nebo zpěvačka Aneta Langerová. Životní hodnoty současníků jsou ve filmu porovnávány s hodnotami předlistopadových generací, které jsou tu přítomny v záběrech ze stejnojmenných dokumentů režisérčina otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty z let 1964 a 1989. Ojedinělý dokumentaristický počin je vzkazem o naději a nadčasových kvalitách života.

×

Nikomu jsem neublížil 

Pavel Křemen / ČR / 2011 / 43 min. AV LEKCE Dokument...
Rozbalit

Nikomu jsem neublížil 

Pavel Křemen / ČR / 2011 / 43 min.

AV LEKCE

Dokument Pavla Křemena pátrá po motivech, které za minulého režimu vedly lidi ke spolupráci se Státní bezpečností (StB). Někdo se bál o rodinu či kariéru, pro dalšího představovalo být agentem svého druhu dobrodružství. Ve filmu otevřeně vypovídají jak bývalí spolupracovníci StB, tak samotní důstojníci komunistické tajné policie. Každý se ke své minulosti staví po svém – jedni alibisticky prohlašují, že vědomě „nikomu neublížili“, druzí dodnes zpytují svědomí. Dokument působivě ilustruje, jak rafinovanými způsoby korumpoval komunismus lidské charaktery.

×

Normalizační loutka               

Radek Beran / ČR / 2013 / 42 min.  AV LEKCE Snímek...
Rozbalit

Normalizační loutka               

Radek Beran / ČR / 2013 / 42 min. 

AV LEKCE

Snímek Normalizační loutka se na dobu normalizace dívá dětskýma očima. Přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady. Hlavní postava filmu má k hrdinství daleko, a tak volby, které v průběhu života činí, nejsou vlastně žádnými skutečnými volbami. Jako mnozí další i ona se stává šedou myší. Na dvou místech filmu má i divák možnost se zamyslet nad volbami hlavní postavy a rozhodnout o dalším pokračování příběhu. Snímek, inspirovaný skutečnými událostmi ze života autorů, vznikl ve spolupráci společnosti Člověk v tísni a divadelního souboru Buchty a loutky. Loutkové pasáže jsou proloženy mnoha archivními záběry.

×

O zlém snu                           

Pavel Štingl / ČR / 2000 / 49 min.  AV LEKCE, K...
Rozbalit

O zlém snu                           

Pavel Štingl / ČR / 2000 / 49 min. 

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Snímek Pavla Štingla je dokumentární pohádkou na motivy vzpomínkové knihy Evy Erbenové, v níž autor dynamicky střídá archivní záběry s barevně se proměňující stylizací i s jednoduchými animačními postupy. Daří se mu tak citlivou formou zachytit utrpení malé Evy, která jako dítě z židovské rodiny přežila hrůzy nacistického holocaustu.

×

Ó, ty černý ptáčku          

Břetislav Rychlík / ČR / 1997 / 59 min. AV LEKCE, K...
Rozbalit

Ó, ty černý ptáčku          

Břetislav Rychlík / ČR / 1997 / 59 min.

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Za 2. světové války vznikly v Protektorátu Čechy a Morava dva nacistické koncentrační tábory určené k likvidaci romské populace. Dokument přináší šokující svědectví o útrapách dvou žen, které přežily. Vypovídá také o znevážení památky mrtvých Romů komunistickým režimem.

×

Občan Havel

Pavel Koutecký, Miroslav Janek / ČR / 2008 / 119 min. AV...
Rozbalit

Občan Havel

Pavel Koutecký, Miroslav Janek / ČR / 2008 / 119 min.

AV LEKCE

Film s podtitulem Scény z prezidentské kuchyně nahlíží do zákulisí politických i soukromých dramat prezidentského období Václava Havla. Zachycuje jeho nervozitu při první volbě českého prezidenta či trápení při nácviku prezidentské děkovací řeči. Kamera ho sleduje při politických jednáních i ve chvílích, v jakých ho média běžně neprezentují, například když se dokázal rozčílit nad špatně ušitými košilemi. Snímek také rozluští několik dlouholetých záhad české politiky – jak se podařilo Václavu Klausovi proniknout do jazzového klubu a kdo posadil Jacquese Chiraca vedle první dámy. Stejně jako v Havlově životě hrají i ve snímku důležitou roli obě jeho manželky, Olga a Dagmar, objeví se zde jeho přátelé a spolupracovníci, světoví i čeští politici, ale například i členové skupiny Rolling Stones. Režisér Pavel Koutecký sledoval prvního českého prezidenta více než třináct let. Premiéry svého největšího filmového projektu se ale nedočkal. Po jeho tragické smrti na jaře 2006 se dokončení snímku ujal režisér Miroslav Janek.

×

Pavel Tigrid - Evropan

Helena Třeštíková / ČR / 2003 / 42 min. K OBJEDNÁNÍ...
Rozbalit

Pavel Tigrid - Evropan

Helena Třeštíková / ČR / 2003 / 42 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Pavel Tigrid, jeden z nejvýznamnějších českých emigrantů 20. století, zemřel v srpnu roku 2003. Poslední dny a měsíce života strávil mimo jiné rozhovory s filmařkou Helenou Třeštíkovou, která o něm a jeho životních osudech sestavila unikátní dokumentární film. Představuje Pavla Tigrida jako významného pozorovatele zásadních událostí, které provázely český národ v průběhu 20. století. Publicista je komentuje s ironií a moudrým nadhledem sobě vlastním.

×

Příběhy železné opony: Dráty, které zabíjely

Ján Novák / ČR / 2005 / 13 min. AV LEKCE Platnost...
Rozbalit

Příběhy železné opony: Dráty, které zabíjely

Ján Novák / ČR / 2005 / 13 min.

AV LEKCE

Platnost československých pasů zrušila vládnoucí garnitura v roce 1948. Mnoho lidí však přesto neztratilo odvahu odejít za politickou svobodou. Do roku 1951 jich bylo téměř dvanáct tisíc. Komunistická strana Československa tak byla nucena vymýšlet další opatření, jak jejich útěky zastavit. S „originálním“ nápadem tehdy přišel vyšetřovatel a velitel věznice v Uherském Hradišti Ludvík Hlavačka, proslulý tím, že tamní vězně mučil elektrickými šoky. Na jeho návrh začalo šestnáct tisíc pohraničníků amatérsky obhánět hranice elektrickými dráty s vysokonapěťovými transformátory, které se tak staly „oponou smrti“. Uprchlíci, ale i někteří pohraničníci na ní nalezli smrt v podobě elektrického výboje o síle až 6000 voltů. Česko-bavorská hranice byla navíc posílena zaminováním polí, kde umíraly další desítky lidí. To vše se dělo pod hlavičkou komunistické vlády, jež Ludvíka Hlavačku vyznamenala povýšením do funkce podplukovníka a jmenováním prvním velitelem pohraniční stráže. „Opona smrti“ byla odstraněna až v roce 1965 po protestech ze zahraničí. Jako poslední na ní zemřel sotva sedmnáctiletý mladík. Její strůjce, podplukovník Ludvík Hlavačka, zemřel, aniž byl jakkoli potrestán.

×

Postavení mimo hru                

Ivan Biel / ČR / 2010 / 57 min.  AV LEKCE, K...
Rozbalit

Postavení mimo hru                

Ivan Biel / ČR / 2010 / 57 min. 

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Odstranit vše a všechny, kteří by mohli ohrozit vládou nastolený totalitní režim v Československu – to byla běžná praxe komunistické strany po roce 1948. Hokejové národní mužstvo, které dvakrát získalo titul mistrů světa, takové nebezpečí představovalo. Hokejisté se tak v roce 1950 na mistrovství světa do Londýna už nepodívali. Po zásahu StB skončili ve vězení, před soudem, a nakonec v uranových dolech v Jáchymově. Nejvyšší z trestů zněl 15 let odnětí svobody. Mladíci, kteří sotva tušili, proč se ze dne na den ocitli na seznamu zrádců národa, tak na vlastní kůži pocítili, jak významnou roli hraje politika i ve sportu.

×

Propaganda a rituál - 1. máj v Praze

Archiv České televize / Rusko / 1987 / 5 min. AV...
Rozbalit

Propaganda a rituál - 1. máj v Praze

Archiv České televize / Rusko / 1987 / 5 min.

AV LEKCE

Původně pestrá podoba oslav Svátku práce se po únoru 1948 zásadním způsobem proměnila. Prvomájové průvody získaly v letech 1948–1989 podobu zvláštního pseudonáboženského rituálu, během něhož představitelé moci blahosklonně kynuli z tribun svým poddaným, kteří jim kolektivně provolávali slávu. Oficiálním cílem byla demonstrace síly vládnoucího režimu a jeho údajné jednoty s lidem. Ve skutečnosti se až na jedinou výjimku – v květnu 1968 – nikdy nejednalo o spontánní masové akce. Průvody byly centrálně organizované a účast pro žáky, studenty i pracující povinná.

Reportáž Československé televize z oslav 1. máje v Praze na Letenské pláni.

×

Propaganda v literatuře a ve výtvarném umění - Schůze před průvodem

Archiv České televize / Rusko / 1975 / 3 min.

AV LEKCE

Českoslovenští komunisté mohli začít prosazovat socialistický realismus jako závaznou platformu nejen pro literaturu, ale i pro výtvarné umění a další umělecké obory po úplném uchopení moci v únoru 1948. Pak to šlo ovšem velmi rychle. Už v dubnu 1948 se konal Sjezd národní kultury, na němž si vzali hlavní slovo straničtí ideologové Václav Kopecký, Zdeněk Nejedlý a Ladislav Štoll. Byl založen Svaz československých spisovatelů, který do svých řad pozval jen autory ochotné ke kolaboraci. Na prvním spisovatelském sjezdu, konaném na jaře 1949, dal Zdeněk Nejedlý jasně najevo, že pro takzvané čisté umění není u nás místo, že jeho zastánci stojí na druhé straně barikády.

Báseň Josefa Kainara v podání Alfréda Strejčka, pořad Nedělní chvilka poezie. (1975)

×

Propaganda v populární hudbě - Děti ráje

Archiv České televize / Rusko / 1985 / 2 min. AV...
Rozbalit

Propaganda v populární hudbě - Děti ráje

Archiv České televize / Rusko / 1985 / 2 min.

AV LEKCE

Po Vítězném únoru 1948 začal komunistický aparát řídit kulturní politiku podle sovětského vzoru. Ideologickým mustrem se stala kulturní doktrína, kterou sepsal Stalinův přítel a spolupracovník Andrej Ždanov, odpůrce moderního umění a hlasatel dogmat socialistického realismu. Základní teze tzv. ždanovštiny zněla: „realistickými prostředky“ hlásat jedině správné politické hodnoty a napomáhat tak straně v jejím politickém boji.

Záznam vystoupení Michala Davida se skupinou Kroky v pořadu Abeceda D plus R.

×

Propaganda v televizi - Vrah se skrývá v poli

Jiří Sequens / Rusko / 1975 / 62 min. AV LEKCE Televize...
Rozbalit

Propaganda v televizi - Vrah se skrývá v poli

Jiří Sequens / Rusko / 1975 / 62 min.

AV LEKCE

Televize začala v Československu vysílat 1. května 1953. Zpočátku šlo o pokusný provoz – jen tři večerní hodiny ve třech dnech v týdnu. Za pravidelné bylo vysílání prohlášeno 25. února 1954, neboť komunisté zaváděli „novinky“ skoro vždy slavnostně, při příležitosti nějakého režimního výročí, v tomto případě převratu v roce 1948.

Epizoda propagandistického seriálu Třicet případů majora Zemana s podtitulem Rok 1953.

Píše se rok 1953 a mladý nadporučík Zeman přijíždí do kraje svého rodiště vyšetřovat sérii požárů. V těžké poválečné době 50. let, kdy se na jedné straně obnovovalo pracovitýma rukama válkou zničené hospodářství a na straně druhé gradoval ostrý třídní boj, se kriminalista ve vesnici potkává s kamarádem Karlem Mutlem (P. Oliva), který vede místní partaj...

×

Propaganda v tisku - Anticharta v divadle

Archiv České televize / Rusko / 1977 / 6 min. AV...
Rozbalit

Propaganda v tisku - Anticharta v divadle

Archiv České televize / Rusko / 1977 / 6 min.

AV LEKCE

Hlavním propagandistickým deníkem bylo v Československu Rudé právo. Během komunistické éry dostaly tyto stranické noviny KSČ tři režimní vyznamenání (Řád Klementa Gottwalda, Řád republiky a Ř ád Vítězného února), jejichž znaky se skvěly na titulní straně nad názvem listu, spolu s heslem „Proletáři všech zemí, spojte se!“. Výročí prvního vydání Rudého práva – 21. září 1920 – se oficiálně slavilo jako Den tisku, rozhlasu a televize.

Sestřih reportáže ze setkání umělců v Národním divadle (28. ledna 1977) a Divadle hudby (4. února 1977). Na shromáždění přečetla herečka Jiřina Švorcová a Karel Gott provolání československých výborů uměleckých svazů Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, které vyjadřovalo loajalitu komunistickému režimu. (1977)

×

Propaganda ve filmu - Lidé ocelových let

Krátký film / Rusko / 1961 / 11 min. AV...
Rozbalit

Propaganda ve filmu - Lidé ocelových let

Krátký film / Rusko / 1961 / 11 min.

AV LEKCE

Zestátnění československé kinematografie se připravovalo již v období nacistické okupace – a příslušný výnos ze srpna 1945 patří k prvním poválečným rozhodnutím prezidenta Edvarda Beneše. Zrušením soukromého kapitálu ve filmovém podnikání měla být zajištěna výroba snímků, které sice mohly být prodělečné, avšak jejich hodnota měla finanční ztrátu vyvážit. V prohlášení Ideový program československého filmu, které v roce 1945 koncipoval Filmový výbor pro chystané zestátnění kinematografie, se výslovně uvádí: „I když hospodářská stránka filmové tvorby nesmí být ani v budoucnu bagatelizována, musí být napříště film hodnocen především podle svého kulturního a společenského působení, ne měřítkem finančního výtěžku.“

Propagandistický film Nové huti Klementa Gottwalda o stavbě nové ocelárny, natočený u příležitosti desátého výročí tohoto podniku. Vlastníkem archiválie je ČR - Zemský archiv v Opavě a pochází z fondu "NHKG, n.p. Ostrava-Kunčice".

×

Propaganda ve školství - Branná výchova mládeže

Archiv České televize / Rusko / 1986 / 2 min. AV...
Rozbalit

Propaganda ve školství - Branná výchova mládeže

Archiv České televize / Rusko / 1986 / 2 min.

AV LEKCE

Každá analýza propagandy se logicky soustředí na texty, například na obsah učebnic. Ale v případě škol je neméně důležité – možná důležitější – celkové formování. Komplexní hodnocení žáka například vycházelo ze základních premis, že režim se všechno dozví, že je výhodnější být vůči němu konformní, že děti nesou odpovědnost za své rodiče nebo že vysokoškolské studium je vzácné zboží na příděl.

Ukázka ze vzdělávacího cyklu Československé televize Co o nich víme. (1986)

×

Propaganda ve veřejném prostoru - Stavba Stalinova pomníku

Archiv České televize / Rusko / 1954 / 1 min. AV...
Rozbalit

Propaganda ve veřejném prostoru - Stavba Stalinova pomníku

Archiv České televize / Rusko / 1954 / 1 min.

AV LEKCE

Ulice běžného českého města vypadala před rokem 1989 – a především za normalizace, kdy už zemi desítky let „spravovala“ Komunistická strana Československa – zcela jinak než dnes: žádná barevnost fasád, soupeřící billboardy a rozzářené vývěsní štíty, ale zpravidla otřískané neopravené zašedlé baráky a v nich obchody s unifikovanými nápisy, výzdobou i zbožím. Státně-stranická komunistická ideologie byla všudypřítomná, nemělo být před ní úniku – a taky nebylo. Instituce, podniky i fabriky zdobily rudé hvězdy, srpy a kladiva, na zdech i věčných lešeních visely či povlávaly transparenty identického vzezření: šarlatové či karmínové pozadí, na něm žlutě vyvedené nápisy: „Se Sovětským svazem na věčné časy!“ – „Buduj socialismus – posílíš mír!“ – „Proletáři všech zemí, spojte se!“ – „Leninskou cestou k dalšímu rozvoji naší socialistické vlasti“.

Reportáž ze stavby pomníku v Praze na Letné. Ukázka z Československého filmového týdeníku použita z pořadu Odnes´to všechno čas? (1968)

×

Přerušené jaro - Jaro je tady

Milan Maryška / ČR / 1998 / 76 min. K OBJEDNÁNÍ NA...
Rozbalit

Přerušené jaro - Jaro je tady

Milan Maryška / ČR / 1998 / 76 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

V první části své dokumentární trilogie se tvůrci zabývají atmosférou Pražského jara, jeho politickými souvislostmi a okolnostmi, které k němu vedly.

×

Přerušené jaro - Normalizační noc

Milan Maryška / ČR / 1998 / 75 min. K OBJEDNÁNÍ NA...
Rozbalit

Přerušené jaro - Normalizační noc

Milan Maryška / ČR / 1998 / 75 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Závěrečná část dokumentární trilogie Přerušené jaro je věnována definitivnímu konci celonárodní euforie spojené s uvolněním poměrů během Pražského jara a postupnému nastolení tzv. normalizace.
Kromě výpovědí mnoha aktérů či pozorovatelů tehdejších událostí tvůrci ve snímku využili i nespočet unikátních archivních záběrů.

×

Přerušené jaro - Srpen jako kladivo

Milan Maryška / ČR / 1998 / 76 min. AV LEKCE, K...
Rozbalit

Přerušené jaro - Srpen jako kladivo

Milan Maryška / ČR / 1998 / 76 min.

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

V noci z 20. na 21. srpna 1968 definitivně končí Pražské jaro. Tři sta tisíc vojáků "spřátelených zemí" s podporou 6300 tanků a 800 letadel překračuje naše hranice a v krátké době obsazuje celé území Československa. Tvůrci dokumentu doplnili archivní záběry o názory dosud žijících představitelů hlavních rolí tehdejšího dramatu, ať už je to jeden z údajných autorů "zvacího dopisu" Vasil Biľak či ruští generálové, kteří jsou dodnes přesvědčeni o užitečnosti zásahu a o tom, že kdyby naši zemi neobsadili oni, udělala by to vojska NATO.

×

Příběhy železné opony: Největší vítězství

Ján Novák / Česká republika / 2006 / 13...
Rozbalit

Příběhy železné opony: Největší vítězství

Ján Novák / Česká republika / 2006 / 13 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

V osmdesátých letech, kdy byl útěk z Československa téměř nemožný, se Robert Hutyra rozhodl pro husarský kousek: sestrojit horkovzdušný balon a s manželkou, dvěma dětmi a závodním kolem uprchnout do Rakouska. Ačkoli nikdy balonem nelétal, nakonec se jemu i jeho ženě výroba povedla a čekala je odměna v podobě azylu v Rakousku a následně v USA. Co by se však stalo, kdyby se jim jejich risk nevyplatil? Hutyra k tomu říká: „Nemůžeš za to, kam se narodíš, ale za to, kde žiješ.“

×

Příběhy železné opony: Opona dokořán

Ján Novák / Česká republika / 2006 / 14 min. AV...
Rozbalit

Příběhy železné opony: Opona dokořán

Ján Novák / Česká republika / 2006 / 14 min.

AV LEKCE

Československá železná opona za sebou zanechala za dobu své 41leté existence téměř pět stovek obětí z řad civilistů, kteří se přes ni snažili uprchnout z totalitní země za svobodou. Rok 1968 byl v její historii ale v řadě ohledů výjimečný. Politická situace ovlivněná pražským jarem zapříčinila její nebývalé otevření a jen od srpnové invaze do konce roku 1969 toho využilo přes 65 000 lidí zklamaných z okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy. Byl mezi nimi i důstojník Josef Morávek, který hranici bez problémů přejel na mopedu. Kdo v té době ale neměl pas, musel volit komplikovanější cestu. Jako např. Milan Horáček, který se svým přítelem za dramatických okolností překročil hranici do Rakouska, aby se později stal poslancem Evropského parlamentu. 

×

Příběhy železné opony: Převaděčský chodník

Ján Novák / Česká republika / 2006 / 13...
Rozbalit

Příběhy železné opony: Převaděčský chodník

Ján Novák / Česká republika / 2006 / 13 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

Film vypráví příběh čtrnácti klatovských politických vězňů z 50. let a jejich aktivního odboje proti vládnoucí komunistické garnituře v Československu. V žaláři se ocitli za převádění uprchlíků přes hranice. V roce 1949 je však příslušníci Sboru národní bezpečnosti na základě udání zajali a vyslýchali. Skupina převaděčů si ze soudního procesu, který byl pro veřejnost konstruován jako příkladné pranýřování „vlastizrádců“, odnesla ty nejpřísnější tresty – od rozsudku smrti až po „nejlehčí“, tedy desetileté uvěznění. Jejich svobodná vůle však zůstala nezlomena.

×

Případ Dr. Horáková               

Jan Mudra / ČR / 1990 / 55 min. AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ...
Rozbalit

Případ Dr. Horáková               

Jan Mudra / ČR / 1990 / 55 min.

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

"Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem obstála," napsala Milada Horáková v posledním dopise, který dokončila hodinu a půl před popravou. Ta následovala po komunisty vykonstruovaném procesu. A to i přes dopisy z celého světa žádající milost (mimo jiné od Alberta Einsteina), které prezident Gottwald denně dostával. Kdo byla Milada Horáková? Tuto otázku se pokusili zodpovědět tvůrci filmu. Pátrali přitom v archivech a ve vzpomínkách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové.

×

Sedm světel

Olga Sommerová / ČR / 2008 / 57 min. AV LEKCE, K...
Rozbalit

Sedm světel

Olga Sommerová / ČR / 2008 / 57 min.

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Dokument přibližuje osudy šesti židovských pamětnic, které oživují zasuté vzpomínky na holocaust a druhou světovou válku. Ve svých příbězích nás zavádějí do Terezína, Osvětimi a Belzecu a vzpomínají také na partyzány a odboj, do něhož se aktivně zapojily. Každá z žen se svěřuje nejen se svým vlastním „návodem“ na přežití nacistického režimu, ale zamýšlí se i nad vlastním chováním ve chvílích, kdy byla vystavena krajní životní situaci.

×

Sladké století

Helena Třeštíková / ČR / 1998 / 58 min. MOMENTÁLNĚ...
Rozbalit

Sladké století

Helena Třeštíková / ČR / 1998 / 58 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

Hlavní postavou dokumentu Heleny Třeštíkové je Alka Palkosková, narozená v roce 1908. V jejích vzpomínkách a archivních záběrech ožívá šťastný věk první republiky i následné strádání během německé okupace. Zásadní zlom v jejím životě nastal v únoru 1948, kdy byla jako profesorka na Vysoké škole sociální a politické zatčena a za účast na demonstraci proti nastupujícímu komunistickému režimu odsouzena. Společně se svými přítelkyněmi se po letech vydává do prostor věznice, ve které strávili velkou část svého života a na pozadí osobních vzpomínek odkrývají zločinnost komunistického režimu.

×

Swingtime

Jaromír Polišenský / ČR / 2006 / 90 min. AV LEKCE, K...
Rozbalit

Swingtime

Jaromír Polišenský / ČR / 2006 / 90 min.

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Film je inspirován provokační akcí Státní bezpečnosti, která v padesátých letech záměrně mystifikovala ty, kdo chtěli ilegálně odejít do ciziny. V rámci tzv. akce Kameny je spolupracovníci StB převáděli přes falešnou státní hranici do „západní“ zóny, kde od nich fiktivní Američané získávali důležité informace. Poté byli zatčeni a uvězněni. Hlavní hrdina filmu, klavírista Pavel, je při jedné takové akci zadržen. Aby ochránil svou ženu, která zůstala v Čechách, stává se součástí celého komplotu.

×

Tajné akce StB: Akce Bojanovice

Pavel Křemen / Česká republika / 2009 / 13...
Rozbalit

Tajné akce StB: Akce Bojanovice

Pavel Křemen / Česká republika / 2009 / 13 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

Festival undergroundové hudby na svatbě Ivana Martina Jirouse řečeného „Magor“ v Bojanovicích v roce 1976 odstartoval akci, při níž bylo zatčeno dvacet účastníků i hudebníků ze skupiny The Plastic People of the Universe. Jejich proviněním bylo údajně protispolečenské působení, užívaní vulgarismů a buřičství. Jiná hudba a jiný životní styl z nich učinili „nepřátele státu“. Nejtěžší trest si ze soudního procesu odnesl Ivan Jirous: osmnáct měsíců nepodmíněně. Film ukazuje, jaké „vedlejší účinky“ měla represe komunistického režimu – v tomto případě to bylo propojení československé undergroundové scény s dosud osamocenými skupinami intelektuálů, což vyvrcholilo v sepsání prohlášení Charta 77.

×

Tajné akce StB: Akce Kameny

Marcel Petrov / Česká republika / 2008 / 13...
Rozbalit

Tajné akce StB: Akce Kameny

Marcel Petrov / Česká republika / 2008 / 13 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

Po roce 1948 se komunistický režim v Československu začal zbavovat možných odpůrců pomocí četných provokací. Za jednu z nejkrutějších bývá považována akce Kameny. Provokatér z řad StB si vždy získal důvěru určité skupiny lidí nespokojených s politickou situací v zemi, jíž pak navrhl útěk přes hranice. Uprchlíků se však ujala další skupina StB, pracujících ve fingované americké služebně CIC v příhraniční oblasti. Českoslovenští občané tak v domnělém dotazníku sami uvedli, jaké „protistátní“ činnosti prováděli. Jejich cesta za svobodou se tak obratem změnila v cestu do žaláře.

×

Tajné akce StB: Akce Kláštery

Ján Novák / Česká republika / 2008 / 14 min. AV...
Rozbalit

Tajné akce StB: Akce Kláštery

Ján Novák / Česká republika / 2008 / 14 min.

AV LEKCE

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 uskutečnila komunistická Státní bezpečnost první plánovanou etapu tzv. Akce K, při které bylo obsazeno 75 klášterů. Likvidace katolické církve komunistickým režimem pokračovala brzy druhou etapou a během tří týdnů bylo v celém Československu zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno 2 376 řeholníků. V komunistickém režimu, kde měli všichni věřit v jedinou ideu, nabízela církev variantu, což se stalo hlavním důvodem pro její likvidaci. Pamětník Antonín Huvar ve filmu vzpomíná, jak brutálně komunisté s řeholníky zacházeli. Výsledkem Akce K  ylo nejen zničení životů tisíců řeholníků, kteří byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech k dlouholetým trestům a stali se z nich političtí vězni, ale i odstartování trvalé devastace církevních památek. Průvodce filmem Ondřej Vetchý v závěru připomíná, že dodnes nebyl nikdo z aktérů Akce K trestně stíhán.

×

Tajné akce StB - Akce Lux

Petra Všelichová / ČR / 2009 / 13 min. AV LEKCE Na...
Rozbalit

Tajné akce StB - Akce Lux

Petra Všelichová / ČR / 2009 / 13 min.

AV LEKCE

Na konci 40. let se režim rozhodl hledat zrádce ve vlastních řadách. Tak se zrodila tajná akce StB a vojenského obranného zpravodajství – pojmenovaná podle vysavače – Lux. Ústřední postavou filmu je Bedřich Reicin, iniciátor a vykonavatel této akce. Úkolem jeho týmu bylo připravit falešné důkazy a ve vykonstruovaných procesech „usvědčit“ z velezrady a z dalších zločinů nepohodlné důstojníky Československé armády, kteří nebyli ochotni spolupracovat s komunisty. Reicin přivedl do vězení nebo na popraviště tři tisíce nevinných lidí. Zatčení probíhala beze svědků. Rudolf Macek, jenž byl Reicinovým přičiněním odsouzen na dvaadvacet let, ve filmu připomíná, že se většinou jednalo o důstojníky, kteří byli ostatním vojákům pro svou odvahu, čest a statečnost vzorem. Reicina nakonec čekal stejný konec jako jeho oběti. Ministr národní obrany Alexej Čepička ho nechal zlikvidovat ve vykonstruovaném monstrprocesu s Rudolfem Slánským.

×

Tajné akce StB - Akce Pavouk

Ján Novák / ČR / 2008 / 13 min. MOMENTÁLNĚ...
Rozbalit

Tajné akce StB - Akce Pavouk

Ján Novák / ČR / 2008 / 13 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

Jednou z nejutajenějších akcí komunistického režimu v Československu byla evidence židovského obyvatelstva. Začala po politických procesech v padesátých letech a v roce 1971 přerostla do akce s názvem Pavouk. Podle historiků pracovali příslušníci StB s dokumenty a záznamy německého gestapa a nutili ke spolupráci členy židovské obce. Dokumentace k akci Pavouk čítala 37 svazků, které byly v prosinci roku 1989 skartovány. Jedním z motivů, proč vládnoucí garnitura sledovala židovské obyvatele, mohl být strach z této sociální skupiny, do níž stále patřily intelektuální a politické špičky. Mnozí z nich přitom dlouho netušili, že je StB vyslýchá a pronásleduje právě pro jejich židovský původ.

×

Tenkrát                    

Robert Sedláček / ČR / 1999 / 101 min. AV LEKCE, K...
Rozbalit

Tenkrát                    

Robert Sedláček / ČR / 1999 / 101 min.

AV LEKCE, K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Jádrem dokumentu jsou události mezi 17. listopadem a koncem roku 1989 z pohledu hlavních aktérů "sametové revoluce". Autoři dokumentu, kteří v průběhu práce provedli rešerše více než 250 hodin archivních audiovizuálních materiálů, říkají: "Náš film se nechce zaobírat historickými kuriozitami, jako jsou krátké kalhoty nově zvoleného prezidenta. Klademe si za cíl zaujmout komplexním analytickým pohledem ve stylu velkých dokumentů BBC, ve kterém by se měl snoubit náš subjektivní (dokumentaristický) pohled s objektivními poznatky historiografie a dalších věd, které se tímto tématem zabývají."

×

TGM Osvoboditel

Věra Chytilová / ČR / 1990 / 60 min. AV LEKCE Dokument...
Rozbalit

TGM Osvoboditel

Věra Chytilová / ČR / 1990 / 60 min.

AV LEKCE

Dokument režisérky Věry Chytilové přibližuje život filozofa, politika a prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Bohatý archivní materiál nám přibližuje Masarykův intenzivní politický život ale chvíle klidu v nejužším rodinném kruhu.

×

The Plastic People of the Universe

Jana Chytilová / Česká republika / 2001 / 74 min. AV...
Rozbalit

The Plastic People of the Universe

Jana Chytilová / Česká republika / 2001 / 74 min.

AV LEKCE

Vyjadřovat svobodně své pocity a životní postoje prostřednictvím hudby – to byl původně jediný cíl undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. Po monstrprocesu s „Plastiky“ a uvěznění několika jejich členů se ale začala formovat občanská iniciativa Charta 77 a Plastici se tak spíše než jako talentovaní hudebníci etablovali jako stabilní základna vystupující proti nesvobodě a zlovůli vládnoucí garnitury. Kapela odmítala cenzurní zásahy a hrála tam, kde to bylo možné. Její příznivci za ní jezdili do venkovských stodol a riskovali teror ze strany StB. Koncerty končily téměř pravidelně zatýkáním, brutálními výslechy a uvězněním muzikantů či jejich posluchačů. Dokument nabízí rozhovory s několika členy Plastiků. Jejich výpovědi skládají dohromady obraz zásahů totalitní moci do veřejného života a kulturního světa, v němž se paradoxně utvářely nezdolné zárodky občanského vzdoru. Snímek doplňují svědectví těch, kteří Plastikům pomáhali a kteří se řadili mezi jejich fanoušky: Václava Havla, Dany Němcové a dalších.

×

Ticho

Milan Peer / Česká republika / 1969 / 11 min. AV...
Rozbalit

Ticho

Milan Peer / Česká republika / 1969 / 11 min.

AV LEKCE

Po smrti Jana Palacha v lednu 1969 složil Bohdan Mikolášek píseň Ticho, která odrážela pocity a nálady lidí v tehdejším Československu. Milan Peer píseň doprovodil silně emotivními záběry z Palachova pohřbu. Umírající mladík ležící na popáleninovém oddělení, matka tiše plačící nad jeho hrobem, statisíce lidí, kteří v němé bolesti pokládají květiny a věnce k jeho rakvi. „Ticho a lidé proudí ulicí,” zpívá Mikolášek ve své písni, „živý člověk zemřel, aby mrtví zůstali žít.” Slovo „ticho” získalo nový význam v následujících dvaceti letech, kdy se o Palachovi mluvilo jen potichu a šeptem. 

×

Tři kámoši

Ewa Stankiewicz, Anna Ferens / Polsko / 2008 / 108 min. AV...
Rozbalit

Tři kámoši

Ewa Stankiewicz, Anna Ferens / Polsko / 2008 / 108 min.

AV LEKCE

Bronek, Leszek a Staszek jsou nejlepší přátelé. Je druhá polovina 70. let a charismatická trojice mladíků, vyhlášených svou nekonformitou a ostrým jazykem, spřádá plány na literární budoucnost na Jagellonské univerzitě v Krakově. Po jednom z bytových setkání studentské skupiny je však všechno jinak. Výslechy tajné policie, anonymní dopisy a Staszkova záhadná smrt otočí životy všech kolem mladých přátel naruby. Film polských režisérek stopuje s detektivní přesností události oněch několika květnových dnů roku 1977, které vyústily v založení Studentského výboru Solidarity. Až do míst nejvyšších rozplétá síť spolupracovníků komunistické tajné policie, která zárodky polské opozice těsně obemknula, a ukazuje na praktiky tehdejších agentů, jejichž výpovědi a odhalení před několika lety otřásly polskou veřejností. Tři kámoši jsou smutným důkazem, jak těžké je i 25 let po pádu totality dohnat viníky k odpovědnosti a jak hlubokou stopu zanechávají v lidech přečiny morální.

×

U nás pomáhali taky

Karel Strachota / Česká republika / 2015 / 6 min. AV...
Rozbalit

U nás pomáhali taky

Karel Strachota / Česká republika / 2015 / 6 min.

AV LEKCE

Když v srpnu 1968 vtrhla sovětská vojska do Československa, byli jsme zoufalí, zděšení, a současně odhodlaní k odporu. O okupaci se rozhodlo v Moskvě a jejím hlavním smyslem byla snaha sovětského impéria udržet pod kontrolou zemi, u níž hrozilo, že se vydá vlastní svobodnou cestou. Přáli jsme si tehdy, aby nás svět neopustil. Napsali jsme stovky protestních hesel, v nichž se často opakovalo slovo „nezapomeneme“. Nezapomněli jsme? Současný ruský útok na Ukrajinu je krvavější, vychází ze stejné ruské imperiální strategie, je stejně protiprávní a ruská propaganda jej stejně lživě označuje za nezbytný čin, vedený ušlechtilými pohnutkami. „Přijmout pasivně roli, kterou nám vykážou jiní, znamenalo by morálně se zabít,“ říká v souvislosti s okupací Václav Havel v krátkém střihovém filmu Karla Strachoty. Emotivní snímek zachycuje vzdor vůči okupantům, v srpnu 1968 a následnou rezignaci celé společnosti. Závěr dokumentu přináší paralelu se situací na Krymu v roce 2014.

×

V zajetí železné opony: Bolesti černého barona

Ján Novák / Česká republika / 2008 / 13 min. AV...
Rozbalit

V zajetí železné opony: Bolesti černého barona

Ján Novák / Česká republika / 2008 / 13 min.

AV LEKCE

Komunistická vláda se v Československu snažila vymýtit jakýkoli odpor i jeho budoucí zárodky. Od roku 1950 proto mimo jiné začaly vznikat vojenské útvary PTP, tedy Pomocné technické prapory. V jejich řadách stanuli ti, kdo si vysloužili klasifikaci „E – politicky nespolehliví občané“. Do roku 1953, kdy se útvary začaly rušit, v nich pracovalo přes padesát tisíc mužů. Jejich „provinění“ bylo různé – věřící, potomci „buržoazních“ rodin, „buřiči“ či trestanci, ti všichni obývali kasární domky plné štěnic. Téměř bez volných dnů pracovali dva až tři roky na stavbách, v dolech či v lesích a po těžké dřině je navíc večer čekalo politické školení. Vydělané peníze šly téměř beze zbytku do pokladny armády, tedy státu. Tyto vojenské tábory nucených prací tak měly dvojí účel – izolovaly případné nepřítele vládnoucí ideologie a zároveň je využívaly jako levnou pracovní sílu. Dokument vypráví příběh jednoho z „černých baronů“, jak byli příslušníci útvarů PTP označováni podle černých výložek. Student druhého ročníku teologické fakulty Vladimír Lopaťuk měl poměrně majetné rodiče díky jejich dřívějšímu podnikání s elektrotechnikou. To byly hned dva důvody, proč musel ze studií odejít do Komárna, kde v praporu PTP pracoval jako stavební dělník. Volba vysoké školy stejně jako majetek jeho rodiny tak navždy změnily Vladimírův život. Tvrdá škola, jíž se mu v trestných vojenských jednotkách dostalo, mu však jeho víru nevzala.

×

V zajetí železné opony: Fotografie z pekla

Marcel Petrov / Česká republika / 2008 / 13...
Rozbalit

V zajetí železné opony: Fotografie z pekla

Marcel Petrov / Česká republika / 2008 / 13 min.

MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

Příběh skautského vedoucího Jana Janků z Hanušovic, jenž skončil s dvacetiletým trestem v mírovské věznici, reprezentuje osudy řady politických vězňů. Vládnoucí Komunistická vláda se v Československu po roce 1948 zaměřila také na agitační výchovu mládeže a tím pádem na likvidaci skautského hnutí. Jan Janků znal mučení a výslechy již ze druhé světové války a tyto trpké zkušenosti mu možná pomohly přežít další kruté životní období, kdy byl perzekvován pro své politické názory. Z vězení se mu podařilo vynést kromě osobního svědectví také fotografie, pořízené tajně přímo ve věznici.

×

Václav Havel, Praha - Hrad

Petr Jančárek / Česká republika / 2009 / 57 min. AV...
Rozbalit

Václav Havel, Praha - Hrad

Petr Jančárek / Česká republika / 2009 / 57 min.

AV LEKCE

Probudit se jednoho rána po desetiletích nesvobody a zamířit s vlastními klíči na Pražský hrad – takový byl úděl prvního československého polistopadového prezidenta, do té doby dramatika, spisovatele a disidenta, Václava Havla. Své poradce si vybral z řad svých přátel. Jejich cílem bylo dovést zemi k prvním svobodným volbám a dosáhnout co nejrychlejšího odsunu sovětských vojsk z československého území. Dokument zachycuje týmové porady a nahlíží do zákulisí prezidentské kanceláře. Připomíná některé důležité politické události a společenské změny spojené s obnovováním a upevňováním demokracie uvnitř země a její prestiže ve světě. Kromě politických událostí se věnuje i osobním příběhům prezidenta a lidí z jeho okolí, kteří přinesli do uzavřeného prostředí Pražského hradu jistou neformálnost a otevřenost. Dynamický snímek doplňují černobílé fotografie přibližující historické chvíle, kdy Československo shodilo ze svých zad komunistickou vládnoucí garnituru a vypravilo se otevřenými dveřmi do Evropy.

×

Vernisáž

Ivan Rajmont / Česká republika / 1990 / 57 min. AV...
Rozbalit

Vernisáž

Ivan Rajmont / Česká republika / 1990 / 57 min.

AV LEKCE

„My to s tebou myslíme dobře, máme tě moc rádi, jsi náš nejlepší přítel,“ opakují manželé Michal a Věra svému hostu Bedřichovi. Bývalý spisovatel, který se musel vzdát své profese a pracuje v pivovaru, přijal pozvání svých úspěšných přátel a před zraky diváků je nucen obdivovat starožitné i nejmodernější vybavení jejich čerstvě zrenovovaného bytu. Z obyčejné návštěvy se stává vernisáž, a především defilé po všech stránkách perfektního soužití manželů s receptem na dokonalý život. Spirála prázdných frází, dobře míněných rad a manipulací utahuje smyčku kolem krku tichého hosta, který přes urážky zůstává klidný a slušný. Televizní inscenace absurdní divadelní hry, kterou napsal Václav Havel v 70. letech v reakci na vznik nové společenské vrstvy snobských maloměšťáků v tehdejším Československu, působivě zachycuje střet autenticky lidského světa řídícího se duševními hodnotami s vyprázdněným světem materialismu beze smyslu.

×

Věra 68

Olga Sommerová / Česká republika / 2012 / 90 min. AV...
Rozbalit

Věra 68

Olga Sommerová / Česká republika / 2012 / 90 min.

AV LEKCE

Portrét bývalé sportovní šampionky, která se v období pražského jara neváhala zapojit do obrodného hnutí a později za to zaplatila krutou daň, natočila režisérka Olga Sommerová. Československá gymnastka Věra Čáslavská posbírala na nejvyšších soutěžích neuvěřitelných sto čtyřicet medailí. V roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa a popularitu získala doma i v zahraničí. Kvůli svému podpisu pod kritickým manifestem Dva tisíce slov však dopadla z kariérních výšin tvrdě na zem a komunistickým režimem byla dlouhá léta perzekvována. Po roce 1989 pracovala jako poradkyně Václava Havla, ovšem pak ji stihla rodinná tragédie a ona se znovu stáhla do ústraní. Na prahu sedmdesátky se s elánem vrátila do veřejného života a právě v tomto období dokumentaristka Čáslavskou zachytila. Rozmlouvaly spolu na mnoha místech celého světa i v soukromí domova. Společně nechaly ožít dávné vzpomínky dokreslující jeden neobyčejný život na pozadí pohnutých dobových událostí. Vznikla tak upřímná zpověď výjimečné ženy, která prokázala i v těžkých chvílích mimořádnou odvahu.

×

Vzpomínáme: Co se nosilo (1969–1989)

Judita Křížová / Česká republika / 1999 / 19 min. K...
Rozbalit

Vzpomínáme: Co se nosilo (1969–1989)

Judita Křížová / Česká republika / 1999 / 19 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD


Hlavním tématem filmu je odívání a móda v časech komunistické normalizace. Vzpomínky na červené trenýrky, „zvonáče“ neboli kalhoty do zvonu různých tvarů, často ušité z kalhot pro zedníky, či barvy na textil značky Duha připomínají dobu, kdy si mladí lidé, kteří toužili být odlišní alespoň v oblékání, museli fádní podobu socialistické módy vylepšit vlastní improvizací. Dobové záběry na unylé modely státních krejčovství opožděné vždy o několik let za přáními zákazníků kontrastují se vzpomínkami na papírové bundy či černé brýle à la Fitipaldi dovezené z Maďarska. Film je doprovázen písněmi zpívajícího právníka Iva Jahelky z 80. let, které výstižně a vtipně ironicky glosují tehdejší realitu, kdy muži s dlouhými vlasy bývali automaticky podezřelí z protistátní činnosti.

×

Vzpomínáme: Jídlo

Jakub Sommer / Česká republika / 1999 / 19 min. K...
Rozbalit

Vzpomínáme: Jídlo

Jakub Sommer / Česká republika / 1999 / 19 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

„K životnímu stylu té doby patřil neodmyslitelně bufet. Nejznámější z nich byl bufet Koruna na Václavském náměstí,“ říká v úvodu snímku známý novinář Vladimír Just. Záběry na tento již legendární pražský bufet dokumentují, jakým způsobem a hlavně co dospělí lidé v komunistickém Československu jedli. V mateřských a základních školách v té době dominovaly neoblíbené mléčné svačiny, ředěné omáčky a chleby s vaječnou pomazánkou. Řada pamětníků ve filmu ale nejraději vzpomíná na sladkosti – ať už to byly nejrůznější zmrzliny, cukrová vata, první české žvýkačky nevalné chuti nebo záhadná sladkost vybledlé barvy zvaná mejdlíčko. „Na rozdíl od kapitalismu nebyl v té době v samoobsluhách problém s výběrem zboží. Od všeho existoval jen jeden druh, a tak vám nákup zabral jen pár minut,“ ironicky podotýká v závěru filmu písničkář Jiří Dědeček.

×

Vzpomínáme: Na ulici

Andrea Prenghyová / Česká republika / 1999 / 19 min. K...
Rozbalit

Vzpomínáme: Na ulici

Andrea Prenghyová / Česká republika / 1999 / 19 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

V padesátých letech byla naše města téměř bez aut a ulice byly především místem dětských her. Postupně se u nás začaly vyrábět automobily ve větším množství – koupit si ho však mohl jen zasloužilý a řádně angažovaný pracovník na speciální poukaz. Jezdilo se tedy veřejnou dopravou: oblíbené byly zejména otevřené tramvaje, do kterých se mohlo naskakovat během jízdy. V dobových záběrech se seznámíme také se slavnostním zahájením provozu pražského metra, na které byli komunisté náležitě pyšní. V polovině 70. let už byla města auty celkem zaplněná, většinou však jen několika málo typy zakoupenými po čekání v několikadenní frontě. Ve snaze odlišit svůj vůz od ostatních si je motoristé vylepšovali nejrůznějšími módními doplňky, kterých bylo na rozdíl od náhradních dílů na pultech dostatek. Film končí záběry z 80. let, kdy byly v prvních autobazarech ojeté vozy dražší než nové a kdy byl majitel zahraničního vozu považován za podezřelého.

×

Vzpomínáme: Svět dětí I.

Martin Mareček / Česká republika / 1999 / 19 min. K...
Rozbalit

Vzpomínáme: Svět dětí I.

Martin Mareček / Česká republika / 1999 / 19 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Dokument mapuje svět dětství v komunistickém Československu 50. a 60. let minulého století. Ve vzpomínkách pamětníků ožívají nepříjemné dětské zážitky z uniformního a odlidštěného prostředí mateřské školy či školních cvičení civilní obrany v plynových maskách a následné noční děsy z vypuknutí atomové války. S využitím vzpomínek a dobových záběrů je zde také zpřítomněna doba, kdy děti ještě netrávily čas před televizí, ale společnými hrami se švihadlem a kdy v hračkářstvích bylo k dostání jen několik málo druhů hraček. Doba, kdy většina dětí hrdě nosila pionýrský šátek a jedním z dětských hrdinů byl zásluhou komunistické propagandy i jednonohý sovětský partyzán Meresjev.

×

Vzpomínáme: Svět dětí II.

Martin Mareček / ČR / 1999 / 19 min. AV LEKCE Druhý...
Rozbalit

Vzpomínáme: Svět dětí II.

Martin Mareček / ČR / 1999 / 19 min.

AV LEKCE

Druhý díl dokumentu mapujícího svět dětství v komunistickém Československu je zaměřen na 70. a 80. léta minulého století. Pamětníci vzpomínají na vytahané béžové punčocháče, které nosila většina dětí bez rozdílu pohlaví, na stavebnici Merkur, těžko dostupnou Rubikovu kostku nebo na celonoční stání ve frontě před obchodem s jízdními koly. Ukázky z instruktážních filmů a záznamy povinného nácviku chemických poplachů v plynových maskách a pláštěnkách připomínají všudypřítomnou obavu z jaderného útoku „imperialistických mocností“. Ve filmu nechybí ukázky ze spartakiády, ze soutěží v množství starého papíru odevzdaného do sběrných surovin či z povinného sledování televizních záběrů pohřbů sovětských generálních tajemníků. „Máme z té doby v sobě hodně tmy a ani si to možná neuvědomujeme,“ říká v závěru dokumentarista Pavel Koutecký.

×

Vzpomínáme: Svět sídliště

Milan Peer / Česká republika / 1999 / 19 min. K...
Rozbalit

Vzpomínáme: Svět sídliště

Milan Peer / Česká republika / 1999 / 19 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Zdá se to neuvěřitelné, ale téměř každý druhý obyvatel České republiky žije v panelovém domě. Tvůrci snímku se rozhodli prozkoumat, jak se lidem ve specifických podmínkách panelových domů žilo. „Prvotní nadšení, že máme vlastní byt a jsme obklopeni samými mladými lidmi, z nás brzy vyprchalo. Byla tu špatná doprava, vše v okolí bylo rozkopané, nebyly tu obchody a dětem muselo stačit jedno malé pískoviště,“ vzpomíná jedna z pamětnic. Bezútěšný pohled na panelová sídliště podporoval i pocit podivné anonymity: kvůli slabým stěnách o sobě sousedé věděli téměř vše, aniž se vzájemně poznali. „Já myslím, že paneláky jako místo k přenocování jsou docela pohodlné, ale co dělají s duší jejich obyvatel, je druhá věc,“ říká na závěr jeden ze zástupců „panelákové generace“.

×

Vzpomínáme: V pracovním procesu

Andrea Prenghyová / Česká republika / 1999 / 19 min. K...
Rozbalit

Vzpomínáme: V pracovním procesu

Andrea Prenghyová / Česká republika / 1999 / 19 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

„Zpočátku jsme byli nadšení a na všelijaké brigády jsme chodili rádi. Brzy ale bylo naše nadšení zneužito a stala se z toho diktatura,“ vzpomíná v úvodu filmu jedna z pamětnic na „dobrovolně nedobrovolné“ víkendové pracovní brigády. Nesnadnou situaci měli za komunismu i vysokoškoláci, kteří po studiu trnuli, kam dostanou tzv. umístěnku. Na každého byl navíc už od školních let veden kádrový spis a o slušném zaměstnání, případně zaměstnaneckých výhodách, mohl snít jen ten, kdo se výrazně angažoval (pro budoucí kariéru bylo pochopitelně ideální členství v KSČ). Mezi žádané zaměstnanecké výhody patřila podniková rekreace u moře, nejčastěji v Bulharsku. S využitím úsměvných vzpomínek pamětníků film v závěru připomíná neutěšenou pracovní morálku v době komunismu (státní zaměstnanci většinou trávili na svých pracovištích čas vším možným, jen ne prací), absurdní plnění fiktivních závazků či existenci tzv. Brigád socialistické práce.

×

Vzpomínáme: Víkendy

Kamila Vondrová / Česká republika / 1999 / 19 min. K...
Rozbalit

Vzpomínáme: Víkendy

Kamila Vondrová / Česká republika / 1999 / 19 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Jednou z našich národních charakteristik je bezesporu masová záliba v chataření a chalupaření. Její kořeny souvisí s oblibou trampingu v dobách první republiky, naplno se však rozvinula až v době komunismu; zejména koncem 60. let, kdy byly postupně zrušeny pracovní soboty, a lidé mohli trávit na svých chatách celé víkendy. Úsměvné dobové záběry ukazují, jak se práce na zahrádce, natírání plotu a různé, někdy značně bizarní úpravy chat od jara do podzimu staly pravidelnými rituály. Stereotyp všedních dnů tak nahradil stereotyp víkendů. V 80. letech už měl chatu téměř každý, a tak se majitelé snažili je od ostatních odlišit jejich dalším vylepšováním. Například zavedením elektřiny a pořízením televize, čímž se ale vytratila specifická poetika večerů s kytarou u ohně. Pravidelný únik před realitou všedních dnů však vzal za své s blížícím se nedělním večerem a nutnou přípravou na další pracovní týden.

×

Vzpomínáme: Volný čas

Jakub Sommer / Česká republika / 1999 / 19 min. K...
Rozbalit

Vzpomínáme: Volný čas

Jakub Sommer / Česká republika / 1999 / 19 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Tvůrci tohoto snímku se pokusili zjistit, jak v komunistickém Československu lidé trávili volný čas. Vzpomínky pražských pamětníků nejdříve zamíří na Matějskou pouť, odkud volně pokračují přes více méně povinnou účast v Pionýru až k fenoménu divadla Semafor, k jedné z mála chytrých zábav v nudné šedi socialismu. Pozvolné uvolňování poměrů v zemi umožnilo vznik prvních rockových kapel, a mladí lidé si tak mohli užít taneční zábavy. V 80. letech začala televize bavit děti pořady typu Studio Kamarád či Magion a jednou z nejrozšířenějších mánií se stalo sbírání drobných plastikových písmenek, nejčastěji tzv. „céček“. V té době lidé začali také mnohem více cestovat, v ideálním případě na mořské pobřeží spřátelené Jugoslávie. Tam však mohli pouze náležitě prověření jedinci loajální ke komunistickému režimu.

×

Vzpomínáme: Za hranice všedních dní

Kamila Vondrová / Česká republika / 1999 / 19 min. K...
Rozbalit

Vzpomínáme: Za hranice všedních dní

Kamila Vondrová / Česká republika / 1999 / 19 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Dokument popisuje možnosti, kterými se dalo vymanit z šedi socialistické každodennosti obemknuté neprostupnými státními hranicemi. Jednou z prvních možností byly tzv. Mezinárodní tábory míru, které vybraným členům pionýrských organizací umožňovaly navštívit své vrstevníky ve spřátelených zemích, např. v Albánii. Protože komunistický režim obyčejným lidem cesty do zahraničí neumožňoval, rozšířilo se v 60. a 70. letech na našem území kempování a tramping. V případě trampingu však museli být jeho účastníci připraveni na zvýšený zájem ze strany policie. Ani tyto překážky však řadě z nich nezabránily změnit o víkendu svou identitu a cele se oddat roli kovbojů či indiánů. Únik ze stereotypní nudy nesvobodného Československa řešili jiní stavbou hausbótů, autostopem a ti nejradikálnější pokusem o nelegální a životu nebezpečné překročení státních hranic směrem na západ.

×

Vzpomínáme: Život na vesnici

Štěpán Kačírek / Česká republika / 1999 / 19 min. K...
Rozbalit

Vzpomínáme: Život na vesnici

Štěpán Kačírek / Česká republika / 1999 / 19 min.

K OBJEDNÁNÍ NA DVD

Snímek začíná ukázkou komunistického propagandistického filmu o výhodách společného hospodaření, kterým se komunisté v 50. letech snažili přimět drobné rolníky a statkáře ke vstupu do JZD (Jednotných zemědělských družstev). Pravidelné návštěvy komunistických náborářů vzbuzovaly ve vesničanech strach. A oprávněný. Kdo se nehodlal podvolit, mohl skončit ve vězení. Ve filmu je však důraz kladen spíše na prožívání každodenního života na venkově v 70. a 80. letech minulého století. Volný čas zde lidé trávili většinou některou z forem organizované společenské zábavy (nedělní odpolední „čaje“ s hudbou a tancem, myslivecké či hasičské zábavy atd.). Nejoblíbenějším koníčkem vesnických chlapců byly malé motocykly a fotbal. Z dobových záběrů a vzpomínek pamětníků vyplývá, jak omezené možnosti zábavy lidé na venkově měli.

×

Zabíjení po česku

David Vondráček / Česká republika / 2010 / 57 min. AV...
Rozbalit

Zabíjení po česku

David Vondráček / Česká republika / 2010 / 57 min.

AV LEKCE

Po skončení války byli ze severočeského Žatce vyhnáni čeští Němci včetně starousedlíků a členů smíšených rodin. Část z nich se v době tzv. divokého odsunu nedostala dále než do sousedních Postoloprt. Smrt zde nalezlo nejméně 763 civilních osob. Odsuny doprovázené hromadnými popravami, mučením a drancováním majetku prováděla československá armáda a národní gardy s podporou nové politické reprezentace. Podobné zločiny se děly i v dalších částech Československa, a jejich pachatelé nebyli nikdy potrestáni. Autor v tomto televizním dokumentu divákům přibližuje a formou rozhovorů s přímými účastníky rekonstruuje události temného období našich novodobých dějin.

×

Zatajené dopisy

Tomáš Kudrna / Česká republika / 2005 / 52 min. AV...
Rozbalit

Zatajené dopisy

Tomáš Kudrna / Česká republika / 2005 / 52 min.

AV LEKCE

V obci Květušín nedaleko Českého Krumlova vzniklo v 50. letech unikátní výchovné zařízení: pedagog Miroslav Dědič tu vytvořil školu pro děti z romských rodin. Díky jeho snaze motivované osobním zájmem pomoci chudým rodinám s péčí o děti se ke škole přidružil časem internát. Žáci zde zůstávali zprvu převážně dobrovolně, později ale nastoupilo násilné odtrhávání dětí od jejich rodin. Součástí „převýchovy“ bylo někdy i zatajování dopisů, které rodiče dětem posílali. Někdejší studenti tak vzpomínají na svůj pobyt s láskou i hořkostí. Dokument s respektem k citlivosti tématu přináší výpovědi absolventů školy i samotného autora kontroverzní výchovné metody. 

×

Ztracená duše národa - Ztráta důstojnosti

Olga Sommerová / Česká republika / 2002 / 23 min. AV...
Rozbalit

Ztracená duše národa - Ztráta důstojnosti

Olga Sommerová / Česká republika / 2002 / 23 min.

AV LEKCE

Během let 1949–1950 byla odstraněna polovina důstojnického sboru Československé armády. Tisíce vojáků byly uvězněny, několik desítek popraveno. Dokumentární snímek Olgy Sommerové přibližuje osudy plukovníka Luboše Hrušky a  generálmajora Miroslava Káchy, kteří byli komunistickým režimem na dlouhá léta uvězněni. Oba byli vychováváni v masarykovském duchu a práce v armádě pro ně představovala přirozené vyústění jejich vlastenectví. Pro své pevné zásady a averzi k nastupujícímu totalitnímu režimu byli vládnoucí mocí odklizeni do těch nejtěžších žalářů. „Byla to univerzita života, rozhodně této zkušenosti nelituji,“ říká ve filmu Luboš Hruška, jemuž veškeré útrapy pomohla překonat objevená víra a který v invalidním důchodu vytvořil rozsáhlou meditativní zahradu s křížovou cestou koncipovanou jako památník obětem zla. „Když se jednou člověk otevřeně postaví proti zlu, udělá to i podruhé,“ říká Miroslav Kácha, kterému vojenská čest nedovolila nečinně přihlížet nespravedlnostem páchaným u nás ve jménu komunismu. 

×

Ztracená duše národa: Ztráta slušnosti

Olga Sommerová / Česká republika / 2001 / 22 min. AV...
Rozbalit

Ztracená duše národa: Ztráta slušnosti

Olga Sommerová / Česká republika / 2001 / 22 min.

AV LEKCE

Ze společnosti, která dovolí, aby se ubližovalo ženám, se vytratila slušnost, je přesvědčena renomovaná česká dokumentaristka Olga Sommerová. Její snímek ukazuje na čtyřech osudech, jak brutálně zacházel komunistický režim s třídními nepřáteli z řad žen. Film začíná příběhem Edy Ottové, pocházející z dnes zcela zdevastovaného panství Zvěstov. V roce 1951 byla Eda Ottová zatčena a po tvrdých výsleších (první z nich trval čtyřicet hodin a měla při něm ručníkem zavázané oči) byla odsouzena na deset let. Dagmar Skálová, členka Sokola, která se spolu s manželem věnovala výchově mladých skautů, byla odsouzena na doživotí a ve vězení strávila šestnáct let. „U výslechu jsem nebrečela, ale styděla jsem se za ty chlapy, který se nestyděli týrat ženskou,“ říká k praktikám svých věznitelů po letech Dagmar Skálová. Růžena Krásná byla od mládí aktivní ve Straně národních socialistů. V roce 1949 byla zatčena. Během výslechů ji vyšetřovatelé všemožně mučili, mimo jiné jí vyrazili zuby a pálili ji cigaretou. Odsouzena byla na dvacet dva let. V pardubické věznici nakonec strávila osm let. Ludmila Šteflová byla za údajnou velezradu a protistátní činnost odsouzena na deset let. V dokumentech měla uvedeno, že je zločinec první kategorie a její návrat je nežádoucí. Podle toho se k ní ve věznicích chovali.  

×

Ztracená duše národa: Ztráta tradice

Olga Sommerová / Česká republika / 2010 / 22 min. AV...
Rozbalit

Ztracená duše národa: Ztráta tradice

Olga Sommerová / Česká republika / 2010 / 22 min.

AV LEKCE

V 50. letech bylo násilně vystěhováno, často stovky kilometrů daleko od rodného domu, na pět tisíc sedláckých rodin. Měly se stát výstražným příkladem pro ostatní a jejich majetky základem pro vznikající JZD. Tito lidé se provinili tím, že jejich rody pracovaly na půdě celá staletí a po generace postupně přidávaly měřici k měřici, hektar k hektaru, až vytvořily velká hospodářství. Zkrátka byli úspěšní a měli majetek. Bohumil Loucký, syn sedláka z Jaroměřic nad Rokytnou, byl zatčen spolu s otcem: „Nikomu jsem neublížil, a jenom proto, že na mě táta nechal napsat dvanáct hektarů, aby to mohli ukrást, poslali mě na tři roky do jáchymovských dolů. A tatínkovi dali v jeho šedesáti letech šest roků na Borech.” Do jejich rodného domu mezitím nastěhovali deputátníky. Dům tak dlouho chátral, až ho zbourali. Dokument Olgy Sommerové odhaluje na základě výpovědí čtyř perzekuovaných sedláků zločinnost komunistického režimu a dospívá ke zjištění, že národ, který ničí selské rody, ztrácí svou tradici.

×

Ztracená duše národa: Ztráta víry

Olga Sommerová / Česká republika / 2010 / 58 min. AV...
Rozbalit

Ztracená duše národa: Ztráta víry

Olga Sommerová / Česká republika / 2010 / 58 min.

AV LEKCE

Komunistický režim se ihned po svém nástupu k moci snažil oslabit pozici katolické církve. Do vězení bylo odvlečeno přes deset tisíc řeholníků. Komunistická propaganda chtěla přesvědčit obyvatele Československa o vazbách české katolické církve se Západem. Jedním z důvodů byla skutečnost, že v roce 1948 katolická církev jako jediná instituce neuznala legitimitu komunistické vlády. Pro komunisty se tak stala nepřítelem číslo jedna. Na vykonstruované procesy a dlouhá léta věznění ve snímku vzpomínají duchovní Václav Vaško, Oto Mádr, Karel Otčenášek a řádová sestra Anna Magdaléna Schwarzová, kteří perzekuce vůči katolické církvi zažili na vlastní kůži.

×

Ztráta paměti – Žalář je čest, ne ponížení…

Milan Maryška / Česká republika / 2000 / 60 min. AV...
Rozbalit

Ztráta paměti – Žalář je čest, ne ponížení…

Milan Maryška / Česká republika / 2000 / 60 min.

AV LEKCE

Druhý díl dokumentární tetralogie režiséra Milana Maryšky a scénáristy Jiřího Stránského je věnován všem politickým vězňům komunistického Československa. Počet obětí komunistického teroru v letech 1948 až1989 je děsivý. Popraveno bylo 241 politických vězňů, tisíce zemřely ve vězeních a lágrech, další desetitisíce v nich prožily dlouhá léta. Stejně hrůzná jako tato čísla jsou svědectví jednotlivých vězňů. „Každý den nás bili. Strach z toho bití byl horší než bití samo,“ říká Václav Kamarád. „Než přišel bachař odvést nás na výslech, museli jsme mít černou pásku přes oči. Při výslechu mě přivázali řetězem za nohu a bili a kopali. Strašně to bolelo,“ vzpomíná Hilda Čiháková. Mezi oběťmi, kterým se film věnuje, je i Milada Horáková a skupina Rudolfa Slánského. JUDr. Pavel Vítek, který spolupodepsal sedm rozsudků smrti, bez sebemenšího pocitu viny vysvětluje, jak fungovala komunistická justice: „Většina obviněných byla bitím a mučením tak zpracována, že před soudem vypovídali jak z gramofonové desky. Byla to éra strachu.“

×