Osudová smlouva z Moskvy

Anotace:

Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a SSSR, podepsaná v Moskvě 12. prosince 1943, vycházela z Benešovy představy o roli naší země jako „mostu mezi Východem a Západem“, ve skutečnosti se Československo jejím podpisem začlenilo do sovětské sféry vlivu v budoucí poválečné Evropě. Žáci v aktivitě pracují s originálním textem smlouvy, její text analyzují a diskutují o něm. Seznámí se také s dobovou karikaturou a svůj názor na podpis „osudové smlouvy“ představí v rámci oxfordské debaty.

Doporučený věk: 14+

Pomůcky:

• PRAMEN
• PRACOVNÍ LIST
• MATERIÁL 1 (texty)
• MATERIÁL 2 (karikatura)

Úkoly:

1. Rozdejte do dvojic či do skupin vytištěný PRAMEN a PRACOVNÍ LIST. Vyzvěte žáky, aby si text pečlivě pročetli a zaznamenali do připraveného listu základní historické skutečnosti, které se z textu smlouvy dozvěděli (první část PRACOVNÍHO LISTU). Na práci budou mít žáci deset minut.

2. Až všichni práci dokončí, projděte se žáky všechny jejich odpovědi. Pokud se objeví faktografické nesrovnalosti, uveďte je na pravou míru.

3. Po seznámení se základními parametry dokumentu následuje analýza pramene. Vyzvěte žáky, aby zapsali odpovědi na další otázky v PRACOVNÍM LISTU. O jednotlivých odpovědích žáků diskutujte, případně je zasazujte do širšího kontextu.

4. Pokud vám zbude čas, rozdejte žákům MATERIÁL 2 (karikaturu). Nechte jim krátkou chvíli na zamyšlení a poté diskutujte o jejím významu. Diskuzi můžete otevřít např. otázkou: Proč Polka zvažuje, jestli si přisedne ke Stalinovi a československé dívce na pohovku? Jaké pohnutky jste z karikatury schopní rozeznat? Znáte i jiné politické karikatury?

Námět pro další práci:

Oxfordská debata – aktivita ideální do dvouhodinového semináře, ale dá se zvládnout i v jedné vyučovací hodině. Cílem je vyvolat otevřenou diskusi, střet myšlenek dvou názorových protistran, vyvolat kritický náhled na kontroverzní téma, o němž se ve společnosti příliš nemluví. V tomto případě lze simulovat atmosféru sporů, které se možná odehrávaly v exilových kruzích (zda smlouvu podepsat, či nepodepsat) – na základě tehdy známých skutečností: stav válečné situace na sklonku roku 1943, dosavadní zkušenosti s politikou SSSR v meziválečné době, dlouhodobé cíle československých komunistů, politika západních spojenců v meziválečném období, odlišné politické názory nejvýraznějších československých politiků v londýnském i moskevském exilu (odboji), situace doma v protektorátu apod.