Z místa, kde žijeme | Stejné příběhy, jiná jména 2022
Studentské týmy vyhledaly a zpracovaly příběhy pamětníků komunistického bezpráví ve svém regionu. Následně je během lidskoprávní kampaně u příležitosti Dne lidských práv (10. prosince) propojily s podobnými osudy statečných mužů a žen, kteří v současnosti bojují za dodržování základních lidských práv a svobod v zemích postsovětského regionu.
Žáci a studenti tak vyjádřili úctu těm, díky nimž můžeme být svobodní a zároveň upozornili na to, že ani v současnosti není svoboda a demokracie samozřejmostí.
V jednotlivých medailoncích si můžete prohlédnout všechny výstupy studentských a žákovských týmů.
Pokud vás projekt zaujal, přihlaste se do nového ročníku studentských projektů Z místa, kde žijeme 2023.
Podívejte se na jednotlivé výstupy zapojených škol:
Základní škola Mariánské náměstí, Uherský Brod
Gymnázium Lovosice
Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově
Gymnázium a Základní umělecká škola Šlapanice (lidskoprávní kampaň proběhne v lednu)
Gymnázium Nad Kavalírkou (lidskoprávní kampaň proběhne v lednu)
Střední odborná škola obchodu a služeb, Olomouc (lidskoprávní kampaň proběhne v lednu)
Základní škola Mariánské náměstí, Uherský Brod
Žákyně vyhledaly a zpracovaly do krátkého dokumentárního snímku příběh pana Pavla Záleského, který navzdory hrozícímu nebezpečí ze strany komunistické diktatury aktivně tiskl a rozšiřoval ilegální náboženskou literaturu. Dokument byl během lidskoprávní kampaně představen celé škole i široké veřejnosti. O propojení osudů ze současnosti, krymských Tatarů Emira-Useina Kuku a Narimana Dželala, se postarala výstava v budově školy. Paralelou příběhů statečných můžu byl společný boj za svobodu náboženského vyznání, nikdy se nebáli stát za svým přesvědčením. Jak vyzývá ve studentském dokumentu pan Záleský: "Hledejte pravdu. Ve všem - v historii, v životě, v novinách, co se dočtete, co vidíte. Hledejte, ověřujte si všechno. Hledejte pravdu. Dřív nebo později k té pravdě dojdete. Když vidíte, že je něco špatného, odmítněte to zlo, odmítněte lež."
Do lidskoprávní kampaně se zapojili také ukrajinští spolužáci, kteří seznámili žáky i veřejnost s osudy krymských Tatarů. O tom, jak celý den probíhal, si můžete pustit reportáž, zpracovanou přímo studenty školní TV Mariánské.
Do projektu se zapojily žákyně deváté třídy Lenka Blahová, Sofie Horáková, Sofie Kovářová, Iva Polanská, Natálie Urbánková s vyučující Jitkou Hudečkovou. Při finalizaci natočeného dokumentu pomáhal především Tadeáš Patka se Štěpánem Mlčochem.
Gymnázium Lovosice
Studentský tým propojoval příběhy občanských aktivistů a umělců - Vladimíra "Lábuse" Drápala narozeného v komunistickém Československu a Alese Puškina, který je v současnosti uvězněn v rodném Bělorusku. Pro spolužáky a veřejnost vytvořily virtuální výstavu, kde upozorňují na podobnosti v jejich osudech. Zároveň výstava přibližuje životy lidí v totalitních režimech a rozebírá situaci v současném Bělorusku. Studentky se snaží připomenout důležitost svobody a odvahy za ni bojovat, ve výstavě to shrnují následovně: "Být hrdinou neznamená nemít strach, znamená to vykročit vpřed, když ostatní stojí na místě. Prolomit ticho pravdou, bojovat proti bezpráví vírou ve spravedlnost."
Představení výstavy v rámci lidskoprávní kampaně doplnila beseda přímo s panem Drápalem, on sám zhlédl výstavu poprvé a vyjádřil úctu "spolubojovníkovi" Alesi Puškinovi. Studentský tým se během projektu účastnil natáčení druhého dílu speciální podcastové série o lidských právech Stejné příběhy, jiná jména s podtitulem Československo 70. léta.
Do projektu se zapojily studentky třetího ročníku gymnázia Johana Červinská, Agáta Krobová, Viktorie Krobová a Anna Tlustá společně se svojí vyučující Mirkou Quaiserovou.
Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově
Žákovský tým z Prostějova zpracovával příběh pana Josefa Jančíka, ten vzpomínal na svoji maminku Marii Jančíkovou, která byla režimem soustavně šikanována, protože odmítla odevzdat pozemky do JZD a s úřady o rodinný majetek statečně bojovala. Příběh pana Jančíka ukazuje, jak režim zasahoval do života rodinných příslušníků těch, kteří mu vzdorovali. Sám kvůli postavení své rodiny nemohl studovat vybranou školu. Paralelou do současnosti je příběh Eduarda Babaryky, jeho otec Vitar Babaryka kandidoval v roce 2020 na běloruského prezidenta proti Alexandru Lukašenkovi. Oba dva byli kvůli vykonstruovaným obviněním zatčeni, Eduard hlavně za to, že je synem svého otce.
Pro lidskoprávní kampaň studenti uspořádali plakátovou výstavu v prostorách školy, kde upozorňují na bezpráví v komunistickém Československu, ale i v současném světě. Výstava detailně zachycuje osud Josefa Jančíka a Eduarda Babaryky. Je zde také uvedena adresa vazební věznice, kde je Eduard zadržen. Žáci i veřejnost mu mohou vyjádřit podporu skrze zaslaný pohled či dopis. Při zahájení výstavy pozvali pana Jančíka do školy na besedu s žáky.
Projektu se účastnila celá třída sekundy Cyrilometodějského gymnázia společně s paní učitelkou Janou Ligurskou.
Projekt vznikl díky podpoře Norských fondů v rámci projektu JSNS - Vzdělávání o lidských právech prostřednictvím audiovizuálních materiálů (reg. č. LP-HRMGSA-046).
