Únor 1948 a 50. léta

Krátký snímek z roku 1950 o tzv. Číhošťském zázraku je ukázkou toho, jakým způsobem fungovala propaganda komunistického režimu.

Vzácné filmové archivní záběry a svědectví pamětníků přinášejí nový pohled na dramatické události lidské i profesní dráhy H. Píky.

Heda Blochová se narodila v židovské rodině a během 2. světové války prošla několika koncentračními tábory

Snímek je fiktivní rekonstrukcí pozadí tzv. číhošťského zázraku. Podle svědků se v roce 1949 v Číhošti při mši na oltáři pohnul křížek

Snímek se věnuje životu Jana Masaryka, syna „prezidenta osvoboditele“, diplomata a politika, a to od jeho dětství až po tragickou a dosud neobjasněnou smrt. Vznikl sestřihem dvoudílného dokumentu P. Kosatíka, M. Koláře a J. Brabce Jan Masaryk: Život a Jan Masaryk: Smrt. Zaměřuje se především na poválečné období, kdy započal komunistický převrat, završený 25. únorem 1948.

Skoro třicet let bojoval rolník Jan Sedláček za to, aby mohl soukromě hospodařit. Komunistický režim nakonec vyvlastnil i jeho pozemky a donutil ho vstoupit do JZD. Odvážný rolník v dokumentu vzpomíná na dobu, ve které mimo jiné šířil i náboženskou literaturu a Chartu 77.

Za druhé světové války statečně bojovali za svou zemi. Komunistický režim je za to poté nekompromisně potrestal

Františku Wiendlovi se v životě nesplnil jeden sen - aby byla zakázána komunistická strana. Právě totalitní režim se mu na počátku 50. let 20. století „odvděčil“ za dlouholetou protifašistickou činnost osmnáctiletým trestem vězení. V klatovském monstrprocesu byl spolu s dalšími odbojáři odsouzen za poválečné převádění lidí přes hranice.

Byli hrdinové. Roku 1950 měli v Londýně obhajovat mistrovský titul v ledním hokeji. Místo toho bylo ale celé mužstvo zatčeno

Obrazová esej sestavená z archivních filmových záběrů a novinových titulků přináší v minimalistické zkratce svědectví o tom, jakým způsobem přišli občané Československa na několik desítek let o demokracii. Připomíná, že „Vítězný únor“, tedy 25. únor 1948, byl vyvrcholením několikaletého procesu. Mnozí z aktérů tehdejšího zápasu o demokracii selhali, a slavit tak mohli komunisté, kteří měli jasný cíl a při jeho naplňování se nezdráhali využít jakékoliv prostředky.

Platnost československých pasů zrušila vládnoucí garnitura v roce 1948. Mnoho lidí však přesto neztratilo odvahu odejít za politickou svobodou. Do roku 1951 jich bylo téměř dvanáct tisíc. Komunistická strana Československa tak byla nucena vymýšlet další opatření, jak jejich útěky zastavit.

„Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem obstála,” napsala Milada Horáková v posledním dopise.

Film je inspirován provokační akcí Státní bezpečnosti, která v padesátých letech záměrně mystifikovala ty, kdo chtěli ilegálně odejít do ciziny.

Na konci 40. let se režim rozhodl hledat zrádce ve vlastních řadách. Tak se zrodila tajná akce StB – pojmenovaná podle vysavače – Lux.

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 uskutečnila komunistická Státní bezpečnost první plánovanou etapu tzv. Akce K.

Komunistická vláda se v Československu snažila vymýtit jakýkoli odpor i jeho budoucí zárodky. Od roku 1950 proto mimo jiné začaly vznikat vojenské útvary PTP, tedy Pomocné technické prapory.

V obci Květušín nedaleko Českého Krumlova vzniklo v 50. letech unikátní výchovné zařízení: škola pro děti z romských rodin.

Během let 1949–1950 byla odstraněna polovina důstojnického sboru Československé armády. Tisíce vojáků byly uvězněny, několik desítek popraveno.

Ze společnosti, která dovolí, aby se ubližovalo ženám, se vytratila slušnost, je přesvědčena dokumentaristka Olga Sommerová

V 50. letech bylo násilně vystěhováno, často stovky kilometrů daleko od rodného domu, na pět tisíc sedláckých rodin

Komunistický režim se ihned po svém nástupu k moci snažil oslabit pozici katolické církve. Uvězněno bylo přes 10 000 řeholníků

Dokument Milana Maryšky a Jiřího Stránského je věnován všem politickým vězňům komunistického Československa