Fake News

Fake news se tváří jako zpravodajství, jehož cílem je informovat. Na rozdíl od zpravodajství se ale neopírají o fakta, neuvádějí důvěryhodné zdroje. Často se v nich objevují také názory a tato sdělení vzbuzují emoce.

Analyzované sdělení

Zanalyzovali jsme pro vás fake news "ŠOK! ROZDĚLENÍ ČESKOSLOVENSKA JE NEPLATNÉ.", kterou Český rozhlas označil jako druhý nejsdílenější neověřený článek za rok 2016. Analýza je také dostupná ke stažení.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Analýza podle 5 klíčových otázek

 
  • KDO?

Kdo je autorem nebo tvůrcem sdělení?

Jméno autora není u článku uvedeno. Jako autor článku je podepsána redakce daného webu. Ani u ostatních článků na webu nejsou uvedeni konkrétní autoři.

Jaké informace lze o autorovi nebo tvůrci sdělení dohledat?

Na webu nejsou žádné informace o autorech článků či redakci a není na ně uveden žádný kontakt (e-mail, telefon apod.). Vzhledem k tomu, že neznáme jména autorů, nelze o nich na internetu dohledat další informace.

Kdo má kontrolu nad vznikem a šířením sdělení?

Přímo z webu nelze zjistit jeho provozovatele. Prostřednictvím internetové stránky www.whois.com/whois lze alespoň ověřit, kdo je vlastníkem dané domény

 

  • CO?

Co je obsahem sdělení?

Sdělení se skládá z citace ústavního zákona o referendu z roku 1991, ke kterému autor přidává svůj výklad.

Jaké názory či hodnoty jsou ve sdělení přítomny?

Ve sdělení autor vyjadřuje názor, že rozdělení Československa je neplatné, a viní z toho politiky: „Přátelé, vypadá to, že žijeme v neexistujících republikách a že všechno, co politici napáchali od takzvaného rozdělení v roce 1992 je neplatné. Česká a Slovenská Federativní republika fakticky nikdy nezanikla, protože…“

 Jsou ve sdělení uvedené zdroje a jak se dají obsažené informace ověřit?

Autor cituje z existujícího zákona (což lze ve sbírce zákonů dohledat) a přidává k němu svůj vlastní výklad. Pokud by se autorův závěr potvrdil, vyjadřovala by se k němu i jiná média.

Jaké informace či vyjádření nejsou ve sdělení zahrnuty?

Základním standardem kvalitní novinářské práce je potvrzení informace z více zdrojů. V článku chybí například vyjádření právníka, politologa nebo historika.

 

  • KOMU?

Jaké cílové skupině je sdělení určeno?

Sdělení je určeno uživatelům internetu. Z podtitulku webu „kontroverzní realita“, rubriky „Záhady” a dalších článků lze usuzovat, že cílovou skupinou tohoto webu jsou lidé, které láká tajemno, konspirační teorie a alternativní interpretace domácího i zahraničního dění. Spojuje je také negativní vztah k USA, EU a NATO.  Takto znějí některé další titulky: „Je Obama ve skutečnosti ruským agentem?“, „Lidé jsou na Marsu už od sedmdesátých let. Výpověď whistleblowera tajného kosmického programu“.

Jakým způsobem se sdělení k příjemcům dostává a jak se případně dále šíří?

Článek se k příjemcům může dostat různými způsoby – mohou si ho přečíst přímo na daném webu nebo se s ním setkat na sociálních sítích či při vyhledávání konkrétního tématu na internetu. Sdělení se dále šíří především na sociálních sítích. Přímo pod článkem je umístěn tzv. widget, skrze který mohou čtenáři článek lajkovat na Facebooku. Počet lajků má vliv na šíření sdělení. Čím více lajků příspěvek má, tím více ho automatické algoritmy Facebooku považují za populární a vhodný pro zobrazení dalším lidem.

Jak může sdělení ovlivnit názory, postoje a chování příjemců?

Vliv sdělení na názory a postoje příjemců je do značné míry individuální. To, jak zprávu přijmou, ovlivňuje psychology popsaný efekt „potvrzovací zkreslení“. Podle něj lidé upřednostňují informace a názory, které podporují jejich vlastní přesvědčení, a naopak ignorují nebo podceňují ty, jež jsou s jejich přesvědčením v rozporu. Vyznění článku tak u části příjemců zesílí pocit frustrace z vývoje v uplynulých 25 letech, nedůvěru v politickou reprezentaci a zpochybnění platnosti členství ČR v EU a NATO.

 

  • JAK?

Jak se sdělení snaží upoutat pozornost?

Článek poutá pozornost především titulkem, který slibuje šokující odhalení.

Jaký je jazyk a audiovizuální forma sdělení a proč?

Zvolený jazyk vyvolává emoce. Objevují se negativně zabarvená slova jako „šok!“, „napáchali“ nebo „bordel“. Autor vstupuje do komunikace se čtenáři. Oslovuje je „Přátelé“, což navozuje atmosféru důvěry.  V závěru se k nim obrací se slovy: „Co vy na to?“ Vyzývá je, aby vyjádřili své emoce a názory. Používá výrazy „pokud je to pravda“ a „zřejmě neplatné“, kterými se zbavuje zodpovědnosti za pravdivost či nepravdivost předkládaných tvrzení.

Jaké emoce může sdělení v příjemcích vyvolat a proč?

U části příjemců článk zřejmě vyvolá pohoršení nad politickou reprezentací. Autorova otázka „Je to úmysl, nebo bordel?“ k tomu vybízí – navrhuje čtenáři pouze dvě možnosti, jak si dané sdělení vyložit. Obě negativní. Jiná skupina příjemců může článek považovat za kuriozitu, která je pobaví.

 

  • PROČ?

Proč bylo sdělení vytvořeno?

Ačkoliv autor v částech textu přiznává, že si není jistý, zda je rozdělení Československa skutečně neplatné, nesnaží se tuto informaci ověřit či potvrdit vyjádřením dalších zdrojů.  Z toho lze usuzovat, že jeho cílem nebylo objektivně informovat, ale vyvolat ve čtenářích negativní emoce. Vzbudit pocit naštvanosti a nejistotu, čemu se dá ještě věřit.

Kdo má ze sdělení prospěch či užitek?

Z publikace sdělení a jeho popularity má prospěch především provozovatel webu, neboť vyšší čtenost znamená vyšší příjem z reklamy. Zároveň se tak posiluje povědomí o jeho médiu. V širší perspektivě mají ze sdělení prospěch také jednotlivci či skupiny, které se aktivně snaží kritizovat či zpochybňovat demokratický systém nebo zapojení ČR do struktur EU a NATO.

 

  • Doplňující informace a zajímavosti

Toto mediální sdělení je na druhém místě v žebříčku nejsdílenějších českých neověřených článků z roku 2016, který sestavil Český rozhlas. Nabízí také vysvětlení, proč je autorova interpretace zavádějící a nesprávná. „Text se odvolává na skutečně schválený ústavní zákon, který v případě, že by Česko nebo Slovensko chtělo z federace vystoupit, nařizuje vypsat referendum. Jak je ovšem snadno dohledatelné, ČSFR nepřestala existovat vystoupením Česka nebo Slovenska z federace, ale zánikem federace jako takové.“

Provozovatel webu, na kterém bylo sdělení publikováno, v rozhovoru pro server mladypodnikatel.cz mimo jiné uvedl: „My netvrdíme, že víme, jak se věci přesně dějí. Pouze upozorňujeme na to, jak se dle našeho pozorování nedějí.” … „Úplnou pravdu samozřejmě nepíšeme, protože ji neznáme. Píšeme tak, jak nám dovolí naše současná úroveň vědomí.”