Nenávistný projev (hatespeech) 

Pod pojem nenávistné projevy (anglicky hatespeech) řadíme všechny veřejné projevy, které  šíří, podněcují, podporují nebo ospravedlňují nenávist proti skupině osob (například na základě jejich rasy, národnosti, etnicity, náboženského vyznání apod.). 

Analyzované sdělení 

Připravili jsme analýzu facebookového příspěvku, který obsahuje přímou výzvu k vraždění přistěhovalců. Příspěvek získal během chvilky více než 500 lajků. 

Analýza podle 5 klíčových otázek

 

  • KDO?

Kdo je autorem nebo tvůrcem sdělení?

Autorem výroku je jistý Filip Grznár. Název účtu “Filip Grznár Official” naznačuje, že se jedná o jeho facebookovou stránku. Počet fanoušků stránky (téměř 60 tisíc) napovídá, že se jedná o populární osobu. Pro uživatele, jejichž příspěvky mají velký dosah a mohou potenciálně ovlivnit velké množství lidí, se vžilo označení influenceři. Na facebookové stránce dále vidíme fotografie a videa, která představují Filipa Grznára jako sportovce, kulturistu.

Jaké informace lze o autorovi nebo tvůrci sdělení dohledat?

V sekci Informace najdeme odkaz na web, dále je zde uveden telefon a e-mail na Zdeňka Lucáka prezentovaného jako Grznárova manažera. S pomocí vyhledávače můžeme zjistit, že Filip Grznár rád vzbuzuje kontroverze a aktivně využívá sociální sítě k prezentaci své činnosti, myšlenek a komerční propagaci některých produktů.

Kdo má kontrolu nad vznikem a šířením sdělení?

Kontrolu nad šířením příspěvku má autor, případně někdo z jeho pomocníků. Dále pak také společnost Facebook, jejíž algoritmy určují, kolika lidem se sdělení zobrazí. Vliv na šíření mají rovněž uživatelé, kteří na sdělení reagují lajky, komentáři či sdílením.

  • CO?

Co je obsahem sdělení?

Příspěvek na facebookové stránce je osobním vyjádřením autora. Text příspěvku je doplněn fotografií autora s dítětem, tvář dítěte jsme rozmazali z důvodu ochrany jeho soukromí. Sdělení naplňuje definici nenávistného projevu neboli hatespeech, neboť se jedná o veřejný projev vybízející k násilí proti skupině obyvatel na základě jejich rasy. Součástí sdělení jsou i informace o počtu sdílení a „lajků“ či komentáře uživatelů Facebooku.

Jaké názory či hodnoty jsou ve sdělení přítomny?

Text velmi otevřeně a agresivně vybízí k vraždění („tak presne toto je duvod brutalne a bezcitne zavrazdit kazdeho barevneho pristehovalce”), je rasistický (“nizsi rasy”) a vylučuje jakýkoliv jiný úhel pohledu či názor (“Kdo nevidi .. .je slepi, a meli by mu vypalit oci, nenechte si namluvit…”).

Jsou ve sdělení uvedené zdroje a jak se dají obsažené informace ověřit?

Jedná se o osobní vyjádření autora, které neobsahuje žádné faktické informace, jež by se daly ověřit. 

  • KOMU?

Jaké cílové skupině je sdělení určeno?

Sdělení je určeno především autorovým fanouškům, které vybízí k akci. Tuto cílovou skupinu lze (na základě analýzy dalších příspěvků na stránce) blíže definovat jako muže, příznivce kulturistiky a bojových sportů, politicky orientované směrem k nacionalismu. Sdělení ale cílí i na další uživatele, kteří by se s autorovými názory mohli případně ztotožnit.

Nemalou část příjemců i fanoušků stránky tvoří lidé, kteří mají k autorovi vyloženě negativní vztah (lze zjistit například pročtením komentářů pod jeho příspěvky). Autorova popularita, kterou si získává svým provokativním, chvástavým, vulgárním a útočným projevem, stojí částečně i na tomto publiku.

Jakým způsobem se sdělení k příjemcům dostává a jak se případně dále šíří?

Jedná se o příspěvek veřejný, tedy dostupný kterémukoli uživateli internetu (to potvrzuje ikonka zeměkoule vedle časového údaje). K příjemcům se dostává skrze zobrazování na Facebooku, jehož algoritmy zaručují, že čím více interakcí (kliknutí, lajků, komentářů, sdílení) příspěvek získá, tím více uživatelům se zobrazí. Počet takzvaných lajků ukazuje, že příspěvek jich získal jen během 26 minut od zveřejnění více než 500. Příspěvek sdílí uživatelé, v nichž jeho obsah rezonuje, ti, kteří s ním sympatizují, ale i ti, kteří jsou jím pohoršeni. Příspěvek už není na Facebooku dostupný, autor příspěvku na sociální síti uvedl, že mu byl příspěvek smazán. Existuje však také možnost, že jej odstranil sám.

Jak může sdělení ovlivnit názory, postoje a chování příjemců?

Cílová skupina, příznivci Filipa Grznára, pravděpodobně sdílí jeho názory na imigraci a kvůli tomuto sdělení se ve svých postojích ještě utvrdí. Sdělení obsahuje přímou výzvu k násilné akci. To se může projevit v podobě dalšího šíření nenávistných projevů, v krajním případě fyzickým násilím směřovaným k domnělým či skutečným přistěhovalcům.

  • JAK?

 Jak se sdělení snaží upoutat pozornost?

Sdělení upoutá v prvé řadě svým přímým agresivním vyjádřením, dále také fotografií usmívajícího se Filipa Grznára s dítětem.

Jaký je jazyk a audiovizuální forma sdělení a proč?

Jazyk je slangový a agresivní (jak zvolenými výrazy, tak použitými vykřičníky), v příspěvku najdeme mnoho gramatických chyb. Text vybízející k nenávisti a vraždění výrazně kontrastuje s fotografií dítěte (s dětmi spojujeme obvykle nevinnost) a širokým úsměvem Filipa Grznára. Proč autor doplnil příspěvek touto fotkou? Bylo jeho záměrem prezentovat se v roli otce rodiny? Chtěl tím dodat zdánlivě větší důvěryhodnost svému tvrzení "já budu bojovat do poslední kapky mojí krve"? Nevíme to jistě, je však zřejmé, že zveřejnění fotografie dítěte v tomto kontextu působí na city. 

Jaké emoce může sdělení v příjemcích vyvolat a proč?

Sdělení může v příjemcích vyvolat pocity strachu, agrese, nenávisti, případně také pocit zbabělosti a studu kvůli tomu, že nevyslyšeli výzvu příspěvku a nebrání svoji zemi (viz "Chraňte svoje děti a bojujte za jenich bezpeci").

  • PROČ?

Proč bylo dané sdělení vytvořeno?

Autor příspěvek vytvořil jako reakci na teroristický útok na adventních trzích v Berlíně, k němuž se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (prosinec 2016). Chtěl vyjádřit své názory na přistěhovalce a mobilizovat příjemce příspěvku k akci (obraně své vlasti). V kontextu jeho dalších příspěvků a výroků lze rovněž usuzovat, že chtěl šokovat, vyvolat kontroverzi a rozšířit řady svých fanoušků. Svou popularitu na sociálních sítích vybudoval částečně právě skrze vulgární a útočné výroky.

Kdo má ze sdělení prospěch či užitek?

Autor používá sociální síť Facebook i pro své obchodní aktivity a marketing. Dosah a popularita tohoto příspěvku proto pomáhá zvyšovat viditelnost této stránky a budoucích příspěvků. Užitek z něj proto mají i autorovi sponzoři, jejichž produkty na stránce pravidelně propaguje (jedná se například o výrobce potravinových doplňků pro sportovce či obchody a módní značky s vazbami na neonacistickou scénu). Politický prospěch z něj má pravděpodobně také hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Za tuto stranu autor kandidoval do krajských voleb. Spojení SPD s autorem příspěvku mohlo této straně teoreticky také uškodit. Zdá se, že k tomu však nedochází, neboť její lídr Tomio Okamura nadále své propojení s autorem veřejně prezentuje.

 

Doplňující informace a zajímavosti

Nenávistné projevy vůči skupinám osob mohou být klasifikovány jako trestný čin. – Viz paragraf 356 trestního zákoníku: “Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.”

Zveřejňování nenávistných příspěvků je také v rozporu s podmínkami užívání Facebooku. Sociální síť k nenávistným obsahům uvádí: „Facebook odebere nenávistné slovní projevy, mezi něž se řadí obsah, který přímo útočí na základě: rasy, etnické příslušnosti, národnostního původu, náboženského vyznání, sexuální orientace, pohlaví, genderové identity nebo vážného tělesného postižení či choroby.“ Když uživatelé Facebooku považují nějaký příspěvek za nevhodný, mohou využít možnosti „nahlásit příspěvek“. Poté vyberou, proč obsah považují za nevhodný (například je nepravdivý, podněcuje k nenávisti apod.) a odešlou podnět k prošetření Facebooku.

Filip Grznár byl v červnu 2017 kvůli jinému nenávistnému projevu (videu, v němž obhajoval zastřelení Roma a vyhrožoval Romům, že pokud budou dělat nepokoje, tak je vyvraždí) obviněn policií „za násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a za schvalování trestného činu“.