AUTORSKÁ PRÁVA NA INTERNETU: kontroverze ohledně projednávané evropské směrnice

Evropský parlament schválil v polovině září v prvním čtení kontroverzní směrnici, která chce zavést změny v přístupu k autorským dílům, na něž je odkazováno v prostředí internetu. Směrnice má kromě obhájců, kteří argumentují potřebou posílit práva autorů, také mnoho odpůrců, kteří hovoří o nebezpečí omezení svobody internetu.  

 

O CO VE SMĚRNICI JDE?

Reforma chce zajistit držitelům autorských práv (například vydavatelům médií) finanční kompenzaci za to, když jsou tato díla (nebo jejich části) šířeny poskytovateli webových služeb, kteří ukládají a zpřístupňují obsah tvořený uživateli (např. Google nebo Facebook). Cílem by mělo být narušení současné nerovnováhy, kdy tvůrce autorských děl stojí jejich vznik čas a finanční prostředky, zatímco internetové platformy je pak bez nákladů přejímají a díky zobrazované reklamě z nich nakonec profitují. Směrnice má však i řadu odpůrců, vystoupil proti ní například jeden ze zakladatelů internetu - tvůrce konceptu webových stránek  Tim Berners-Lee nebo zakladatel Wikipedie Jimmy Wales.

Už jen fakt, že tato směrnice měla v Evropském parlamentu 250 pozměňovacích návrhů, potvrzuje, že pro běžného smrtelníka není snadné se v tomto tématu zorientovat.

Vzhledem k tomu, že je ale internet pro většinu mladých lidí prostředím, v němž se denně pohybují a v němž se také setkávají s díly chráněnými autorskými právy, jsme se rozhodli k této problematice (přestože nebo možná právě proto, že je komplexní a těžko uchopitelná) připravit výukovou aktivitu.  

 

AKTIVITA

Během aktivity se studenti seznamují s konceptem duševního vlastnictví a autorských práv a zamýšlejí se nad tím, jak s nimi zacházet v prostředí internetu. Na aktivitu lze navázat debatou o konkrétní směrnici (viz Rozšíření aktivity).

POSTUP:

  1. Rozdělíme studenty do malých skupin (maximálně čtyřčlenných) a rozdáme jim flipcharty a fixy.
  2. Poté zadáme skupinám úkol: Nakreslete společně “selfie” vaší skupiny. Doporučujeme nechat na tuto tvůrčí část maximálně 10 minut.
  3. Po uplynutí času žákům flipcharty beze slova vezmeme a připneme je na tabuli tak, aby na ně všichni viděli. Poté se ptáme studentů, jak se jim ve skupině pracovalo a jak je práce bavila.
  4. Následně žákům vysvětlíme, k čemu došlo za využití slov: „autoři“, „uživatelé“, „vlastníci“ a „provozovatelé“. Studenti jsou AUTORY díla “Selfie naší skupiny”. Jejich díla jste ale vy jako internetový uživatel, kterému se líbila, umístil bez svolení autorů na tabuli, VLASTNÍKEM a PROVOZOVATELEM tabule je škola. Díky umístění na tabuli mohou všichni ve třídě, ale také další třídy či návštěvníci školy tato díla:  a) Vidět; b) Psát pod ně jakékoli komentáře; c) Vyfotit si je a jakkoliv je dále šířit i mimo školu; d) Protože se jedná o kvalitní díla, škola vedle nich může umístit reklamu firmy prodávající mobilní telefony a dostat za to zaplaceno.
  5. Se studenty diskutujeme o následujících otázkách:
  • Jaký z toho všeho mají různí aktéři: samotní autoři děl; uživatel, který díla dal na tabuli; další studenti a vyučující, kteří s nimi mohou nyní interagovat, a škola, jako instituce a vlastník tabule, prospěch? A vznikly někomu také nějaké újmy? 
  • Je podle vás tento postup v pořádku? Je férový?
  • Pokud tento proces není férový, jak by měl vypadat proces, který by byl pro všechny přijatelný a férový?

Diskuze bude pravděpodobně velmi živá a rozporuplná, to je v pořádku. Na závěr se společně pokuste definovat několik základních bodů a pravidel, aby byl celý proces férový pro všechny aktéry. Návrhy žáků můžeme zapisovat na tabuli.

Následně seznámíme žáky s informací, že podobnými otázkami se zabývá ochrana duševního vlastnictví a autorských práv – snaží se vybalancovat práva autorů na ochranu svého díla se skutečností, že zvláště s nástupem internetu se šíření děl stalo populárním a důležitým prvkem rozvoje internetu a celkově online kultury. Upřesnění pojmů vlastnictví, duševní vlastnictví, autorská práva a copyright nabízíme v MATERIÁLU 1.

REFLEXE:

Otázka ochrany autorských práv v prostředí internetu je téma, které budí kontroverze, protože se snaží sladit zájmy tří silných skupin, které v této záležitosti sledují odlišné zájmy. Mezi nimi jsou:  

  1. držitelé autorských zpráv (písničkáři, fotografové ale i novináři, respektive vydavatelé médií);
  2. běžní uživatelé internetu, kteří na něm hledají informace i zábavu;
  3. provozovatelé webových služeb, jejichž platformy jsou často postavené na tom, že nabízejí obsah vytvořený a sdílený jinými uživateli.

Společně můžeme pojmenovat, jaké jsou hlavní zájmy těchto skupin – u tvůrců je to zisk za šíření jejich autorských děl; u běžných uživatelů přístup k co nejširšímu spektru informací a obsahů; u provozovatelů je to zájem uživatelům nabízet obsah, který se jim líbí a který lze zároveň dobře zpeněžit (zejména pomocí umisťovaných online reklam, z nichž provozovatelům plynou příjmy).

 

ROZŠÍŘENÍ AKTIVITY -  ZMÍNĚNÁ EVROPSKÁ SMĚRNICE 

Navážeme na reflexi aktivity a rozdělíme studenty do stejných skupin jako na začátku aktivity, kdy kreslili selfie své skupiny. Polovina skupin bude mít za úkol vypsat praktické pozitivní a negativní důsledky první teze, druhá polovina pozitivní a negativní důsledky vyplývající z druhé teze. 

  • První teze: Poskytovatelé internetových služeb by NEMĚLI mít přímou zodpovědnost za to, jaký obsah je na ně nahráván. Neměli by být v roli cenzorů, kteří rozhodují, jaký obsah je legální a jaký nelegální. Pokud se držitelé autorských práv cítí poškozeni, měli by sami požádat o odstranění tohoto obsahu a případnou kompenzaci vzniklé škody.
  • Druhá teze: Poskytovatelé internetových služeb (například Facebook, nebo web Ulož.to) by měli mít povinnost aktivně kontrolovat, zda na jejich platformy někdo umisťuje autorská díla, k nimž nemá licenci, a pokud takový obsah odhalí, měli by na to reagovat. 

Skupiny poté sdílí se zbytkem třídy svoje argumenty a debatují o nich.

Následně prozradíme žákům, že velká část debaty okolo směrnice se týká otázky právní zodpovědnosti za obsah, který porušuje práva (v tomto případě práva autorská, obdobně by se ale dalo uvažovat i o jiném protiprávním obsahu – například pornografii nebo extremistickém obsahu). A vysvětlíme v kostce, jak k problematice přistupují dnešní zákony a jaké změny navrhuje nová směrnice.

  • SOUČASNÁ SITUACE: Aktuální legislativa neukládá ve většině evropských zemí včetně České republiky provozovatelům internetových služeb povinnost aktivně monitorovat a odstraňovat obsah, který zákony porušuje. Na provozovatele je nahlíženo jako na ty, kteří pouze umožňují na své platformě sdílení různého obsahu (nejsou sami jeho aktivními tvůrci). Mají ale povinnost prošetřit, pokud jim nějaký uživatel dá podnět k tomu, že by nějaký obsah mohl být nelegální a případně ho odstranit. 
  • STAV, O KTERÝ USILUJE SMĚRNICE: Připravovaná směrnice (s níž se následně blíže seznámíme) jde opačným směrem a chce přenést zodpovědnost na provozovatele webových služeb, kteří by museli filtrovat obsah na své platformě. V případě Facebooku by to znamenalo, že bude automatizovaný počítačový program procházet všechny příspěvky nahrávané uživateli a u každého z nich rozhodovat, zda porušuje zákony, nebo nikoliv. Obsah, který bude vyhodnocen jako problematický, bude smazán nebo mu nebude umožněno, aby byl publikován. 

Poté rozdáme žákům do dvojic MATERIÁL 2 (s bližšími informacemi  o směrnici) a zadáme jim za úkol, ať ho zanalyzují metodou kritického myšlení I.N.S.E.R.T (popis metody nabízíme níže). Následně jednotlivé dvojice sdílí, jaké informace pro ně byly nové, co jim na navrhované směrnici připadá pozitivní, co negativní a jaké další informace by dále chtěli vědět.  

V reflexi rozšířené aktivity by mělo zaznít, že pozitivní i negativní náhled na směrnici je legitimní, protože záleží, z jakého pohledu se na ni díváme a jaké hodnoty a zájmy akcentujeme. Zároveň je ve skutečnosti  velmi těžké hodnotit a předjímat konkrétní dopady směrnice, protože se o ní bude dále jednat, pravděpodobně projde ještě mnoha změnami a existuje možnost, že nakonec schválena nebude.  Vzhledem k tomu, že je to ale téma, které je pro žáky pravděpodobně důležité, jim můžeme doporučit, aby sledovali další vývoj v celé záležitosti.

 

METODA I.N.S.E.R.T.:

I.N.S.E.R.T. je metoda kritického myšlení, která pracuje se čtyřmi znaménky, které si žáci zapisují do sešitu. Jsou to znaménka: plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?). Ke znaménku plus žáci uvádějí to, co na analyzovaném obsahu vnímají jako pozitivní, ke znaménku minus naopak to, co vnímají jako negativní. U vykřičníku píšou informace, které pro ně byly nové. K otazníku píšou otázky, které je napadají a na něž by chtěli znát odpověď.