Politici a média veřejné služby

Média veřejné služby se řídí jinou logikou než komerční média, jejich hlavním cílem není ekonomický zisk, nýbrž naplňování veřejného zájmu.  Část politiků je však obviňuje za zaujatosti a vede proti nim tvrdý boj. Jakými způsoby mohou fungování veřejnoprávních médií politici ovlivňovat? Vyzkoušejte s žáky připravenou aktivitu.

AKTIVITA 

Žáci se v aktivitě seznamují s tím, jak je zákony nastaveno fungování českých médií veřejné služby: jaký mají status, kdo na jejich fungování dohlíží a jakým způsobem  je mohou ovlivňovat politici. 

POSTUP:

  1. Na úvod napíšeme na tabuli KOMERČNÍ MÉDIA, STÁTNÍ MÉDIA a VEŘEJNOPRÁVNÍ MÉDIA a vyzýváme žáky, aby uvedli příklady českých médií, které do těchto kategorií spadají. (Státní média jsou typická pro autoritářské a diktátorské režimy a často slouží jako nástroj k šíření propagandy, v ČR existují pouze veřejnoprávní média). Dále se ptáme: Jaká média jsou v ČR veřejnoprávní? (ČT, ČRo a ČTK).
  2. Vrátíme se k úvodním třem kategoriím médií a ptáme se žáků Jaký je jejich hlavní cíl(komerční: zisk, státní: prosazovat zájmy toho, kdo je u moci; veřejnoprávní: naplňovat veřejný zájem) a Jaký je obvykle jejich hlavní zdroj financování? (komerční: zisky z reklam; státní: státní rozpočet; veřejnoprávní: v případě ČR tzv. koncesionářské poplatky, jež platí každý měsíc domácnosti a právnické osoby, které vlastní televizní a rozhlasové přijímače). 
  3. Rozdělíme žáky do skupin a rozdáme každé jeden z PRACOVNÍCH LISTŮ - 1 nebo 2 a necháme jim čas na vypracování odpovědí. (Poznámka: Aktivita předpokládá, že žáci mají přístup k internetu. Pokud tomu tak není, lze do skupin nakopírovat vybrané pasáže ze Zákona o České televizi a Zákona o Českém rozhlasu). 
  4. Jednotlivé skupiny sdílí se skupinami své odpovědi. Pokud je to potřeba, doplníme informace z LISTU PRO VYUČUJÍCÍ. 

REFLEXE: 

Reflexe probíhá formou diskuse. Vracíme se k tomu, jak mohou politici fungování médií veřejné služby ovlivňovat a poukážeme na to, že někteří (například politici) skutečně chtějí jejich fungování výrazně změnit.

V roce 2017 někteří politici navrhovali zestátnění veřejnoprávních médií

„Jestli někdo má problémy s hospodařením, tak je to Český rozhlas a Česká televize. A my to chceme změnit. To znamená, že chceme zrušit koncesionářské poplatky, zestátnit to, a aby byl jasný dohled Nejvyššího kontrolního úřadu nad vaším hospodařením,“ uvedl v roce 2017 Tomio Okamura. 

„Domnívám se, že Česká televize by neměla být veřejnoprávní, ale státní institucí, že by koncesionáři neměli platit 135 korun měsíčně za její provoz, že by tento provoz měl být hrazený ze státního rozpočtu,“  uvedl tehdejší prezident Miloš Zeman na otázku směřující k vysílání ČT

Jiní vyzývali k tomu, aby Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválila příslušné výroční zprávy, což by vedlo k odvolání aktuálních Rad a otevřelo by to cestu ke jmenování nových Rad, které by tehdejší Poslanecké sněmovně více vyhovovaly.

Na závěr debatujeme se studenty o tom, jaké dopady by podle nich mělo zestátnění veřejnoprávních médií a nakolik považují veřejnoprávní média za důležitá či zbytečná.