Nikdo nám nediktuje, o čem smíme psát

Velkou oblibu si v posledních letech získaly weby, které samy sebe označují jako alternativu k mainstreamovým, tradičním médiím. Ta jsou podle jejich názoru poplatná svým vlastníkům a také ekonomickým a politickým zájmům. Údajně zamlčují pravdu a cenzurují informace, které jsou jim nepohodlné. Sebe pak tzv. „alternativní weby“ označují za nezávislé informační zdroje odhalující nepříjemné pravdy.

AKTIVITA 


Vyzkoušejte s žáky následující aktivitu, v níž se ocitnou v roli zřizovatelů zpravodajského webu, který si zakládá na své nezávislosti. Ve skupinkách se zamýšlejí nad tím, jaký obsah by jejich web nabízel, jak by informoval o redaktorech a vlastnících, jak by byl financován apod. Poté přesuneme pozornost k fungování nejoblíbenějšího alternativního zpravodajského webu v České republice, který sám sebe prezentuje sloganem „Nikdo nám nediktuje, o čem smíme psát.“.

Poznámka: Jedná se o poměrně náročnou aktivitu, která vyžaduje, aby vyučující žáky vedl. Je možné ji zkrátit a věnovat se pouze některému problematickému aspektu webu ParlamentníListy.cz  (například: jak informuje o svém vlastníkovi, jak odděluje zpravodajství a publicistiku apod.).

POSTUP:
  1. Aktivitu můžeme začít brainstormingem na téma NEZÁVISLÁ MÉDIA. Ptáme se žáků: Co si pod tímto slovním spojením představujete? V čem / na čem / na kom mohou být média nezávislá?
  2. Rozdělíme žáky do čtyřčlenných skupin. Každé skupině rozdáme PRACOVNÍ LIST 1 a flipchartový papír, na který budou zaznamenávat pravidla, kterými by se řídil jejich zpravodajský web. Necháme jim čas na zapsání všech důležitých bodů.
  3. Poté jednotlivé skupiny představí své fiktivní webové projekty.
  4. Vrátíme se k úvodnímu sloganu „Nikdo nám nediktuje, o čem smíme psát.“. Ptáme se žáků, zda ho někdy slyšeli. Pokud ne, řekneme, že ho používá web ParlamentníListy.cz. Ptáme se žáků dále: Znáte tento web? Dokázali byste o něm něco říct?
  5. Krátce Parlamentní listy představíme. Pokud máme ve třídě vhodnou techniku, můžeme promítnout úvodní webovou stránku. Upozorníme na některé problematické jevy, s nimiž se na tomto webu setkáváme, jako je nepřiznaná propagace politických stran, zaujaté informování o vlastníkovi, pochybná redakční praxe při tvorbě článků či šíření dezinformací (popis těchto jevů včetně konkrétního příkladu najdete níže v textu Vybrané problematické aspekty webu ParlamentníListy.cz).
REFLEXE:


Vracíme se k úvodnímu tématu nezávislosti médií. Diskutujeme s žáky nad následujícími otázkami: Jsou některá média zcela nezávislá? Pravděpodobně žáci dospějí k tomu, že ne, protože každé médium někdo vlastní a financuje. Znamená to ale, že jsou proto všechna média nedůvěryhodná? Neznamená. Jak tedy poznáme ta důvěryhodná? Média jsou důvěryhodnější, pokud pečlivě dodržují základní standardy novinářské práce (oddělují zpravodajství od publicistiky, ve zpravodajství se snaží o nestrannost a vyváženost, označují reklamu aj.) a pokud jsou transparentní (zveřejňují informace o svém vlastníkovi, redaktorech, kodex redakční práce apod.). Ve všech těchto kritériích si Parlamentní listy příliš dobře nevedou.

 

Ukázka homepage webu ParlamentníListy.cz

 

VYBRANÉ PROBLEMATICKÉ ASPEKTY WEBU PARLAMENTNÍ LISTY.CZ

ParlamentníListy.cz jsou osmým nejčtenějším zpravodajským webem v ČR. Způsob jeho redakční práce však dlouhodobě vzbuzuje pochybnosti, zvláště v kombinaci s tím, jak tento server sám sebe prezentuje. Následující body shrnují vybrané problematické skutečnosti, které zároveň dávají nahlédnout do zákulisí fungování tohoto typu média.

  1. V Parlamentních listech vycházejí články propagující jednotlivé politiky a politické strany. Politické strany tomuto webu zaplatily za poslední roky celkem miliony korun. Za články platí i ministři a hejtmani, Jihomoravský kraj například zaplatil statisíce za pozitivní články o svém hejtmanovi. Placená propagace politických stran v médiích je běžná. Neobvyklé a problematické ale je, že v případě Parlamentních listů tyto propagační zprávy často nejsou označeny jako placená inzerce. „Tento požadavek je celkem logický, protože čtenář dává větší váhu informacím, které jsou součástí redakčního textu, nežli informacím obsaženým v reklamě,“ uvádí pro Český rozhlas právník Aleš Rozehnal. Pokud není reklama zřetelně odlišena od redakčního textu, jedná se o porušení zákona o regulaci reklamy.
  2. Vydavatelem je firma Our Media a.s., v níž drží 70% podíl senátor a majitel hazardní skupiny SYNOT Ivo Valenta. O svém majiteli server informuje nadšeně a bez přiznání vzájemného vztahu.
  3. Parlamentní listy čas od času publikují zcela lživé a smyšlené články. V dubnu letošního roku na to znovu upozornili dva novináři, kteří zaslali na zkoušku do Parlamentních listů dva smyšlené články, navíc pod jmény neexistujících autorů. Parlamentní listy články zveřejnily.
  4. Web Parlamentní listy je na základě více analýz jeho obsahu a struktury považován za web šířící dezinformace. Označují ho tak například vědci z Masarykovy univerzity, Český rozhlas, think tank Evropské hodnoty  nebo slovenský projekt Konšpirátori.sk, podle webu Aktuálně.cz Parlamentní listy považuje za dezinformační web i Ministerstvo vnitra ČR.
  5. Zástupce šéfredaktora Radim Panenka v minulosti kandidoval za extremistickou Národní stranu, která se zviditelnila rasistickým spotem během voleb do Evropského parlamentu, kde nabízela „konečné řešení cikánské otázky“.
  6. Nenávistné texty se objevují i na dalších doménách Parlamentních listů, jde hlavně o pětici k nim přidružených webů – EUserver, euRabia, EUportál, Eportál a FreeGlobe. O Romech se tu píše jako o Cikánech, jsou zde napadáni gayové, Židé, muslimové, migranti i Evropská unie. Redakce webů jsou s Parlamentními listy personálně propojené a vzájemně se odkazují na své texty. 
  7. Parlamentní listy nerespektují jedno ze základních novinářských pravidel oddělovat zpravodajství a publicistiku. V rubrice Zprávy se často objevují komentáře a jiné názorové texty, jako zpravodajství jsou dokonce označovány i přepisy názorových textů (viz následující bod). Sám web ParlamentníListy.cz se přitom prezentuje jako zpravodajský server. V sekci pro inzerenty najdeme popis: „Zpravodajský server www.parlamentnilisty.cz je objektivní zpravodajsko-komunikační server zaměřený převážně na politické a společenské dění v České republice.“
  8. Titulky článků v Parlamentních listech vytvářejí dojem, že jejich redakci poskytla informace nějaká známá osobnost. Autor článku, jehož jméno se často nedá dohledat, vystaví titulek na citátu, který zmíněná osoba uvedla pro jiné médium. Například: „Ekonomka Markéta Šichtařová o chudobě a svobodě: Svět se prý pomátl“ nebo „Český diplomat vysvětluje: Kdykoliv se ve světě objeví problém, z hospod i médií se ozývá „ať s tím Brusel něco udělá“, jenže...“ První článek se týká toho, co Markéta Šichtářová řekla v rozhovoru pro časopis Marie Claire, druhý článek čerpá z obsahu komentáře, který bývalý diplomat Petr Janyška napsal pro Lidové noviny. Původní sdělení v plném znění nenajdeme, nejsou na ně ani přímé odkazy. Nemůžeme tedy snadno ověřit, zda nám autoři přispívající do Parlamentních listů předkládají celý obsah původních sdělení, či jen jejich část. Pokud čteme jen výběr obsahu, jaké informace byly při přepisu vynechány? Dalším problematickým aspektem je, že autoři Parlamentních listů při přepisu původních sdělení nevyhnutelně sklouzávají k interpretaci jejich obsahu – například: „Ekonomická situace však není to jediné, co Šichtařovou trápí. Zdá se jí také, že se vytrácí svoboda.
  9. Velkou část titulků na webu Parlamentní listy spojuje, že se snaží šokovat a vzbuzují negativní emoce jako vztek nebo strach. Často je v nich velmi silný názor, a to i u titulků, které jsou zařazeny v rubrice Zprávy. Z ní jsme vybrali následující příklady:
  • „Macrone, už sis udělal pořádek doma? Gerontofilie způsobuje debilitu, zní ohlasy na projev prezidenta Francie“
  • „‚Mimořádně skandální. Vzkaz, že si můžou dělat, co chtějí!‘ Soud rozhodl, že mladý Afghánec českou zdravotní sestru neznásilnil, jen se asi ‚nechtěně dotkl jejích prsou‘, a už hřmí nejen od Hradu“
  • „Petr Cibulka oslovil před volbami národ: Probíhá tu zcela očividná sovětizace. V celé EU. Každý Čech by měl mít doma samopal a umět s ním zacházet“
  • „Milá OSN, s barmskými Rohingy je to úplně jinak. Obeznámený publicista z regionu vyvrací mýty a hovoří o islamistických teroristech“
  • „Dva gayové s adoptovaným dítětem mají být také rodina?! Markéta Šichtařová nechápe a varuje před příchodem těch ‚primitivnějších‘, kteří mají jiné hodnoty. Třeba množit se“

 

ZAJÍMAVOST: Sociodemografické charakteristiky čtenářů Parlamentních listů

Kdo patří mezi čtenáře Parlamentních listů? Podle informací uvedených pro potenciální inzerenty mají následující sociodemografické charakteristiky:

  • 70 % návštěvníků tvoří muži.
  • 55 % čtenářů se nachází ve věku 35–64 let.
  • Střední vzdělání zakončené s maturitou má 40 % návštěvníků webu, 23 % vysokoškolské vzdělání, zbylých 37 % tedy patrně tvoří návštěvníci se vzděláním základním a středním vzdělání bez maturity.
  • V domácnostech s čistým příjmem nad 30 000 Kč žije 26 % čtenářů,
    ¾ návštěvníků tedy žijí v domácnostech s nižším příjmem.
  • 50 % čtenářů pochází z větších měst (nad 200 000 obyvatel).