Upozornění: Registrace již byla ukončena. Do Týdnů mediáního vzdělávání se školy budou moci zapojit opět v příštím roce.
Osobní setkání s profesionály z novinářské praxe je pro žáky skvělou příležitostí, jak získat více informací nejen o práci novináře, ale také o tom, jak vzniká reportáž nebo jak poznat kvalitní zprávu od té nekvalitní.
Sepsali jsme pro vás tipy a doporučení, jak při přípravě debaty postupovat a na co nezapomenout:
Projděte si novináře z jednotlivých redakcí a do poptávkového formuláře uveďte, z jaké redakce byste chtěli hosta pozvat. Pokusíme se vyhovět vašim preferencím, nebo se společně domluvíme na jiném řešení. Jména novinářů na stránce průběžně aktualizujeme.
Vystudoval Fakultu sociálních věd UK a pravěkou a raně středověkou archeologii na Filozofické fakultě UK. V současné době působí jako ředitel zpravodajství a sportu v České televizi. Ve veřejnoprávní televizi začínal jako redaktor, reportér a moderátor. Pracoval jako zpravodaj ČT v Rusku, a nakonec se stal šéfredaktorem zpravodajství. V roce 2000 Českou televizi poprvé opustil, aby uvedl do života slovenskou zpravodajskou stanici TA3. V roce 2003 se do ČT vrátil a stal se ředitelem zpravodajství. V tomto období stál u zrodu úspěšné zpravodajské stanice ČT24. Funkci zastával do podzimu 2007. Mimo jiné pracoval na pozicích šéfredaktora internetového zpravodajství TV Nova, generálního ředitele televize Z1, působil také jako poradce a programový ředitel televize Metropol. Je autorem knih Ruská mafie a Objektivy z Ruska.
Vedoucí redakce zpravodajství TS Brno a externí vyučující na Masarykově univerzitě, dříve editor zpravodajství. Novinařinou žije už od základní školy. Začínal v Právu a v Lidových novinách, vyzkoušel si i funkci tiskového mluvčího. Spolupracoval také s Univerzitou Palackého na projektu popularizace vědy. Je nadšeným fanouškem Twitteru.
Redaktorka zpravodajství TS Ostrava. S novinařinou začala před deseti lety, kdy nastoupila jako externí redaktorka při vysoké školy do regionálních novin. Noviny po zhruba pěti letech vyměnila za televizní obrazovku – poté dva roky pracovala na Nově a na Primě pro investigativní pořady Soukromá dramata a Na vlastní oči. Od roku 2013 je doma v ČT a jejích zpravodajských pořadech – spolu s kolegy vyráží všude tam, kde se něco děje, aby nabídli aktuální informace.
Redaktor zpravodajství České televize v Olomouckém kraji. V médiích se začal pohybovat už během svých studií na gymnáziu, kdy byl skoro dva roky externím redaktorem Prostějovského deníku. Během studií žurnalistiky a české filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci absolvoval Novinářskou školu Mladé fronty Dnes. Následně psal pro její regionální redakci v Olomouci. Ještě jako student se stal v polovině roku 2012 redaktorem zpravodajství České televize. Věnuje se dění v Olomouckém kraji, zaměřuje se hlavně na politiku, armádu nebo dopravu.
Začínala v pražské regionální televizi. Od roku 2015 působí v ČT, nejprve na zpravodajské směně. Poslední dva roky moderuje pořady 90´ ČT24 a Studio ČT24, tedy denní kontinuální vysílání. K tomu moderuje pořad Newsroom ČT24, který zároveň jednou za měsíc edituje. V Newsroomu ČT24 se pravidelně věnuje světu médií, fake news, hoaxů, ale i tématům jako postavení novinářek v českých médiích. V rámci dalších pořadů se věnuje všemu, co zrovna denní agenda nabízí – od politiky přes ekonomiku či kulturu. Rok byla též pražskou regionální redaktorkou a chystala reportáže pro Události či Události v regionech.
Reportérka pražské redakce zpravodajství České televize, scenáristka (Deset kroků k Vesnici roku), režisérka (Venkovský zvěrolékař) a moderátorka pořadu Případ pro ombudsmanku. Zabývá se sociálními tématy, problematikou menšin a zdravotnictvím, ve středu jejího zájmu je také závislost dětí na alkoholu, drogách a počítačích, problematika handicapovaných a bezdomovectví. Velmi často přináší zpravodajství z různých demonstrací. Být v terénu je pro ni jedna z největších zkušeností. Je také autorkou divadelní hry Mediální pakáž aneb Dreamjob, která se zaměřuje na dezinformace.
Jako televizní reportér začal Jakub Szántó pracovat v roce 1999. Původně začínal na TV Nova, v roce 2006 přešel do České televize. Mezi lety 2013 a 2018 působil jako její první stálý zpravodaj na Blízkém východě, na který se ve své kariéře soustředí. Na zpravodajském postu pobýval se svou ženou, novinářkou a úspěšnou televizní scenáristkou Lenkou Szántó, a syny Eliášem a Benjaminem. Je laureátem Novinářské ceny 2014 za zpravodajské pokrytí majdanské revoluce na Ukrajině a od roku 2017 také nejprestižnější novinářské Peroutkovy ceny. Za svou literární prvotinu Za oponou války (Argo, 2018), která popisuje zkušenosti z válek, převratů a revolucí, obdržel v roce 2019 cenu Magnesia Litera. Jakub Szántó vystudoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a moderní dějiny na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Studia ukončil doktorátem z moderních dějin na Univerzitě Karlově.
Vedoucí redaktor zpravodajství TS Ostrava. Začínal jako externí redaktor sportu v Aktuálně.cz. V roce 2009 začal pracovat pro Českou televizi v televizním studiu Ostrava. Prošel pozicemi jako redaktor Redakce zpravodajství, vedoucí vydání Událostí v regionech. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově.
Jana Záhorková vystudovala teorii a dějiny filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě a mediální studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Už při studiu pracovala jako redaktorka v Mladé frontě Dnes. V roce 2008 se stala editorkou redakce kultury serveru iDnes.cz, kde strávila pět a půl roku. V roce 2013 nastoupila do České televize jako editorka Událostí v kultuře na nově vznikající stanici ČT art, od roku 2016 vede Studio 6, tedy ranní vysílání na ČT1 a ČT24.
Šéfredaktorka zpravodajství ČTK. V ČTK pracuje již přes 20 let, začínala jako zpravodajka domácí redakce, poté zpravodajka ČTK v Paříži. Držitelka ocenění Novinářská křepelka za rok 2003 pro mladé a perspektivní novináře. Od roku 2004 vedoucí zahraniční redakce ČTK, poté šéfeditorka zpravodajství. Šéfredaktorkou zpravodajství ČTK se stala v únoru 2018 jako první žena ve stoleté historii národní agentury. V rámci ČTK se zabývá se i možnostmi automatizace zpravodajství.
Pochází z Českých Budějovic. Vystudoval politologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. V médiích pracuje více než dvě desítky let. Začínal jako sportovní redaktor v jihočeské příloze Mladé fronty DNES, následně byl devět let členem fotbalového oddělení celostátního deníku Sport. V roce 2010 se vrátil z Prahy na jih Čech a od té doby pracuje jako krajský zpravodaj veřejnoprávní agentury ČTK.
Absolvoval bakalářské zaměření masmédia/žurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V mediálním průmyslu má bohaté zkušenosti. Pohyboval se jak v národní politice, tak v mezinárodních záležitostech. Po studiích začal působit v České tiskové kanceláři. Od roku 1999 pokrýval převážně domácí politiku, vládní záležitosti, diplomacii, ale také vojenskou problematiku, kvůli čemuž strávil několik měsíců v jižním Iráku. Od roku 2004 působil čtyři roky v kanceláři ČTK v Moskvě. Má rozsáhlé zkušenosti z Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a Ázerbájdžánu. Po návratu z Ruska začal pokrývat domácí i zahraniční politická témata, mezinárodní akce jako summity EU a NATO, diplomacii, vojenské záležitosti nebo bilaterální jednání na vysoké úrovni. V roce 2013 se opět přesunul za hranice. Tentokrát na pozici vedoucího kanceláře ČTK v Bruselu. Od roku 2019 působí jako zahraniční redaktor.
Martina Helánová pochází z Ostravy. Vystudovala obor Žurnalistika na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a obor Marketingové a sociální komunikace na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Od roku 2001 pracuje v České tiskové kanceláři. Aktuálně zde působí jako vedoucí zpravodajka ostravské redakce. S novinařinou začínala v regionální televizi Polar. Před nástupem do ČTK pracovala také v regionálním deníku Moravskoslezský den (dnes Moravskoslezský deník). V souřasné době pokrývá témata z Moravskoslezského kraje. Na starosti má například zpravodajství z krajského úřadu i krajského města Ostravy, ale i dalších okresů regionu - Frýdecko-Místecka a Karvinska. Věnuje se rovněž tématům z oblasti zdravotnictví, školství a zabývá se například i sociální problematikou, ekologií nebo politikou.
Vystudovala češtinu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, má ale i diplom z žurnalistiky. Novinářskou praxi začala v olomoucké redakci deníku MF Dnes, v roce 2000 nastoupila do České tiskové kanceláře. Pokrývá témata z Olomouckého kraje. Věnuje se především zpravodajství ze soudních síní, píše o kauzách a korupčních aférách, věnuje se také oblasti sociální, školství a kultury, v gesci má oblast na severu Olomouckého kraje, tedy Šumperska a Jesenicka a pokrývá oblast zpravodajství z Přerovska.
Vystudoval češtinu a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2001 pracuje v České tiskové kanceláři. Nejprve působil v pražské redakci a později se stal regionálním zpravodajem. V současné době je vedoucím středočeské pobočky. Mimo jiné je autorem knihy Tajný život domorodců.
V České tiskové kanceláři pracuje přes pět let. V současné době působí na pozici regionálního zpravodaje krajské redakce v Jihlavě. Věnuje se zejména zpravodajství zaměřenému na školství, zdravotnictví, justici a kulturu. V ČTK začala pracovat po odchodu z redakce regionálních Horáckých novin. V listech vydávaných v Třebíči a určených primárně pro Třebíčsko byla redaktorkou asi sedm let.
Vystudoval historii, mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2004 působil ve sportovní redakci brněnské Rovnosti, později přejmenované na Brněnský deník. Odtud odešel v prosinci 2006 na ligový sekretariát České florbalové unie. Po necelém roce se však vrátil k novinám. V MF DNES měl na starosti sport v jihomoravské redakci, později působil souběžně i jako editor. Od roku 2012 je jihomoravským redaktorem ČTK se zaměřením na ekonomiku s přesahem do dalších oborů. Čtyři semestry přednášel studentům fakulty sociálních studií o ekonomické žurnalistice. Je také autorem knihy o hokejové Kometě a o historii českých železnic.
Vedoucí zahraniční redakce ČTK. Jeden z nejzkušenějších zahraničních zpravodajů národní tiskové agentury, v ČTK pracuje více než 35 let. Působil jako zahraniční zpravodaj v Indii, USA, Francii, Británii a Bruselu. Společně s Jiřím Majstrem (současným generálním ředitelem ČTK) napsal dvě knihy - Washington do uzávěrky a Washington mezi Seinou a Temží. Zahraniční redakci ČTK řídí od roku 2014.
Redaktorka zahraniční redakce ČTK. Novinařině se věnuje od roku 2001. Působila například v zahraničních redakcích MF DNES a iDNES.cz. Několik let žila v Británii, pracovala také pro mezinárodní humanitární a zdravotnickou organizaci Lékaři bez hranic. V ČTK je od roku 2020, píše mimo jiné o ruské invazi na Ukrajině, kam se loni s kolegou fotografem Ondřejem Demlem dvakrát vypravila.
Vedoucí brněnské redakce ČTK. V ČTK pracuje od roku 2006, předtím byl například redaktorem a editorem deníku Rovnost. Věnuje se zejména kauzám u Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, ale píše také o kultuře a vědě. Odborně se zaměřuje na vztahy s médii a zpravodajské principy. Publikoval praktickou příručku Jak účinně oslovit média a monografii Public relations a zpravodajství. Jako lektor působí v Akademii ČTK, externě spolupracuje s katedrou žurnalistiky FSS MU v Brně.
Vystudovala češtinu, historii a žurnalistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Do České tiskové kanceláře nastoupila v roce 2001. Nejprve pracovala v domácí redakci, později se přesunula do zahraniční redakce a stala se zahraniční zpravodajkou v Moskvě. Následně působila jako lektorka kurzů dějin umění pro děti a dospělé v Belgii. V roce 2019 se vrátila do ČTK, a to na pozici koordinátorky vzdělávání a zároveň převzala funkci tiskové mluvčí ČTK. V roce 2021 se stala ředitelkou Akademie ČTK, kde předává své novinářské a lektorské zkušenosti.
Zástupce šéfredaktorky a šéfeditor zpravodajství ČTK. V ČTK začal pracovat v roce 2003. Zpočátku se zabýval především ekonomickým a regionálním zpravodajstvím. V letech 2009 až 2013 působil jako zpravodaj v USA, poté byl vedoucím zahraniční redakce ČTK. V roce 2014 nastoupil jako editor a reportér zahraniční redakce České televize, mimo jiné absolvoval stáž v televizi CNN. Poté byl zástupcem šéfredaktora týdeníku Euro a zpravodajského portálu Info.cz. Do ČTK se vrátil v roce 2018 na pozici šéfeditora.
Novinář a vydavatel, v současné době ředitel Deníku N. Do roku 2018 vedl 12 let internetové vydavatelství Internet Info, které vydává známé weby jako Lupa.cz, Měšec.cz, Podnikatel.cz, pořádá prestižní konference nebo anketu Křišťálová Lupa – Cena českého internetu. V letech 2008–2018 stál v čele oborového Sdružení pro internetový rozvoj. Připravil úspěšný sborník vzpomínek Mé dětství v socialismu a sestavil ze svých textů knihy České nesvědomí, Přelud svobody a Mediální revoluce.
V Deníku N je vedoucím rubriky Věda a technologie. Dlouhá léta vedl známé Softwarové noviny, v anketě Křišťálová Lupa se stal Osobností roku. Byl editorem a spoluvydavatelem magazínu 067. Moderuje odborné konference. Učí na VŠE a na FF UK, vedl také vzdělávací instituci iCollege.
Investigativní novinář a redaktor v redakci Deníku N. Působil jako investigativní reportér v pořadu Reportéři ČT a Na vlastní oči v TV Nova. Získal Novinářskou cenu pro rok 2016 v kategorii nejlepší komentář, a to za texty psané pro Aktuálně.cz. Pracoval jako stálý zpravodaj České televize v Berlíně, Vídni a Moskvě. (Jako zpravodaj v Rusku musel skončit poté, co mu tamní ministerstvo zahraničí odmítlo prodloužit akreditaci.)
V redakci Deníku N se věnuje především profilovým nebo tematickým rozhovorům s osobnostmi napříč profesemi a zájmy, slabost má však zejména pro vědu. Získala Novinářskou cenu za nejlepší rozhovor v kategorii psaná žurnalistika. V roce 2001 nastoupila (ještě jako studentka) do Pátku Lidových novin, pak pracovala v redakci iDNES.cz a reportérském oddělení a magazínu MF DNES. Od roku 2009 byla redaktorkou časopisu Týden a následně odešla na volnou nohu a psala pro několik časopisů.
V Deníku N pracuje od roku 2018. Kromě Brna a regionů se věnuje především reportážím a investigativní žurnalistice. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity vyučuje už několik let praktickou žurnalistiku. Získala dvě Novinářské ceny, v roce 2016 za regionální žurnalistiku, v roce 2020 za nejlepší reportáž. Mezi její témata patří politika, veřejné zakázky, školství, menšiny, neziskový sektor a sociální problematika.
Zástupce šéfredaktora v Deníku N, v minulosti pracoval jako editor domácí rubriky Aktuálně.cz a následně vedl domácí zpravodajství celého newsroomu Economie. Za jeho působení získalo Aktuálně.cz Novinářskou cenu za nejlepší online žurnalistiku. V médiích začal působit ještě při studiu, první zkušenosti sbíral v časopise Týden, pak pět let strávil v redakci iDnes.cz, kde jej zastihla jak změna profese (z redaktora se stal editorem), tak (zásadnější) změna vlastníka (vydavatelství koupil Agrofert Andreje Babiše).
Redaktor Deníku N, který patří k zakládajícím členům redakce. Novinářem je od roku 2007. Začínal v zahraniční redakci serveru iDnes.cz, většinu z téměř deseti let zde strávených, byl v domácím oddělení. Věnoval se zde tématům souvisejícím s armádou a historií. Mimo jiné i kvůli tomu, co vnímal jako sílící tlak vlastníka média Andreje Babiše, odešel v létě 2017 z iDnes.cz do vydavatelství Economia. Tam – tedy v Aktuálně.cz a Hospodářských novinách – svůj záběr rozšiřoval i na témata dezinformací, propagandy a to, jak lidé vnímají média.
Již během studia učitelství češtiny a společenských věd pro střední školy zběhl do rozhlasu, kde moderoval zprávy. Posléze pracoval jako ranní moderátor v soukromém rádiu, reportér a zástupce šéfredaktorky v magazínu Koktejl, šéfredaktor časopisu Koktejl Extra nebo editor v 5plus2. Nyní je editorem Deníku pro oblast severních Čech.
V Deníku působí od poloviny devadesátých let. Začínal jako okresní redaktor pro Třebíčsko. Následně vedl třebíčskou okresní redakci a později začal pracovat jako editor. Nyní je šéfeditorem Deníků na Vysočině a jižní Moravě. Řídí tým printových a webových editorů a vytváří spolu s nimi podobu webů a tištěných novin na Vysočině.
V krajské redakci Deníku začal pracovat jako sportovní redaktor, posléze editor. Po třech letech ve sportu přešel na post vedoucího vydání. Poté začal pracovat jako šéfredaktor Ústeckého deníku. V roce 2013 odešel vést redakci severních Čech do týdeníku 5+2 a psal rovněž pro MF DNES. Od srpna 2016 je šéfredaktor Deníků na severu Čech a současně také šéfredaktor Ústeckého deníku. Martin Rumler Chvíli se živil jako učitel, ale v roce 2007 začal působit jako vedoucí redaktor zodpovědný za pražské a středočeské regionální přílohy ve vydavatelství MAFRA. Od roku 2019 je v Deníku, kde vede redakce ve Středočeském kraji a v Praze.
Vystudoval žurnalistiku, elektrotechniku a politologii. Rád proto zpracovává politické kauzy a všechno kolem voleb. Zajímá ho také dění v ekonomice, a také vinařská témata. Nejvíce ho baví psát glosy a komentáře. V Deníku pracuje od doby, kdy vzniknul. Začínal jako redaktor a postupně prošel pozicemi lokálního šéfredaktora, editora a vedoucího týdeníkového centra. Nyní působí jako regionální šéfredaktor a řídí tým reportérů v Jihomoravském kraji a na Vysočině.
V Deníku pracuje déle než polovinu svého života. Začínal ve sportovní redakci, kterou následně řadu let vedl. V roce 2016 přešel na pozici zástupce šéfredaktora Moravskoslezského deníku, kde vedl ostravskou redakci. Od roku 2019 je šéfredaktorem Deníků v Moravskoslezském kraji. Od listopadu 2020 také stojí v čele redakce Deníků v Olomouckém a Zlínském kraji.
Ve vydavatelství Vltava Labe Media pracuje na různých pozicích od roku 2008. V současné době řídí tým editorů v Praze a středních Čechách. Ondřej Dluhí V roce 2015 absolvoval obor žurnalistika na Univerzitě Palackého v Olomouci. Během studia začal pracovat jako správce sociálních sítí pro Olomoucký deník. V současné době působí jako zástupce šéfeditora pro print v centrální redakci. Zároveň je šéfeditorem pro střední a severní Moravu.
Šéfredaktor HlídacíPes.org. Absolvoval Vyšší odbornou školu publicistiky a Literární akademii – soukromou vysokou školu Josefa Škvoreckého. Ve své novinářské kariéře střídal tištěná média a rozhlasové vysílání. Byl postupně redaktorem a moderátorem Českého rozhlasu 6, Rádia Svobodná Evropa, české redakce BBC World Service, politickým reportérem Hospodářských novin a šéfredaktorem zpravodajské stanice Českého rozhlasu – Rádia Česko. Rok strávil jako zahraniční zpravodaj české redakce BBC v Londýně. Od roku 2011 do konce roku 2014 působil jako šéfkomentátor týdeníku Ekonom. Je držitelem Novinářské ceny 2015.
Od roku 2017 pracuje pro HlídacíPes.org, server nezávislé žurnalistiky, který dlouhodobě mapuje například ruský a čínský vliv v ČR a věnuje se tématu dezinformací nebo oligarchizaci české politiky. Předtím 12 let působil v zahraniční redakci Českého rozhlasu, z toho čtyři roky strávil jako stálý zpravodaj na Slovensku a v Rakousku.
Redaktor webu HlídacíPes.org. Novinařině se věnuje od roku 1998, působil jako redaktor Svobodného slova, vedl redakci Deníku Litoměřicka, domácímu zpravodajství se věnoval v Nedělním světě a Lidových novinách. V letech 2009 až 2012 vedl domácí redakci Zpravodajství ČT a působil i jako editor hlavní zpravodajské relace Události. Od ledna 2014 do června 2015 byl šéfredaktorem serveru Česká justice. V roce 2017 dostal Novinářskou cenu za regionální žurnalistiku.
Ve novinářské praxi se zaměřuje především na témata dezinformací a bezpečnosti v kyberprostoru. Při své práci využívá techniky OSINT, tedy investigaci pomocí otevřených zdrojů. Spolupracoval například s mezinárodním investigativním týmem Bellingcat na kauze údajného únosu syna českého premiéra. Věnuje se také mezigeneračnímu mediálnímu vzdělání. Snaží se zlepšit orientaci veřejnosti v informačním chaosu. Pořádá proto workshopy pro studenty českých škol, natáčí vzdělávací videa na sociální síti TikTok a ve spolupráci s organizací Transitions přednáší pro seniory. V průběhu studia žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci vedl studentský časopis Houpací Osel a později spolupracoval se zpravodajským webem Aktuálně.cz.
Šéfredaktor Reportér magazínu. Ze čtyřiceti let života strávil zhruba polovinu prací v různých tiskovinách. Začal psát v roce 1993 do Českého deníku a přes Denní Telegraf a Lidové noviny doputoval až do MF DNES. Tu potom od roku 2006 vedl jako šéfredaktor. Při vlastnickém veletoči v českých médiích v roce 2013 se rozhodl funkci šéfredaktora opustit. Jelikož ale pořád věří na to, že má smysl pokoušet se o dobrou žurnalistiku, založil magazín Reportér. A protože každou redakci musí někdo řídit, jmenoval se v Reportéru šéfredaktorem. Za největší ocenění bude považovat to, pokud se bude magazín Reportér i jeho webové stránky čtenářům líbit a budou je považovat za zajímavé.
Už od malička ho zajímala historie, ale za studií se dostal k novinám. Byl zástupcem šéfredaktora v Lidových novinách a časopise Týden. Od roku 2006 pracoval jako zástupce šéfredaktora deníku MF DNES. Tento list opustil poté, co jej v roce 2013 koupil Andrej Babiš. Zabývá se českou i zahraniční politikou. Občas přednáší o médiích. Ze své novinářské dráhy vzpomíná na rozhovory s Gordonem Ramsayem a Danielem Craigem či na pozoruhodné diskuse v Evropském parlamentu v rámci aktivit proti českému náhubkovému zákonu.
Od září roku 2000 pracoval v MF DNES, kde se brzy vyhranil jako autor velkých rozhovorů a reportáží. Zajímavostí je, že pět procent jeho respondentů do půl roku od vydání článku zemřelo, a u reportáží že si Tomáš většinou našel téma, při němž se nedalo vyhnout konzumaci alkoholu. I tak se v MF DNES udržel do léta 2014, kdy se rozhodl následovat své největší novinářské oblíbence do měsíčníku Reportér. V něm si začal plnit sen – cestu autostopem kolem světa.
Pracoval v Mladém světě, Respektu a Týdnu. Spoluautor knížek Telnice – Vesnice v rovnováze (o vítězi soutěže Vesnice roku), Libkovice: Zdař bůh! (o likvidaci severočeské obce kvůli těžbě uhlí) a Novináři nejsou zlí (příručka, jak zaujmout média). V roce 2019 získal Novinářskou cenu v kategorii psaná reportáž za sérii Svět mimo Prahu a v roce 2020 Velkou cenu Ekopublika za článek Česko má žízeň (o suchu). Břevnovský patriot, slávista a potulný fotograf.
Šéfredaktorem týdeníku Respekt je od ledna 2009. S redakcí začal spolupracovat v roce 1997, o dva roky později se stal kmenovým redaktorem. Píše zejména politické komentáře. V roce 2003 obdržel za komentáře cenu Novinářská křepelka pro žurnalisty do 33 let. V únoru 2009 získal Cenu Ferdinanda Peroutky a o dva roky později i Novinářskou cenu. Je autorem knih Vládneme, nerušit (získal za ni prestižní Cenu Toma Stopparda) a Hledá se prezident. Podle první z nich byl natočen dokumentární film, který získal cenu Trilobit. Je autorem námětu k dokumentu Tady je Šloufovo…! či k dokumentárnímu seriálu o mladých lidech Generace „0“. V roce 2017 vydal knihu Opuštěná společnost, která vyhrála cenu Magnesia Litera za nejlepší knihu roku.
V Respektu pracuje od roku 2012, tedy celý svůj novinářský život. Píše o střední Evropě, Ukrajině a domácích tématech – zvlášť o takových, v nichž se nějak vyskytuje příroda. Za svoje články dostal několik novinářských ocenění. Studoval v Polsku a Maďarsku, rád čte beletrii z obou zemí. Hodně času tráví na Wikipedii.
S Respektem spolupracuje od roku 1999, stálým členem redakce je od roku 2002. Zaměřuje se na působení cizích mocností v Evropě a Česku, především Ruska a Číny, na českou politiku a justici. Za investigativní texty a reportáže získal několik Novinářských cen a také Cenu Ferdinanda Peroutky. Je autorem knih o mecenášce umění Meda Mládková. Můj úžasný život; o působení ruských tajných služeb Putinovi agenti; o evropských džihádistech Můj syn terorista. Jak se rodí evropští džihádisté (společně s Tomášem Lindnerem); o příběhu nejslavnější fotografie holokaustu československých Židů Vendulka. Útěk za svobodou; a o vraždách Putinových kritiků Novičok nebo kulka.
Do Respektu nastoupil v roce 2008 a od té doby je odpovědný za zahraniční zpravodajství. Nejraději píše o Německu, migraci, subsaharské Africe a obecně vztahu bohatých a chudých zemí. Za své reportáže dostal třikrát Novinářskou cenu (na další čtyři byl nominován), dvakrát obdržel Česko-německou novinářskou cenu a jednou Cenu Johnnyho Kleina, v roce 2009 pak za reportáž o bulharské mafii získal European Young Journalist Award. Je autorem knihy reportáží ze Zambie Čekání na období dešťů (2008), společně s Ondřejem Kundrou napsal knihu Můj syn terorista. Jak se rodí evropští džihádisté (2017).
Studoval politologii a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně, kam si na tři roky odskočil z Prahy. V Respektu, kam nastoupil jako elév v roce 2020 a stálým členem se stal o rok později, ho to nejvíce táhne k domácímu politickému dění. Čas od času se ale posouvá i jinam – například ke sportovním a společenským tématům.
Šéfredaktor serveru Seznam Zprávy a dlouholetý investigativní novinář. Připravuje na Seznam Zprávách především reportážní videosérii Ve stínu, v níž rozkrývá, jak se kroky mocných podepisují na životech občanů. Mapoval dotační podvody, opakovaně se vrací k postupu státu při výběru daní („zaklekávání“), ale i k případů týrání seniorů v domovech důchodců či sexuálních predátorů v řadách církve. V redakci Seznam Zpráv působí od jejího vzniku, v počátcích připravoval třeba pořad Zvláštní vyšetřování se Sabinou Slonkovou, v němž mimo jiné vypátrali syna Andreje Babiše. Je držitelem Novinářské ceny Ferdinanda Peroutky.
Na Seznam Zprávách připravuje rozhovory pro podcast Ptám se já. Ty jsou zaměřeny na aktuální publicistická témata s důrazem na politiku. Rozhovorům se věnuje od roku 2017 - nejprve jako moderátorka pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, krátce moderovala pořad K věci na CNN Prima News. V minulosti působila také v Hospodářských novinách jako politická reportérka. Věnovala se financování politických kampaní, mapování majetku politiků a samozřejmě politice a jejímu zákulisí. V roce 2012 získala cenu Novinářská křepelka pro mladé novináře a novinářskou cenu za rok 2019 a to v kategorii Nejlepší audiovizuální rozhovor.
Dlouholetý politický reportér, v redakci Seznam Zpráv působí od jejího vzniku a aktuálně se věnuje třem projektům. Je spoluautorem satirického pořadu Šťastné pondělí, který chystá společně s Jindřichem Šídlem a Konstantinem Sulimenkem. Společně s kolegyní Lucií Stuchlíkovou dělají autorský podcast o politice Vlevo dole. Jako vyznavač reportáží z terénu je autorem reportážní videosérie Neboli, v nichž ukazuje, jak politici vábí voliče.
Dlouholetý ekonomický novinář, kterého zajímají kapitálové a finanční trhy, vztah byznysu a politiky a příběhy o úspěšných podnikatelích a podnikatelkách, které mají zvuk v Česku i v zahraničí. V redakci má na starosti tým byznysových novinářů a novinářek, kteří mají skvělou energii a zápal pro práci. Rád sportuje, je fanda dobrých seriálů a nejlépe si odpočine v létě při organizování dětského tábora – bez mobilu a mailu. Je držitelem Novinářské křepelky a Ceny guvernéra ČNB.
Autorka a moderátorka podcastu 5:59 na Seznam Zprávách. V minulosti založila a vedla podcast Vinohradská 12 v Českém rozhlase. V ČRo působila také jako reportérka a zahraniční zpravodajka v Rusku (2008-2013) a USA (2013-2017). V roli korespondentky informovala o přelomových událostech posledního desetiletí, od války v Gruzii až po americké prezidentské volby, které do Bílého domu dovedly Donalda Trumpa. Je držitelkou Ceny Karla Havlíčka Borovského za rok 2020. V roce 2017 získala v USA prestižní novinářské ocenění „Nieman Fellowship“ na Harvardově univerzitě, kde se během ročního pobytu zabývala polarizací médií a vztahy střední Evropy k Rusku a Spojeným státům.
V Seznam Zprávách působí jako zástupce šéfredaktora pro investigativu a podcasty. V minulosti pracoval v reportérském oddělení Hospodářských novin a MF DNES, dva roky vedl domácí zpravodajství časopisu Týden. Od roku 2012 do roku 2016 vedl web Lidovky.cz. Poté v Českém rozhlase založil zpravodajský server iRozhlas, který vedl až do začátku roku 2022. Pod jeho vedením vznikl i podcast Vinohradská 12.
Od roku 2020 je reportérem Seznam Zpráv. Předtím pracoval deset let jako zahraniční reportér televize Prima, posléze čtyři roky jako reportér publicistického pořadu 168 hodin v České televizi. Jako zahraniční novinář působil mj. v letech 2014-2015 na Ukrajině. Reportoval například z masakru na "Majdanu", natáčel na Krymu během anexe, pohyboval se na separatistických územích nebo byl účasten bojů o město Debalceve. Po Ruské invazi v roce 2022 se na Ukrajinu vrátil. Poprvé v březnu, kdy popisoval dění v Kyjevě a kolem Irpině. Podruhé v červnu, kdy strávil několik dní s průzkumnou jednotkou u Doněcku a naposledy před několika týdny, kdy mj. popisoval práci českých mediků-dobrovolníků na frontové linii na Donbase. Je držitelem ceny Respektu a jeho reportáž "Pianista" byla nominována v Novinářské ceně.
V médiích se pohybuje od roku 1992, v Seznam Zprávách od jejich samého počátku v roce 2016. Věnuje se zde zejména politice a humoru, tedy satirickému pořadu Šťastné pondělí, jehož je spoluzakladatelem, moderátorem a principálem. V roce 2018 za něj získal dvě Křišťálové lupy v kategoriích online video a osobnost roku. Držitel Peroutkovy ceny a Novinářské ceny.
Jako investigativní novinář například rozkrýval manipulace zakázek v prezidentském sídle, napojení sponzorů Miloše Zemana na Rusko či toky peněz z čínské ambasády na Univerzitu Karlovu. Dlouhodobě se věnuje odhalování obchodníků se strachem, kteří se snaží zbohatnout na šíření propagandy Vladimira Putina. Držitel Novinářské ceny 2016 za kauzu neexistující mluvčí Michala Haška. V roce 2020 získal Novinářskou křepelku pro mladé novináře. Ve stejný rok také obdržel Československou cenu veřejnosti za rozkrývání čínského vlivu v Česku. V roce 2021 mu porota s kolegyní Adélou Jelínkovou udělila Novinářskou cenu za odhalení podezřelých zakázek v Lánech, ze kterých profitovali blízcí Miloše Zemana.
Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Semestr absolvoval také na Université Libré Bruxelles v Bruselu. Od roku 2012 působil v Českém rozhlase. Postupně se přes působení v domácí redakci Radiožurnálu dostal v lednu 2014 k moderování na Českém rozhlase Plus. Pět let moderoval ranní vysílání, pořad Interview Plus, diskuzní duel Pro a proti, mimořádná vysílání a speciály a také Veřejné debaty Plusu v regionech, které se za účasti publika vysílali živě na sociálních sítích. Od listopadu 2020 do února 2023 působil ve zpravodajské internetové televizi DVTV. Pět let pracoval v think tanku působícím v oblasti mezinárodních vztahů Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). V současné době je novinářem na volné noze.
Pokud máte jakýkoli dotaz, napište nám na e-mail: tmv@jsns.cz, nebo volejte na tel.:+420 731 690 964 (dostupné po-pá od 10:00–16:00)
