Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k médiím 

Čeští středoškoláci nemají dostatek znalostí o médiích a bojují s analýzou konkrétních mediálních sdělení.  Jejich mediální gramotnost je nízká. Gymnazisté jsou na tom o mnoho lépe než žáci ostatních typů středních škol. Míra mediální gramotnosti se zároveň výrazně odráží v postojích studentů k médiím a jejich roli v demokratické společnosti.

To jsou hlavní závěry unikátního reprezentativního výzkumu s názvem Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k médiím, který jsme realizovali ve spolupráci s agenturou Median. K výzkumu jsou dvě závěrečné zprávy: jedna zachycuje výsledky pro celou ČR, druhá se zaměřuje speciálně na Prahu.
 

Více o našem výzkumu 

Výzkum je rozdělen do dvou částí. První obsahuje 15 úloh testujících úroveň mediální gramotnosti a analýzu několika konkrétních mediálních sdělení. Druhá část výzkumu mapuje postoje žáků – nabízí například odpovědi na otázky: jaká média považují žáci za důvěryhodná, jak vidí české novináře, jaká je úloha médií v demokracii, jak vnímají vlastnictví médii politiky nebo zda jsou nepravdivé zprávy (fake news) problém a měly by být regulovány.

 

Výběr z hlavních zjištění: 

Žáci mají velmi slabé znalosti o zobrazovaném obsahu na internetu, přitom z něj čerpají většinu  zpráv. 

  • Správnou možnost u otázky na fungování internetových vyhledávačů uvedlo správně pouze 15 % žáků (z gymnazistů 21 % ze studentů učilišť jen 10 %)  To, že obsah zobrazovaný Facebookem, řídí algoritmy, ví méně než polovina žáků (43 % celkem, z gymnazistů pak 55 % a na učilištích pouze 23 %). Skutečnost, že v případě příspěvků na Facebooku označených „Sponzorováno“ jde o placenou reklamu, neví 41 % studentů učilišť.

Žákům dělá obtíže kriticky posuzovat konkrétní mediální sdělení.

  • U reálné tiskové zprávy o výsadbě stromů na Zlínsku pouze polovina dotázaných (52 %) rozpoznala komerční charakter sdělení. Při posuzování důvěryhodnosti článků na Facebooku (srovnání dvou článků na stejné téma ze dvou různých webů – etablovaného zpravodajského versus dezinformačního webu) zvolila polovina žáků správnou odpověď, studenti gymnázií si vedli lépe než studenti učilišť (65 %  správných odpovědí oproti 41 %).

Žáci si nejsou jisti, která média jsou veřejnoprávní, někteří za ně považují i dezinformační weby.

  • Mnozí označili za veřejnoprávní média i komerční televize, rádia nebo weby. Dezinformační web Parlamentnilisty.cz považuje za veřejnoprávní médium (nebo neví, zda je, či není) 57 % žáků. Zajímavé přitom je, že u otázky zjišťující, zda žáci znají nějaké dezinformační weby, odpovědělo pouze 30 % žáků kladně. Tito žáci za dezinformační označovali nejčastěji právě Parlamentní listy (následoval Aeronet a Sputnik). Zároveň 88 % žáků uvedlo, že se s nepravdivými zprávami na internetu setkávají.

Žáci jsou kritičtí k vlastnictví médií politiky, jednotlivé vlastníky soukromých médií přitom většinou neznají.

  • Podle velké většiny studentů (74 %) jsou média vlastněná politiky méně důvěryhodná. Žáci se však zcela neorientují v tom, kdo soukromá média vlastní. Nejvíce znají Jaromíra Soukupa (správně ho přiřadilo k TV Barrandov 62 % žáků). U ostatních soukromých médií klesl podíl správných odpovědí pod 50 %; web iDNES.cz přiřadilo k zakladateli příslušných svěřeneckých fondů Andreji Babišovi 48 % dotazovaných, web Aktuálně.cz ke Zdeňku Bakalovi 35  % studentů.

Co dalšího jsme ve výzkumu zjistili? Prohlédněte si celou závěrečnou zprávu z výzkumu se všemi grafy a výsledky. Nebo si stáhněte tiskovou zprávu.

 

Praha vs. celá ČR

Jak si vedli pražští středoškoláci v porovnání se středoškoláky z jiných míst v republice? Nahlédněte do speciální závěrečné zprávy mapující mediální gramotnost pražských středoškoláků.  

Mé oblíbené filmy

Mějte své oblíbené filmy rychle po ruce

Novinkou na webu je „symbol srdíčka", který se objeví na Vašem profilu po přihlášení. Jde o funkci ukládání oblíbených lekcí ve vašem profilu. Případně si můžete dávat na seznam filmy, které chcete zhlédnout později.