Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k médiím 

Čeští středoškoláci nemají dostatek znalostí o médiích a bojují s analýzou konkrétních mediálních sdělení.  Jejich mediální gramotnost je nízká. Gymnazisté jsou na tom o mnoho lépe než žáci ostatních typů středních škol. Míra mediální gramotnosti se zároveň výrazně odráží v postojích studentů k médiím a jejich roli v demokratické společnosti. To jsou hlavní závěry unikátního reprezentativního výzkumu s názvem Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k médiím, který jsme realizovali ve spolupráci s agenturou Median. 

Více o našem výzkumu 

Výzkum je rozdělen do dvou částí. První obsahuje 15 úloh testujících úroveň mediální gramotnosti a analýzu několika konkrétních mediálních sdělení. Druhá část výzkumu mapuje postoje žáků – nabízí například odpovědi na otázky: jaká média považují žáci za důvěryhodná, jak vidí české novináře, jaká je úloha médií v demokracii, jak vnímají vlastnictví médii politiky nebo zda jsou nepravdivé zprávy (fake news) problém a měly by být regulovány.

Výběr z hlavních zjištění: 

Žáci mají velmi slabé znalosti o zobrazovaném obsahu na internetu, přitom z něj čerpají většinu  zpráv. 

  • Správnou možnost u otázky na fungování internetových vyhledávačů uvedlo správně pouze 15 % žáků (z gymnazistů 21 % ze studentů učilišť jen 10 %)  To, že obsah zobrazovaný Facebookem, řídí algoritmy, ví méně než polovina žáků (43 % celkem, z gymnazistů pak 55 % a na učilištích pouze 23 %). Skutečnost, že v případě příspěvků na Facebooku označených „Sponzorováno“ jde o placenou reklamu, neví 41 % studentů učilišť.

Žákům dělá obtíže kriticky posuzovat konkrétní mediální sdělení.

  • U reálné tiskové zprávy o výsadbě stromů na Zlínsku pouze polovina dotázaných (52 %) rozpoznala komerční charakter sdělení. Při posuzování důvěryhodnosti článků na Facebooku (srovnání dvou článků na stejné téma ze dvou různých webů – etablovaného zpravodajského versus dezinformačního webu) zvolila polovina žáků správnou odpověď, studenti gymnázií si vedli lépe než studenti učilišť (65 %  správných odpovědí oproti 41 %).

Žáci si nejsou jisti, která média jsou veřejnoprávní, někteří za ně považují i dezinformační weby.

  • Mnozí označili za veřejnoprávní média i komerční televize, rádia nebo weby. Dezinformační web Parlamentnilisty.cz považuje za veřejnoprávní médium (nebo neví, zda je, či není) 57 % žáků. Zajímavé přitom je, že u otázky zjišťující, zda žáci znají nějaké dezinformační weby, odpovědělo pouze 30 % žáků kladně. Tito žáci za dezinformační označovali nejčastěji právě Parlamentní listy (následoval Aeronet a Sputnik). Zároveň 88 % žáků uvedlo, že se s nepravdivými zprávami na internetu setkávají.

Žáci jsou kritičtí k vlastnictví médií politiky, jednotlivé vlastníky soukromých médií přitom většinou neznají.

  • Podle velké většiny studentů (74 %) jsou média vlastněná politiky méně důvěryhodná. Žáci se však zcela neorientují v tom, kdo soukromá média vlastní. Nejvíce znají Jaromíra Soukupa (správně ho přiřadilo k TV Barrandov 62 % žáků). U ostatních soukromých médií klesl podíl správných odpovědí pod 50 %; web iDNES.cz přiřadilo k zakladateli příslušných svěřeneckých fondů Andreji Babišovi 48 % dotazovaných, web Aktuálně.cz ke Zdeňku Bakalovi 35  % studentů.

Co dalšího jsme ve výzkumu zjistili? Prohlédněte si celou závěrečnou zprávu z výzkumu se všemi grafy a výsledky. Nebo si stáhněte tiskovou zprávu.