Víte, kolik lidí za komunistického režimu skutečně spolupracovalo se Státní bezpečnosti? Jaké byly jejich pohnutky, jak svou tehdejší činnost vnímají dnes nebo jak probíhaly jimi vedené akce? A jaký je rozdíl mezi spolupracovníkem a přímým pracovníkem StB? Ponořte se do tohoto nelehkého tématu pomocí filmu Nikomu jsem neublížil. Pokud se chcete dozvědět více o metodách StB, doporučujeme lekce ze série Tajné akce StB, které naleznete níže.
Pavel Křemen / Česká republika / 2011 / 43 min.
Dokument Pavla Křemena se věnuje tématu spolupráce s StB. Dle odhadů s ní během komunismu spolupracovalo až 200 000 lidí. V dokumentu vystupují bývalí důstojníci i spolupracovníci, které verbovali. Opravdu „nikomu neublížili“?
Aktivita nabízí množství citací z filmu Nikomu jsem neublížil. Z nich vyučující vybere dle zdatnosti své třídy jen několik, ke kterým poté žáci píší své komentáře. Jaké byly motivace pro spolupráci s StB? A najdou u bývalých spolupracovníků známky sebereflexe?
Informační text historika Petra Blažka mimo jiné hledá odpověď na otázku, jak si vlastně StB vybírala své spolupracovníky. Zabývá se také proslulými Cibulkovými seznamy. Byli všichni v nich uvedení skutečně spolupracovníky, nebo se mohlo jednat o omyl?
Jedním z příkladů praktik StB je přepadení chartistky Ziny Freundové na podzim 1981 v jejím vlastním bytě. Bylo formou nátlaku k jejímu vystěhování z Československa. Přečtěte si zprávu VONS o tomto činu.
Ján Novák / Česká republika / 2008 / 14 min.
Pamětník Antonín Huvar ve filmu vzpomíná, jak brutálně komunisté s řeholníky zacházeli. Výsledkem Akce K bylo nejen zničení životů tisíců řeholníků, kteří byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech k dlouholetým trestům a stali se z nich političtí vězni, ale i odstartování trvalé devastace církevních památek. Průvodce filmem Ondřej Vetchý v závěru připomíná, že dodnes nebyl nikdo z aktérů Akce K trestně stíhán.
Film: Tajné akce StB: Akce Alfa Marcel Petrov / Česká republika / 2009 / 14 min.
Krátký dokumentární film z cyklu Tajné akce StB působivě rekapituluje jednu z nechvalných kapitol činnosti komunistické tajné policie. Rádio Svobodná Evropa (RFE) bylo od počátku svého působení v roce 1951 trnem v oku československé Státní bezpečnosti. O tom, jak by se dalo proniknout do jejích redakčních řad, se dokonce vyučovalo na tehdejších komunistických vysokých školách. Podařilo se to agentu-celebritě Pavlu Minaříkovi, který v mnichovské centrále RFE působil v letech 1969 až 1976 a v rámci propracované akce Alfa například připravoval únosy tehdejších redaktorů.
Žáci po zhlédnutí filmu sepisují ve skupinách příčiny, které vedly Pavla Minaříka k jeho agentské činnosti, a následky jeho činu. Uvědomují si tak různé příčiny a následky kolaborace se zločinným režimem a seznamují se se společenskými poměry v Československu sedmdesátých let minulého století.
Petra Všelichová / Česká republika / 2009 / 13 min.
Na konci čtyřicátých let se režim rozhodl hledat zrádce ve vlastních řadách. Tak se zrodila tajná akce StB a vojenského obranného zpravodajství – pojmenovaná podle vysavače – Lux. Ústřední postavou filmu z dokumentárního cyklu České televize je Bedřich Reicin, iniciátor a vykonavatel této akce. Úkolem jeho týmu bylo připravit falešné důkazy a ve vykonstruovaných procesech „usvědčit“ z velezrady a z dalších zločinů nepohodlné důstojníky Československé armády, kteří nebyli ochotni spolupracovat s komunisty.
Aktivita vede k pochopení oficiální komunistické rétoriky při procesu se spolupachateli „protistátního spikleneckého centra“. Žáci jsou po absolvování aktivity schopni pojmenovat prvky komunistické propagandy a reflektovat situaci vykonstruovaných procesů s „věrnými“ členy komunistické strany.
Objevujte se svými žáky svět umělé inteligence
Vyzkoušejte naše nové aktivity do hodin využívající AI chatboty. A pokud je pro vás AI nové téma, nachystali jsme pro vás také manuál Krok za krokem k výuce s umělou inteligencí, díky kterému můžete začít zapojovat AI do výuky vlastním tempem.
