Rozhovor

Boříme zajeté mýty o duševních onemocněních


Název projektu: Nevypusť duši

Kde vznikl: Praha

Jak o něm víme: nominace na Cenu Gratias Tibi 2017


Původně studentský projekt, který se postupně přeměnil ve funkční neziskovku. Nevypusť duši vznikl v roce 2015 a stojí za ním Marie Salomonová s Terezou Růžičkovou. Daly si společně za cíl rozvířit debatu o duševních onemocněních. A daří se jim to. Na Facebooku už organicky nasbíraly přes deset tisíc lajků! Ukazují lidem, že i s depresemi nebo panickými úzkostmi se dát plnohodnotně žít.

Marie, jak se stane, že dvě holky vymyslí a založí projekt zabývající se duševním zdravím?

My samy jsme pacientky. Já se léčím s duševním onemocněním od třinácti, Tereza kratší dobu. Zároveň jsme obě studovaly nebo studujeme obor, který je blízký tomuto tématu – Tereza experimentální psychologii v Oxfordu a já neurovědy v Nottinghamu. Obě jsme získaly stipendium od Bakala Foundation a díky tomu jsme se potkaly. Bavily jsme se, že nás tohle téma zajímá. Také spousta zahraničních organizací je řeší. V Čechách nám chyběla iniciativa, která by k tématu přistupovala stylem mladých lidí. Chtěly jsme něco pro studenty, něco „fresh“.

Popiš nám, jak takový projekt reálně vzniká.

Kvůli práci jsem se projektu věnovala po večerech, ale Tereza měla víc času. Obepisovala spolky studentů psychologie, jestli by se k nám chtěly připojit. Taky navázala kontakt s Národním ústavem duševního zdraví a s dalšími souvisejícími organizacemi. Zjišťovala, jestli se budou chtít zapojit nebo nás alespoň podpořit. Ukázalo se, že jdeme správným směrem. Připojilo se k nám pár studentů psychologie a několik podporovatelů.

Pak už jste s týmem spustili facebookovou stránku?

Ano, začali jsme zveřejňovat výstižné infografiky obsahující různá data, například „Každý čtvrtý se v životě setká s tím a tím“. Necpali jsme čtenářům vše. Vybírali jsme pro ně jen to zajímavé, ale zároveň bez přílišného zjednodušení. Snažili jsme se taky bořit různé mýty, například že se schizofrenie projevuje rozdvojenou osobností. Je to jeden z největších mýtů kolem této nemoci.

Podle čeho vybíráte obsah vašich příspěvků?

Sledujeme nejnovější vědecké studie, zajímavé statistiky a hodně se inspirujeme v zahraničí. Neříkáme, že jsme objevili Ameriku. Snažíme se do českého prostředí implementovat, co v zahraničí funguje už několik let. Takže šíříme ověřené informace, boříme zajeté mýty a dáváme dohromady srozumitelné informace, které lidem v Čechách zatím nikdo moc nevysvětlil.

Nyní už ale zdaleka nefungujete jen na sociálních sítích.

Po roce jsme od Facebooku přešli k prevencím. Přišlo nám, že bychom se chtěli dostat ještě k jiné cílovce, hlavně ke středoškolákům. Přemýšleli jsme, jak to udělat, až jsme vymysleli preventivní a destigmatizační program pro studenty. Začali jsme jezdit na střední a vysoké školy. Také jsme postupně organizovali workshopy a přednášky pro veřejnost.

Jak taková studentská přednáška vypadá?

Jde o pětihodinový interaktivní blok, kdy se studenti ptají našich dvou lektorů na cokoliv a sami si vyzkouší spoustu věcí. Část tvoří zmiňovaná prevence, kde se řeší psychohygiena – jak se o své duševní zdraví správně starat. Momentálně máme dvacet vytrénovaných a šikovných lektorů. Jsou to studenti psychologie nebo vystudovaní psychologové. Náš tým tvoří ale i sami pacienti. Do škol vždycky jezdí dvojice psycholog –pacient.

Proč jste se rozhodli založit neziskovku?

Abychom náš původně studentský projekt nějak ukotvili a mohli žádat třeba o granty. Ukázalo se, že nejlepší bude stát se spolkem, tak jsme ho založili. Byla kolem toho spousta otravné práce. Naše iniciativa je teď ale důvěryhodnější.

Na co všechno potřebujete finance?

Hlavně na cestovní náklady a tištěné materiály, které rozdáváme na školách. Nově jdou peníze taky na odbornou supervizi. Abychom totiž naši práci dělali dobře, musíme se starat i o své duševní zdraví. Supervize nám v tom pomáhají.

A jaké máte plány do budoucna?

Chtěli bychom mít zaměstnance a lidem odborně pomáhat. A taky bychom rádi zaměstnali naše současné lektory, jakmile dostudují psychologii.


MARIE SALOMONOVÁ (26)

Narodila se v Praze. Vystudovala neurovědy v Nottinghamu. Od svých 13 let se léčí s úzkostně depresivní poruchou, a proto dlouhodobě užívá léky. Jsou dny, kdy není schopná vstát z postele, má pocity prázdnoty a nemá energii cokoli dělat. Kromě Nevypusť duši pracuje na Ministerstvu zdravotnictví, kde působí jako poradce v oblasti reformy psychiatrické péče. Konkrétně jde o zapojení pacientů v rozhodovacím procesu.


Autor textu: Jakub Pavlovský

Editorka: Kateřina Čížková

Foto: facebook Marie Salomonové a CreativeMornings Prague