Hoax 

Hoax je poplašná řetězová zpráva. Šíří se zejména prostřednictvím e-mailů nebo na sociálních sítích. Vždy obsahuje výzvu, abychom toto sdělení předali dále a varovali tak ostatní. 

Analyzované sdělení 

Následující příspěvek na Facebooku varoval před arabskými uprchlíky, kteří  údajně podřezali dobytek. Ačkoliv zpráva nebyla pravdivá, vyvolala paniku a mnoho nenávistných reakcí. Analýza je dostupná ke stažení také ve formátu pdf.  

Analýza podle 5 klíčových otázek

 

  • KDO?

Kdo je autorem nebo tvůrcem sdělení?

Uživatel nebo uživatelka Facebooku pod jménem Hana Bočková.

Jaké informace lze o autorovi nebo tvůrci sdělení dohledat?

Sdělení vytvořil facebookový profil se jménem Hana Bočková. Pokud bychom hoax četli v reálném čase, můžeme snadno na jméno Hana Bočková kliknout a podívat se, jaké informace o sobě zveřejňuje. Tyto informace nicméně nemusí být pravdivé. Případ vyšetřovala policie, která odhalila, že hoax na Facebooku šířila čtyřiceti sedmiletá žena z Dačicka.

Kdo má kontrolu nad vznikem a šířením sdělení?

Uživatel/ka Facebooku, který/á příspěvek vytvořil/a, správce facebookové skupiny Bazar rostlin, do níž bylo sdělení umístěno. Dále také společnost Facebook, která pro sdílení informace poskytuje technologickou platformu a může také rozhodnout, zda bude nějaké sdělení vymazáno například proto, že porušuje pravidla komunity.

 

  • CO?

Co je obsahem sdělení?

Příspěvek obsahuje informaci o údajném činu arabských uprchlíků. Je uveden komentářem, který vysvětluje, proč uživatel/ka tento příspěvek sdílí.

Jaké názory či hodnoty jsou ve sdělení přítomny?

Autor/ka míní, že uvedená informace je velmi důležitá a je třeba o ní informovat a šířit ji. Média podle autora/ky o události úmyslně mlčí.

Jsou ve sdělení uvedené zdroje a jak se dají obsažené informace ověřit?

Ve sdělení není uveden žádný zdroj, je to pouze tvrzení autorky. Zda uprchlíci opravdu podřezali dobytek, šlo snadno ověřit telefonátem na policii, která podle autorky na místě už zasahovala.

Jaké informace či vyjádření nejsou ve sdělení zahrnuty?

Ve sdělení chybí vyjádření či důkazy, které by událost potvrzovaly – například citace policie, pachatelů nebo svědků události nebo obrazový záznam.

 

  • KOMU?

Jaké cílové skupině je sdělení určeno?

Cílovou skupinou jsou členové facebookové skupiny Bazar rostlin. Tato skupina ke konci dubna 2017 měla 21 063 členů. Příspěvky jsou převážně fotografie rostlin, které zapadají do popisu skupiny „Nabízejte zde rostliny na prodej nebo na výměnu“.

Jakým způsobem se sdělení k příjemcům dostává a jak se případně dál šíří?

Příspěvek byl umístěn do facebookové skupiny a zobrazuje se tedy primárně členům této skupiny. Tato skupina je nicméně „veřejná“, což znamená, že do ní má přístup kterýkoliv uživatel Facebooku. Kdokoliv může příspěvky umístěné v této skupině sdílet. Sdílením příspěvku se zpráva dostává i k uživatelům, kteří skupinu Bazar rostlin nikdy nenavštívili.

Jak může sdělení ovlivnit chování, postoje a názory příjemců?

Příjemci, kteří vnímají arabské uprchlíky negativně, se ve svém postoji pravděpodobně ještě více utvrdí.  Uživatelé mohou mít potřebu sdělení dále sdílet a komentovat. V příspěvku je uvedeno, že uprchlíci páchají násilí na Dačicku, proto lze předpokládat, že nejsilněji rozruší právě obyvatele Dačicka, kteří budou mít největší potřebu si obsažené informace ověřit. Část příjemců bude o pravdivosti sdělení pochybovat.

 

  • JAK?

Jak se sdělení snaží upoutat pozornost?

Autorka poutá pozornost tím, že sděluje šokující informaci, která vyvolává silné emoce.

Jaký je jazyk sdělení a vizuální forma sdělení a proč?

Autorka při informování o události používá strohý informativní jazyk. Informaci uvádí titulkem, místem události a datem, pod sdělením se podepisuje. Příspěvek má formát klasické zprávy z novin, což mu dodává zdánlivou kredibilitu. V závěru autorka přidává výzvu, aby příjemci informaci dále šířili.

Jaké emoce může sdělení v příjemcích vyvolat a proč?

Sdělení může v příjemcích vyvolat strach, pocit ohrožení, odpor, nenávist a nedůvěru v média.

 

  • PROČ?

Proč bylo sdělení vytvořeno?

Policii žena uvedla, že měla informaci zprostředkovanou od „známého“ a uvěřila jí. Brzy po zveřejnění příspěvku si údajně svůj omyl uvědomila a zprávu stáhla, ta už se ale šířila na internetu dál. Nevíme, zda žena řekla policii pravdu. Vznik zcela smyšlené zprávy a její šíření do veřejného prostoru ale ukazuje záměr původního autora, ať už jím je kdokoliv. Tedy snahu šířit paniku, strach a odpor k arabským uprchlíkům za vědomého použití zcela smyšlené informace.

Kdo má ze sdělení prospěch či užitek?

Pravou motivaci autora nemůžeme s jistotou určit, prospěch z šíření zprávy však mají jedinci a hnutí, kteří se snaží posilovat odpor a nenávist vůči uprchlíkům a nedůvěru v tradiční média.

 

Doplňující informace a zajímavosti:

Policie v Jindřichově Hradci chtěla ženu z Dačicka, která na internetu tuto zprávu sdílela, stíhat za šíření poplašné zprávy. Za to jí hrozilo až pětileté vězení. Státní zástupkyně návrh na potrestání ale nepřijala. Důvodem byl ženin čistý trestní rejstřík a fakt, že se omluvila.

Žena řekla dva dny po šíření poplašné zprávy médiím: „Zprávě jsem opravdu věřila, jednala jsem v dobré víře, nikoliv z rasistických nebo xenofobních důvodů. Nejsem pravičák ani extremista, ale jsem bohužel hloupá ženská, která uvěřila fámě. Kdybych se byla podrobně informovala hned, nerozpoutala bych hotovou bouři na internetu.“

 

Odkazy:

Jak o události informovala policie?

Jak o hoaxu psal idnes.cz?

Facebooková skupina BAZAR ROSTLIN

Vyvrácení pravdivosti tohoto příběhu na HOAX.cz

Jak jsou šiřitelé hoaxů stíháni?