Proč se k sobě na internetu často chováme hůře než ve skutečném světě? Podívejte se na plakát i doprovodný text.
 |
|
I když se často říká, že nenávist v Česku šíří hlavně „extremisté“, ve skutečnosti jsou to nejčastěji obyčejní lidé skrytí v domnělé anonymitě internetu. Dříve se nenávistné komentáře objevovaly především v diskuzích pod články zpravodajských serverů nebo pod blogy. Nyní se tyto vyhrocené debaty přenesly do komentářových sekcí na sociálních sítích.
Právě zde se nenávistné komentáře (hate speech) snadno a rychle šíří a oslovují nové a výrazně širší publikum. Pozoruhodná změna nastala i v přístupu samotných autorů příspěvků. Zatímco dříve lidé vystupovali v diskuzích pod přezdívkami, dnes např. na Facebooku vystupují prostřednictvím svých profilů pod vlastním jménem.
Spolu s tím se mění i atmosféra ve společnosti a míra toho, co je považováno za přípustné. Nenávistné komentáře jsou často chápané jako norma. Nahrávají tomu i někteří veřejní činitelé, kteří hate speech sami aktivně využívají, běžně se tak projevují a podobné chování diskutérů na internetu tak legitimizují.
Lidé šířící nenávist existovali vždy. Anonymní, neosobní prostředí internetu jim ale poskytuje dříve nepoznaný prostor. Před monitorem počítače autor takových komentářů ztrácí zábrany, neřeší společenské normy a jedná tak, jak by v reálném životě pravděpodobně nikdy nejednal. Agrese a nenávist má často původ v nespokojenosti se sebou samým. Hate speech pak může sloužit jako ventil, způsob jak se vyrovnat s vlastními problémy.
Svět „hejtrů“ je černobílý –
milují nebo nenávidí. Vyrovnávají se tak se světem, jemuž zcela nerozumějí. Hejtři nemají obvykle vlastní názor, přejímají jiné vzory, hledají někoho, kdo by je vedl, ukazoval, co je dobré a co špatné. Proto se upínají k autoritám, silným vůdcům, které nekriticky obdivují a slepě následují. Jsou to lidé, jimž chybí kritické myšlení, snadno podléhají demagogii a propagandě.
Pokud někdo v našem okolí je obětí nenávistných projevů či výhrůžek a máme obavu o jeho bezpečnost, můžeme nahlásit případ policii. České zákony umožňují nenávistné projevy postihovat. Dále se lze obrátit například na organizaci In IUSTITIA, jež poskytuje právní a jinou podporu obětem násilí z nenávisti. Jsme-li svědky nenávistných projevů, je dobré vyjádřit oběti podporu, nabídnout pomoc. Nenávistný obsah je také možné nahlásit provozovatelům sociální sítě, lze tak nejčastěji učinit přímo v možnostech u daného příspěvku či komentáře.
Hatefree Culture jsou stránky, které provozuje Agentura pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR, pravidelně popisují a odhalují nenávistné lživé zprávy o různých skupinách obyvatel.
České centrum bezpečnějšího internetu kromě osvětové činnosti provozuje také horkou linku pro nahlašování nezákonného obsahu (www.stoponline.cz) a linku pomoci například proti kyberšikaně (www.pomoconline.cz).
In IUSTITIA je bezplatná poradna pro oběti násilí z nenávisti.
