Nepřátelé pravdy

Největším nebezpečím nejsou ruští trollové, ale naši vlastní politici

Martin M. Šimečka

O tom, jak je kolem nás spousta lží, ale vlastně ani možná nechceme znát pravdu, protože nechceme žít ve světě, kde není jiná možnost. Začíná totiž svět alternativních faktů.  Dále pak o lidech, kteří celkem jednoduše zveřejnili celosvětový hoax, a o politicích nadávajících na novináře (a obviňujících je ze lži). Článek s dobrým koncem: ochránců pravdy je víc, než si myslíme.

 

Hlava místo samopalu

Propaganda coby osa nového pojetí mezinárodních konfliktů

Ondřej Kundra

Cíle ruské propagandy uvnitř a vně, nejen vůči Ukrajině a Sýrii. Rusko financuje různé nevládní organizace, které mají v jednotlivých zemích rozdělovat společnost. O tom, že se Putin možná připravuje na útok na Pobaltí s tím, že je tam utlačována ruská menšina (v tom mu má pomoci právě propaganda).

 

Do boje proti lžím

Silvie Lauder

Velká reportáž z Londýna, kde autorka na základě rozhovorů s novináři ze zavedených médií (The Economist, The Finacial Times, The Daily Telegraph) a jejich on-line příbuzných (BuzzFeed, The Conversation) či akademiky a aktivisty zjistila, že v dezinformační době zažívají seriózní média a novinářská profese jako taková jistou renesanci.

 

Každý se musí soustředit

Ondřej Kundra

S šéfredaktorkou San Francisco Chronicle Audrey Cooper o tom, jak se neztratit v informační mlze, o kultuře inovací a jedné velké výzvě.

 

Kdo tu píše pro Putina

Po stopách tajemných majitelů proruských médií

Ondřej Kundra

Článek o proruském zpravodajském webu Aeronet.cz, o jeho vzniku v roce 2001 a postupné proměně, o jeho majitelích a lidech, kteří se o web starají. Policie tvrdí, že ne všechny české proruské weby musí být financované Kremlem.

 

Myslitelé ze savany

Lidský mozek není ustrojen k objektivnímu zvažování informací

Petr Třešňák

Článek se zabývá různými teoriemi a vědeckými studiemi, které se snaží vyřešit, proč lidský rozum lživým informacím z nějakého důvodu podléhá. Sklon k předsudkům nesouvisí s inteligencí či schopností orientovat se v tématu, ale spíše s vnímáním vlastní identity.

 

Jdou po nás

Kouzlo konspiračních teorií

Tomáš Lindner

Jakýsi úvod do konspiračních teorií včetně zmínky o těch nejzásadnějších (11. září, smrt JFK). Lidé mají potřebu věřit tomu, že významné, důležité události mají také významné, důležité příčiny, proto jim oficiální, příliš světská, obyčejná vysvětlení nestačí.

 

Demokracie? Umíme ji napodobit

Ondřej Kundra

S Peterem Pomerantsevem o nebývalých možnostech, jednom carovi a opravdu čistém městě. Pomerantsev je považován za předního znalce ruské propagandy.

 

Most na druhý břeh

Jak fungují Parlamentní listy

Ondřej Kundra

Základní informace o médiu Parlametní listy - jak vznikly, kdo je investorem, jakým způsobem se odlišují od jiných médií. Dále pak o tom, jak tato média manipulují se čtenáři tím, že smazávají rozdíl mezi fakty a fikcí.

 

Chtějí nás oblbnout

Německá média reagují na kritiku svého zpravodajství o uprchlících

Tomáš Lindner

Zamyšlení nad tím, proč trvalo pár dní, než média informovala o incidentu v Kolíně nad Rýnem na Silvestra 2015/2016. Článek o německých médiích, o tom, jakým způsobem píší o uprchlické krizi a proč to tak dělají. Němečtí novináři neodpovídají průměrnému občanovi - mají vyšší vzdělání a jsou podle průzkumu názorově více nalevo než průměr společnosti, proto jejich postoje přesně neodrážejí postoj publika.

 

Patrioti, připravte se

Francouzi jsou zaměstnaní reálnými událostmi voleb a neřeší, kdo jimi manipuluje

Kateřina Šafaříková

Nahlédnutí do zákulisí francouzských voleb, především do tábora Marine Le Pen - ukázka toho, jak funguje jejich volební kampaň vedená na sociálních sítích. Dále pak zmínka o tom, jak Emmanuela Macrona na proruském webu označili za gaye. A nakonec to vypadá tak, že Francouzi konzumují jen čistá fakta.

 

Neumíte si to představit

Jaroslav Spurný, Ondřej Kundra

S Evou Romancovovou o nebezpečném působení cizích mocností, obraně měkkých cílů a hledání chyb v systému. Romancovová je v současné době hlavní koordinátorkou Auditu národní bezpečnosti.

 

Zemřeš!

Jak se žije lidem, kteří se rozhodli podívat do zákulisí informační války

Ondřej Kundra

Příběh finské novinářky Jessikky Aro, která se rozhodla odhalit tajemství ruských trollů (článek obsahuje i jejich stručnou historii). Její život se zásadně změnil poté, co začala dostávat výhrůžné zprávy. Zmínky o dalších zemích a odhalování tvůrců dezinformací.

 

Část lidí neměla co číst

Vlado Šnídl

S Jurajem Smatanou o tom, proč Slováci utíkají k alternativním webům. Smatana před dvěma lety sestavil seznam internetových proruských stránek v Česku a na Slovensku.

 

Kdo tu kuje pikle

Jak otevřít dětem svět postpravdy? Školy zatím tápou

Ivana Svobodová

Mediální výchova/nauka v českých školách skoro neexistuje. A pokud je, tak většinou není samostatný předmět, ale je roztříštěná mezi další předměty. Po českých školách jezdí několik sdružení, která v nich pořádají přednášky. Nejdůkladněji se mediální gramotností zabývá Jeden svět na školách. Ministryně Valachová nepovažuje tento předmět za podstatný.

 

Nestačí popisovat problémy

Tomáš Lindner

S ředitelem zpravodajství Dánského rozhlasu Ulrikem Haagerupem o tom, jak obnovit důvěru veřejnosti v klasická média.

 

Brány se otevřely

Se sociologem Petrem Lupačem o hlubinných posunech v české společnosti

Silvie Lauder

Rozhovor se sociologem Petrem Lupačem, v němž mimo jiné říká: "Celou situaci nevnímám jen jednoznačně negativně, a to také proto, že když se podíváte do historie, tak nářky nad "barbary", kteří devastují veřejný prostor, tu byly vždy, a můžeme jít zpátky až k Platonovi. Čeho jsme svědky nyní, je situace, kdy se ve společnosti vytvořily nové komunikační infrastruktury a instituce na to nejsou připraveny. Je to velká výzva pro vzdělávací systém, pro žurnalistiku i pro vědce."

 

Politika do každé školy

Jak funguje německý recept na občany, kteří neztrácejí orientaci

Tomáš Lindner

V Německu už léta funguje Spolková centrála pro politické vzdělávání, která má mimo jiné na starosti posilování demokracie. Proto vymyslela různé aktivity pro různé věkové skupiny. Např. komiks Hanisauland pro nejmenší, časopis Fluter pro starší děti. Chtějí v občanech zakořenit smysl pro demokracii.

 

Surfovat na krizích

Proti temnotě pomůže jen podvratná síla naděje. Myšlenky čtenáře novin, který sám noviny tvoří

Bernd Ulrich

Z němčiny přeložený esej o tom, jak se v roce 2015 vypořádávala německá média s hlavními tématy tehdejší společenské scény, především s uprchlíky. Autor tvrdí, že temnota se již natolik rozšířila, že se sama stala vládnoucí mocí.