O mediálních tématech s žáky a studenty debatovali zkušení novináři a renomovaní mediální odborníci.
Hlavním záměrem debat bylo přiblížit mladým lidem profesi novináře a to formou osobního setkání s lidmi, kteří se ve světě médií dennodenně pohybují a kteří můžou se studenty otevřeně debatovat o tom, co obnáší jejich práce, jak fungují média v praxi, jak vznikají zprávy.
Editor zpravodajství a sociálních sítí České televize v Brně. Novinařinou žije už od základní školy. Začínal v Právu a v Lidových novinách, vyzkoušel si i funkci tiskového mluvčího. Vyučuje na Masarykově univerzitě. V České televizi si toho během osmi let vyzkoušel hodně: vystřídal pozice redaktora, scénáristy, dramaturga, editora webového portálu a ze stejné úrovně momentálně řídí i zpravodajství a sociální sítě. Spolupracoval s Univerzitou Palackého na projektu popularizace vědy a na Masarykově univerzitě vede kurz internetové televize.
Je nadšeným fanouškem Twitteru.
Komentátor Hospodářských novin a redaktor Aktuálně.cz. Původně pracoval v Respektu a Newsweeku. Zabývá se primárně americkou politikou. Po předchozích angažmá v Respektu a následně v Hospodářských novinách přestoupil v roce 2015 do Newsweeku, odkud se po roce vrátil zpět do Hospodářských novin. Zabývá se primárně americkou politikou. V letech 2001-2002 byl na Fulbrightově stipendiu na University of Maryland, v letech 2006 až 2010 působil jako zpravodaj Hospodářských novin v USA a ve Washingtonu D.C.
Moderátorka Českého rozhlasu, pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Do srpna 2017 analytička a členka rozhlasové investigativní redakce. Před nástupem do ČRo pracovala osm let v Hospodářských novinách, ještě před tím tři roky v Lidových novinách. Věnuje se především české politice.
Od minulého roku pracuje pro HlídacíPes.org, server nezávislé žurnalistiky, který dlouhodobě mapuje například ruský a čínský vliv v ČR a věnuje se tématu dezinformací nebo oligarchizaci české politiky. Předtím 12 let působil v zahraniční redakci Českého rozhlasu, z toho čtyři roky strávil jako stálý zpravodaj na Slovensku a v Rakousku.
Za projekt Cíl: Německo, který zachycoval integraci syrských uprchlíků v Německu, dostal v roce 2017 Česko-německou novinářskou cenu. Věnuje se převážně středoevropským tématům, vývoji veřejnoprávních médií, mapování krajní pravice, populistických stran a hnutí v našem regionu. Řídí se heslem: „Co se dnes děje u sousedů, může se zítra dít v Česku.“
Reportér Hospodářských novin a Aktuálně.cz. Zabývá se mimo jiné tematikou lidských práv, dopravy, armády a životního prostředí, o těchto tématech píše rozsáhlejší reportáže a příběhy, v jeho tvorbě se objevují i kriminální story. Téměř dvacet let působil v MF Dnes, v Economii je přes dva roky.
Filmový scénárista, režisér a producent. Na Univerzitě Karlově vystudoval politologii a mezinárodní vztahy, právo a etiku. Stál za celovečerními filmy, jako jsou Česká RAPublika (2008), Dva nula (2012) nebo FC Roma (2016). Nejnověji má za sebou dokumentární film Mimořádná zpráva (2018), který ukazuje zblízka práci novinářů ve zpravodajských redakcích České televize a Hospodářských novin během jednoho stejného dne.
Většinu kariéry strávil v Českém rozhlase, psal ale také do Hospodářských novin a týdeníku Ekonom. Začínal v zahraniční redakci Radiožurnálu, kde sledoval mj. dění na Balkáně. Čtyři roky měl možnost pracovat pro českou redakci BBC; v Londýně viděl, jak se rodí pořady sledované a poslouchané po celém světě. Z pozice redaktora a reportéra přešel postupně na místo moderátora. Dnes moderuje tzv. proudové vysílání a také půlhodinový pořad Interview Plus, ve kterém byli (s výjimkou Miloše Zemana) hosty např. všichni prezidentští kandidáti.
Témata k diskuzi:
Novinář a komentátor, šéfredaktor a majitel reportážně investigativního magazínu Reportér. Ze čtyřiačtyřiceti let života strávil zhruba polovinu prací v různých tištěných médiích. Začal psát v roce 1993 do Českého deníku a přes Denní Telegraf a Lidové noviny doputoval až do MF DNES. Tu potom od roku 2006 vedl jako šéfredaktor. Za jeho působení přinesla MF DNES sérii investigativních odhalení týkajících se nejvyšších pater české politiky. Při vlastnickém veletoči v českých médiích v roce 2013 se rozhodl funkci šéfredaktora opustit. Jelikož ale pořád věří, že má smysl pokoušet se o dobrou žurnalistiku, založil magazín Reportér. A protože každou redakci musí někdo řídit, stal se v Reportéru šéfredaktorem.
Redaktorka zpravodajského webu INFO.cz. V médiích pracuje od dob studií na vysoké škole, vyzkoušela si také práci tiskové mluvčí.
V roce 2008 pomáhala založit komunitní rádio Masarykovy univerzity Radio R, ve kterém pět let moderovala a vedla jeho PR oddělení. Další rozhlasové zkušenosti pak získala na Českém rozhlase a komerčních rádiích. Na čtyři roky se následně přesunula do PR sektoru a působila jako tisková mluvčí. V roce 2017 se vrátila k žurnalistice a píše pro INFO.cz, kde má na starosti také SEO. Ve svých článcích se věnuje historickým tématům, českému odboji, vyrovnávání se s komunistickým režimem, dezinformacím i problematice menšin, péči o seniory a destigmatizaci psychicky nemocných pacientů. Externě spolupracuje s Českým rozhlasem Plus.
Politický analytik a reportér. Od února roku 2017 je členem redakce zpravodajského webu Info.cz, předtím psal více než sedm let pro internetový Deník Referendum. Studoval politologii a sociologii na FSS MU v Brně. Věnuje se moderní české politice. Od roku 2014 je členem Rady České televize.
Jako novinář pracuje od roku 1992, za minulého režimu v médiích pracovat nemohl. Vystřídal práci v televizi a v tištěných médiích, ale nejdéle pracuje v rozhlase, z toho v české redakci BBC osm let a více než deset let v Českém rozhlase. Většinu času jako editor odpovědný za vysílání. Pro Českou televizi moderoval pořad Kontexty. V posledních letech připravuje pořady Dvacet minut Radiožurnálu nebo Interview Plus. K jeho blízkým spolupracovníkům patřili či patří například moderátoři Martin Veselovský, Lucie Vopálenská nebo Jan Pokorný.
V České televizi pracuje od roku 2000. Tedy 18 let! Nejvíc ji bavila práce parlamentní zpravodajky, ale srdcovkou je pořad 168 hodin, týdeník, který se už od roku 2006 pokouší ukázat politiky v jiném světle. Třeba video Václava Klause s perem v Chile obletělo přes youtube celý svět.
Nora vystudovala žurnalistiku na FSV UK (Bc.) a lidská práva na Institute of Commonwealth Studies, University of London (M.A.).
Její životní krédo: Další otázka, prosím.
Šéfkomentátor Seznamu Zprávy, kde připravuje zahraniční pořad Mapa. Předtím strávil 21 let v Českém rozhlase. Mezi lety 2006 a 2010 pracoval jako zahraniční zpravodaj ČRo v Německu. Od roku 2012 do roku 2017 pak působil coby zpravodaj ČRo ve Spojeném království. Přispívá do různých českých médií. Je držitelem Ceny křepelek a Ceny Karla Kyncla. Napsal knihy Německo v přímém přenosu (2011) a Jiná Británie (2018).
Redaktor zahraniční redakce Hospodářských novin a špičkový expert na evropskou politiku a ekonomiku, evropským tématům se věnuje dlouhodobě. Původně pracoval v Českém rozhlase jako bruselský zpravodaj. Publikoval jednu knihu a desítky odborných recenzí zaměřených na soudobé dějiny.
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy získal titul Ph. D. v oboru historie/obecné dějiny.
Témata k diskuzi:
Novinář a spisovatel. Je autorem řady knih rozhovorů s předními osobnostmi našeho politického a kulturního života (Václav Havel, Karel Schwarzenberg, Václav Bělohradský aj.). Dále pak knih rozhovorů a esejů o žurnalistice Moc a nemoc médií a Jak myslet média. Spolupracoval s deníky MF Dnes a Lidové noviny, s týdeníky Respekt a Reflex Euro a dalšími periodiky. V České televizi moderoval týdenní rozhovory, pravidelně komentuje domácí a zahraniční politické dění a také dění na mediální scéně v Českém rozhlase. Za rozhlasové hry obdržel dvě ceny v Rakousku, za Dálkový výslech Václava Havla řadu cen v zahraničí a jedno ocenění v Čechách. Za rok 2007 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.
Téma k diskuzi:
Novinářka z Českého rozhlasu. Dva roky pracovala v časopise Respekt a předtím 14 let v MF Dnes. Zabývá se byznysem, ekonomikou a kauzami na pomezí byznysu a politiky. Za investigativní žurnalistiku získala dvě novinářské ceny – Karla Havlíčka Borovského a Ferdinanda Peroutky.
S Respektem spolupracuje od roku 1999, stálým členem redakce je od roku 2002. Od května 2008 vede domácí rubriku Respektu.
Ve svých textech popisuje především dobrodružný svět české politiky se zaměřením na korupci a veřejné zakázky. V roce 2011 získal za politické analýzy a investigativní texty Novinářskou křepelku a současně Novinářskou cenu v kategorii investigativní žurnalistika za text rozkrývající sepětí justice s politikou s cílem nevyšetřovat klíčové korupční případy. V roce 2014 vydal v nakladatelství Akademie knihu o známé mecenášce umění Meda Mládková – Můj úžasný život. V roce 2017 vydal knížku Putinovi agenti a spolu s Tomášem Lindnerem knížku Můj syn terorista – Jak se rodí evropští džihádisté, která zkoumá, proč se mladí evropští muslimové radikalizují a co proti tomu západoevropské státy dělají.
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2004 je členkou redakce týdeníku Respekt, kam nastoupila po tříletém angažmá v Lidových novinách. Věnuje se širokému spektru politických i společenských témat, do Respektu psala reportáže z Islandu, Bhútánu, Řecka, Irska nebo Norska. V roce 2013 získala Novinářskou cenu Nadace Open Society Fund. Za jeden z vrcholů svojí novinářské kariéry považuje rozhovor s Václavem Havlem.
Vede zahraniční oddělení v týdeníku Respekt. Nejraději píše o Německu, subsaharské Africe a vztahu bohatých a chudých zemí. Baví ho zvláště psaní dlouhých reportáží a rozhovory se zahraničními odborníky, kteří přinášejí hlubší pohled na světové dění. Je autorem knihy reportáží z jihu Afriky a za svou práci obdržel hned několika prestižních novinářských cen. V roce 2009 získal European Young Journalist Award za reportáž o bulharské mafii Svítání nad městem hříchu, v roce 2010 mu za článek o dnešní Rwandě Jak se staví tygr byla udělena Novinářská cena za nejlepší reportáž roku. V roce 2015 dostal Novinářskou cenu za reportáže o Německu v uprchlické krizi a rok poté cenu Johnnyho Kleina za texty přispívající k česko-německému porozumění. Minulý rok obdržel Česko-německou novinářskou cenu za reportáž o turecké komunitě v Berlíně. V témže roce vydal spolu s Ondřejem Kundrou knížku Můj syn terorista – Jak se rodí evropští džihádisté, která zkoumá, proč se mladí evropští muslimové radikalizují a co proti tomu západoevropské státy dělají.
Redaktor webu HlídacíPes.org. Novinařině se věnuje od roku 1998, působil jako redaktor Svobodného slova, vedl redakci Deníku Litoměřicka, domácímu zpravodajství se věnoval v Nedělním světě a Lidových novinách. V letech 2009 až 2012 vedl domácí redakci Zpravodajství ČT a působil i jako editor hlavní zpravodajské relace Události. Od ledna 2014 do června 2015 byl šéfredaktorem serveru Česká justice.
Novinář, komentátor, publicista a překladatel z ruštiny. Od roku 1992 až do současnosti píše pro deník Právo. V současné době je těžištěm jeho práce vlastní rubrika Očima Saši Mitrofanova na novinky.cz Za své politické komentáře získal Cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2014. Je autorem několika knih, například Za fasádou Lidového domu (1998) nebo Politika pod pokličkou (2002). Společně s Petrem Nováčkem se stal laureátem Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2000.
Témata k diskuzi:
Nezávislý novinář, bývalý dlouholetý reportér zahraničního zpravodajství ČT. Natáčel na Blízkém Východě a v řadě dalších zemí světa. Jako stálý zpravodaj České televize působil v Berlíně, Moskvě a Vídni.
Od roku 2013 se věnuje investigativní žurnalistice. Začal v pořadu Na vlastní oči (TV Nova), odkud později přešel do redakce Reportérů ČT, kde působí dodnes.
V září 2016 začal psát také pravidelné komentáře pro online deník Aktuálně.cz a od ledna 2017 moderuje v Českém rozhlase Dvacet minut Radiožurnálu.
Editor magazínu Reportér. Zabývá se českou i zahraniční politikou. Občas přednáší o médiích.
Od malička se zajímal o historii, ale už za studií se dostal k novinám. Byl zástupcem šéfredaktora
v Lidových novinách a časopise Týden. Od roku 2006 pracoval jako zástupce šéfredaktora deníku
MF Dnes. Tento list opustil poté, co jej v roce 2013 koupil Andrej Babiš.
Ze své novinářské dráhy vzpomíná na rozhovory s Gordonem Ramsayem a Danielem Craigem či na pozoruhodné diskuze v Evropském parlamentu v rámci aktivit proti českému „náhubkovému“ zákonu.
Pohybuje se ve světě médií od roku 1994. Jako redaktor zahraniční rubriky pracoval v Lidových Novinách, MF Dnes, časopisu Týden a České televizi. Později pracoval jako editor v Českém rozhlase. Nyní působí také jako analytik pro zpravodajský server INFO.CZ.
Během své práce zahraničního reportéra pokrýval řadu válečných konfliktů, kromě jiných střet v Bosně, Gruzii, Sýrii, Iráku, Kosovu, Libyi, Gaze, Afghánistánu nebo nepokoje v Egyptě, Albánii, Izraeli.
Spoluzakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky a jeho webového projektu, serveru Hlidacipes.org. Pracoval jako zástupce šéfredaktora časopisu Týden, jako šéfeditor zpravodajství pomáhal rozjíždět ČT24 a jako dramaturg spoluvytvářel pořad 168 hodin. Z České televize přešel do pozice zástupce šéfredaktora Hospodářských novin. Od srpna 2011 do prosince 2013 byl šéfredaktorem týdeníku Ekonom.
Témata k diskuzi:
Šéfredaktor regionálního zpravodajství ČT. V letech 1992 až 1996 působil jako zprávař Českého rozhlasu Brno. Po stáži v Moskvě se stal redaktorem v Televizním studiu Brno, později tam pracoval jako editor Jihomoravského večerníku. V roce 2001 byl jedním ze zaměstnanců České televize, kteří odešli na protest proti jejímu tehdejšímu vedení. Poté pracoval jako manažer PR a reklamy ve společnosti Veletrhy Brno. V roce 2003 se vrátil do televizního studia Brno jako šéfredaktor regionálního zpravodajství.
Témata k diskuzi:
Od roku 1994 pracuje v Českém rozhlasu Radiožurnál jako moderátor a příležitostně ho v éteru můžete slyšet dosud. Rok 2010 strávil ve Francii jako zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu. Od roku 2012 působí jako šéfredaktor stanice Radiožurnál a od 1. března 2016 je také ředitelem Zpravodajství Českého rozhlasu. V roce 1984 začal pracovat v Československém rozhlase – nejprve jako redaktor zpravodajské směny, od roku 1986 byl moderátorem pořadu Dobré jitro na stanici Praha. Po roce 1989 připravoval a uváděl ranní program stanice Československo, byl parlamentním zpravodajem ve Federálním shromáždění. V nadsázce říká, že ho na jeho práci baví hlavně to, že nic jiného neumí a že ho má stále čím překvapit.
Moderátor Českého rozhlasu Plus. To znamená, že moderuje hlavně politické rozhovory. Přestože nedosáhl ještě ani třicítky, za šest let jeho rozhlasové praxe se mu ve studiu vystřídalo už opravdu hodně významných osobností – včetně třeba prezidenta Miloše Zemana. A jeden host (Jiří Paroubek) mu také už ze studia během živého vysílání odešel. Michaela baví politika, divadlo, badminton a florbal, muzika a dění kolem nás a svou prací žije. Komunikuje prostřednictvím sociálních sítí.
Témata k diskuzi:
Novinářka a moderátorka. Od roku 2009 pracuje v Českém rozhlase, kde připravuje živé rozhovory v publicistických pořadech Radiožurnálu. Již druhým rokem moderuje půlhodinový duel Pro a proti. V těchto pořadech musí mnohdy rozebírat nepříjemná či kontroverzní témata, zde se projevuje její profesionalita. „Když jsme u mikrofonu, tak si neberu věci osobně.“ Nejdelší část svého profesního života strávila v České televizi, kde pracovala jako redaktorka domácího zpravodajství, publicistiky a posléze jako moderátorka komentovaných pořadů „21“ a Události komentáře.
Jako redaktor začínal v MF DNES, posléze v Hospodářských novinách a poté pracoval jako reportér pořadu Na vlastní oči v TV Nova. Nyní působí již osm let v Českém rozhlase v redakci reportérů a od roku 2014 také jako vedoucí regionálního zpravodajství Českého rozhlasu. Zaměřuje se na kauzy jakéhokoli rozsahu a dosahu. Zajímají ho ale i příběhy lidí, se kterými se život nemazlí.
V listopadu 1989 spoluzakladatel prvního nezávislého periodika v Česku – Informačního servisu, který se březnu 1990 transformoval v Respekt. Za svou práci dostal novinářské ceny Karla Havlíčka Borovského, Ferdinanda Peroutky nebo spolu s kolegou Ondřejem Kundrou cenu za Nejlepší investigativně analytický příspěvek za článek Zničte dokument číslo 1439. Za to, že se aktivně postavil komunistické totalitě, dostal v roce 2017 osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.
Moderátorku Českého rozhlasu můžete nejčastěji slyšet ve víkendovém vysílání Radiožurnálu, kde svým osobitým stylem pravidelně zpovídá zajímavé hosty. Na ČRo Dvojce a Plus moderuje další publicistické debaty jako například Káva o čtvrté.
Působí také v České televizi, kde v minulosti moderovala oblíbené pořady jako Studio 6, Dobré ráno, nebo Toulavá kamera.
Jako scénáristka a režisérka se podílela na několika dílech pořadu 13. komnata.
Reportérka domácí redakce České televize a nově také moderátorka pořadu Případy pro ombudsmanku. Hlavní témata, kterými se zabývá, jsou sociální problematika, menšiny a zdravotnictví. Velmi často přináší zpravodajství z různých demonstrací. Být v terénu je pro ni jedna z největších zkušeností. Redaktorka, která jako první před lety upozornila a rozjela pomoc pro děti, které nechodí na obědy, protože rodiče na ně nemají peníze, a stále se tomuto tématu věnuje. Dále je ve středu jejího zájmu závislost dětí na alkoholu, drogách a počítačích. Pravidelně točí na adiktologiích a detoxu. Také upozorňuje na témata handicapovaných, například potřebnou pomoc asistentů či sociální bydlení. Rovněž se věnuje tématu bezdomovectví. Její reportáže mají i praktický dopad: po jejich odvysílání vznikla iniciativa, která pomáhá financovat pro děti chudých samoživitelek obědy; vysokoškolsky vzdělaní bezdomovci, o nichž pojednávala jiná reportáž, dostali díky ní práci a mohli se vymanit ze sociálního vyloučení.
Šéfredaktor Českého rozhlasu Plus, kde se v komentářích věnuje ekonomice, školství a dění na Slovensku. V minulosti byl také šéfredaktorem deníků MF Dnes, Hospodářské noviny, slovenská Pravda a působil také v deníku SME v Bratislavě. Pro tato média psal politická a ekonomická zpravodajství, komentáře, analýzy, rozhovory i sloupky.
Reportér a editor webu magazínu Reportér. Má na starosti web a sociální sítě, hodně času tráví redigováním textů externích autorů. Píše reportáže, rozhovory, portréty zajímavých osobností. V roce 1988 odjel na půl roku s Expedicí Lambaréné do Afriky, začal psát do Mladého světa, v roce 1993 nastoupil do Respektu, později pracoval patnáct let v Týdnu. Spoluautor knížek Telnice - Vesnice v rovnováze (o vítězi soutěže Vesnice roku), Libkovice: Zdař bůh! (o likvidaci severočeské obce kvůli těžbě uhlí) a Novináři nejsou zlí (návod, jak proniknout do médií).
V médiích začínal v televizi Z1, pokračoval na zpravodajském kanále ČT24, čtyři roky byl v terénu jako politický reportér TV Prima. Od konce března 2017 vede rozhovory se svými hosty na zpravodajském portálu INFO.CZ. Bývalý student Erasmu, saniťák. Člověk, který na otázku, zda má sklenici poloplnou, nebo poloprázdnou, říká, že nemá ani sklenici, přesto věří, že vše dobře dopadne.
V Českém a předtím Československém rozhlase pracuje už více než 30 let. A jak sám popisuje slovy klasika: Vším, čím jsem v rozhlase byl, byl jsem rád. Své zážitky a zkušenosti z více než desetileté zahraniční mise (1993–2005) popsal ve čtyřech knihách, z nichž hned ta první (Rusko mezi řádky) byla nominována na Knihkupcovu špičku roku. V Českém rozhlasu ho posluchači slýchali jako moderátora celé řady pořadů, například Zápisník zahraničních zpravodajů, Hovory o Evropě, Media Plus, Zaostřeno, Trendy, Za hranou, Týden ve světě nebo magazín Blob o designu a architektuře.
Od roku 2016 je vedoucím Tvůrčí skupiny Publicistika, která vytváří pro všechny stanice Českého rozhlasu kromě vědecko-technických i pořady s duchovně náboženskou tématikou a pořady pro národnostní menšiny. Posluchači ho mohou pravidelně slýchat jako moderátora ČRo Plus v Magazínu Leonardo, v Hovorech a u kulatého stolu Názorů a argumentů. O zázracích přírody a metách techniky pro změnu rád vypráví na Dvojce ČRo ve zVědavostech.
Novinář, redaktor a politický komentátor. V současnosti pracuje jako šéfreportér pro redakci videozpravodajství na portálu Seznam Zprávy, kde uvádí pravidelný satirický pořad Šťastné pondělí. Za svou žurnalistickou práci zaměřenou na oblast lidských práv získal v roce 2007 novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.
V médiích se pohybuje od roku 1992, pracoval v Českém deníku, Respektu, MF Dnes, Hospodářských novinách, České televizi. V roce 2013 vyhrál Novinářskou cenu v kategorii Nejlepší komentář – psaná žurnalistika. Ve stejném roce byl také v anketě Tweet roku zvolen Osobností roku českého Twitteru.
Témata k diskuzi:
Šéfredaktor týdeníku Respekt. Píše zejména politické komentáře. V roce 2003 obdržel za komentáře cenu pro žurnalisty do 33 let Novinářská křepelka. V únoru 2009 pak získal Cenu Ferdinanda Peroutky a o dva roky později i Novinářskou cenu. Je autorem knih Vládneme, nerušit (získal za ni prestižní Cenu Toma Stopparda, byla také nominována na cenu Magnesia Litera) a Hledá se prezident. Podle první z nich byl natočen dokumentární film. Je rovněž autorem námětu k dokumentu Tady je Šloufovo či k dokumentárnímu seriálu o mladých lidech Generace nula. Za svoji poslední knihu Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše získal cenu Magnesia Litera za rok 2018.
Investigativní reportér Českého rozhlasu. Začínal koncem devadesátých let v Lidových novinách, posléze přes deset let pracoval jako reportér deníku Právo. Dlouhodobě se specializuje na oblast bezpečnosti a zejména na korupční kauzy nebo odhalování klientelistických vazeb. O novinářské práci s informacemi a informačními zdroji také externě přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Bývalý disident, od roku 1987 přispíval do tehdy ještě nelegálních Lidových novin. Později psal o válkách ve Střední Americe a bývalé Jugoslávii. Natočil dva dokumentární filmy, napsal pět knih a jednu rozhlasovou hru.
Učí na New York University v Praze, byl členem mezinárodního právního týmu Diag Human.
Profesní i osobní přesvědčení: "Ve chvíli, kdy mě chválí mocní, někde dělám chybu. Dokud jsem zvědavý, žiji."
Témata k diskuzi:
Novinář, kulturní komentátor a hudebník, byl členem redakcí Lidových a Hospodářských novin. V současné době je vedoucím kulturní redakce zpravodajství České televize. Napsal stovky hudebních článků do Respektu, Reflexu i AD Magazínu, moderoval vysílání na ČRo Wave, relaci Před půlnocí na ČT 24 a na ČT Art pořad o literatuře.
Témata k diskuzi:
Editor Českého rozhlasu Plus. Absolvent žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK. S novinařinou začínal už jako student, nejdéle působil v české redakci britské veřejnoprávní rozhlasové stanice BBC World Service, v letech 2011-2012 fungoval jako zpravodaj České televize v Moskvě. Prakticky vystřídal všechny druhy médií – od tiskové agentury (ČTA) přes noviny (Lidové noviny), rozhlas (BBC World Service), internetový zpravodajský server (Aktuálně.cz) a televizi (ČT), než se znovu vrátil k veřejnoprávnímu rozhlasu (ČRo), kde působí od roku 2014. Za svůj druhý domov považuje Filipíny, kde byl poprvé v roce 2000 a od té doby se tam pravidelně vrací a nepřestává být touto zemí fascinován. V roce 2016 mu v edici Stručné dějiny států nakladatelství Libri vyšla kniha Filipíny.
Zástupkyně šéfredaktora zpravodajského serveru Info.cz. Dříve pracovala jako zahraniční redaktorka České televize, působila také v médiích v kanadském Ontariu a Britské Kolumbii, kde několik let žila. Zaměřuje se hlavně na severoamerickou politiku, Afriku, migraci a sociální témata.
Reportérka zpravodajského webu INFO.CZ. Zaměřuje se na domácí politiku a reportážní texty na téma jako sociální bydlení, změny v českém vězeňství nebo exekuce. Před startem INFO.CZ na podzim 2016 psala pro ekonomický týdeník Euro a deník E15. V současnosti externě spolupracuje s ČRo Radio Wave. Na Karlově univerzitě vystudovala žurnalistiku a západoevropská studia.
Objevujte se svými žáky svět umělé inteligence
Vyzkoušejte naše nové aktivity do hodin využívající AI chatboty. A pokud je pro vás AI nové téma, nachystali jsme pro vás také manuál Krok za krokem k výuce s umělou inteligencí, díky kterému můžete začít zapojovat AI do výuky vlastním tempem.
