Vydali jsme dvanáct publikací, zachycujících život v komunistickém Československu v letech 1948 až 1989. Připomínají nejen osudy lidí, kteří se postavili na odpor komunistickému režimu, ale také politické perzekuce 50. let, sovětskou okupaci v roce 1968 či každodenní život obyčejných lidí v období normalizace.
O Praze a o České republice se občas mluví jako o „srdci Evropy“. Představa, že jsme tak důležitým orgánem evropského těla, může být přitažlivá, realista však ví, že ten příměr nevychází z našeho nynějšího významu, nýbrž ze zeměpisné polohy – a z historie. Je nepochybné, že minulost českých zemí je podstatnou součástí evropských dějin. A rovněž platí, že minulost v dobrém i ve zlém ovlivňuje podobu dnešní české společnosti, ale také Evropy jako celku: spoluurčuje hodnoty, k nimž se vztahujeme, přispívá k formování našich postojů, má vliv i na naše počínání v rámci Evropské unie.
Tato publikace koriguje podstatnou část mýtů o normalizační minulosti. Ty prezentují především politici a sympatizanti tehdejší i současné komunistické strany. Nicméně nejen oni. I mnozí další lidé, kteří v komunistickém Československu prožili část života, nepříjemné zážitky ze své paměti vytěsnili a s nostalgií připomínají jen to hezké, co tehdy zažili. A tyto zkreslené a zidealizované vzpomínky generace rodičů a prarodičů se pak přenášejí i na část dnešní mladé generace, která si často právě na jejich základě vytváří vlastní představy o minulosti.
PUBLIKACE JE JIŽ ROZEBRÁNA.
Naše moderní dějiny jsou mimo jiné dějinami útěků a vyhánění, což si možná málo uvědomujeme a připomínáme. Na konci třicátých let se o zoufalý únik z Československa pokoušeli Židé, ze země prchali vojáci, intelektuálové, odpůrci nacismu. Po skončení 2. světové války muselo zemi opustit více než dva miliony Němců, zpravidla bez soudu, na základě nepřijatelného principu kolektivní viny. Když v únoru 1948 provedla komunistická strana převrat, před totalitou prchaly další desetitisíce lidí. Nová mnohatisícová vlna útěků nastala po sovětské okupaci v srpnu 1968, v následujícím dvacetiletí vyháněla Státní bezpečnost nepohodlné disidenty. Českoslovenští občané po několik desetiletí soustavně riskovali a vynakládali obrovské úsilí při překonávání železné opony: chtěli se dostat za lepším životem, za svobodou.
Publikaci o čs. emigraci a exilu jsme poprvé vydali v roce 2011. Již tehdy o ni byl značný zájem a celý náklad byl brzy rozebrán, proto jsme vydali její druhý dotisk.
Distribuce: Automaticky ji obdrželi všichni vyučující, kteří se zapojili do projektu Měsíc filmu na školách v roce 2016. Ostatní si ji mohou zdarma objednat pod tímto odkazem.
Sovětská okupace Československa, která začala v noci z 20. na 21. srpna 1968 (a trvala pak víc než dvě desetiletí) poznamenala život několika generací. Vpád a pobyt „spřátelených“ vojsk měl tragické následky: kvůli imperiálním zájmům SSSR u nás umírali lidé, o sovětskou armádu se opíral normalizační režim, který až do roku 1989 devastoval zemi, komplikoval a ničil občanům životy, vedl k masivní emigraci. Jak lidé okupaci prožívali? Alespoň částečnou odpověď dává kniha Moskva posílá tanky, v níž najdete vzpomínky třiadvaceti lidí, osobností známých i méně známých, doplněné bohatým fotografickým doprovodem.
Současné Rusko na svou sovětskou historii v mnohém navazuje a hlásí se k ní. Stejně jako u nás v roce 1968 došlo nedávno i na Ukrajině k hrubému porušení mezinárodního práva, ruská intervence na cizím území vedla k vleklému ozbrojenému konfliktu a k velké humanitární krizi. Publikaci, připomínající naší vlastní historickou zkušenost, proto doplňují čtyři texty, poukazující na paralely ruské vojenské agrese na Ukrajině a okupace ČSSR.
Kniha k zakoupení na http://www.kosmas.cz/knihy/211862/moskva-posila-tanky
Kniha přináší příběhy osobností z pera novináře Adama Drdy, které reprezentují různé formy odporu proti totalitnímu režimu v letech 1948–1989. Zastoupeni jsou tu lidé, kteří působili v ozbrojených protistátních skupinách (jako třeba členové organizace Černý lev 777), sloužili tajným službám demokratických zemí (například Jiřina Slámová či Miroslav Dvořáček), vyráběli a distribuovali letáky (Karel Pecka). Setkáte se s těmi, kdo na protest proti stavu společnosti a politické reprezentace zvolili krajní možnost a dobrovolně obětovali život (Jan Palach a Jan Zajíc). Dále představujeme ty, kdo vzdorovali na kulturním poli (Ivan Martin Jirous), vydávali samizdat (Jiří Gruntorád), působili v občanských iniciativách (Dana Němcová či Petr Placák).
V druhé části knihy najdete medailonky laureátů Ceny Příběhů bezpráví či osudy lidí objevených studenty při pátrání po obětech komunistického režimu ve svém okolí.
Křest knihy proběhl 26. června 2014 v rámci kampaně Proti ztrátě paměti.
Distribuce: Automaticky ji obdrželi všichni vyučující, kteří se zapojili do projektu Měsíc filmu na školách v roce 2014.
PUBLIKACE JE JIŽ ROZEBRÁNA.
S propagandou se člověk před listopadem 1989 setkával doslova na každém kroku. Valila se na něj ve škole, z výloh obchodů, z novin, z televizních zábavních pořadů, seriálů i detektivek. Podléhalo jí výtvarné umění, krásná literatura i film.
Tato příručka pro učitele obsahuje v 8 kapitolách odborné texty a doprovodné materiály a doplňuje 8 audiovizuálních lekcí k tématu propagandy:
Koncept: Karel Strachota;
Redakce: Adam Drda, Aneta Hoduláková, Kateřina Saparová;
Odborné texty: Petr Blažek, Adam Drda, Josef Chuchma, Jan Jaroš, Tomáš Němeček, Petr Nosálek, Daniel Růžička
Distribuce: Automaticky ji obdrželi všichni vyučující, kteří se zapojili do projektu Měsíc filmu na školách 2013.
PUBLIKACE JE JIŽ ROZEBRÁNA.
Jedná se o metodickou příručku, která ve 13 kapitolách popisuje, jaké instituce a postupy se podílely na nastolování diktatury. Chceme, aby si mladí lidé uměli představit, co to znamená, když se mluví o komunistickém nebo totalitním režimu. Každá kapitola obsahuje informační text, vzpomínky pamětníka a rozhovor s historikem, navíc přináší velké množství archivních materiálů a ukázky z dobového tisku. Součástí jsou i aktivity určené pro práci v hodinách, které je možné využít jak ve výuce dějepisu a základů společenských věd, tak například i českého jazyka a literatury.
Publikace vyšla jako součást sady Příběhy bezpráví – Nástroje normalizační moci na konci roku 2012.
Autoři: Kolektiv autorů - Koncept sady: Karel Strachota; Editoři: Adam Drda, Kateřina Saparová; Odborné texty: Adam Drda, Petr Dudek, Tomáš Němeček, Prokop Tomek; Aktivity: Andrea Baumanová, Jitka Hudečková, Zdeňka Juklová, Jitka Rutschová, Stanislav Švejcar, Vladimír Velešík, Alena Vomlelová; Rozhovory vedli: Adam Drda, Adam Hradilek, Tomáš Němeček, Petr Dudek; Synopse: Iva Baslarová; Ilustrace: Pure Beauty
Distribuce: Automaticky ji obdrželi všichni vyučující, kteří se zapojili do projektu Měsíc filmu na školách 2012. Ostatní si ji mohou zdarma objednat pod tímto odkazem.
Přečtěte si ukázku z příručky.
PUBLIKACE JE JIŽ ROZEBRÁNA.
Jak se žilo v Československu v letech 1969 – 1989? Co jsme tu vlastně tenkrát měli za režim? Bylo to jen otravné zřízení, které občany drobně šikanovalo nebo promyšlený dusivý systém, soustavně utlačující ty, kdo se mu v každodenním životě nepřizpůsobili a „vybočovali z normy“? Těchto otázek se dotýká kniha Naše normalizace, v níž na poslední dvě dekády čs. komunismu vzpomíná více než třicet osobností především kulturního a veřejného života.
Autoři: Kolektiv autorů; Editoři: Adam Drda, Karel Strachota; Texty: Jaroslav Formánek, Lubomír Martínek, Tereza Boučková, Zbyněk Petráček, Ondřej Štindla, Daniel Kaiser, Bohumil Doležal, Josef Mlejnek ad.; Fotografie: Karel Cudlín, Dana Kyndrová, Jindřich Štreit, Luboš Kotek ad.
Distribuce: Automaticky ji obdrželi všichni vyučující, kteří se zapojili do projektu Měsíc filmu na školách 2011. Širší veřejnost si ji může objednat za 219 Kč na www.kosmas.cz.
Od roku 1989 ještě neuplynulo ani čtvrt století a období tzv. husákovské normalizace se už mnoha lidem začíná jevit takřka v růžových barvách. Zrodila se spousta legend: všechno bylo levnější, školství bylo kvalitnější, zdravotnictví nám záviděl celý svět, společnost byla sociálně spravedlivější… Kniha ukazuje, že realita 70. a 80. let vypadala jinak.
Mýty o socialistických časech nejsou odbornou historickou prací a jejich cílem nebylo podat vyčerpávající pohled na socialistickou každodennost. Autorské texty publicistů Adama Drdy, Stanislava Škody a Josefa Mlejnka by ale mohly vyvolat diskusi a mohly by čtenáři posloužit jako korektiv, aby si obraz o životě za normalizace nevytvářel jen na základě růžově zabarvených vzpomínek, tendenčních dobových komedií či seriálů a nostalgicko-nekritické populární filmové tvorby, která se objevila po roce 1989 a většinou se vyznačuje „laskavým humorem“, ale postrádá jakoukoli reflexi.
Fotografie: Karel Cudlín, Luboš Kotek, Jan Pohribný
PUBLIKACE JE JIŽ ROZEBRÁNA.
Na stránkách této knihy najdete příběhy osobností z pera novináře Adama Drdy, jež reprezentují různé formy odporu proti totalitnímu systému let 1948–1989. Poměrně obsáhlé portréty, doplněné množstvím dobových fotografií, archivních dokumentů a ukázkami z literárních děl, vznikly na základě odborných prací i osobních rozhovorů.
Zastoupeni jsou tu lidé, kteří pracovali v ozbrojených protistátních skupinách (jako třeba členové organizace Černý lev 777), sloužili tajným službám demokratických zemí (například Jiřina Slámová), vyráběli a distribuovali letáky (Karel Pecka). Setkáte se s těmi, kdo na protest proti stavu společnosti a politické reprezentace zvolili krajní možnost a spáchali sebevraždu (Jan Palach a Jan Zajíc). Dále představujeme ty, kdo vzdorovali na kulturním poli (Ivan Martin Jirous), vydávali samizdat (Jiří Gruntorád), působili v občanských iniciativách (Dana Němcová či Petr Placák).
PUBLIKACE JE JIŽ ROZEBRÁNA.
Česko - anglická publikace Příběhy bezpráví – cesta ke svobodě doplnila stenojmennou výstavu a přibližuje osudy lidí, kteří se v letech 1948 až 1989 aktivně zapojili do boje proti komunistickému režimu.
Lidé, jejichž portréty jsou v katalogu zahrnuty, našli výjimečnou sílu k odporu proti komunistickému bezpráví. Někteří z nich byli členy ozbrojených protistátních skupin, jiní pracovali pro tajné služby demokratických zemí nebo vyráběli, distribuovali letáky či na protest proti stavu společnosti zvolili nejkrajnější možnost a spáchali protestní sebevraždu. Nezapomínáme ani na ty, kdo vzdorovali na poli kulturním: vydávali samizdaty, působili v občanských iniciativách, pořádali manifestace, organizovali petice. Za svůj postoj a aktivity byli všichni odsouzeni a uvězněni, mnozí za ně dokonce zaplatili životem.
Autor: Adam Drda
PUBLIKACE JE JIŽ ROZEBRÁNA.
Publikace zachycuje osudy šedesáti dvou politických vězňů 50 let. Krátké texty přibližující okolnosti uvěznění a období života, které „muklové“ strávili v kriminálech a pracovních táborech. Při výběrů portrétů jsme sledovali jediný cíl: chtěli jsme ukázat, jak široké bylo spektrum perzekuovaných občanů. Vězněni byli jak aktivní oponenti režimu, tak lidé, kteří se za mřížemi ocitli za to, čím byli, kým se narodili, jak žili – kněží, skauti, zemědělci, vojáci za západní i východní fronty a další.
Publikace je výjimečná zařazením velkého množství reprodukcí archivních materiálů, které nejsou běžnému zájemci o historii snadno dostupné a mají tak mimořádnou výpovědní hodnotu (opisy rozsudků, vstupní dotazníky, seznamy věcí odevzdaných při nástupu trestu, pravidelné posudky a hodnocení sepisované náčelníky věznic a protokoly o výpovědích).
Distribuce: Knihu si můžete objednat.
Komunistický režim je nedílně spjatý s násilím a omezováním svobody. Často se v této souvislosti mluví o „50. letech“ a vzniká tak dojem, že komunistické „organizované násilí“ spadá jen do této doby. Je pravda, že tehdy byl útlak nejhorší, ale ani později příliš nepovolil. Proto je tato publikace zaměřena také na léta šedesáté až osmdesáté.
Texty se věnují nejen historickému období našich dějin a pronásledovaným skupinám, ale jsou protkány konkrétními příběhy. Právě na osudech jednotlivců je podstata systému vidět nejlépe. Ke každé kapitole jsou zařazeny reprodukce dobových dokumentů, které autenticky přibližují přístup represivního aparátu k občanům.
PUBLIKACE JE JIŽ ROZEBRÁNA.
