Titulní strany novin 

Získáváme z různých médií stejné informace? Jaké zprávy jednotlivá média považují za nejdůležitější? U novin je to zpravidla snadněji pozorovatelné než u zpravodajských webů, proto jsme připravili aktivitu, v níž žáci porovnávají titulní stránky českých celostátních deníků.

AKTIVITA

Prozkoumejte, jak začátkem roku 2018 informovaly celostátní deníky o tom, k čemu došel Evropský úřad proti podvodům (OLAF) při šetření oprávněnosti dotací pro Farmu Čapí hnízdo.

 

CÍLE:

  1. Žáci si uvědomují, že každé médium si vybírá jak témata, kterým se věnuje, tak formu, v jaké je zpracuje. Vědí, že obě tyto skutečnosti ovlivňují, jaké informace čtenáři získávají.
  2. Žáci se orientují v českých celostátních denících, vědí, jaká je jejich čtenost a kdo je vlastní.

POSTUP:

  1. Začněte aktivitu debatou se žáky o tom, jaké typy zpráv se dostávají nejčastěji na titulní strany novin a proč? Odpovědi zapisujeme v bodech na tabuli.
  2. Přineseme do třídy denní tisk (případně zadáme předem tento úkol žákům). Ukážeme titulní stranu vybraného deníku a ptáme se žáků: Co vidíte? Jaké informace jste z první strany získali? Poté se ptáme dál: Kdo rozhodl, že bude titulní strana vypadat právě takto a proč? Pokud budou žáci tápat, tak vysvětlíme, že podoba titulní strany je výsledkem mnoha rozhodnutí, která padla v dané redakci, rozhodující slovo v diskuzi mívá šéfredaktor a/nebo editor. Vybízíme žáky, aby rozhodnutí, která byla v redakci učiněna, pojmenovali.  (Mohou k nim dojít tím, že si představí, v čem všem by titulní strana mohla vypadat odlišně – mohla by informovat o jiných událostech, mít více, či méně článků a/nebo fotografií, články by mohly být graficky jinak zalomeny, mohly by se lišit titulky i obsahy článků apod.).
  3. Ptáme se žáků: Nabízejí různé deníky čtenářům stejné informace?
  4. Poté se zeptáme žáků: Co víte o kauze Čapí hnízdo? O co se v ní jedná, koho se týká, proč udělení dotací vyšetřoval Evropský úřad pro boj proti podvodům apod.? Odpovědi v bodech zapisujeme na tabuli. V případě potřeby dovysvětlíme stručně základní souvislosti. Uvedeme, že o závěrech zprávy OLAF informovala různá média a že se nyní blíže podíváme na to JAK? Poznámka: Základní informace k samotné kauze, i popis, jak o závěrech zprávy OLAF informovaly jednotlivé deníky, najdete v LISTU PRO PEDAGOGY.
  5. Rozdělíme žáky do skupin po čtyřech. Každé čtveřici rozdáme PRACOVNÍ LIST 1 s titulními stranami novin (případně ho můžeme promítnout) a PRACOVNÍ LIST 2, do kterého zapisují své odpovědi. Poté je jednotlivé skupiny prezentují, ostatní je doplňují.

REFLEXE:

Reflexe probíhá formou diskuze. Ptáme se žáků, zda je podle jejich názoru důležité vědět, kdo média vlastní? K čemu nám může taková informace sloužit?

Poté se vrátíme zpět k obsahu aktivity: Andrej Babiš je vlivným politikem a zakladatelem Agrofertu, pod který spadá mediální skupinu Mafra (Lidové noviny a MF DNES). První z deníků informoval o závěrech zprávy OLAF zpočátku zkresleně, druhý mu věnoval na titulní straně méně pozornosti než jiné deníky.  Nemusela to být snaha ovlivnit veřejné mínění ve prospěch Andreje Babiše, u Lidových novin se mohlo jednat o pochybení jednotlivců, Mladá fronta DNES měla právo rozhodnout se, kolik prostoru bude článku věnovat. Každopádně, když jsou mezi médiem a politikem vlastnické vazby, tak se dané médium ocitá automaticky v podezření, že sleduje spíše zájmy „svého“ politika než čtenářů, kteří očekávají pravdivé a relevantní informace.

V závěru reflexe debatujeme o otázkách: Když posuzujete důvěryhodnost médií, pracujete s informací, kdo ho vlastní? Věříte více veřejnoprávním, nebo soukromým médiím? Připadají Vám vlastníci nějakých soukromých médií důvěryhodnější, nebo naopak méně důvěryhodní než jiní vlastníci soukromých médií?

Mé oblíbené filmy

Mějte své oblíbené filmy rychle po ruce

Novinkou na webu je „symbol srdíčka", který se objeví na Vašem profilu po přihlášení. Jde o funkci ukládání oblíbených lekcí ve vašem profilu. Případně si můžete dávat na seznam filmy, které chcete zhlédnout později.