Titulní strany novin 

Získáváme z různých médií stejné informace? Jaké zprávy jednotlivá média považují za nejdůležitější? U novin je to zpravidla snadněji pozorovatelné než u zpravodajských webů, proto jsme připravili aktivitu, v níž žáci porovnávají titulní stránky českých celostátních deníků.

AKTIVITA

Prozkoumejte, jak informovaly celostátní deníky o tom, k čemu došel Evropský úřad proti podvodům (OLAF) při šetření oprávněnosti dotací pro Farmu Čapí hnízdo.

 

CÍLE:

  1. Žáci si uvědomují, že každé médium si vybírá jak témata, kterým se věnuje, tak formu, v jaké je zpracuje. Vědí, že obě tyto skutečnosti ovlivňují, jaké informace čtenáři získávají.
  2. Žáci se orientují v českých celostátních denících, vědí, jaká je jejich čtenost a kdo je vlastní.

 

POSTUP:

  1. Začněte aktivitu debatou se žáky o tom, jaké typy zpráv se dostávají nejčastěji titulní strany novin a proč? Odpovědi zapisujeme v bodech na tabuli.
  2. Přineseme do třídy denní tisk (případně zadáme předem tento úkol žákům). Ukážeme titulní stranu vybraného deníku a ptáme se žáků: Co vidíte? Jaké informace jste z první strany získali? Poté se ptáme dál: Kdo rozhodl, že bude titulní strana vypadat právě takto a proč? Pokud budou žáci tápat, tak vysvětlíme, že podoba titulní strany je výsledkem mnoha rozhodnutí, která padla v dané redakci, rozhodující slovo v diskuzi mívá šéfredaktor a/nebo editor. Vybízíme žáky, aby rozhodnutí, která byla v redakci učiněna, pojmenovali.  (Mohou k nim dojít tím, že si představí, v čem všem by titulní strana mohla vypadat odlišně – mohla by informovat o jiných událostech, mít více, či méně článků a/nebo fotografií, články by mohly být graficky jinak zalomeny, mohly by se lišit titulky i obsahy článků apod.).
  3. Ptáme se žáků: Nabízejí různé deníky čtenářům stejné informace?
  4. Poté se zeptáme žáků: Co víte o kauze Čapí hnízdo? O co se v ní jedná, koho se týká, proč udělení dotací vyšetřoval Evropský úřad pro boj proti podvodům apod.? Odpovědi v bodech zapisujeme na tabuli. V případě potřeby dovysvětlíme stručně základní souvislosti. Uvedeme, že o závěrech zprávy OLAF informovala různá média a že se nyní blíže podíváme na to JAK? Poznámka: Základní informace k samotné kauze, i popis, jak o závěrech zprávy OLAF informovaly jednotlivé deníky, najdete v LISTU PRO PEDAGOGY.
  5. Rozdělíme žáky do skupin po čtyřech. Každé čtveřici rozdáme PRACOVNÍ LIST 1 s titulními stranami novin (případně ho můžeme promítnout) a PRACOVNÍ LIST 2, do kterého zapisují své odpovědi. Poté je jednotlivé skupiny prezentují, ostatní je doplňují.

 

REFLEXE:

Reflexe probíhá formou diskuze. Ptáme se žáků, zda je podle jejich názoru důležité vědět, kdo média vlastní? K čemu nám může taková informace sloužit?

Poté se vrátíme zpět k obsahu aktivity: Andrej Babiš je vlivným politikem a zakladatelem Agrofertu, pod který spadá mediální skupinu Mafra (Lidové noviny a MF DNES). První z deníků informoval o závěrech zprávy OLAF zpočátku zkresleně, druhý mu věnoval na titulní straně méně pozornosti než jiné deníky.  Nemusela to být snaha ovlivnit veřejné mínění ve prospěch Andreje Babiše, u Lidových novin se mohlo jednat o pochybení jednotlivců, Mladá fronta DNES měla právo rozhodnout se, kolik prostoru bude článku věnovat. Každopádně, když jsou mezi médiem a politikem vlastnické vazby, tak se dané médium ocitá automaticky v podezření, že sleduje spíše zájmy „svého“ politika než čtenářů, kteří očekávají pravdivé a relevantní informace.

V závěru reflexe debatujeme o otázkách: Když posuzujete důvěryhodnost médií, pracujete s informací, kdo ho vlastní? Věříte více veřejnoprávním, nebo soukromým médiím? Připadají Vám vlastníci nějakých soukromých médií důvěryhodnější, nebo naopak méně důvěryhodní než jiní vlastníci soukromých médií?