Chci odebírat Bulletin

 
 

Kalendář
6. 12. 2022 Konference pro vyučující k aktuálním tématům mediálního vzdělávání

Simpsonovi to věděli!

Během koronavirové krize se ve světě i u nás začaly objevovat různé teorie o původu a šíření viru; často se jednalo i o tzv. konspirační teorie. Ty mnohdy tvrdí, že za vznikem a šířením koronaviru stojí skrytí mocní hráči, skrze pandemii dosahují svých pokoutních cílů na ovládnutí světové ekonomiky i nás samotných. Jako „důkaz“ pak tvůrci a šiřitelé konspiračních teorií používají i naprosté náhody, které se jim hodí do jejich výkladu situace.

Příkladem je konspirační teorie, která zneužívá jeden z dílů oblíbeného seriálu Simpsonovi. V něm se už několikrát odehrály situace či děje, které připomínaly pozdější realitu. Simpsonovi tak jednou údajně „prozradili“, kdo se stane nositelem Nobelovy ceny, jindy zase „předpověděli“, že prezidentem USA bude Donald Trump. A v roce 2010 jejich domovský Springfield v jedné epizodě čelí epidemii kočičí chřipky, kterou vyvinuli zástupci amerických mediálních impérií, aby přinutili lidi trávit více času před televizními obrazovkami.

Tyto shody náhod a „předpovědi“ jsou na internetu často zdrojem pobavení. Nicméně nyní se jich někdo chopil vážně a udělal z nich vědomou konspiraci. Podle dezinformačního zdroje Svobodný vysílač současná pandemie probíhá stejně jako v seriálu a jedná se o další z řady případů, kdy jsou v popkulturní produkci záměrně zanechány odkazy a náznaky věcí budoucích, které máme dešifrovat. Vznikla tak bizarní konspirační teorie, jež si ovšem získala značnou popularitu.

AKTIVITA

Anotace:

Aktivita vede žáky k seznámení s fenoménem konspiračních teorií na příkladu lživého facebookového příspěvku o údajném původu a šíření onemocnění covid-19. Žáci vybraný příspěvek analyzují podle metody 5 klíčových otázek.

Poznámka: Aktivita je součástí publikace Dezinformační dezinfekce, kterou si můžete stáhnout ve formátu PDF nebo zdarma objednat v tištěné verzi.

Doporučený věk:

14+

Cíle aktivity:

Žáci:

  • dovedou posoudit důvěryhodnost zdrojů na internetu pomocí metodické koncepce 5 klíčových otázek;
  • znají fenomén konspiračních teorií;
  • dokážou konspirační teorie a dezinformace rozeznat a jsou vůči nim odolnější.

Délka:

45 min.

Pomůcky:

  • PRACOVNÍ LIST pro každou skupinu žáků
  • MATERIÁL
  • LIST PRO VYUČUJÍCÍ 1
  • LIST PRO VYUČUJÍCÍ 2 (pokud se rozhodnete ho využí­vat)
  • čisté papíry pro každou skupinu
  • psací pomůcky

Postup:

  1. V úvodu hodiny se žáků zeptáme, jestli znají seriál Simpsonovi a jestli by dokázali říct, do jakého žánru tento seriál patří.
  2. Následuje projekce části dílu ze seriálu Simpsonovi.
  3. Provedeme stručnou reflexi emocí metodou jednoho slova.
    Poznámka: Metody reflexe emocí najdete v informačním textu Jak na reflexi emocí po filmové projekci.
     
  4. Žáků se ptáme: Má video nějakou souvislost se situací kolem koronaviru na jaře roku 2020? V čem je situace stejná, v čem jiná? Myslíte, že tvůrci seriálu mohli vědět, co se stane v roce 2020?
  5. Žáky rozdělíme do pěti skupin a do každé rozdáme PRACOVNÍ LIST s facebookovým příspěvkem z portálu Svobodný vysílač a jednu sadu z 5 klíčových otázek z MATERIÁLU. Každá skupina tedy bude pracovat s jinými otázkami. Poté žáky vyzveme, aby ve skupinách odpověděli na dané otázky.

    Poznámka 1: Zdůrazníme žákům, že na otázky neexistuje jedna správná odpověď, u některých je odpověď jednoznačnější, u jiných musejí spíše odhadovat. Otázky mají žákům především pomoci přemýšlet nad sdělením z různých úhlů pohledu. Žáci můžou využívat internet, není však pro tuto práci nezbytný.

    Poznámka 2: Pokud žáci nedokážou na některou z otázek odpovědět, protože jim pracovní list neposkytuje dostatek informací, mohou se alespoň zamyslet nad tím, jak by postupovali, aby danou informaci zjistili. 

    Poznámka 3: Pokud některá ze skupinek dokončí analýzu dřív než ostatní, doporučujeme vyzvat její členy, aby se krátce zamysleli i nad zbývajícími klíčovými otázkami. Pro tento účel dejte skupince tabulku Všech pět (otázek) pohromadě.

    Poznámka 4: Návrh vypracované analýzy najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 1.
     
  6. Žáci pak prezentují své odpovědi zbytku třídy. Poté plynule navážeme diskusí a reflexí aktivity.

Reflexe:

Se žáky se zamýšlíme nad výrokem z analyzovaného facebookového příspěvku: „Zanechávají nám náznaky a symboly předem v seriálech, knihách, písničkách. Jen to umět v čas dešifrovat.“ Ptáme se: Proč by utajená mocenská skupina dávala tímto způsobem do populární kultury nápovědy, pokud chce zůstat v utajení? K čemu by jí to pomohlo? Neriskovala by tím odhalení, resp. proč by tak riskovala?  Diskutujeme o logice dané konspirační teorie.

Následně diskutujeme obecněji o fenoménu konspiračních teorií a žáků se ptáme: Proč někdo tvoří a/nebo šíří konspirace? Proč někteří lidé věří konspiračním teoriím? Proč jsou konspirační teorie nebezpečné?

Během reflexe aktivity by si žáci měli uvědomit, v čem jsou konspirační teorie atraktivní, ale také v čem je jejich problém a potenciální nebezpečí. Měli bychom dojít k tomu, že konspirační teorie nejsou postaveny na vědeckém poznání a souboru důkazů, ale na domněnkách, názorech, fabulacích a šokujících tvrzeních. Pro jednotlivce je často těžké si konspirační teorii ověřit, protože nemá zdroje a přístup k důkazům. Může se tak spolehnout pouze na tvrzení autora. Právě z tohoto důvodu je užitečné na sdělení nahlížet z několika úhlů, v čemž nám mohou pomoci analytické nástroje jako například 5 klíčových otázek. Tyto nástroje nás mohou při posuzování informací dovést k tomu, na jaké detaily se soustředit, abychom si mohli udělat vlastní úsudek ohledně důvěryhodnosti zdroje.

Poznámka: Další informace o konspiračních teoriích najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 2 a informačním textu Otázky a odpovědi k lekci Mediální gramotnost se vyplatí: Naivátor.

Zkušenosti z praxe:

Pracovala jsem se žáky 8. ročníku v hodině informatiky. Po krátké ukázce ze seriálu jsem viděla v očích žáků velké překvapení. Motivační část se povedla na jedničku. Žáci hádali, kdy byla epizoda natočena, a většina odpověděla, že před třemi měsíci. Ze správné odpovědi (rok 2010) byli udiveni. 
Se zájmem pak odpovídali na otázky: Má video nějakou souvislost se situací kolem koronaviru na jaře roku 2020? V čem je situace stejná, v čem jiná? Myslíte, že tvůrci seriálu mohli vědět, co se stane v roce 2020?  
Největším překvapením pro třídu podle mě bylo, když jedna žačka řekla, že to, co říkáme, je jen konspirační teorie. Tento pojem jsme si vysvětlili, a poté žáci vyjmenovali několik konspiračních teorií, o kterých slyšeli. 
Pracovní list vyplnili během 15 minut – někteří velmi stručně, ale při prezentaci před třídou přidali další informace. Myslím si, že pokud by žáci měli předchozí zkušenost s koncepcí 5 klíčových otázek nebo pořadem Kovyho mediální ring, byla by tato aktivita pro ně snazší.
 
— Jana Machovská, ZŠ Liptál
Tisknout