Simpsonovi to věděli!

Během koronavirové krize se ve světě i u nás začaly objevovat různé teorie o původu a šíření viru. Patří mezi ně také tzv. konspirační teorie. Ty často připisují původ a šíření viru skrytým mocným hráčům, kteří skrze pandemii dosahují svých pokoutních cílů na ovládnutí světové ekonomiky i nás samotných. Důkazem pro takovou teorii se pak stává často i naprostá náhoda. To platí i v případě oblíbené seriálové rodiny Simpsonových. Simpsonovi totiž už vícekrát v minulosti jakoby „předpověděli“ některé budoucí události. Jednou údajně „prozradili“, kdo se stane nositelem Nobelovy ceny, jindy zase, že prezidentem USA se stane Donald Trump. A v roce 2010 jejich domovský Springfield v jedné epizodě čelí epidemii kočičí chřipky, kterou vyvinuli zástupci amerických mediálních impérií, aby přinutili lidi trávit více času před televizními obrazovkami.

Tyto předpovědi jsou na internetu často zdrojem pobavení. Nicméně nyní to někdo vzal vážně a udělal z toho vědomou konspiraci. Podle dezinformačního zdroje Svobodný vysílač současná pandemie probíhá stejně jako v seriálu a jedná se o další z řady případů, kdy jsou v popkulturní produkci záměrně zanechány odkazy a náznaky věcí budoucích, které máme rozšifrovat. Jedná se o bizarní konspirační teorii, jež si ovšem získala značnou popularitu.

AKTIVITA

Aktivita vede žáky k seznámení s fenoménem konspiračních teorií na příkladu lživého facebookového příspěvku o údajném původu a šíření onemocnění covid-19. Žáci vybraný příspěvek analyzují podle metody 5 klíčových otázek.

 


 

Cíle aktivity:

Žáci:

  • dovedou posoudit důvěryhodnost zdrojů na internetu pomocí metody 5 klíčových otázek;
  • znají fenomén konspiračních teorií;
  • dokážou konspirační teorie a dezinformace rozeznat a jsou vůči nim odolnější.

Postup

  1. V úvodu hodiny žákům řekneme, že se podíváme na krátké video.
  2. Následuje projekce části dílu ze seriálu Simpsonovi.
  3. Po projekci se žáky krátce diskutujeme, ptáme se: Má video nějakou souvislost se situací kolem koronaviru na jaře roku 2020? V čem je situace stejná, v čem jiná? Myslíte, že tvůrci seriálu mohli vědět, co se stane v roce 2020?
  4. Žáky rozdělíme do pěti skupin a do každé skupiny rozdáme PRACOVNÍ LIST 1. Každá skupina dále dostane jednu sadu otázek z MATERIÁLU, každá skupina tedy bude pracovat s jinými otázkami. Poté žáky vyzveme, aby ve skupinách odpověděli na dané otázky

    Poznámka 1: Zdůrazněte žákům, že na otázky neexistuje jedna správná odpověď, u některých je odpověď jednoznačnější, u jiných musejí spíše odhadovat. Otázky mají žákům především pomoci přemýšlet nad sdělením z různých úhlů pohledu. Žáci můžou využívat internet, není však pro tuto práci nezbytný.

    Poznámka 2: Pokud žáci nedokážou na některou z otázek odpovědět, protože jim pracovní list neposkytuje dostatek informací, mohou se alespoň zamyslet nad tím, jak by postupovali, aby danou informaci zjistili. 

    Poznámka 3: Pokud některá ze skupinek dokončí analýzu dřív než ostatní, doporučujeme vyzvat její členy, aby se krátce zamysleli i nad zbývajícími klíčovými otázkami. Pro tento účel dejte skupince tabulku Všech pět (otázek) pohromadě.

    Poznámka 4: Návrh vypracované analýzy najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 1.
     
  5. Žáci pak prezentují své odpovědi zbytku třídy. Poté plynule navážeme diskusí a reflexí aktivity.

 

Reflexe:

Se žáky se zamýšlíme nad výrokem z analyzovaného facebookového příspěvku: „Zanechávají nám náznaky a symboly předem v seriálech, knihách, písničkách. Jen to umět v čas dešifrovat.“ Ptáme se: Proč by utajená mocenská skupina dávala tímto způsobem do populární kultury nápovědy, pokud chce zůstat v utajení? K čemu by jí to pomohlo? Neriskovala by tím odhalení, resp. proč by tak riskovala?  Diskutujeme o logice dané konspirační teorie.

Následně diskutujeme obecněji o fenoménu konspiračních teorií a žáků se ptáme: Proč někdo tvoří a/nebo šíří konspirace? Proč někteří lidé věří konspiračním teoriím? Proč jsou konspirační teorie nebezpečné?

Během reflexe aktivity by si žáci měli uvědomit, v čem jsou konspirační teorie atraktivní, ale také v čem je jejich problém a potenciální nebezpečí. Měli bychom dojít k tomu, že konspirační teorie nejsou postaveny na vědeckém poznání a souboru důkazů, ale na domněnkách, názorech, fabulacích a šokujících tvrzeních. Pro jednotlivce je často těžké si konspirační teorii ověřit, protože nemá zdroje a přístup k důkazům. Může se tak spolehnout pouze na tvrzení autora. Právě z tohoto důvodu je užitečné na sdělení nahlížet z několika úhlů, v čemž nám mohou pomoci analytické nástroje jako například 5 klíčových otázek. Tyto nástroje nás mohou při posuzování informací dovést k tomu, na jaké detaily se soustředit, abychom si mohli udělat vlastní úsudek ohledně důvěryhodnosti zdroje.

Poznámka: Další informace o konspiračních teoriích najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 2 a informačním textu Otázky a odpovědi k lekci Mediální gramotnost se vyplatí: Naivátor.

Tisknout