9. S propagandou na věčné časy

  Řešení plakátu najdete na konci kapitoly.

Informace

První použití termínu propaganda se datuje do roku 1622, kdy papež Řehoř XV. založil instituci zvanou Sacra Congregatio de Propaganda Fide (Svatá kongregace pro šíření víry). Pojem propaganda se ale začal běžně používat až ve 20. století, v období první světové války. Od té doby je zmiňován převážně v negativních konotacích.

Na propagandu lze pohlížet jako na marketing; cílem však není prodat lidem hrušky ani jablka, ale ovlivnit jejich názory v souladu se záměrem propagandisty. Cílovému publiku jsou předkládána pečlivě vybraná sdělení, nežádoucí informace a myšlenky jsou naopak potlačovány. Na fakta se při tom tolik nehledí. Toto ovlivňování se může odehrávat takřka kdekoliv (na náměstí, v kině, na bitevním poli, na internetu) a prostřednictvím různých médií (knihy, plakáty, sochy, noviny, rozhlas, sociální sítě apod.). Propagovaná sdělení mají být jednoduchá, dobře zapamatovatelná, jednoznačná a mají v příjemcích vzbuzovat emoce.

Typologie propagandy

Oliver Thompson rozdělil propagandu do tří typů; podle toho, nakolik pracuje s logickými argumenty a nakolik cílí na emoce.

• Racionální propaganda využívá logiku a fakta. Ovšem jen taková, jež podporují žádoucí argumenty. Nevyhovující fakta jsou zamlčována nebo ignorována.
• Kvazi-racionální propaganda využívá narážky a asociace, propůjčuje důvěryhodnost jinak racionálně slabým argumentům.
• Emocionální propaganda spočívá v prezentaci subjektivních idejí, které jsou předkládány s entuziasmem, ať již reálným, či hraným.

Používané motivy a témata

Propaganda funguje jako reklama, dovede úspěšně propagovat různé myšlenky s využitím stejných strategií. Propaganda většinou usiluje o to vykreslit jednu stranu jako správnou a druhou očernit. Často se snaží přesvědčit veřejnost o tom, že příčinou všech neduhů a problémů dané společnosti je určitá přesně definovaná skupina lidí. Obvykle ta, která je beztak všeobecně neoblíbena, a je proto snadné přiživit již existující antipatie a nepřátelství. Tato skupina je často zesměšňována a karikována. Ve válečných konfliktech, kdy je potřeba přesvědčit lidi k tomu, aby šli bojovat za „správnou věc“, se opakují příběhy o hrdinech a mučednících, kteří se obětovali pro národ, společenství či vyšší ideu.

Kdy se propagandě daří?

Šance, že se lidé nechají přesvědčit, roste, pokud je zdroj sdělení respektovaný či prestižní (např. veřejně známá osoba). Roli hraje také aktuální společenská atmosféra; když jsou lidé sužování strachem, hladem či ekonomickou nejistotou, jsou náchylnější uvěřit nabízeným jednoduchým řešením. Propagandisté umí také dobře využívat dynamiku davu. Aby navodili pocit, že jimi propagované myšlenky získaly souhlas většiny, zapojují publikum, aby se podílelo na jejich šíření – vybízejí ke společnému zpěvu, modlitbám apod.
 

Tipy do výuky

AV lekce z tematických okruhů:

• Propaganda
• Komunistická propaganda
• Současná ruská propaganda

Publikace k mediálnímu vzdělávání

www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/materialy/publikace

• Současná ruská propaganda – Přibližuje prostřednictvím 5 audiovizuálních lekcí současnou ruskou propagandu.
• 3 podoby propagandy – Porovnává komunistickou, nacistickou a současnou ruskou propagandu
   

Užitečné odkazy

Moderní dějiny – Vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky. Propaganda je jedním z témat, ke kterému jsou nabízeny výukové materiály.

Terryho ponožky – Na tomto webu najdete přes 1000 propagandistických plakátů z různých období.

Psychologie propagandy – Filozofická stať dr. Františka Marka „Potýkáme se v ČR s ruskou propagandou?“

Výroční zpráva české Bezpečnostní informační služby za rok 2016
 

Řešení

Země a roky (nebo období) k jednotlivým plakátům:

1. Německo, 1. světová válka - Plakát nese název „Roční národní příjem“. Kresby porovnávají příjmy dvou států – Německa a Velké Británie. Německo je zobrazeno jako dobře živený, usměvavý muž s kufříkem plným peněz, pod nímž je uveden příjem 43 miliard, zatímco Velkou Británii reprezentuje malý, pohublý a nepříliš bohatý stařec, jehož bohatství je pouhých 35 miliard. Cílem plakátu je přesvědčit Němce o tom, že je Německo v mnohem lepší ekonomické kondici než Velká Británie.
2. Portugalsko, 1938 - Plakát je pojmenován „Salazarova lekce“, popisek dole uvádí: „Bůh, vlast, rodina: trilogie národního vzdělávání.“ Právě tyto konzervativní hodnoty jsou na obraze idylicky zachyceny – vidíme otce rodiny, který se vrací do svého dobře uspořádaného, ​​pokorného, ​​ale důstojného domova po celodenní zemědělské práci. Plakát směřoval do portugalských základních škol na příkaz premiéra Antónia de Oliveira Salazara, zakladatele autoritářského konzervativního režimu „Nový stát“.
2. Československo, 50. léta 20. století - Filmový plakát z roku 1955 idealizuje dělnické hnutí z Kladna. Snímek Rudá záře nad Kladnem pojednává o jeho historii z let 1918–1920. Film byl komunistickým režimem vyzdvihován jako velmi významné dílo.
4. Severní Korea, 2017 - Na plakátu vidíme ženu bojovnici, která trhá americkou vlajku. Na čelence má napsáno „Americká vláda ven!“. Obraz doplňuje velký text: „Zažeňte amerického vetřelce“. Plakát vykresluje Severní Koreu jako silnou, vítěznou stranu, zatímco Spojené státy jsou v pozici těch slabých, kteří budou poraženi. Severní Korea se proti Spojeným státům americkým vymezuje dlouhodobě.
5. USA, 1942 - Plakát z období druhé světové války přesvědčuje americkou veřejnost, aby podpořila vojenské zásahy proti nacistické Německé říši. Tu na plakátu znázorňuje stín ve tvaru hákového kříže, v jednom jeho rameni stojí skupinka vystrašených dětí. Tento obraz doplněný textem „Nedovolte, aby na ně ten stín dopadl: Kupte válečné dluhopisy“ působí na emoce. Naznačuje, že milovaným dětem hrozí nebezpečí a zároveň nabízí cestu, jak ho odvrátit – stačí nakoupit dluhopisy.
6. Rusko, 2017 - Školáci ve videu zpívají Vladimiru Putinovi, přezdívanému „strýček Vova“. Slibují mu, že pokud zavelí, jsou připraveni nastoupit do „posledního boje“. Ujišťují ho, že udrží obsazený Krym a že „do lůna vlasti vrátí Aljašku“ – podporují tak myšlenky ruského imperialismu. Video nechala natočit poslankyně politické strany Jednotné Rusko Anna Kuvyčková, vystupují v něm žáci policejní školy ve Volgogradu.
7. Československo, 50. léta 20. století - Jedná se o reklamní kampaň československé Státní spořitelny, jejímž cílem bylo motivovat občany k tomu, aby vkládali peníze na vkladní knížku spořitelny. Plakát slibuje, že díky pravidelnému spoření si budu moci dovolit „nezapomenutelný zájezd do ciziny“. Příznačné je, že na atlasu světa jsou pouze socialistické státy, jen ony jsou nabízeny jako země, do kterých vyrazit na dovolenou.
7. Československo, 50. léta 20. století - Na plakátu vidíme lahev s názvem „Vyrobeno v USA“, ze které vylézají brouci se zbraněmi v rukou. Připomínají mandelinku bramborovou, na krovkách mají symboly americké vlajky. Mandelinka bramborová byla v Československu poprvé zaznamenána v červenci 1945. Toho, že se v zemi začal šířit škůdce, který pochází ze Severní Ameriky, bleskově využila komunistická propaganda. Tvrdila, že je nebezpečný hmyz na naše území šířen nejen prostřednictvím mraků, větrů, ale také záškodnickými agenty. Ti patrně vyslali i skleněnou lahev s mandelinkami, kterou zachycuje plakát.

<< Zpět na přehled všech kapitol