Česká společnost má za sebou desítky let života v diktaturách, ale navzdory této zkušenosti jako by se z ní vytrácelo vědomí, že demokracie a svoboda není samozřejmost, že je třeba ji chránit. Právě proto vznikl v roce 2005 projekt Příběhy bezpráví, který žákům a studentům dobu nesvobody přibližuje.

Krok za krokem moderními československými dějinami

Připravili jsme si pro vás téměř 80 lekcí s tématem moderních československých dějin.

  • Jak se v takovém množství materiálů zorientovat?
  • Čím začít a které si nechat spíše na později?
  • Když je v lekci více aktivit, jakou vybrat? 

Odpovědi naleznete v přehledném „výukovém plánu“ KROK ZA KROKEM. V každém tematickém okruhu vám nabízíme tři úrovně s materiály vybranými na základě zkušeností vyučujících.

 

Tři kategorie podle náročnosti:

  1. Začínáme učit moderní dějiny.
  2. Pokračujeme a rozvíjíme znalosti moderních dějin.
  3. Prohlubujeme znalosti moderních dějin, určeno pro fanoušky historie.
     

V každé úrovni najdete přehledně seřazeny čtyři typy vhodných materiálů:

  • filmový materiál s aktivitou
  • text historika
  • lidský příběh
  • historický pramen

Jako novinku jsme do výukových materiálů zařadili Lidský příběh. Jedná se o autentický příběh člověka z daného období moderních dějin. Těchto pamětníků bohužel ubývá a nemohou žáky osobně navštěvovat ve školách. Díky těmto materiálům můžete svým žákům přiblížit výjimečné a leckdy málo známé osobnosti českých dějin.


První republika

Ve dvacátém století žili naši předkové v několika státních útvarech. Zprvu byli obyvateli mnohonárodnostní říše rakousko-uherské, pak moderní demokratické republiky a později bohužel zažili i dva totalitní režimy – nacistický a komunistický. 

Filmy a aktivity, které vám v tomto bloku nabízíme, se vážou k československé první republice let 1918–1938. Na troskách monarchie vznikla parlamentní republika, která musela odolávat velmi nepříznivým okolnostem včetně světové hospodářské krize a nástupu nacismu. Filmy, které vám v jednotlivých lekcích nabízíme, pomohou vašim žákům poznat hlavní aktéry a události této doby.

Začínáme

Chcete ve zkratce přiblížit okolnosti rozpadu Rakouska-Uherska v kontextu I. světové války a zrod Československa jako moderní demokratické republiky? Představit svým žákům významné osobnosti, které pracovaly na domácím poli či v zahraničí na přípravách vzniku samostatného státu? Ukázat jim, jak probíhalo budování nového demokratického státu, a přivést je k zamyšlení nad otázkou, zda lze na tradice, které byly tehdy započaty, v dnešní době navázat?

  • Klíčová témata: 1. světová válka, zahraniční akce, TGM, československé legie, vznik republiky, demokracie
  • Časová náročnost: 1 vyučovací hodina
  • Je to úroveň pro vás, pokud: s tématem zrodu samostatného Československa ve výuce začínáte. Zvolené téma přináší zcela zásadní informace k této přelomové události našich moderních dějin. Žáci se tak seznámí s dobovými filmovými záběry, fotografiemi a texty a zvolené aktivity je přivedou k zájmu o zdánlivě vzdálené, ale často stále aktuální problémy. Doporučujeme především pro základní školy.
Den, kdy vzniklo Československo (28. říjen 1918)

Krátká filmová koláž dobových záběrů a fotografií s komentářem, který shrnuje zásadní události vedoucí k vyhlášení samostatného Československa.

Otevřít

Prohlubujeme

Kdo byl Tomáš Gariggue Masaryk a jaký je jeho odkaz? V čem jsou některé jeho postoje a názory dnes stále aktuální? Jak ovlivňovaly dramatické dějinné události jeho soukromý život? Proč byla jeho pozice v období první republiky zcela výjimečná? Z jakých příčin chtěli vzpomínku na TGM vymazat nacisté a později také komunisté?

  • Klíčová témata: Tomáš Garrigue Masaryk, protirakouský odboj, zahraniční akce, čechoslovakismus, antibolševismus, prezident Osvoboditel
  • Časová náročnost: 2 vyučovací hodiny
  • Je to úroveň pro vás, pokud: máte ideálně ve dvouhodinovce nebo semináři dostatek času věnovat se hlouběji osobnosti významného politika, myslitele a zakladatele našeho státu T. G. Masaryka. Po zhlédnutí filmového dokumentu (nebo vybrané pasáže) můžete se svými žáky pracovat s připravenými pracovními listy, které vycházejí z knihy Pavla Kosatíka. Nabízejí pět pohledů na Masarykovy základní aktivity či jeho postoje a názory a otevírají často provokativními otázkami prostor pro úvahy a živou diskusi.
TGM Osvoboditel

Dokument přibližuje život filozofa, politika a prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Otevřít

2. světová válka a holocaust

Moderní československé dějiny byly poznamenány hned dvěma totalitními režimy. Období prvního z nich, nacismu, je popsáno ve všech učebnicích dějepisu. Téma genocidy, kterou nacisté za války promyšleně plánovali a uskutečňovali, je bohužel často vnímáno odosobněně jako statistika dat a počtů obětí. Filmy, které vám v lekcích k tématu 2. světové války a holocaustu nabízíme, zachycují příběhy konkrétních lidí, jejichž osudy nacismus zasáhl. Doprovodné aktivity vám pomohou vcítit se do prožitků konkrétních lidí a prostřednictvím doplňujících archivních materiálů pochopit toto tragické období v souvislostech.

Začínáme

Co se změnilo po nástupu Adolfa Hitlera v Německu a jaký to mělo vliv na dění v tehdejším Československu? Do jaké situace se dostali po okupaci Československa Židé? Které každodenní skutečnosti se začaly velice rychle proměňovat? Co bylo Židům zakazováno a proč? Jak takovou proměnu světa dospělých vnímaly děti?

  • Klíčová témata: nacismus, antisemitismus, protižidovská nařízení, transporty
  • Časová náročnost: 1 vyučovací hodina
  • Je to úroveň pro vás, pokud: s tématem nacismu a holocaustu ve výuce začínáte. Pohled malého děvčátka, které vypráví deníkovou formou svůj příběh, vaše žáky jistě zaujme. Díky této hrané rekonstrukci se mohou lépe vcítit do doby, kdy se předválečné šťastné dětství proměnilo velice brzy v krutou realitu zákazů, nařízení a transportů, kterou si stěží dovedou představit. Doporučujeme především pro základní školy.
O zlém snu

Dokumentární film zprostředkovává životní příběh ženy, jejíž osud tragicky poznamenal holocaust a která v dětství prošla Terezínem i vyhlazovacím táborem Osvětim-Birkenau.

Otevřít

Pokračujeme

Z jakých důvodů odcházeli mladí muži po okupaci Československa za hranice vlasti? Jakým způsobem se mohli zapojit do boje proti nacistickému Německu? Co prožívali během vzdušných soubojů i ve chvílích odpočinku? Jak se odvíjely osudy těchto válečných hrdinů po skončení války a návratu do vlasti? Proč tito stateční muži tak vadili komunistům a z jakým represím byli za jejich režimu vystaveni?

  • Klíčová témata: druhá světová válka, československý odboj, příběhy našich letců v boji proti nacistickému Německu
  • Časová náročnost: 1 vyučovací hodina
  • Je to úroveň pro vás, pokud: jste se už tématům příčin rozpoutání 2. světové války, okupace naší země a zahraničnímu odboji ve výuce věnovali, žáci mají základní informace a mohou své znalosti při aktivní práci s materiály využít. Dokumentární snímek žáky seznámí s příběhy několika československých pilotů, kteří byli v Anglii vycvičeni k soubojům s německými letouny. Žáci pochopí jejich motivaci a nahlédnou do každodennosti hrdinského boje, který za války sváděli ve vzduchu. Doporučujeme především pro střední školu a navrhujeme vám projekci vybrané pasáže.
Nebe nad Evropou

Dokumentární snímek vzdává hold odvaze a hrdinství mužů, kterým se podařilo odjet do Anglie a ve službách Britského královského letectva bojovali proti nacistům.

Otevřít

Prohlubujeme

Přemýšleli jste někdy o tom, proč se lidské rasy klasifikují a popisují vědeckými metodami? Jak se náhled na člověka proměnil v 19. století v důsledku aplikace Darwinových poznatků na lidskou společnost? Co tvrdili zastánci tehdy módní eugeniky a jak jejich pseudovědecké závěry později ovlivnily nacistickou praxi rasové hygieny? K jakým hrůzným důsledkům je dovedli nacisté během své plánované genocidní politiky vůči Židům, Romům, mentálně či fyzicky postiženým lidem? Jak se takovému zneužití lékařské vědy brání dnešní svět?

  • Klíčová témata: rasismus, sociální darwinismus, eugenika, rasová hygiena
  • Časová náročnost: 2 vyučovací hodiny
  • Je to úroveň pro vás, pokud: máte se žáky ideálně ve dvouhodinovce nebo semináři dostatek času věnovat se hlouběji tématu rasismu a zneužití lékařské vědy za nacismu. Nadčasová esej přináší zamyšlení nad historií a poznání toho, jak snadno se vědecké poznání může obrátit proti člověku, což je jeden z určujících rysů moderní doby. Doporučujeme především pro střední školu a navrhujeme vám projekci vybrané pasáže.
Eugéniové

Eugenika měla zkoumat metody vedoucí k dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Nacisté dovedli eugeniku až k hrůzné dokonalosti.

Otevřít

Únor 1948 a 50. léta

Po pádu nacismu a skončení druhé světové války neobyčejně vzrostl vliv československých komunistů, které cíleně podporoval vůdce Sovětského svazu Stalin. Mnoho lidí v poválečné euforii uvěřilo jejich velkorysým slibům. Komunisté systematicky pracovali na oslabení demokracie s cílem zcela ovládnout stát a přebudovat jej po sovětském vzoru. To se jim v únoru 1948 skutečně podařilo. Svůj podíl na tom měla i nerozhodnost tehdejších demokratických politiků. Začalo dlouhých čtyřicet let komunistické diktatury. Nejtragičtějším obdobím byla především 50. léta 20. století, poznamenaná honem na „třídní nepřátele“, zestátňováním majetku a zabíráním soukromé půdy, natažením drátů na hranicích, inscenovanými politickými procesy, mnohaletými žaláři, pracovními tábory a popravami nevinných.

Začínáme

Proč režim uvěznil své občany ve vlastní zemi za ostnatými dráty? Čeho konkrétního se lidé v komunistickém Československu báli, co jim chybělo? Jaké důvody je přiměly odejít z vlasti a proč takové rozhodnutí znamenalo v tehdejší době obrovské riziko?

  • Klíčová témata: železná opona, převádění přes hranice, propaganda, represe
  • Časová náročnost: 1 vyučovací hodina
  • Je to úroveň pro vás, pokud: s tématem počátků komunistického režimu v Československu ve výuce začínáte. Zvolené téma odhaluje realitu, kterou si žáci v současném otevřeném světě již stěží dovedou představit, a probouzí tak přirozeně jejich zájem o to, jaké „to tady bylo“. Doporučujeme především pro základní školy.
Příběhy železné opony: Dráty, které zabíjely

Platnost československých pasů zrušili komunisté hned po převzetí moci v roce 1948. Mnoho lidí však přesto neztratilo odvahu odejít za politickou svobodou.

Otevřít

Pokračujeme

Jakými způsoby komunistická propaganda cíleně měnila myšlení lidí? Proč jí někteří zcela podléhali a jiné odpuzovala? Co sledovali komunisté tím, že právě církev postavili do role hlavního „ideologického“ protivníka režimu? Co o nich a jejich ideologii vypovídá naprostá neúcta k člověku a lidskému životu?

  • Klíčová témata: propaganda, církev, provokace StB, číhošťský zázrak, Josef Toufar
  • Časová náročnost: 1 vyučovací hodina
  • Je to úroveň pro vás, pokud: jste se už tématu počátků komunistického režimu v Československu ve výuce věnovali, žáci mají základní informace a mohou své znalosti při aktivní práci s materiály využít. Dobový snímek žákům umožňuje zažít působení komunistické propagandy přímo, bez komentáře. Doporučujeme především pro střední školu.
Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení

Krátký snímek z roku 1950 o tzv. číhošťském zázraku je ukázkou toho, jakým způsobem fungovala propaganda komunistického režimu v Československu.

Otevřít

Prohlubujeme

Přemýšleli jste někdy o tom, proč komunisté využívali tak nelidských metod k tomu, aby člověka zlomili? Co zažívali během zatčení, výslechů a později ve vězeních či táborech lidé, kteří stáli režimu v cestě? Jak se s těžkou životní situací vyrovnávali jejich rodiny? Za co bychom měli politickým vězňům komunistického režimu poděkovat?

  • Klíčová témata: oběti komunistického režimu, perzekuce, věznění, pracovní tábory, politické procesy
  • Časová náročnost: 2 vyučovací hodiny
  • Je to úroveň pro vás, pokud: máte ideálně ve dvouhodinovce nebo semináři dostatek času věnovat se hlouběji tématu politického věznění, represí a zločinů komunistického režimu. Dnes, kdy již stále méně pamětníků může za studenty do školy, je to jedna z cest, jak je se silnými osobními příběhy seznámit. Doporučujeme především pro střední školu. Zároveň vám doporučujeme projekci filmů Právě se vracím z Hradu a Případ Dr. Horáková, protože přibližují témata komunistického převzetí moci ve státě a rozpoutání třídní nenávisti, která jsou pro československé dějiny naprosto klíčová.
Ztráta paměti – Žalář je čest, ne ponížení…

Dokument je věnován všem politickým vězňům komunistického Československa. Počet obětí komunistického teroru v letech 1948 až1989 je děsivý. Popraveno bylo 241 politických vězňů.

Otevřít

60. léta a pražské jaro

Moderní československé dějiny byly poznamenány hned dvěma totalitními režimy – nacismem a čtyřicet let trvající komunistickou diktaturou. Po krutých padesátých letech se začaly poměry v Československu částečně uvolňovat. Lidé nežili v demokracii, jakou známe dnes, byly to spíše určité demokratizační tendence – začaly v 60. letech 20. století a vyvrcholily přijetím programu tzv. socialismu s lidskou tváří, který odstartoval pražské jaro. Bohužel všechny demokratizační snahy definitivně přerušila okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Jak tato okupace probíhala? Jaký vliv měla na život obyčejných lidí? Jak se zachovala tehdejší politická reprezentace? Odpovědi na tyto otázky vám předkládáme v následujících lekcích, které se zabývají naší nedávnou minulostí.

Začínáme

Co se stalo 21. srpna 1968? Jaké měli okupanti plány, proč plány selhaly a jak potom improvizovali? Jak na okupaci reagovaly špičky komunistické strany a veřejnost? Byla to okupace nebo „bratrská pomoc"? V čem byly dny po 21. srpnu pro účastníky nezapomenutelné? Jak o invazi referovala svobodná a nesvobodná média?

  • Klíčová témata: pražské jaro, srpnová invaze a okupace Československa, dramatický srpnový týden roku 1968, protesty a reakce veřejnosti
  • Časová náročnost: 1–2 vyučovací hodiny
  • Je to úroveň pro vás, pokud: chcete žáky seznámit s průběhem dramatických dní po okupaci Československa státy Varšavské smlouvy. Filmový týdeník skvěle zachycuje vypjatou atmosféru v ulicích Prahy, bouřlivou reakci veřejnosti a všeobecné odhodlání se okupaci postavit. Snímek v kombinaci s aktivitou konfrontuje reakci svobodné společnosti se sovětskou mediální interpretací šířenou agenturou TASS.
Filmový týdeník č. 35/1968

Filmový týdeník s dobovým komentářem přibližuje s mrazivou autenticitou jednu z nejtemnějších nocí v dějinách naší vlasti i následné střety okupačních vojsk s obyvateli Prahy.

Otevřít

Pokračujeme

Jak společnost reagovala na upálení Jana Palacha? Chápali jeho čin? Co prožívali? Uvědomovali si pozvolný návrat nesvobody? Měla Palachova oběť smysl? 

  • Klíčová témata: Nástup normalizace, oběť Jana Palacha a reakce veřejnosti, živé pochodně
  • Časová náročnost: 1 vyučovací hodina
  • Je to úroveň pro vás, pokud: potřebuje žákům přiblížit, jaké bezprostřední reakce společnosti vyvolala oběť Jana Palacha. Aktivita navazující na projekci snímku není zaměřena na historická fakta, ale interpretaci písně Bohdana Mikoláška Ticho, prožitek, emoci a empatii, které pomohou přiblížit atmosféru doby.
Ticho

Po smrti Jana Palacha složil Bohdan Mikolášek píseň Ticho, která odrážela pocity a nálady lidí v tehdejším Československu. Milan Peer píseň doprovodil silně emotivními záběry z Palachova pohřbu.

Otevřít

Prohlubujeme

Co se odehrálo po 21. srpnu 1968 v naší obci? Jak lidé vzpomínají na rok 1968? Zachovaly se kromě vzpomínek nějaké fotografie? Kde pátrat po minulosti obce a koho se máme zeptat?

  • Klíčová témata: Okupace 1968, projektová výuka, vzpomínky pamětníků v místě bydliště, regionální dějiny, záznam a zpracování audiovizuálního svědectví
  • Časová náročnost: individuální, dle možností pedagoga a žáků
  • Je to úroveň pro vás, pokud: můžete tématu věnovat více času a zapojit žáky do pátrání po stopách roku 1968 v místě, kde žijí. Události „velké historie“ žáci konfrontují s historickými prameny ze svého okolí (svědectví pamětníků, rodinné archivy, místní tisk či archiv) a materiály nějakým způsobem zpracují (reportáž, film, nahrávka, výstava, článek atd.). Zároveň vám doporučujeme projekci filmu U nás pomáhali taky. Krátký film se dvěma aktivitami do vyučování připomínající náladu srpnové okupace poukazuje i na další případ, kdy Moskva použila tanky.
Jak se dělá projekt Naše okupace

Krátký sestřih rozhlasového vysílání a fotografií ze srpna 1968. Autentické dobové fotografie jsou doprovázeny prohlášením sovětské agentury TASS.

Otevřít

Normalizace

Moderní československé dějiny byly poznamenány hned dvěma totalitními režimy. Nacismus vystřídalo dlouhé období komunistické diktatury, které mělo několik etap. Jednou z nich je ve výuce často opomíjená normalizace, tj. období po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Toto období charakterizovalo odstranění liberalizace režimu z dob pražského jara, čistky v komunistické straně, propouštění ze zaměstnání, obnovení cenzury, zrušení mnoha zájmových a politických sdružení a organizací a další represivní opatření. Prostřednictvím nabízených filmů můžete žákům (nebo spolužákům) přiblížit atmosféru této „šedivé” doby a seznámit je s občanskými iniciativami, jako byla Charta 77. V připravených lekcích naleznete řadu aktivit a doprovodných materiálů, které vám pomohou toto téma zpřístupnit i současné mladé generaci.

Začínáme

V čem byla škola rodičů dnešních žáků jiná? Jak komunistická diktatura zasahovala do života dětí a jaké volby doba normalizace přinášela? Jaké chování se očekávalo a jak si režim u svých občanů vynucoval loajalitu? Jak děti trávily volný čas? Dalo se žít bez internetu?

  • Klíčová témata: každodennost, škola a volný čas v období normalizace očima dětí
  • Časová náročnost: 2 vyučovací hodiny (1 hodina projekce, 1 hodina aktivita)
  • Je to úroveň pro vás, pokud: s problematikou normalizace ve výuce začínáte. Téma se nesoustřeďuje na velké dějiny a politiku, ale na každodenní život a volby obyčejného člověka v období normalizace. Téma může být žákům blízké, protože je zacíleno na prostředí školy, které žáci dobře znají, navíc nabízí řadu otázek, o nichž mohou žáci diskutovat s „pamětníky“ v rámci rodiny.
Normalizační loutka

Snímek Normalizační loutka se na dobu normalizace dívá dětskýma očima. Přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady.

Otevřít

Pokračujeme

Mělo smysl v době normalizace projevovat nesouhlas s vládnoucím režimem? Jak proti totalitnímu režimu na sklonku normalizace bojovali mladí lidé?  Kdo se podílel na zhroucení komunistického režimu v Československu? V čem se důstojníci StB podobali svým předchůdcům z 50. let? Dokážeme se vyrovnat s minulostí?

  • Klíčová témata: disent, opoziční hutí, možnosti odporu, Palachův týden, pád komunistického režimu, represe StB, vyrovnání se s minulostí
  • Časová náročnost: 2 vyučovací hodiny (1 hodina projekce, 1 hodina aktivita, práce s pramenem, biografií)
  • Je to úroveň pro vás, pokud: jste žáky obeznámili s fenomény normalizace a chystáte se probírat dobu pádu komunistického režimu. Snímek názorně ukazuje příklady mladých lidí, kteří se nesmířili s životem ve lži a byli ochotni bojovat za své hodnoty.
České děti

Dokumentární film vypráví příběh vzniku manifestu Českých dětí a popisuje důsledky, které měl především pro iniciátora Petra Placáka.

Otevřít

Prohlubujeme

Jak pracovala obávaná Státní bezpečnost? S jakými motivy lidé vstupovali do StB? Jaké byly nejčastější motivy jejich kolaborace? Jak StB zasahovala do života občanů Československa?  Mají spolupracovníci pravdu, když tvrdí, že „nikomu neublížili“? 

  • Klíčová témata: Státní bezpečnost, spolupracovníci a důstojníci StB, metody práce, vina a odpovědnost
  • Časová náročnost: 2 vyučovací hodiny (1 hodina projekce, 1 hodina metodiky k filmu)
  • Je to úroveň pro vás, pokud: máte ideálně ve dvouhodinovce nebo semináři dostatek času věnovat se hlouběji fenoménu Státní bezpečnosti, jejím metodám, otázkám kolaborace a osobní odpovědnosti. Doporučujeme především pro střední školu. Zároveň vám doporučujeme projekci dokumentu The Plastic People of the Universe, který se nevěnuje jen undegroundu a touze po svobodě. Snímek např. srozumitelně vysvětluje okolnosti vzniku Charty 77 a teroristické metody praktikované StB.
Nikomu jsem neublížil

Dokumentární film o fenoménu udavačství. Jaké byly nejčastější motivy kolaborace a jak své jednání hodnotí lidé, kteří kolaborovali s režimem s odstupem let?

Otevřít

Sametová revoluce

Konec vlády československých komunistů, která měla být dle jejich prohlášení „na věčné časy“, přinesla až sametová revoluce. Pro současnou mladou generaci jsou události dramatického roku 1989 u nás i ve světě už jen dávnou historií. Nenechte to tak a seznamte žáky vaší školy s atmosférou listopadových dní a s hlavními aktéry politického převratu, který pro naši zemi znamenal po dlouhých čtyřiceti letech návrat k demokracii. Jak řekl americký filozof španělského původu George Santayana: „Kdo nezná svoji minulost, je odsouzen ji opakovat.“

Začínáme

Jak poslední rok komunistické diktatury mohl prožívat tehdejší středoškolák? S jakými nástrahami režimu musel počítat? Jak vnímal svět kolem sebe? Co vedlo k pádu komunistického režimu v Československu? Co předcházelo 17. listopadu 1989?

  • Klíčová témata: Pád komunismu, události roku 1989 v Československu, sametová revoluce očima středoškolačky, vycestování na západ, maturita, vojenská služba, branné cvičení, hledání zaměstnání, Palachův týden, Několik vět, zásah na Národní třídě, Václav Havel prezidentem ČSSR.
  • Časová náročnost: 2 vyučovací hodiny (projekce + aktivita)
  • Je to úroveň pro vás, pokud: chcete žákům optikou středoškoláka představit pád komunismu v roce 1989 v širších dobových a historických souvislostech.
1989: Z deníku Ivany A.

Originální filmová výpověď o době před 30 lety, obohacená animacemi a výraznou hudbou, je určena zejména mladé generaci.

Otevřít

Pokračujeme

Jaká životní přání měli mladí lidé na sklonku vlády komunistů v Československu? Co považovali za správné, co kritizovali? Jak trávili volný čas?  Byli spokojeni s politickým režimem a stavem společnosti? V čem se jejich pohled na svět lišil od současnosti?

  • Klíčová témata: život ve svobodné a nesvobodné společnosti, rozhodování jednotlivce, subkultury v období 80. let, lidské a partnerské vztahy, životní prostředí
  • Časová náročnost: 50 min. (minimálně) včetně projekce filmu
  • Je to úroveň pro vás, pokud: chcete žákům přiblížit myšlenkový svět mladých lidí na sklonku komunistického režimu. Je to úroveň pro vás, pokud se žáky rádi diskutujete o lidských právech, hodnotách a občanské společnosti.
Největší přání 1989

Jaká měli největší přání mladí lidé v Československu v roce 1989? A co jim v té době nejvíce vadilo? Sestřih dokumentu Jana Špáty hledá odpovědi na tyto a další otázky.

Otevřít

Prohlubujeme

Jakými změnami prošla naše země v prvních měsících po sametové revoluci? Jak se proměnila role prezidenta republiky, práce jeho kanceláře a jakou roli v tom sehrála výrazná osobnost dramatika, disidenta a politického vězně Václava Havla? Čeho chtěl v domácí i zahraniční politice dosáhnout a jak se mu podařilo konkrétní vize naplnit?

  • Klíčová témata: rok 1989, sametová revoluce, Václav Havel, Olga Havlová, obnovení demokracie, nastolení právního řádu, odsun sovětských vojsk
  • Časová náročnost: 2 vyučovací hodiny
  • Je to úroveň pro vás, pokud: máte v semináři či dvouhodinovce chuť věnovat se více do hloubky tématu pádu komunistického režimu v Československu, prvním měsícům svobody a všem výzvám, které stály před novými nekomunistickými elitami. Můžete spolu se žáky rovněž přemýšlet nad tím, jak zásadně se liší role prezidenta v totalitním a demokratickém státě. Doporučujeme především pro střední školu. Zároveň vám doporučujeme projekci filmu 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponou, protože naše moderní dějiny jsou mimo jiné dějinami útěků a vyhánění, což si možná málo uvědomujeme a připomínáme. 
Václav Havel, Praha – Hrad

Snímek se kromě politických událostí věnuje také osobním příběhům Václava Havla a lidí z jeho okolí, kteří přinesli do uzavřeného prostředí Pražského hradu jistou neformálnost a otevřenost.

Otevřít
Válka na Ukrajině

Materiály JSNS k ruské vojenské invazi

V souvislosti s aktuálními událostmi na Ukrajině jsme z portálu JSNS.CZ vybrali dokumentární filmy, lekce, materiály a aktivity do hodin a také řadu doporučení pro vyučující k tomu, jak s žáky mluvit o válečném konfliktu, uprchlících, mediální manipulaci a propagandě. Na stránce Válka na Ukrajině najdete speciálně připravený výběr lekcí k současné situaci spolu s aktivitami do hodin nebo publikaci Podoby ruské propagandy. Nabídku materiálů budeme průběžně rozšiřovat.